 |
Právě je 275 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116553302
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Rozhraní duše a ducha
Vloženo Středa, 05. červen 2013 @ 09:20:35 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Oko napsal:
Židům 4:12 Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.
Rozhraní= pomyslná čára oddělující dvě různé entity s naprosto odlišnými vlastnostmi.
Entita= entitas= jsoucí, být, ens= bytost
Duše= entita
Duch= entita
Tělo = entita
3x entita= 1x bytost lidská
|
Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 05. červen 2013 @ 18:12:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Ten dotaz je opravdu skromný.
Jinak:
Jestliže potřebujeme odlišit osobu od samotných
projevů osoby, položíme mezi ně také rozhraní, jinak nám projevy budou
splývat se samotnou osobou a nic neodlišíme..
Jenže my nepotřebujeme odlišit osobu od samotných projevů osoby - to sis něco vymyslel a tím výmyslem se snažíš argumentovat..
|
]
Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 06:17:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přesto to odlišujete - ale zmateně.
Duchovní entitu člověka nazýváte sice ještě správně lidským duchem, ale její rozhodování, výsledky vnitřních bojů s touhami těla, její postoje k Bohu a okolnímu světu nazýváte nesprávně "duší" (psýché), či jakýmsi třetím vnitřním duchovním světem - který je ovšem stále nedílnou součástí toho velkého světa duchovního.
Holt, nepochopení řecké filosofie vám dělá pěkné zmatení mysli.
|
]
|
|
Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 05. červen 2013 @ 18:36:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Tady je mnohem lepší a výstižnější CSP KMS, kde je použito vhodnější slovo "rozdělení".
Jde o to, že projevy duše a ducha mohou být podobné a někdy je těžké rozlišit, je-li jednání člověka projevem duše nebo ducha. Projev duše je vždy vyjádřením člověka, kdežto projev lidského ducha, v němž přebývá Duch Boží, pokud není kontaminován nebo znečištěn tělem či duší/srdcem, je vyjádřením Boha. |
|
|
Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 05:50:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tento komentář je určen výhradně pro ty, kteří umějí napočítat alespoň do tří!
Člověk je obrazem trojjediného Boha ve světě viditelném.
Člověk je ovšem stvořen k naprosté závislosti na Bohu, je stvořen ke společenství s Bohem.
Jen v tomto stavu společenství s Bohem je úplný a jen tehdy je pravdivým obrazem společenství Otce, Syna a Ducha svatého.
Jednou "entitou"- osobou - celé osobnosti takového člověka je tedy sám Duch svatý!
Takový člověk už nechodí podle těla, ale podle Ducha (Ř 8,1).
Jen ten člověk je pravdivým obrazem trojjediného Boha, který má srdce obřezané Duchem svatým (Ř 2,29).
...neboť v našich srdcích je rozlita Boží
láska skrze Ducha Svatého, který nám byl dán. (Ř 5,5).
... Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás přebývá Duch
Boží. Jestliže pak někdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho. (Ř 8,9).
Duch svatý je trvale přítomen v člověku, který má být pravdivým obrazem Boha ve viditelném světě. On sám je tedy už jednou nezbytnou osobou (entitou) v člověku, který pak už může být jen duší v těle (Gen 2,7).
...Cožpak nevíte, že jste Boží chrám a že Boží Duch přebývá
ve vás?
(1 Kor 3,16)
Člověk logicky nemůže sám mít ještě další tři entity, poněvadž pak by musel být obrazem Boha čtyřosobového!
Naopak, tento člověk je pravdivým obrazem trojosobového Boha:
Lidská duše (která sama je svojí podstatou duchem) je vedena Duchem svatým, ve vnitřních bojích vítězí nad touhami těla a tělem pak svými skutky zjevuje Boha ve světě viditelném.
... Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. (Ř 8,16).
|
|
|
Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 06:09:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Trojosobový Bůh je obrazem Boha vnitřně vztahového, bytostně zcela nezávislého na ničem stvořeném.
Tento Bůh je ve svém bytí zcela dokonalý, nepotřeboval by ke štěstí vůbec nikoho dalšího.
