Grano Salis - Selhal Jan Křtitel?

poslal myslivec

Setkal jsem se zde na GS s názorem, že Jan Křtitel nebyl od narození zas až tak plný Ducha, neb Duch prý doposud nebyl dán. Křtitel prý dokonce selhal, jelikož byl uvězněný a ve vězení popravený. Podle mých znalostí biblických a historických, a souvislostí odvozených od těchto znalostí, s tímto nemohu souhlasit.

Zajímají mne odpovědi, zda něco v mém článku lze biblicky a historicky vyvrátit. Záměrně neuvádím biblické verše a historická fakta. Pozorný a znalý čtenář si je odvodí a spáruje s mým článkem sám.

Tím, že se Jan nechal uvěznit, doslova nechal, tak tím nadále připravoval cestu Pánu. Umenšil se, a šel Kristu z připravené cesty. A jaká to byla vlastně cesta? Co to bylo za cestu, kterou Jan připravoval a připravil? Pozor nyní na vlastní představy! Cestu Krista může znát a poznat jedině ten, kdo má živou víru. Ale o tom dále.
Jan měl spoustu stoupenců, kvůli tomu měl velký " politický" vliv. Musel z vedoucího čela odejít, aby nedošlo k povstání, svržení Heroda, a válce s nenáviděným Římem, který měl nad židy nadvládu. V době Krista bylo téma " mesiáš' něco jako roznětka k povstání, řečeno dnešní terminologií, roznětkou občanské války. Pro lepší srozumitelnost budu moderní terminologii dále v článku používat. Představa lidu za dob Krista, byla stejná jako za každé lidské epochy. Chtěli na trůně spravedlivého vladaře, vladaře který vyřeší všechny problémy, ochrání je a sjednotí. My kristovci dnes víme o vládě a království Krista to, co lidi tenkrát nevěděli, a zaslepení náboženští fanatici to nevědí dodnes. Proto je třeba evangelia, evangelium otvírá slepé oči!
Smrt Jana vzala jeho stoupencům vítr z plachet, již neměli vůdce, který by je vedl. Jan dobře věděl, že žádné povstání vést nesmí, věděl, že Kristus nepřišel na svět aby přejal světskou vládu! Jan se umenšuje až ke smrti. Dotaz Jana ke Kristu není kvůli pochybnostem Jana. Odpověď Krista na Janův dotaz není určený ani tak Janovi, jako spíš stoupencům Jana, aby jim zchladil hlavy, rozpálené mylnou představou pozemské vlády mesiáše.
Smrtí Jana přestávají mít jeho stoupenci politický vliv, a zmenšilo se nebezpečí vzpoury, vzpoury která by zhatila cestu Krista. Zatčení Krista vyvolává ohromnou společenskou odezvu srovnatelnou s okamžiky před vypuknutím občanské války. Mocnáři dobře věděli, že Krista musí nějak odstranit, jinak vypukne povstání, a jejich moc se zhroutí. Kdyby Krista zabili, povstání by vypuklo, kdyby nezabili, vypuklo by stejně. Vymysleli to a navleknuli mazaně tak, že si židé zabili svého mesiáše sami, a stačilo k tomu použít proti nim jejich vlastní náboženství spojené se státní mocí. (Jak povědomé, že?)
V době Krista byl z kruhů nábožensko-politických vyslovený názor, vyslovená věta charakterizující tehdejší veřejné dění. Z této sarkasticko- filosofické i prorocké věty se dá mnohé odvodit. "Je lépe aby jeden člověk umřel pro národ, než národ pro jednoho člověka". Je to i prorocká věta, původně světsky myšlená, která vychází z tehdejší politické situace, a je v ní ohromný informativní obsah, smysluplně navazující na všechno co z Písma o Kristu víme, a v této větě je taky obsažené svědectví pravdy Ducha o jediném a obětovaném spasiteli lidstva, který umřel za všechny, aby nikdo kdo v Něho věří nezahynul a měl život věčný.

A jsme zase u víry. Jaké víry? Víry živé, víry která má naději i v bezvýchodné situaci, nebo víry slepé, víry ve vlastní klamné náboženské představy?

