Jistěže v mnoha případech je to skutečně popis smutné reality mnohých tzv. křesťanů - a to nejenom v římskokatolické církvi. Ale protože římsko-katolíků je u nás procentuálně nejvíce, jsou také nejvíce vidět.Tato mrtvá víra je postupně obecně znakem posledních tří generací ve velkém měřítku. Ale mimo takové lidi jsou zde stále i upřímně věřící lidé, žijící své životy v úzkém sepětí s Bohem a v kvalitním církevním společenství. U nás z nějakých 2000 "věřících" za mého mládí, se to scvrklo na asi 500 současných. Ti však žijí své životy intenzívně, téměř celý kostel jde při mši ke svátostem, farnost žije i spoluprací na různých akcích.

Např. od 5.7 v 17. hod začíná na našem poutním kopečku nad Blatnicí duchovní obnova pod širým nebem s názvem "Duše Slovácka". Až do 8.7. do 15 hod..Je v tom duchovní program, modlitby, přednášky, zpívání....

Zúčastnit se může kdokoli, nic se neplatí. Prostě je možno přijít, sednout si někde pod strom a chvilku poslouchat - nebo zůstat půl dne, den... Pak si řekneš, že toto pro mne není a odejdeš. Nebo si řekneš, že už jsi tu dávno měla být.....

Z mé zkušenosti - jsou to sice čtyři dny - ale dobře využité.

..."Třeba už ta, že se častokrát křtí lidi, kteří sice nějakou víru mají, ale nejsou znovuzrozeni."...

Projev zcela základní neznalosti křesťanského učení: 

Člověk se narodí znovu z vody a z Ducha (J 3,5) ve křtu.  Smysl křtu, účelem křtu je nové narození z Boha. Proto se křtí!  Křtít nově narozeného je paradox -  postrádá jakýkoli rozumný smysl.

Nikoliv oko.

Ale nejen miminka.

Tak to bývá dost často i u dospělých, které se křtí i když zjevně nemají živou spasitelnou víru, nebyli znovuzrozeni z živého věčného Božího slova. Mají nějaké informace o Bohu, něčemu přitakají a toto se mylně považuje za dostatečný důvod ke křtu.

Sám jsem v počátcích svého života s Pánem poznal nebývalé množství lidí, kteří v mládeži zcela zapadli mezi ostatní křesťany, jevili se jako normální znovu narození křesťané, ale záhy, během dvou tří let odcházeli. Musím přiznat, že sám jsem míval o mnohých své pochybnosti (ne na základě jejich vyznání, služby nebo docházky do sboru, ale občas se mi nezdály nějaké relativně drobnosti v chování, postojích či prioritách, a pak věřím, že to bylo spíše zjevení z Ducha...) - každopádně zkušení vedoucí mládeže ani starší sboru žádné pochybnosti neprojevili, a tak nic nebránilo tomu takové křesťany křtít. Sám si retrospektivně moc neumím představit být na místě někoho z těch starších a křest těm lidem odmítnout, navzdory tomu, že bych ty své pochybnosti prožíval.

Co pak s tím? Jestli je to systémová chyba? Snad ano. Věřím, že je, i když úplně zabránit odpadávání pokřtěných lidí nejde ninak. Pokud je však to množství odpadnutí od Pána Ježíše příliš vysoké procento, pak to může být třeba tím, že lidé jsou primárně nalákáni na jiné představy než že by byli přitáhnuti samotným evangeliem o pokání a odpuštění hříchů. I když představy zaobalené do křesťanské rétoriky. Extrémem pak může být třeba hnutí víry a hnutí prosperity, kde je lidem ve jménu Ježíše naslibováno zdraví a bohatství, nějaký hřích se zřejmě až tak moc neřeší (to přesně nevím, ale určitě to nemá to místo, které by mít mělo), a pak jsou lidé motivování k obrácení se k Bohu spíše z vidiny prospěchu, který z toho mohou mít, a motivování touto vidinou možná opravdu vyznají své hříchy, a opravdu milují Pána. Zřejmě to však bude láska podmíněná slibem té prosperity, která však většinou nepříchází...

