Stejné je to s mým příběhem, který jsem ti posílal, příběhem o našem prvním bydlení a mnoha dalšími. Když je budu vyprávět nějakému ateistovi, tak si stejně bude myslet, že to byla Náhoda. Každý věří svému bohu.

  Ono ti čeští ateisti na tom nejsou zase tak zle a ve chvíli, kdy jim "teče do bot", najednou si vzpomenou kam volat. V dnešní situaci je okolo mne spousta známých, co jsou ateisti, ale najednou z ničehož nic mají silné křesťanské kořeny, žijí křesťaňskou kulturu a křesťanské hodnoty, často je jako miminka nějaký farář polil (to, že je polil stejně jako toho chlapa, co vedl lidi ke střílení na koncertě orlů smrti, obvykle neřeší). Dokonce i na Nově, výkladní to skříni hodnot ateismu, je hlavní heslo "modleme se za Paříž".

  Jedním z takových lidí s křesťanskými hodnotami a křesťanskou kuturou je můj bývalý šéf z práce. Není to ani patnáct let, co mi zakázal modlit se za počítače. Nesedělo mu do jeho paradigma to, že když se na počítač položí ruka a modlí se za něj ve jménu Ježíše, že se ten počítač "sám opraví". S windowsama pod kapotou se do dá vysvětlovat různě a hlavně přirozeně, ale s přibývajícím množstvím případů klesá podstatně pravděpodobnost, se kterou se to dá vysvětlit vědecky.

  Standa "oko" tu psal hezký příběh o záchraně svého života. Takových příběhů je mezi ateisty i neateisty docela dost. Jen ateisti se o nich často stydí mluvit. Zvlášť pokud se necítí bezpečně.

  Nevím jak moc jsi přišel v životě k dětem: Pokud vyrůstají před očima, vidí člověk jeden zázrak za druhým. Když po sobě střílí vzduchovkama, ládují střelný prach do patron a když pak jsou trochu větší, tak do hasících přístrojů, míchají ledek s naftou a travex s cukrem, nabíjejí baterky drátem ze zásuvky 380V, lijí benzín do vyhřáté vyhaslé pece a pak škrtnou, jezdí šedesátkou z kopce na minikárách, startujou traktory a auta a projíždí při tom vratama,  ... Je zázrak, že přežijí. A to ani nemluvím o generaci poválečné, která vyrůstala s opravidkýma kvérama v ruce.

  Ale člověk vždycky stejně vidí jen to, co chce vidět.

  Takže s ateisty máme celkem jednoduchou metodu: Zeptáme se jich, jestli je něco, za co by se chtěli modlit a co by mohl Bůh udělat v jejich životě. Oni dost často moc dobře vědí, co by to mohlo být. Pak se stačí dovolit, jestli se za tu věc můžeme modlit, nejlépe s tím konkrétním ateistou rovnou na místě. No a pak už ten ateista jednoduše a sám vidí, jestli Bůh je nebo není.

  Toník

  Pokud se budeš ptát, nic jiného důvěryhodného než osobní svědectví či svědectví lidí, které osobně znám a důvěřuji jim, nabídnout nemůžu. Pokud chceš senzace, zajeď si do Lurd, Fatimy nebo na Turzovku.

  Takže nevím jak pro tebe, ale pro mne to, že něco řekne lékař nebo lékařská zpráva není žádný důkaz. Naopak je pro mne důkaz to, když osobně někoho znám a vidím v jeho životě změnu, která je trvalá, mnohaletá.

  Doufám, že to pro tebe nebudou jen povídačky a nepřenositelné pocity ;-)

V mém případě by to nemohlo nastat. Mám po operaci jen polovinu tlustého střeva. Kdyby ses za mě modlil a pak bych šel na vyšetření, rentgen a tam by mi řekli, že mám zpátky celé střevo, tak by se to snadno porovnalo se snímky před. 

  Chtěl jsem ti jen ilustrovat, že dobrozdání lékařů a lékařská zpráva je podobně relativní, jako svědectví jakéhokoliv jiného člověka: Buď jim můžeš věřit nebo nemusíš. Ale pokud máš o něco takového zájem, tak ŘKC zrovna tohle bere hodně poctivě a na svých poutních místech toto řeší, tedy má dokonce kolegia lékařů, kteří posuzují jednotlivé případy zázračných uzdravení a jejich dokumentaci, přičemž to kolegium lékařů je "vyvážené", jsou tam i ateisti, lidi různých vyznání.