Naštěstí pro nás je tento Bůh zosobněnou Láskou a touhou takové lásky je sdílet své bytí i s dalšími tvory (anděly i lidmi).
Sdílení se v lásce ovšem musí splňovat jeden důležitý předpoklad - osobní svobodu v rozhodování u každého z tvorů.
Jen ve svobodě dobrovolnosti je možno vytvořit plnohodnotný vztah lásky.
Naopak "dvojosobový člověk" je bez Boha obrazem nenaplněnosti bytí.
Je obrazem naší bytostní závislosti na Bohu, na božském "ruach" - také lidské tělo zjevuje tuto bytostní a existenční závislost viditelně potřebou neustálého dýchání (lidského "ruach").
Bez Boha je dvojosobový člověk (duše v těle) jen karikaturou Božího obrazu v nás,
v naplněnosti Duchem svatým pak teprve vytváří pravdivý obraz trojjediného Boha v našem viditelném světě.
|
Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Studentbible v Pátek, 07. červen 2013 @ 00:18:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | oko, nastuduj si v 2.kapitole Genesis, jak byl stvořen Adam, pokuď tedy nevěříš na opičáky, jako učitelský úřad řkc. Adam dostal ducha od Boha a stal se duší živou. Duch pak po pádu zemřel a člověk je duchovně mrtev, od Boha oddělen, až se z milosti BOŽÍ neznovuzrodí a to skrze víru, vzácný to BOŽI DAR. |
]
Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 08:07:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Adam byl stvořen jako duše živá - jako živá bytost tělesná i duchovní zároveň (Gn 2,7) - takovým byl stvořen jako jediný ze všech tvorů (Gn 2,20).
Člověk byl stvořen jako živá duše v těle, neboli jako lidský duch v těle.
Lidský duch pak může žít ve dvou různých stavech:
1.) Stav milosti posvěcující - stav přátelství, důvěrného společenství s Bohem.
2.) Stav padlého člověka ve hříchu ke smrti - hřích vytvoří mezi člověkem a Bohem zeď, člověk ztratí společenství s Bohem. Toto oddělení od Boha je v důsledku "smrtí" nesmrtelného lidského ducha, tedy je "smrtí" nesmrtelné lidské duše, je stavem, vedoucím ke konečnému zatracení.
Adam byl stvořen do stavu 1.), hříchem dosáhl stavu 2.)
Člověk už nebyl schopen vlastními silami tuto zeď hříchu sám zbořit a proto poslal Bůh svého Syna, aby ji odstranil, aby nás vykoupil.
Ze slyšení Božího slova přichází víra ve Spasitele. Tato víra přivádí ke znovuzrození, ale sama víra ještě neznovuzrozuje nikoho.
Znovuzrozuje nás sám Kristus mocí Ducha svatého a stáváme se ve křtu jeho učedníky (Mt 28,19).
Znovuzrodit se člověk může jedině z vody a z Ducha ve křtu.
Znovuzrození je darem z milosti a bez jakékoli lidské zásluhy (Ef 2,5-8).
Bez vody se neznovuzrodíš, bez Ducha se taky neznovuzrodíš (J 3,5). Při znovuzrození musí působit obojí zároveň.
Znovuzrození je přijmutí účasti na zásluhách Krista tím, že ve křtu oblékneme Krista (Gal 3,27), sami se tedy stáváme "kristovci" - křesťany.
Znovuzrození ve křtu je Kristovou obřízkou srdce (Kol 2,8-14), kdy nám jsou pro Kristovy zásluhy odpuštěny hříchy (Sk 22,16) a získáváme opět stav novosti života (Ř 6,3-4) - stav milosti posvěcující, stav 1.)..
|
]
Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 07. červen 2013 @ 08:40:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
To jsou nepravdy, které tady oko pořád opakuje.
Tak to mají římští katolíci. U křesťanů je to jinak, jak už to bylo mnohokrát doloženo.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 09:51:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Bez vody se neznovuzrodíš, bez Ducha se taky neznovuzrodíš (J 3,5). Při znovuzrození musí působit obojí zároveň."...
..."To jsou nepravdy, které tady oko pořád opakuje."...
Tuto "nepravdu" tvrdí ale Nikodémovi sám Pán Ježíš:
(J 3,3-8)
Ježíš mu odpověděl a řekl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se
někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království."
Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když je starý?
Může snad vejít podruhé do lůna své matky a narodit se?"
Ježíš odpověděl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo
nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího
království.
Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je
duch.
Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.
Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud
přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z
Ducha." Toto jsou ty "nepravdy", které tady oko pořád opakuje....
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 07. červen 2013 @ 11:08:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Že se narození z Ducha děje před křtem, je nad slunce jasnější. Ty argumenty z Písma tady máš.
Pokud se tedy člověk před křtem nenarodí z Ducha, je také téměř jisté, že v samotném křtu se už neznovuzrodí.
Výsledek potom je jaký je. Milióny po světě chodících "pokřtěných" pohanů, buď zcela neznabohů či věřících všelijakým lidským výmyslům, nemajícím ducha.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 13:23:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Že se narození z Ducha děje před křtem, je nad slunce jasnější. Ty argumenty z Písma tady máš."... ??????????????
Myslíš třeba tohle?
"Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo
nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího
království.
Nebo tohle?
... když jednou za Noémových dnů Boží
trpělivost vyčkávala, zatímco se stavěla archa, v níž bylo jen
několik (to jest osm) duší zachráněno skrze vodu.
Podobným způsobem také nás nyní zachraňuje křest - nikoli
odstranění tělesné špíny, ale odvolání dobrého svědomí k Bohu -
skrze vzkříšení Ježíše Krista ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 07. červen 2013 @ 14:23:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
..."Že se narození z Ducha děje před křtem, je nad slunce jasnější. Ty argumenty z Písma tady máš."... ??????????????
No oko, asi máš sklerózu že ti nic nesepíná a musíš svůj údiv vyjádřit spoustou otázníků.
Můžeš jich napsat ještě víc. Nic to nezmění na tom, že jsi zde slyšel spousty biblických argumentů o tom, že znovuzrození se děje před křtem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 20:09:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Nic to nezmění na tom, že jsi zde slyšel spousty biblických argumentů o tom, že znovuzrození se děje před křtem."...
Kde je máš?
|
]
|
|
Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 06:57:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Tohle stejně asi člověk, který má mrtvého ducha, nemůže pochopit.
Když mi to kdysi křesťané vysvětlovali, vzpomínám si dobře, že jsem to nepochopil. Až když můj duch ožil, až když mi dal Bůh nového ducha, pochopil jsem co to vlastně je ten duch člověka, co mi Bůh dal nového a co mi Bůh nedal a zůstalo docela staré.
Nevím, jestli to jsou entity či neentity, ale vím, že v češtině (i v jiných jazycích, nejen češtině a řečtině) se normálně říká: "Ten člověk má ale zlé a zkažené srdce" nebo: "Ten člověk má ale bolavou, nemocnou duši" a každý normální člověk co rozpozná levici od pravice ví, že každá ta věta je o něčem jiném a o čem ty pojmy jsou a je mu celkem fuk, jestli to jsou entity nebo neentity. Stejně tak lidé vědí, že když se řekne "chytrá hlava" mluví se o něčem docela jiném, než o "dobrém srdci". Normální člověk nezblblý "duchovou duší" a jiným podobným sektářským učením také chápe, že "modlit se srdcem" je něco docela jiného, než "modlit se myslí".
Bůh při znovuzrození mění ducha člověka, srdce člověka. Nemění jen nějaký "výraz" či "vnější projev", mění to naprosto nejvnitřnější, nejdůležitější skutečnost, co v člověku je.
Vnější věci jsou pak odrazem toho, co je uvnitř: Co je v srdci člověka, v nitru člověka, tím ústa i klávesnice přetýkají. To, co je v srdci člověka dřív nebo později překoná to, co je v mysli, pocitech, vůli, nohách, hlavě. Ať už je to srdce zlé, plné hříchu a světa, nebo to dobré srdce, srdce od Boha.
Ať už život, který je v tom duchu od Boha, nebo smrt, která je v hříchu a ve světě, tak srdce člověka navenek velmi dobře projevuje.
|
Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 08:52:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Toníku, jsi si vědom, že odvádíš pozornost od konkrétně probíraného tématu?