Ta prosperita je takový extrém, na němž je to nejlépe vidět a nejsnadněji se to vysvětlí. Realita pak bude asi někde uprostřed mezi pravým evangeliem a evangeliem prosperity alias osobního prospěchu. Reality, kterou bych možná shrnul pod 'nesprávnou motivaci k pokání', a to už může být systémová chyba konkrétních učení, důrazů, vyučování ve sboru.

To je jen takový můj pohled, který možná část tohoto problému o křtění ne-znovu narozených zachycuje kontrétněji. Nebo, jak bys to popslal Ty, Rosmano?

wollek

Ahoj wollku,

to okovo falešné "učení" o znovuzrozování politím vodou znám už několik let, takže mě to od oka nemůže nijak překvapit :-)

Jemu nic jiného nezbývá, musí se toho držet zuby nehty, i když je to proti Písmu i zdravému rozumu, ale kdyby jen připustil, že pravda je jiná, ten jeho systém, kterému říká "křesťanství", by se mu sesypal jak domeček z karet.

Ale problém samozřejmě bývá i u křtění dospělých.

Myslím, že starší či pastoři, kteří křtí, někdy příliš lehce, aniž by si všímali některých znepokojivých indícií, ze kterých je poznat, že dotyčný nežije nový život, že nemá nový život, osobu pokřtí.

No a další věc je, že dle toho jak tomu rozumím já, a to na základě docela spousty míst v Písmu, může i zvovuzrozený člověk o nový život v Ježíši Kristu přijít.

A zde záleží hodně na tom, jak jsou "duchovní děti" v Kristu vyučovány, čím jsou duchovně krmeny, jak se naučí stát pevně ve víře, bojovat dobrý boj víry, zda nepodlehnou nějakým svodům očí a těla, peněz, falešným učením.

Jinak "vidina prospěchu" ve spojitosti s Evangeliem, dobrou úžasnou zprávou pro každého člověka, mi až tak nevadí :-)

Musím se přiznat, že mám úžasný prospěch z toho, že mi Bůh dal a dává milost věřit, důvěřovat jemu. A mám v nebi u svého Pána připraveny nádherné příbytky, na které se těším.  A poznávání Jeho - Jeho slávy, Jeho moci, to vše je úžasný prospěch. Ale ten bych neměl, kdyby mě Pán Ježíš ve své veliké milosti neobmyl a neočistil z mých hříchů.

Ten prospěch je spojený spíše s tou živou naději a očekávaním toho, co nám Pán přichystal, než nějaké hmotné výhody zde na zemi. Ty mě ani nijak zvlášť nelákají.

díky za odpověď. Myslím, že to co píšeš o prospěchu z Evangelia je pohled zdravě obráceného člověka. Měl jsem na mysli prospěch hmotný, zde na tomto světě, který může být špatným lákadlem ke vstupu do církve, ale nemusí vést k obrácení.

Nemusí, ale může. Pán si může použít cokoliv. Například, moje budoucí žena jela na evangelizaci Bonkeho vyloženě s vidinou, že by mohla být uzdravena. Bylo to tak i prezentované, celá akce byla vedena jako lákadlo k tělesnému uzdravení, především asi pro nevěřící. Jenže jí samotné slovo evangelia natolik zasáhlo, že už na uzdravení tolik myšlenky neměla, ale chtěla jít za Pánem Ježíšem. Když později odjela na kontrolu a pobyt do lázní, tak dokroři nechápali, co tam dělá. Nic z údajné diagnózy na ní nenašli. Takže opravdu uzdravení prožila a díky tomu můžeme dnes mít děti. Ale třeba její otec šel na jinou podobnou evangelizaci pro uzdravení také. Měl nějaký velký výrůstek na ruce. Ten se mu opravdu zázračně prakticky na místě ztratil, zmizel. A tak za to chválil Pána, svědčil o něm kolegům. Ale do dvou dnů se ten výrůstek znovu objevil, a on se od Pána Ježíše v tu chvíli zcela odvrátil... Přitom jeho udravení bylo na rozdíl od toho manželčiného na první pohled viditelné... On se nechal nalákat na vidinu okamžitého hmotného zisku (uzdravení) a jeho svědectví nebylo opravdové, zatímco manželka byla skutečně zasažena Duchem Svatým, o uzdravení tělesné se v tu chvíli nestarala. Ale právě ona byla uzdravena. Jak tělesně, tak především duchovně.

wollek

Wollku, díky za ta svědectví. A díky Bohu za to, co mohla prožít a přijmout tvoje manželka.