  Kdyby jsi měl zpátky zázrakem celé střevo, tak co by asi tak jako měli lékaři udělat se staršími snímky označenými tvým jménem, kde kus střeva chybí? Měli by určitě nelehkou úlohu. Ale já jsem takový zázrak nezažil. Teď už se léta modlíme za člověka, který je slepý a on je stále slepý. Léta se modlíme za člověka, který je v komatu a ten člověk je stále v komatu. Atd. Takže je hezké zažít nějaký zázrak a dost to povzbuzuje, ale pořád je ještě dost takových, ke kterým je výstižný verš Lukáš 9, 41 a ty okolo. Proto jsem ti psal, že tvoji výtku v této věci vůči křesťanům beru jako velmi oprávněnou.

  Toník

  Nepotřebuju něco zveličovat. Potřebuju, aby chlap, který nevidí, protože se mu rozpadla sítnice, viděl. Aby holka, které leží sedm let na posteli v bezvědomí, vstala. Aby když přijde do církve bezbožník, kterému vládne hřích, aby odešel ten hřích a ne ten bezbožník. Atd. Jinak je pro mne křesťanství stejně prázdné, jako adventismus, římské katolictví, Islám či jakékoliv jiné náboženství.

  Toník

Pokud jim to "vyléčení" vydrží aspoň 5 roků, pak bych ho považoval za pravé a od Boha, pokud jsou na tom za půl roku zase tak jak byli, tak je neléčil Bůh, ale satan, který Bohu v tomto také fušuje do řemesla, ale neumí to. Stačí se dneska podívat na charoše a řkatolíky a jejich zázračné uzdravování, které vydrží možná pár dní, týdnů či měsíců, protože u nich uzdravuje satan, a pak jsou nemocní zase zpátky nemocní a o tom se už nemluví ani nepíše, ticho po pěšíně...

... Jinak je pro mne křesťanství stejně prázdné, jako adventismus, římské katolictví, Islám či jakékoliv jiné náboženství.

Skutky apoštolské 11:26  I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.

1 Petrův 4:16  Jestliže pak kdo trpí jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavujž Boha v té částce.

  Ahoj Mikime.

  Jsem křesťan. Apoštolové, kteří nám šli příkladem, uzdravovali, vysvobozovali, vyháněli démony a nesli Boží moc k záchraně byli také křesťané. Teda v době Lukáš 9,41 ještě ne, to nám příkladem nebyli, ale po vzkříšení Pána ano. 

  S tím zkušenost nemám: Jako ŘK jsem za dvacet let žádné zázračné uzdravování nepotkal a neviděl nikoho, kdo by o něm svědčil, přes desítky a desítky nemocných, kteří jezdili na všemožná místa. Mezi charizmatiky bylo sice hodně prázdných řečí, ale těch pár lidí, které jsem tam potkal uzdravené Boží mocí, jsou uzdravení dodnes. Spíše tam tedy bylo to, co píše pozorovatel: že se vytahovaly a rozšiřovaly veliké senzace všude možně co nejdál ať už časově nebo kilometrově, tak aby realitu nebylo možno ověřit, podobně jako u ŘK. Mám ale jednoho velmi blízkého římskokatolíka, který byl před dvěma lety uzdravený z dost vážného úrazu a je uzdravený i dnes.

  Jak to máte s uzdravením u vás? Kolik lidí slouží u vás druhým lidem uzdravením, kolik asi zažijete uzdravení, vysvobození třeba za rok? Dá se o tom někde něco přečíst? 

  Toník

 Život je víc než pokrm a tělo než oděv. Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci! Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní? Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní!

 To můžu říct ateistovi kdykoli....  A  to co můžu, a nemůžu, se prosím ty nestarej.   Díky.

Ba wikipedii píšou  https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1zrak

Je to tam ale dost široké vymezení. Oni považují i obrácení se k Bohu za zázrak. Já beru zázrak spíše kdybys šel po vodě a já bych si mohl zkontrolovat, že tam není žádná podložka, že to není trik. Nebo kdyby jsi proklel fíkovník a do druhého dne by uschnul. Ale počítej s tím, že bych to tam hlídal 24h, zda jsi tam nedolil nějaký jed ke kořenům. Pokud ne a on skutečně uschnul do 24h bez vnějšího vlivu, uznal bych, žes udělal zázrak. Čili zázrak je něco, co se dá prokázat. Pokud jde o uzdravení, tak včetně lékařské dokumentace,  rentgenových snímků atd. 