Že tím sice demonstruješ neschopnost vyvrátit mé logické důkazy, ale zároveň také svoji neochotu je přijmout - i když jsou zcela v souladu se všemi texty Písma.
Připomínáš mně svým umíněným postojem v omylech saduceje:
(Mt 22,23-33)
V ten den k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není
vzkříšení, a zeptali se ho:
"Mistře, Mojžíš řekl, že když někdo zemře bez dětí, aby si
jeho bratr právem švagrovství vzal jeho ženu a zplodil svému
bratru potomka.
U nás bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel, a protože
neměl potomky, zanechal svou ženu svému bratru.
Totéž se stalo i s druhým a třetím bratrem, až po
sedmého.
Poslední ze všech pak zemřela i ta žena.
Kterému z těch sedmi tedy bude manželkou při vzkříšení? Měli
ji přece všichni!"
Ježíš jim však odpověděl: "Bloudíte, protože neznáte Písma
ani Boží moc.
Vždyť při vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou
jako Boží andělé v nebi.
Ale ohledně zmrtvýchvstání - copak jste nečetli, co vám Bůh
řekl slovy:
'Já jsem Bůh Abrahama, Bůh Izáka a Bůh Jákoba'? Bůh není
Bohem mrtvých, ale živých!"
A když to uslyšely zástupy, žasly nad jeho učením. Saduceové však dál trvali na svém: "Vzkříšení přece není!" A takto se tu chová mnoho z vás "znovuzrozených!"
|
]
Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 09:25:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Stando, aby člověk věděl, co je to rozhraní duše a ducha, musí nejdřív mít ducha. Pak je schopen rozpoznat rozdíl mezi duchem a duší.
‚Na konci času totiž budou posměvači, kteří budou žít podle svých vlastních bezbožných žádostí.‘ To jsou ti, kteří vytvářejí rozdělení, lidé duševní, kteří nemají ducha. Máte-li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete proti pravdě. To není moudrost sestupující shůry, ale pozemská, duševní, démonská. Vždyť kde je závist a soupeření, tam je zmatek a kdejaká špatná věc.
Moudrost shůry je především čistá, potom pokojná, mírná, poddajná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nepochybující, bez přetvářky. Ovoce spravedlnosti je v pokoji zaséváno těm, kdo působí pokoj.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 14:18:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | My máme právo rozsuzovat pouze Tvá slova. Ty z Ducha jistě nejsou. Ale to, jestli máš ducha Božího, to může rozsoudit pouze Bůh. Pokud ho máš, tak Tvá duše na něj nebere moc zřetel a jede si po svém. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 14:46:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | No, oko, rozhodně Ducha Božího nemá; vždyť sám říká, že nemá ducha a bez ducha není možné mít Ducha Božího. Už jsem mu jednou napsal, že upírá Bohu v sobě místo k přebývání, protože Duch Boží může přebývat jenom v duchu věřícího znovuzrozeného člověka.
Je-li oko, jak tvrdí, jen tělo a duše, pak v něm nemá Duch Boží místo k přebývání a znamená to také, že jeho duch je mrtvý, když si není vědom svého ducha.
To, co jsem výše napsal, není soud ani odsouzení člověka, nýbrž konstatování faktu. Ale Bůh tento fakt může změnit.
Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 16:44:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jenže Oko si myslí, že ducha má, protože u něj je duch zároveň duší.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 18:29:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Karle, víš, že je rozdíl mezi tím si něco myslet a něco vědět. Oko prostě věří, že člověk je jen tělo a duše. V minulosti to tu tvrdil mnohokrát. Naprosto ignoroval - podotýkám, že nezpochybnil - odpověď na jeho otázku, co je duše, co je duch a jaký je mezi nimi rozdíl; znovu a znovu tu pouští svou gramodesku.
Skutečně znovuzrozený člověk ví, že má ducha a že v jeho duchu je a žije Duch Boží, že v něm přebývá Kristus, jako Duch oživující. Ví to díky živému svědomí, které je součástí ducha i srdce. Ví to díky vlastní osobní a důvěrné společenství s Bohem skze Ducha Svatého, který je tím společenství života, díky němuž a skrze něž do věřícího přenáší to, Kým a čím Bůh v Kristu je, i to, co Kristus vykonal na kříži Golgoty, ve vzkříšení a co koná ve své nebeské službě po nanebevstoupení.