Nejdůležitější je to slovo. Boží slovo má moc měnit životy lidí, zachránit, znovuzrodit,...  To ostatní je v druhé řadě, i když také důležité a cenné.

Víš, mě se moc líbí a inspiruje mě ten způsob volání k Bohu a ten způsob důvěry v Jeho konání, jak to dělali první křesťané ve Sk 4 :

A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich, a dejž služebníkům svým mluviti slovo své svobodně a směle,

..."Nikoliv oko ...."...

Zde už vůbec nejde o rozdílnost názorů, v čem by se dalo nějak diskutovat.

Zde jde o zcela zásadní postoj křesťana ke křesťanské víře.

Nelze si "ušít" svoji vlastní víru podle své chuti a zůstat přitom pravdivým!

Křesťana totiž "nevyrábí" žádný z lidí (jak to evidentně máte ve svých zmatených hlavách - o "znalosti jména", do kterého se křtí - a které prý "my prý neznáme a znát nemůžeme a křesťanem se člověk ani nemůže stát sám pouhým svým uvěřením) - křesťana nově rodí až Duch svatý ve křtu - a to milostí, bez zásluh člověka (narození z vody a z Ducha svatého - J 3,5).

Nijak jinak než ve křtu se nelze stát křesťanem.

Křesťanem se tedy nikdo nestane pouhým uvěřením Božímu slovu (tedy svou lidskou odpovědí na Boží slovo,  svou zásluhou);  tato víra teprve vede ke křtu a až ve křtu se člověk mocí Ducha svatého narodí znovu.

Křest znamená být Duchem svatým přímo "obléknut" do osoby Krista - být už navždy svázán s Pánem v nové důstojnosti (Ř 6,3-4) a to nedokáže nikdo z lidí - to dokáže jen Duch svatý ve křtu.

(Gal 3,26-27)

Neboť všichni jste synové Boží  SKRZE  víru v Kristu Ježíši.  Vždyť vy všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.

Tedy  SKRZE  víru přichází křest. Bez víry nelze křtít.

Ve křtu se pak teprve rodí křesťan.

A Duch svatý také postrádá malichernost lidí, kteří se hádají, zda je dostatečné křtít politím vodou, či zda člověka potřeba přímo potápět.

Křest miminek s tímto naprostým základem křesťanské víry (který vy neznáte - že křesťanem se stává člověk ve křtu) vůbec nesouvisí. Je to odlišné téma. Přesto ho tradičně vytahujete jako pseudoargument, abyste zamlžili pravou podstatu nového narození z vody a z Ducha ve křtu a rozdrobili diskusi.

Křest miminek jsem tu vysvětloval už mnohokrát; protože nové narození je z milosti a bez zásluh křtěnce, netřeba osobních zásluh. Mimino není podle své přirozenosti schopno ani samostatného života (kojí ho matka), není mentálně schopno ani právnických úkonů. Přesto může např. dědit - v těchto záležitostech je zastupováno dospělým poručníkem. Podobně je víra miminka zastoupena ve křtu dospělou osobou, která slibuje výchovu a vedení v křesťanské víře.

Na stejném základě (v zastoupení kmotra) lze křtít i dospělou osobu mentálně postiženou - neschopnou osobní víry, mentálně neschopnou pochopit ani základní pravdy víry.

..."Miminka neuvěřila, nepřijala Boží pravdu, nebyla znovu narozena skrze živé a věčné slovo Boží. "...

Toto je docela oblíbená strategie satana - nenápadně změnit téma na "miminka" a pak argumentovat Božím slovem, vytrženým z kontextu. Pořád stejný ověřený scénář: "Jsi-li Boží Syn, vrhni se dolů! Vždyť je napsáno: ......" (Mt 4,6)

(1 Pt 1,23)

Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného,  SKRZE  živé a na věčnost zůstávající slovo Boží.

(Slovo "SKRZE"  poukazuje na jiný původ tohoto nového narození - Boží slovo zde působí nikoli jako příčina nového narození, ale jako prostředek, jako cesta k záchraně.