Po kterém milující Bůh žárlivě touží.

                                                                                                                                      - Ale to jsou jen tvé dojmy.-

                                                                                                                                      -ale  to jsou jen naučené fráze-

Sdílení se je souznění duší a duchů.

Marek  13:22   |  Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné.

To máš pravdu , opravdu nejsem moc chytrý. Měj se mnou  prosím strpení.

 Je  těžké rozsuzovat,  to , co popisuješ. Třeba  to nebyla vůle nebeského Otce , že někomu něco nedopadlo. Opravdu nevím. Je pravda,  že mnozí  říkají Pane, Pane , prorokují,vymítají zlé duchy ve jménu "trojce" , činí znamení,  a   postupují přesně  a  v souladu s literou  písma , ale  i to nemusí být v souladu s živým  Bohem, který je jeden.

To je manipulativní otázka, jelikož chybí možnost C - není to zázrak, je to jen změna smýšlení. 

Pokud se bavíš o víře v Boha, tak ta se u každého člověka skládá z mnoha faktorů. To by se musel každý vyjádřit sám za sebe na základě čeho věří, co bylo těmi impulsy, jež ho k víře přivedly. Tam může být vliv prostředí, rodiny, výchovy, může tam být nespokojenost s životem, může tam být i nadpřirozená složka, těch faktorů je tolik, že bych si nedovolil psát obecně za všechny lidi. 

Když tak napiš svoje důvody, proč jsi věřící, já mohu taky napsat svoje. Ale nebudeme tady hovořit za milióny ( miliardy) jiných lidí. 

já se tě opravdu neptal na to, co si myslíš o obràcení člověka. Amůj dotaz k tomuto nesměřoval. Měl jsem? Nemohu se tě ptát na to, jestli si myslíš, zda je pro tebe větší zázrak to, když uvěří člověk bez zjevných důkazů, než když uvěří na základě zjevných důkazů? Musím se ptát na to, co chceš ty, abych se ptal? Teď mi to zní z tvé strany profesorsky.

Já už jsem ti psal, že jsem neuvěřil na základě zázraku ani moudrosti. Byl jsem po vojně, svobodný, zdravý,patřil mi svět. Muzika, vystupování, zábavy, fotbal, hokejbal, holka mých snů, desítky přátel, vzestup v práci ... Hodně jsem pil, kouřil, po práci zkoušky, knajpa ... nic mi nechybělo. Peněz celkem dost, byt tedy ne, ale to nevadilo. A pak jsem slyšel evangelium a já najednou ten skvělý život vvnímal jinak a to vše, co jsem dělal. Začal jsem vnímat sám sebe jako naprosto zkaženého. Texty co se líbily, přestsl jsem skládat. Muziky jsem zanechal, o přátele a kapelu přišel. Zůstala mi dívka mých snů. A sní jsme společně činili pokání a uvěřili jsme v Krista a Boží milostvv něm zjevenou.

Ptáš se na důvody, ale já je prostě neznám. Bylo mi v pohledu na sebe zle, ale až poté, co jsem prvně slyšel evangelium. Jsem ze silně ateistické rodiny. Krom mne, nikdo neuvěřil. Můj děda byl prý silně věřící katolík, ale zemřel dříve, než jsem se narodil. Zemřel na astma, když prý v Bučovicích v kostele oprašoval sochy, zhoršilo se to a zanedlouho umřel. Od té doby,jsou prý všichni ze strany mamky proti víře v Boha. Z otčímovy strany to bylo.podobné s jeho dědou,  zemřel v důsledku zranění na opravách kostela. Také si prý vytrpěli,  že se nemohli dostat na stidia. Nevím, ale o všem tom se mnou mluvili, až jsem uvěřil. Důvody jsem tedy nenašel. 

Tele

A je tu ještě jeden aspekt, který jsi myslím jednou zmiňoval. Stav církví. Nevím o žádném sboru, kde by se starší věnovali výhradně modlitbám postům a kázání. Tedy ne v Čechách. Ale vím, že např. v Číně jsou takové sbory. A tam se dějí ty věci, které bys rád viděl. Prostě my tady spíme a jen vedeme diskuze o slovech Písma. Modlím se za probuzení a povolání Božích služebníků a věřím, že to ještě přijde, než přijde Pán.

V dějinách Izraele byla také dost dlouhá "hluchá" období, kdy Bůh jakoby nic nedělal.