Popírat existenci ducha a maskovat to tím, že se duše stala duchem, je vskutku počin, za nímž je satan.
Bůh je Duch (J 4:24) a v Zachariáši 12:1 vytvoření ducha člověka v jeho nitru jmenuje Hospodin vedle roztažení nebes a založení země, což značí, že tato skutečnost má pro Boha veliký význam. Za snahou zpochybnit existenci ducha člověka v jeho nitru musí stát sám Satan - ten starý zloděj a zpochybňovač Božího Slova, aby okradl Boha i člověka o jejich vzájemný příbytek!
Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 22:01:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Také si to myslím. Právě proto, je pro Oka důležité také to, že znovuzrození se děje při křtu vodou. Satan se snaží duše věřících připoutat k pozemským živlům, aby nehledali Ducha Božího. A když už duc*****, tak okultno.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 08:25:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Právě proto, je pro Oka důležité také to, že znovuzrození se děje při křtu vodou."...
Pro oka je důležité, co říká o křtu Ježíš.
(J 3,3-8)
Ježíš mu odpověděl a řekl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se
někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království."
Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když je starý?
Může snad vejít podruhé do lůna své matky a narodit se?"
Ježíš odpověděl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo
nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího
království.
Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je
duch.
Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.
Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud
přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z
Ducha."
Bez vody se neznovuzrodíš, bez Ducha se také neznovuzrodíš. Podle samotného Krista je ke znovuzrození potřeba obojího: Vody i Ducha. Je to natolik jasné, že jen člověk raněný duchovní slepotou to ještě stále může nevidět.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 07. červen 2013 @ 12:47:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Že se narození z Ducha děje před křtem, je nad slunce jasnější. Ty argumenty z Písma, které to jasně dokazují, tady máš v dost velkém množství.
Pokud se tedy člověk před křtem nenarodí z Ducha, je také téměř jisté, že v samotném křtu se už neznovuzrodí.
Výsledek
potom je jaký je. Ignorance jasných faktů má na svědomí milióny po světě chodících "pokřtěných" pohanů, buď
zcela neznabohů či věřících všelijakým lidským výmyslům, uctívajícím kdeco, nemajícím
ducha.
1 Kor 4,15
"Neboť kdybyste měli deset tisíc vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši já jsem vás zplodil (přivedl k životu) skrze evangelium." - a to jsem vás nekřtil. K životu jsem vás přivedl před křtem, který vám poskytli už jiní.
1 Kor 3,10
"Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako
rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať
dává pozor, jak na něm staví.
Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. "
Základem je Ježíš Kristus. Toho Pavel přinášel lidem a tak položil v jejich životě základ, přivedl je k novému životu z Ducha. Pak následoval křest.
Není jiný základ, není tím základem křest. To by Pavel lhal, že položil základ, když je nekřtil.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 13:26:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Není jiný základ, není tím základem křest."...
Kristus je základ.
Křest je získání účasti na Kristu (základu), křest je obléknutí Krista, křest je znovuzrození z vody a z Ducha.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 07. červen 2013 @ 14:16:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Nikoliv. To jsou tvé výmysly v rozporu se svědectvím Písma i lidí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 20:07:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Pomýlení lidé dávají pomýlená svědectví.
Zkus dokázat tyto svá tvrzení raději Písmem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 07. červen 2013 @ 20:48:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Už jsem je dokázal. Tys je nečetl? Tak si je přečti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 22:12:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Myslíš něco na tento způsob?
Když se však ukázala dobrota a lidumilnost našeho Spasitele
Boha,
spasil nás - ne na základě skutků spravedlnosti, které jsme
my vykonali, ale podle svého milosrdenství - skrze koupel
znovuzrození a obnovení Ducha Svatého,
kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše
Krista,
abychom se, ospravedlněni jeho milostí, stali dědici v naději
věčného života. Všichni, kteří jste pokřtěni do Krista, jste přece oblékli
Krista.