Historický kontext je následující: Petr píše (v počátcích církve) těm, kteří se stali křesťany až v dospělosti; uvěřili na základě hlásaného Božího slova, učinili pokání a dali se pokřtít. Tito lidé se stávali křesťany - miminka až v další generaci.

Na úplném počátku jejich víry tedy vždycky stálo hlásání slova Božího (víra je ze slyšení - Ř 10,17). A tato víra je pak přivedla ke křtu.  SKRZE  víru byli pokřtěni a stali se tak křesťany.

(Gal 3,5)

Ten, který vám uděluje Ducha a působí mezi vámi zázraky, to tedy dělá na základě skutků Zákona (za vaše zásluhy), anebo na základě slyšení víry?

Ty tvé (či vaše) oko teorie jsou veskrze falešné.

  A proto jsou lidi, kteří jsou postaveni na základ "křtu" miminek nechává satan "napokoji" - jsou totiž jeho. Ať už to jsou ateisti nebo lháři, komunisti nebo modláři. Ale "napokoji" v uvozovkách, protože to, co žijí lidé postavení na základ "křtu" miminek nemají pokoj.

  Dobrý a špatný strom se pozná podle ovoce - stejně tak dobrý člověk. Dobrý člověk vynáší z pokladu svého srdce to dobré a podle toho se pozná. Zlý člověk zase vynáší z "pokladu" svého srdce to zlé. A podle toho se snadno pozná.

  Toník

"Dobří" a "špatní" lidé jsou jak mezi křesťany, tak i mezi pohany.

To je naprosto jiné téma, než Kristova "obřízka srdce" ve křtu.

  Svátost křtu miminek je úplně o něčem jiném, než poslušnost Božímu slovu nebo vejití do království nebes.

  To není tak složitá otázka a odpověď je stejná.

  Obvykle je to proto, že v těch všelijakých sboroch si naprosto stejným omylem myslí, že když někoho ponoří do vody, že tím vyrobí křesťana. A často si namyšleně myslí, že tím ponořením ve vodě vyrobí lepšího křesťana, než když někdo vodou jen polévá hlavičku.

  Tady v diskuzích se vyskytuje jeden ateista, který k tématu svědčí jasně: Nikdy nezažil Boží jednání, nikdy se ho Bůh nedotkl, boha si vyráběl ve svojí hlavě, svými modlitbami a čtením bible. Dokonce dělal tak divné věci, že věřil na bibli. (nezjistil jsem teda, jak to dělal). Přesto takového neznaboha ponořili v jednom sboru do vody, aby rozšířili svoje řady o dalšího člena. Pokud někdo věří na bibli, tak je jasné, že snadno z bible spadne a nastane odpadnutí od víry.

  Ivane, v těch sborech sice křtí ponořením, ale postoje ke křtu a ke křesťanství jsou podobné, jako tam, kde křtí politím. Často se křtí člověk, který se křesťanem zjevně nikdy nestal a dokonce ani s Bohem nic nezažil, nepoznal Ho. Navíc často uvěří v sestavu nějakých lidských vyznání, ne Božímu slovu a pak dokáže Boží slovo relativizovat naprosto stejně, jako lidé jenom polití.

  Toník

..." Často se křtí člověk, který se křesťanem zjevně nikdy nestal a dokonce ani s Bohem nic nezažil, nepoznal Ho."...

Zážitky mohou být klamné - to třeba když se přestrojuje satan za anděla světla.

Vždycky se křtí jenom člověk, který ještě není křesťanem, protože právě ve křtu se tím křesťanem stává.

Křtít křesťana by tedy logicky znamenalo křtít někoho podruhé - a k tomu už není žádný důvod (jedině snad v případě, že by si někdo chtěl obnovit své křestní sliby). Ale to už není křest ve své podstatě, to by bylo už jen viditelné znamení toho, že se člověk duchovně obnovuje - hlásí ke svému křesťanství..

A pro příště si Oko zapamatuj! Anděl světla= lucifer= světlonoš= satan. Satan se nepřestrojuje za anděla světla, neb on jím je! Je to jedna z jeho mnoha podob. 

Otázkou na kterou bys měl nyní odpovědět je: za koho se anděl světla přestrojuje? 

Když zde upozorňuješ na klamné zážitky ve spojení s andělem světla?