Masová deziluze lidu ze smrti Krista byla strašná! Na kříži přibitý mesiáš, vůdce a král lidu? Sarkastický nápis nad Jeho hlavou- "toto je král židů"! Posměchy k Němu od těch, co mu věřili- takový slaboch má být můj král? A já blbec jsem mu naletěl, sestup z kříže a ujmi se vlády, dávám ti poslední šanci, jinak v tebe věřit nebudu...a nic. Smrt mesiáše způsobila ohromnou deziluzi, nikdo už nepovažoval Krista za tolik očekávaného mesiáše, Bohem přislíbeného mesiáše, mrtvé byly všechny naděje, mrtvé byly všechny důvody k povstání a svrhnutí vlády.
I apoštolové Krista opustili, a ti měli nejlépe vědět jak to s tím mesiášstvím Krista skutečně je. To jak to je vědělo jenom těch pár věrných kolem kříže. A věděli to proto, protože měli poznání pravdy Ducha. Za situace, v duchu prožívaných událostí v čase ukřižování, mohl pod křížem věrně stát buď absolutní fanatik se slepou vírou, nebo jedni z prvních kristovců který v Duchu pravdy poznali cestu Krista, poznali pravdu a přijal pravdu ve slovech božího Syna, a uvěřil v příslib Krista o věčném životě. Pod křížem stojí první Kristu věrní kristovci, a jejich věrnost nestojí na slepém fanatismu, stojí na poznání pravdy, stojí na tom samém poznání jako měl lotr ukřižovaný spolu s Kristem. Lotr poznává Krista, a ve zcela bezvýchodné situaci Kristu uvěří, lotr uvěří někomu kdo je stejně zmučený jako on, kdo je ode všech poplivaným a odmítnutým králem! To je živá víra!!

Dva lotři na kříži jsou symbolem živé a mrtvé víry. Živá víra vede přímo do ráje i ve zcela jinak bezvýchodné životní situaci. Fanatická, slepá a mrtvá víra, vždy směřuje ke své deziluzi, deziluzi z mylných náboženských představ, a oklamaného člověka v bezvýchodné situaci ponechává.
Jakou víru měli davy které Krista opustili, a to včetně učedníků Krista?
A jakou víru měl lotr na kříží, a ti co stáli pod křížem?

Cesta Krista je živá víra. Někdy se říká- cesta víry. Jan Křtitel udělal všechno proto, aby mrtvá fanatická víra nezvítězila tím, že by davy ovlivněné mylnými náboženskými představami dosadili Krista na trůn Heroda. Po bitvě je každý generál, a jako takový generál bych dnes Janovi poradil.
"Hele Jane, nespokojenost lidu roste, davy chtějí do svého čela silného vůdce. Zázraky konající Ježíš, a ty který jsi plný Ducha jste jako představa vůdců ideální. Lidi mají dost Heroda, jeho hříšných praktik, jeho podlézavosti a poklonkování se Římu. Pokud Jane zůstaneš mezi lidmi, dojde k povstání. Podívej kolik se za poslední roky vyrojilo falešných mesiášů, kteří se za mesiáše prohlašovali v touze po světské moci. A mocní tuto rebelii rychle potlačovali a přísně trestali. Jane nesmíš dopustit, aby k povstání došlo, aby došlo k lidskému nastolení světské vlády Ježíše!"

A co udělal Jan Křtitel? Párkrát si rýpl do Heroda, Herodes ho zavřel a popravil. A stoupenci Jana přišli o svého vůdce, zbýval jim Ježíš.
Jan Křtitel svým uvězněním udělal pro Krista to nejlepší, co mohl udělat. Umenšil se a ochladil výbušnou situaci.

Tehdejší masová víra davů ve Křtitele a Ježíše, byla totiž slepá a nebyla cestou Krista. Proto všichni Krista opustili, jejich mylná náboženská představa umřela spolu s Kristem na kříži. Živou víru předvedl lotr na kříži, a věrní pod křížem, a to je ta víra. Víra živá která je vírou naší, víra nás kristovců. Hlásáme Krista ukřižované, a tajemství tohoto hlásání je v tom, že Krista ukřižovaného, Krista opuštěného, poplivaného, zbitého a zneuznaného vidíme stále jako našeho krále, vidíme ho očima víry spaseného lotra. Věříme Jeho slovu, a i když jsme ve zcela v bezvýchodné životní situaci jako ten lotr na kříži, stále je v nás živá víra jako jistá cesta do ráje. A tuto cestu Jan Křtitel Kristu Ježíši připravil, a Kristus nás po ní vede.

Závěrem použiji slova od jednoho básníka.

Nic není ztraceno,
když zbývá smrt
a člověk
ví...

Zůstávejte v Pánu bratři v Kristu.

Myslivec

	Hledej
	Je a svátek má Jiří. Vytvoření registrace