Není už Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani
žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
A jestliže jste Kristovi, pak jste símě Abrahamovo a
dědicové podle zaslíbení.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 07. červen 2013 @ 22:30:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Myslím ty biblické argumenty, které jsem ti tu za posledních pár týdnů několik napsal . Vyhledej si je a přečti.
I když pro tvou otupělost, zatemnělou mysl a odcizení se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce to asi nepochopíš a dále budeš mlít své...
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 08. červen 2013 @ 09:19:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
spasil nás - skrze koupel
znovuzrození a obnovení Ducha Svatého,
spasill nás - skrze koupel znovuzrození a obnovou Ducha Svatého, kterého na nás vylil hojně skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele,
Ta koupel znovuzrození, o které je řeč, není ve vodě. To co se lilo, v čem jsme se koupali, je vylitý Duch svatý
(Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše Krista.)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 08. červen 2013 @ 17:15:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Ta koupel znovuzrození, o které je řeč, není ve vodě. To co se lilo, v čem jsme se koupali, je vylitý Duch svatý ...
Tvrdí rosmano. ...
Kristus tvrdí zase pravý opak:
(J 3,5)
Ježíš odpověděl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo
nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího
království.
(Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše Krista.)"...
Jestliže to mělo být skrze Ježíše Krista, tak toho oblékáme právě jen ve ve křtu (Gal 3,27).
Ve křtu jsme prošli spolu s Kristem (Ř 6,3-4) koupelí znovuzrození (ve vodě) a obnovením Ducha svatého - staly se z nás Boží děti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhr (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 08. červen 2013 @ 17:48:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Ne oko.
To netvrdím já, říká to to slovo, které je dobré číst celé, ne tak jak jsi to udělal ty, že jsi vytrhl z věty jen jednu část:
spasil nás - skrze koupel
znovuzrození a obnovení Ducha Svatého,
nýbrž:
spasill nás - skrze koupel znovuzrození a obnovení Ducha Svatého, kterého na nás vylil hojně skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele,
Příklady koupele znovuzrození vylitím Ducha :
Sk 10,44:
Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
Bratří židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého.
Ef 1,13
V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo
pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť
zaslíbeného Ducha svatého
Gal 3,2
Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám
Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste
uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli?
1 Petr 1,23
Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží. - to je to slovo, které vám bylo zvěstováno v evangeliu.
a mnoho dalších.
V rozhovoru Ježíše s Nikodémem, při Nikodémově doptávání, jak se může člověk znovuzrodit, když je starý,
je jasné, že Ježíšova odpověď není jak bys rád oko ve stylu: To je jednoduché - "nech se pokřtít. Vody je všude dost." Nic takového.
Ježíš Nikodéma odkazuje na víru v ukřižovaného, obětovaného beránka na příkladu vyvýšeného na poušti starozákonního hada. Jedině na přijetí Božího slova, osobní víru srdcem a vyznání Ježíše přijde Duch svatý a způsobí znovuzrození.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 08. červen 2013 @ 20:20:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Proč stále umíněně popíráš, že Kristus v otázce znovuzrození hovoří jasně jak o vodě, tak i o Duchu svatém?
Pak si můžeme klidně dělat z Bible trhací kalendář a vybírat si jen co se nám líbí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 08. červen 2013 @ 20:29:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Příklady koupele znovuzrození vylitím Ducha :
Sk 10,44:
Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
Bratří židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého. "...
Každé vylití Ducha není ještě znovuzrozením.
Duch si vane, kam sám chce.
Člověk se nestane křesťanem (učedníkem Krista) vylitím Ducha (- během lidského života může být Duch svatý vylit na stejného člověka i několikrát), ale křesťanem se stáváme "pokristěním" ve křtu do Pánova jména, ponořením do Kristovy smrti a vzkříšení. To je podstatou znovuzrození, že se ve křtu stáváme bratry Krista - a tím i děti Boží.
Ve křtu do Pánova jména působí voda spolu s Duchem svatým.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 08. červen 2013 @ 20:47:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Ne oko, mýlíš se.