Apoštol na to měl ale opačný názor:

(2 Kor 11,14)

A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla.....

A tak není divu:

Téhle slovní, naprosto nepřehledné šarádě, říkáš "jasné významy"?

Jak by se satan mohl vydávat za cosi jiného, pokud by se nepřestrojil?

Revizor poctivě pracuje mnoho a mnoho let u dopravního podniku. Pak se však stane, že začne být nepoctivý a peníze za pokuty si začne nechávat pro sebe. Dopravní podnik ho pro zpronevěru vyhodí. Revizor si neoprávněně ponechá odznak i oblečení, takže stále vypadá jako revizor, ale oprávněný vykonávat svoji funkci již není, a to i přesto, že je plně schopný a kvalifikovaný. Ten revizor podvádí dál, stále chodí a vybírá pokuty, které si ponechává. Za revizora se PŘESTROJOVAT nemusí, neb jako revizor stále vypadá, a jako revizor umí svou funkci vykonávat. Jelikož však již  není oprávněný vykonávat funkci revizora, tak se za revizora VYDÁVÁ.

 Pojem VYDÁVAT má jiný význam u jedné a té samé osoby, a má jiný význam u dvou osob, kdy se jedna osoba vydává za jinou, za někoho jiného.

Když se budeš ty vydávat za ženu, musíš se PŘESTROJIT  abys jako žena vypadal. Jako muž se v přestrojení vydávaš za někoho jiného, za JINOU bytost. 

 Když se jako vyhozený revizor budeš opět vydávat za revizora, tak jsi to stále TY,  a NENAPODOBUJEŠ V PŘESTROJENÍ někoho jiného, neb toho netřeba, ale VYDÁVÁŠ se za revizora který již NENÍ oprávněný svoji funkci vykonávat.

Když se satan VYDÁVÁ za anděla světla, neoprávněně na sebe bere krásu kterou kdysi měl, snaží se svým parodovaným andělským zjevem oklamat a přesvědčit vizionáře, že vidí nebeskou bytost. A teprve až ve svém parodovaném andělském zjevu se PŘESTROJUJE. To znamená, že krásná "nebeská" bytost, na sebe bere JINOU podobu, podobu někoho jiného, PŘESTROJUJE se za ženu, a nechá si říkat Maria. Matka Boha. Spoluvykupitelka. Spolutrpitelka. Matka nebeská. 

Už chápeš? Už chápeš rozdíl mezi přestrojením se a vydáváním se v souvislostech?

  Stando, když píšeš vaši zkušenost z ŘKC, tak snad jistě mluvíš pravdu a na mnoha tvých příspěvcích je to vidět. Chápu, se se soustředíte na zážitky a pocity, jak to je v ŘKC běžné. Jistě mohou být klamné, zvlášť pokud máte zkušenost se Satanem.

  Ano, o tomhle podivném omylu ten thread byl, alespoň něco k věci. Tohle je jeden z kardinálních omylů, který stačí porovnat s realitou života lidí a snadno se odhalí.

..."Vždycky se křtí jenom člověk, který ještě není křesťanem, protože právě ve křtu se tím křesťanem stává."...

Toto není ale žádný omyl, ale naprostý základ křesťanského učení.

Osobně jsem nikdy neměl žádnou zkušenost se satanem - a ani bych o ni nestál.

Pokud se nepletu, to ty jsi se zde už dávno chlubil s osobní zkušeností se zjevením. Takže svůj text směřuj především na vlastní osobu.

Pak je ale vskutku prekérní, že v Bibli samotné se o takových "základech křesťanství" nepíše....

V Bibli se po tom píše také, a to na mnoha místech:

Jen některé ....

J 3,3-5; Ř 6,3-8; Kol 2,8-14; Gal 3,27; Ef 5,26; Tit 3,5;

Křest je naší záchranou skrze koupel znovuzrození, kterou doprovází obnova Ducha svatého. Ve křtu se z člověka podle těla (ten umře a je spolu s Kristem pohřben) stane dítě Boží - narodí se z Krista člověk v novosti života, mající svou vlast v nebi.

..."aby ji posvětil, a očistil vodní koupelí v slovu,...Vodní koupel ve slovu, to je ta živá voda, "...