  To jsi ale nestudoval dost pozorně. O spánku a probuzení v posledních časech se píše dost výstižně na začátku 25. kapitoly Matouše. Jen to není takové probuzení, které si představují vytrvalí hlasatelé nepřicházejícího probuzení.

  Toník

no právě to probuzení, které si představují ti vytrvalí hlasatelé, jsem měl na mysli. ;-) Možná jsem mě napsat takřka nic nebo skoro nic anebo upřesnit, jaké probuzení mám na mysli.

  Já vím, to bylo jen takové popíchnutí..

  Tonik

Tvůj stav je trochu podobný mé ženě po operaci. Tehdy měla venkovní kardiostimulátor. Po týdnu ho odpojili, nevím na zkoßku, doufali, že srdce pobězží samo. Nevím už přesné hodnoty - snad 60/40 ? Manželku prý nejprve začala bolet hlava a točit se ji a paj ji prý bylo zle k modlobám a těžce nesla oči. Pak se prý probudila za křiku lékařů a nevěděla, co se stalo a pořád ji bylo zle. Zapojili kardiostimulátor a hlídali ji. Pravá komora je prý téměř mrtvá, celkově tehdy v ten den srdce po odpojení stimulátoru bylo kolem pouhých 40%. Dnes má zavedený kardiostimulátor, který stimuluje chod na trvalo. Ale jsou stimulátory, které impulzují až při poklesu impulzu. Za 6 let - proč ti ho nedali? Jecto na pováženou! Jak dlouho se z toho zpamatováváš?

Jinak jevto tak, jisté věci si člověk uvědomí a registruje je, až je blízko smrti nebo postižení. Mám i veselejší svědectví: To se mi přihodilo právě nedávno před 5-ti lety. Rozdrtil jsem si patu (8 hřebů) a na 2x zápěsti ruky s počáteční otravou v noze. K lékaři jsem se dostal za 4 hodiny. Po 3 měsících, chvála pánu už jsem o berlích chodil a jezdil do práce, (porušoval jsem tím pravidla sil.provozu - nechvála mně), a po 4 měsících už jsem pobíhal. Lékaři mě rádi viděli a já mohl rád svědčit. Výsledek - já více důvěrný Pánu a nikdo spasený. :-(  

 Tele

Tele

  Přečetl jsem si vaše příběhy o nemoci a lékařích. Mám za sebou pár porodů, spoustu nemocí s dětmi, vlastních. S lékaři mám až na drobné vyjímky stejnou zkušenost. Často jsem viděl jejich bezradnost. Diagnózy ve stylu "Nezabralo to? Tak zkusíme ...." což zážitek slyšet a vidět zvláště u dětí... A slyšel jsem z okolí desítky a desítky příběhů s lékaři a stejnými zkušenostmi: Naposled primář nemocnine u nás ve městě málem zabil mladou maminku.

  Když si tohle uvědomím, tak je zvláštní, že je mezi lidmi tak velká víra v lékaře a tak velká opozice, když věříme v uzdravení Bohu a modlíme se k Bohu, a to vždy. 

  Toník

  

  Ahoj Pozorovatelniku.

  Jsem rád, že jsi přišel na GS, píšeš sem příspěvky a nenechal ses vydusit pár troly, co tu jsou. Zas po douhé době se tu diskutuje o pár tématech a je možné si přečíst něco zajímavého.

  Stalo se ti, že by něco z toho, co ti slibovali, fungovalo? Zažil jsi někdy něco, co by se dalo nazvat "zázrakem"?

  Tonik

Co se týká zázraků, tak já jsem nezažil nic, co by se nedalo vysvětlit běžným způsobem. Ale moji příbuzní vidí duchy, tak jim věřím. 

Jinak zázrak: To je, kdyby třeba dorostla noha, ruka či prsty. Když je psáno, že chromý od lůna matky najednou vyskočí a třeba hopsá a tančí. I kdyby došlo k uvolnění zablokovaných nervů, tančit a hopsat ihned po té, co chromý uslyší vstaň,na ochablém svalstvu, to je zázrak a muselo dojít k posílení svalstva. Ale to jsem nezažil. Když slepý od narození jako by lusknutím prstu ve chvíli vidí, to je zázrak. Ale kdo uvěří videu a slovům? Vždyť i v Písmu ač mnozí zázraky viděli, neuvěřili. A Židy věřící v Boha, ani zázrak zmrtvých vstalého Lazara k víře v Krista nepřivedl. Avšak přeci jen vyvolené ano.

A co tedy s tím? Budeme hlásat evamgelium všem, ač budeme za hlupáky. Nebo ne? 

