poslal Willy Před více než dvěma lety jsem napsal článek "Na čem záleží?"
A když tak sleduji dění na GS, mám za to, že je dnes ještě aktuálnější než tehdy. Umíme rozpoznat, na čem záleží Bohu, na co je zaměřen Bůh a na čem by mělo jako Jeho dětem záležet i nám? Máme tentýž záměr a cíl jako náš Otec? Obávám se, že drtivá většina uživatelů GS má poněkud jiný zájem, záměr i cíl než Bůh! Je-li tomu tak, pak se s Bohem míjí a jestli s tím něco neudělají, pak se s Bohem minou i v budoucnosti.
Apoštol Pavel se modlil za Filipské svaté, aby se jejich láska ještě víc a více rozhojňovala v důkladnějším poznání a ve vší vnímavosti; aby uměli rozpoznat to, na čem záleží, a byli čistí a bezúhonní pro den Kristův, naplněni ovocem spravedlnosti, které nesou skrze Ježíše Krista ke slávě a chvále Boží. Možná to bylo z toho důvodu, že se Filipští zabývali podobně jako zde nedůležitými věcmi, na nichž nezáleží, takže potřebovali, aby se jejich láska k Pánu Ježíši i ke svatým rozhojnila v důkladnějším poznání a vnímání toho, na čem záleží Bohu a nezabývali se věcmi, na nichž nezáleží. V úvodu 2. kapitoly listu Filipským píše:
Je-li tedy nějaké povzbuzení v Kristu, je-li nějaké potěšení lásky, je-li nějaké společenství Ducha, je-li nějaký soucit a slitování, naplňte mou radost a smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých. Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. Tím je naznačeno, že Filipští nesmýšleli stejně - viz 2. verš ve 4. kapitole: Napomínám Euodii a napomínám Syntychu, aby stejně smýšlely v Pánu, neměli mezi sebou lásku Boží, která kromě jiného nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, a činili skutky ze soupeření či z ješitnosti a věnovali se každý více svým vlastním zájmům, než zájmům těch druhých a potažmo zájmům Božím. To jim bránilo nést ovoce spravedlnosti skrze Ježíše Krista, mít v sobě Jeho smýšlení a ponížit se před Bohem tak, aby mohli být povýšeni a oslaveni (spolu s) Kristem.
Na závěr se opět modlím:
Kéž se nad námi Bůh smiluje a dá nám podle Jeho milosrdenství rozpoznat a rozlišit důležité věci od nedůležitých, to jest to, na čem záleží Bohu, ne nám, poněvadž tu může být a bývá podstatný rozdíl, abychom s proměněnou myslí (Ř 12:2) mohli zkoumat a zkoumali Boží vůli, za ni se také po našem porozumění Boží vůli modlili a ji činili, abychom podle 1. listu Janova 2:17 zůstali na věčnost. Amen.
Tož tak.