Živá voda - tímto výrazem je v Písmu označen jen Duch svatý.

Kristus však nehovoří o novém narození z Ducha svatého, nýbrž o novém narození z vody a z Ducha svatého (J 3,6).

A toto se děje ve křtu (Mt 28,19).

To se neděje ve křtu. Prokazatelně a doložitelně.

Je to voda živého slova.

• Jan 15, 3Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.

Oko, je to vodní koupel ve slovu. Ne vodní koupel ve vodě.

Voda živého slova je hereze, vymyšlená protestanty.

Nikde v Písmu se tento výraz nevyskytuje. Ani na jednom místě.

(J 15,1-4)

Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odřezává a každou ratolest, která nese ovoce, čistí, aby nesla ještě více ovoce. Vy jste již čistí, díky slovu, jímž jsem se na vás obracel. Zůstávejte ve mně jako já ve vás. Jako nemůže ratolest sama od sebe nést ovoce, nezůstane-li na vinném kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.

Smysl tohoto místa je tento:

Víra je ze slyšení slova (slyšení skrze slovo Boží) - Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo. - Ř 10,17.

Víra pak přivádí ke křtu a ve křtu se rodí nový křesťan - ve křtu jsou člověku odpuštěny hříchy - stává se tedy zásluhou Krista čistým.

..." Jinými slovy koupeme se ve slovu."...

Já ti to věřím, že tohle je tvoje víra..

Jen nemá nic společného s křesťanskou vírou, protože ta učí o koupeli vodou, kterou doprovází hlásání slova a víra.

(Ef 5,25-26)

Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni,

Oko, a jak se dělá koupel vody skrze slovo ?

Jo, aha, nevšiml jsem si. Psal jsi o tom výše.

Že se koupe ve vodě a hlásá se přitom slovo ?

A ta víra je kde ?

Oko, opět si pleteš římský katolicismus s křesťanskou vírou.

Ježíš svou církev nekoupe ve vodě, aby ji posvětil a očistil. K tomu slouží Jeho slovo.

24Jako se tedy církev poddává Kristu, tak ať se i manželky vždy poddávají svým mužům.
25Muži, milujte své ženy, tak jako Kristus miloval církev. On vydal sám sebe za ni, 26aby ji posvětil očistnou koupelí svého slova, 27aby ji před sebou postavil jako slavnou církev bez jakékoli poskvrny a vrásky, aby byla svatá a bez úhony.

Oko, pouze koupel slova může postavit církev před Ježíše Krista bez poskvrny a vrásky, svatou a bez úhony.

Voda H2O něco takového nezmůže ani omylem, i kdyby se církev ve vodě koupala každý den.

On si totiž myslí, že zná pravdu a chce nás navést na správnou cestu :-)

Prosím, aby z toho bylo zjevné, že se křtem (baptizo) člověk stane křesťanem (ve smyslu znovu narození). Prosím o citací a ne odkazy, neboť může záležet i na překladu. Já nic takového, co ty považuješ za základy křesťanství, nikdy v Písmu nečetl, a mám opět podezření, že si jen zaměňuješ slova, jejich skutečné významy, a následně do toho vstupují tvé pojmy a dojmy... Prosím, napiš ten citát jasně.

(Ř 6,3-8)

Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt?

Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.

Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.

(Kol 2,9-14)

Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství.  I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci.

V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově,

když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. 

I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž.

(Gal 3,27-29)

Vždyť vy všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.

Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.

Jak to, že to tam nevidíš?

Už jsem ti to zde oko někde říkal.

Překrucuješ Boží slovo.

"Oko, vytváříš zde falešné mýty a falešné nauky..Celý ten oddíl Písma (list Kol.) hovoří o tom, co máme v Kristu, co jsme obdrželi v Něm. . Každé to sdělení začínající obratem " v něm" znamená v Ježíši Kristu.  . Neznamená to, co sem násilím tlačíš - jakože "v něm" znamená ve křtu. .Tedy :.V Něm (v Kristu) jsme byli spolu s ním ve křtu pohřbeni..V Něm (v Kristu) jsme byli spolu i vzkříšeni skrze víru. (nikoliv ve křtu !!)..Když jsme byli mrtví ve svých vinách a duchovně neobřezaní, probudil nás k životu spolu s Ním a všechny viny nám odpustil. (nikoliv ve křtu !!)..