Neviděl jsem podle světa nepopíratelné zázraky na vlastní oči, a ani moudrost u těch kdo mi přinesli evangelium. A vlastně nevím, proč jsem uvěřil. Tedy ne pro modrost ani zázrak, ale v srdci jsem věděl, že je ono evangelium pravda. Nevím, jak u tebe,ale určitě jsou i ti, kdo uvěřili, když viděli znamení zázraku a uzdravení. 

Tele

Jestli někomu nestačí moje svědectví, které mohou potvrdit mnozí svědci, jak Ježíš zcela proměnil můj život, pak pohrdne i fyzickým zázrakem. Víra není o důkazech, ale o postoji srdce.

Jelikož tu nikdo není schopen dát nějaký konkrétní odkaz, tak musím sám. Jde o zázrak uzdravení chlapce z mozkové obrny. Je to prvních cca 10 minut videa, zejména kolem 6:40 https://www.youtube.com/watch?v=Ra7XTCbZT7s  Vypadá to celé věrohodně, tohle zřejmě není fake. Ale jinak jsem se setkal mezi křesťany s tolika fake svědectvími a prohlášeními, že to je až hanba... Zřejmě mají pocit, že když to je pro Boha, tak se lhát nebo si vymýšlet je přípustné. Proto si na ta velkohubá prohlášení dávám bacha. 

Jinak vidím, že to na mě také zkoušíš přes biblické citáty, přes Jana, abych se jakože zamyslel nad sebou, že jsem ten špatný, co chce jenom zázraky, znamení po Ježíšovi... Hele, máš to marné, já znám všechny finty křesťanů a znám jejich postupy. Už na mě zkoušeli všechno. Zkus mě pochopit a věřit mi, že mi nejde o to, aby křesťanství neexistovalo. Já si moc přeju, aby křesťanů bylo čím jak nejvíce a aby naše země byla křesťanská. Já pouze nechci, aby to bylo postaveno a podvodech a lžích, nebo neprůkazných věcech. S lidskou důvěrou se totiž nedá takto nezodpovědně zacházet. Důvěra je křehká věc. Snadno se o ní přichází a těžko se zpátky buduje. A mnozí křesťané v zápalu věci používají všechno, jen aby dosáhli svého cíle a to není dobré... Účel světí prostředky... A z toho jsem zklamaný...

Neboj se, nic na tebe nezkouším a nechci zkoušet; jen jsem se ptal, protože jsem na tom byl stejně - uvěřil jsem na základě toho, že jsem viděl zázračná uzdravení na vlastní oči. Věř tedy, že ti díky vlastní zkušenosti rozumím dobře. A jestli tedy chceš, dej vědět, a já ti osobní svědectví o prokázaném zázraku napíěu. Ne proto, abych si získal a pak zklamal tou důvěru, ale abych ti ukázal, že Bůh dělá zázraky i dnes - a skutečné, ne falešné jako ti falešní služebníci toho Zlého, kteří se lživě vydávají za "služebníky" Boha, tzn. že Bůh je i dnes živý a stejný jako byl v Bibli a že je hoden naší důvěry. Svým způsobem je dobře, že ses zklamal v lidech, kteří nejsou hodni tvojí důvěry. Ale jak říkám - Bůh, Pán Ježíš Kristus je jí hoden, On jediný. Přeji ti, abys pak poznal i věřící v Krista, které poznáš podle lásky jako Jeho učedníky, kteří ti budou říkat pravdu v lásce jako praví svědci a učedníci Pána Ježíše Krista, na nichž uvidíš Jeho život a přirozenost.

díky za odpověď  .  Jací budou "hokejisté v posledních minutách třetí třetiny", popisuje ap.Pavel -  2.Tim.3.  Od takových "hokejistů"  radí , se stranit.

  Jeden z klíčů je určitě víra Bohu, jeho slovu. Když člověk Bohu věří, líbí se Bohu. Bez toho, aby člověk Bohu věřil není možné se Bohu líbit.

  Jeden z klíčů je určitě život člověka. Násilníky, modláře, bezcitné a převrácené lidi Bůh "schválně" neslyší.

  Jeden z klíčů je určitě vztah k Duchu svatému, jeho službě, darům. Tam, kde lidi dary Ducha odmítají, je i o poznání méně zázraků.

  Pak nevím. Když jsem se Boha ptal na tyhle věci, tak mi obvykle neodpověděl. Ale třeba někomu odpovídá.

  Toník