...".Když jsme byli mrtví ve svých vinách a duchovně neobřezaní, probudil nás k životu spolu s Ním a všechny viny nám odpustil. (nikoliv ve křtu !!).."...

Tam je ale napsáno, že tohle všechno se nám stalo ve křtu!

Že obřízka srdce je ve křtu!

(Ř 6,3-4)

Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.

Ef 2:10 Vždyť jsme Jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili. Oko, týká se tento verš?! Žiješ v dobrých skutcích? Považuješ to, co zde předvádíš, za dobré skutky? 

A kdybys chtěl považovat mé otázky opět za bláboly místo toho, aby sis na ně před Bohem upřímně odpověděl, věz, že ti je nepokládám sám od sebe!

Tož tak.

Ne oko, překrucuješ Boží slovo.

A tady máš další důkazy :

  To asi myslíš svátost křtu miminek,ne? (pokřtěn si zatím nebyl, pokud vím?)

  A byli jste ve svátosti křtu spolu s Kristem vzkříšení k životu v novosti?

  Pokud ano, jak se to u vás projevilo?

  My jsme ve svátosti křtu nebyli vzkříšeni k životu. Svátost křtu se v našem životě neprojevila nijak, žádný život nenastal. Zajímá mne. jak jste to měli vy, pokud jste byli vzkříšeni k životu a jak se to projevilo.

  

Využíváš verš, kde je napsáno byli vzkříšení - evidentně tomu nerozumíš správně, nerozumíš podstatě. Pokud totiž již vzkříšení nastalo, pak si přečti následující:

Doporučoval bych ti nastudovat si jiné verše ohledně křtu, vzkřášení, znovu narození, apod.

  V křesťanském učení samozřejmě takový nesmysl není.

  Stando, zkus porovnat tvoje podivné nápady s realitou: Vezmi si všechny lidi, kterým byla udělena svátost křtu. Stali se všichni křesťany? No, ani náhodu: S tím, zda se člověk stane či nestane křesťanem svátost křtu miminek nijak nesouvisí. Velká část těch, komu byla u nás udělena svátost křtu, jsou ateisté, komunisté, agnostici či kde co dalšího.

  Mám například spolupracovníka, to je budhista. Protože pochází z tradičně ŘKC prostředí, donutila ho rodina k tomu, aby nechal udělit svátost křtu jejich dítěti. A rodina ho donutila proto, že svátost křtu zaplatil bohatý člověk z dané obce. Když nechá budhista udělit svátost křtu svému dítěti, z dítěte vyroste docela normální budhista. Jako kdyby mu svátost křtu udělit nenechal - svátost křtu na budhistovi nezmění vůbec nic. Nestane se svátostí křtu křesťanem.

  Tak proč o tématu zážitků se satanem stále píšeš, proč se na zážitky se satanem odvoláváš?

  To se zcela jistě pleteš - tak jako v mnoha jiných případech. 

  Možná si mne pleteš se svatým Antoníčkem u vás na kopečku? Ten se chlubil osobní zkušeností s návštěvou Satana?

Toníku, je to docela ostuda, že máš takové mezery ve vzdělání o svém křestním patronovi, že si pleteš Antonína poustevníka ze čtvrtého století s Antonínem Paduánským ze století třináctého.

Ale to není důležité.

Kralica mira je anděl světla přestrojený za Marii. Kralica mira se nikdy nepředstavila jako Maria. To jméno ji dali oklamaní lidé. Zde máš odkaz na stránky a do vyhledávače v levém sloupci si zadej slova Maria. V žádném poselství za 30 let nenajdeš slova JÁ JSEM MARIA. Když si zadáš KRÁLOVNA, uvidíš jak se toto zjevením představuje. Jsem vaše matka a královna míru. Lež jako věž!

Kuk.

  To zas ne, Stando, to si určitě nepletu. Jen jsem si spletl osobu, které je zasvěcen váš kostelík. Ale není to důležité - s někým si mne zjevně pleteš. Nebo neumíš číst, či si nečteš příspěvky a domýšlíš, co není.

  Já jsem Toník, Cizinec. Píšu tu pod jedním nickem. Zcela jistě jsem tu nepsal, že jsem měl osobní zkušenost se zjevením - naopak jsme tu jasně psal, že jsem v životě žádné zjevení Královen a jiných podobných démonů nezažil. Naštěstí, díky Bohu. Sice jsem se honil po poutních místech, ale výsledkem naštěstí žádné zážitky a zjevení nebyly.

  Psal jsem tu, že jsem zasvětil život Neposkvrněnému početí, což bylo zjevení z Paříže. Zažil jsem pak různou "odměnu" od toho démona, ale zjevení určitě ne.

  K tomu, co jsi citoval z mého příspěvku.

  To je moje osobní zkušenost. I některých dalších lidí z ŘKC s podobným zasvěcením. http://www.pastorace.cz/clanky/temna-noc-matky-terezy

  Známá fakta z ŘKC (viz události okolo přikrývání zločinů v ŘKC ve velkém na mnoha místech světa).

  Jedno české zjevení nedaleko nás v Polabí. Osobní svědectví lidí, kteří to zjevení zažili.

  Stačí se podívat na místo, kde se "Královna míru" zjevila. Připadně sledovat činnost tvého kolegy, ctitele dotyčného anděla světla.

  

Františku, to je zajímavá věta. Nicméně uvědom si, že tady se křesťané hádají (až na naprosté výjimky) jenom s těmi, co se za křesťany sice vydávají, ale křesťany evidentně nejsou. 

Umíš si třeba představit skutečné křesťany, kteří by přímo nebo nepřímo omlouvali šíření víry násilím a zabíjením? Kteří by se od toho nedokázali jasně distancovat a vymezit proti takovému způsobu šíření víry? Nebo umíš si třeba křesťany v Božím Království, kteří téměř soustavně lžou a vymýšlí si?

Já osobně nikoliv. A tím pádem si ani takové otázky jako Ty v podstatě nekladu a nepřemýšlím o nich.

Františku.

Bůh soudí každého člověka podle jeho skutků nikoliv toho co proklamuje. Bůh zná lidské smýšlení i to co je ostatním skryté. Z tohoto pohledu je úplně jedno zda je dotyčný katolík, či člen jiných církví, či sekt nebo nevěřící. Bůh je v tomto naprosto svrchovaný a nikdo nemá právo mu do toho kecat, i když mnozí se o to bezúspěšně snaží. Lidská pýcha nezná mezí. :-)

Honza

Oko, myslíš, že zde také došlo k novému narození ?

Dítě mu mohlo z mokrých rukou vyletět, seknout se o plechovou hranu a těžce zranit. Je to mi směsné, ale zároveň i hrozné.

Tak tohle kdyby někdo prováděl s mým dítětem, tak v tom škopku vymáchám jeho! A pak bych mu škopek narazil na hlavu a pak...no přesně tak jako se stalo ježibabě v Mrazíkovi. :-))) To by byla legrace..

"Křest'" pocákání, politím a nyní dokonce i vymácháním. Hmmm. 

  Mne spíš trne, když to vidím. Smích přijde až tak pro druhém koukání, když člověk ví, že to dobře dopadlo a nebyl to fail - k čemuž v takovém případě nemusí být tak daleko. I když - fail to byl v každém případě, tentokrát fail ideologie, která za zbytečným křtěním miminek stojí. Byt v tomto případě lze přiznat alespoň poctivost, kdy miminko opravdu pokřtili v tom významu toho slova - nejen že by mu polili hlavičku.

Jinak tomu, co bylo na videu, vůbec nerozumím, a rozumět ani nechci. Když už ponořit miminko, tak proč tak brutálně a riskantně...

  Normální postup skutečného křtu a biřmování miminka (nejen polévání) je tady na tom videu. Myslím, že toto je i normální praxe křtů miminek, ne té napodobeniny "křtu" poléváním vyrobené v ŘKC.

  Ani takovým křtem (tedy křtem, který je "křtem" v biblickém smyslu toho slova) se ale na miminku křesťan nevyrobí, i pravoslavní jsou stejní "křesťané", jako jsme bez Boha byli i my.

:-)  To je fofr.  To asi ani nestihlo obléct Krista :-).

(Jinak mi to připomíná scénu, jak na vánoce kupuji 3 -kilového kapra :-)  )