U Kornelia apoštolové a bratří v Judsku se dověděli o tom, že " i pohané přijali slovo Boží " (všimni si - nedověděli se, že i pohané byli pokřtění) . A na přijetí Božího slova vírou srdce Bůh sesílá svého Ducha, svou pečeť. Duch způsobuje znovuzrození.
Uvedu ti další příklad.
Jakub 1,18
Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.
Jinak je dost zvláštní, že se snažíš zpochybnit sestoupení Ducha svatého na ty, co uvěřili v domě Korneliově. Ten jejich zážitek byl identický s letnicemi u apoštolů, sám apoštol Petr to tak vyhodnotil - to je pro tebe málo průkazné.
Přitom to co se děje u vás při křtu, kde není Duch svatý přitomen vůbec, je podle tebe zrození z Ducha. No katastrofa !!! :-))
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 09. červen 2013 @ 09:37:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jak jsi mohl z mého tvrzení (že Duch svatý může být vylit na jednoho člověka jak roste jeho víra i vícekrát ) vyvodit jakékoli zpochybňování o sestoupení Ducha svatého na pohany v Kornéliově domě?
Tomu říkám podivná "logika". A pak s ní hned polemizuješ a "dokazuješ" její nesmyslnost.
Duch si vane, kam sám chce.
Nikoli každé vylití Ducha způsobuje znovuzrození - ale znovuzrození způsobuje až vylití Ducha ve křtu do Pánova jména, až když pohan oblékne Krista.
(Sk 2,42)
Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim (do církve - pozn.) toho dne na tři tisíce lidí.
Přijat slovo = uvěření.
Sama víra ovšem neznovuzrozuje, je jen nutným předpokladem záchrany. Tato víra pak přivádí ke skutečnému znovuzrození ve křtu.
Bez obléknutí do Krista ve křtu nelze o znovuzrození do křesťana vůbec mluvit.
To by pak museli být znovuzrozeni i všichni ti proroci ve Starém zákoně (např. Iz 2,1), kteří přijali Boží slovo už před Kristem!
Nač potom by byla potřeba ještě Kristova oběť?
Však jedině účastí na Kristově smrti a vzkříšení (ve křtu) se člověk může proměnit do křesťana - kristovce.
Tedy: ze slyšení Božího slova pochází víra (Ř 10,17), víra pak přivádí ke znovuzrození (z vody a z Ducha J 3,5) ve křtu do Pánova jména (Mt 28,19).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 09. červen 2013 @ 11:17:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
No dobře oko,
zůstaň si ve svých omylech. Až prožiješ někdy znovuzrození (jestli tedy prožiješ, jestli ti dá Bůh k tomu milost), poznáš, jak to je.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 09. červen 2013 @ 16:06:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Až ti Bůh zjeví, že ta voda není H2O, nýbrž Slovo evangelia - radostné zvěsti, pak přestaneš pouštět svou gramodesku, kterou rozšlapeš, s gustem ji rozdupeš na prach a budeš se radovat v Pánu.
Jk 1:18 On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření.
Žd 2:3-4 jak unikneme my, zanedbáme-li tak velikou záchranu, která má svůj původ v tom, co říkal Pán, a byla nám potvrzena těmi, kteří to slyšeli, za Božího spoludosvědčování znameními a divy, rozmanitými projevy moci a udělováním Ducha Svatého podle jeho vůle?
Ef 5:26 aby ji (církev) posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu, ... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 09. červen 2013 @ 18:59:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..." že ta voda není H2O, nýbrž Slovo evangelia"...
To by pak Ježíšova slova zněla asi následovně: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo
nenarodí z Božího slova a z Ducha, nemůže vejít do Božího
království.
Jenže takto to Pán neřekl. Řekl to takhle: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo
nenarodí z Vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího
království.
Voda křtu uvádí do Kristovy smrti a vzkříšení
(Ř 6,3-4).
Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše,
jsme pokřtěni do jeho smrti?
Jedině v Kristově smrti se setkáváme s Kristovou krví (krev Beránka) a ta nám smyje naše hříchy. Kristova krev za nás prolitá je tou naší naše skutečnou záchranou pro život věčný a přístup k ní nám umožňuje křest do Pánova jména.. Nic jiného nás zachránit nedokáže. Ani víra, ani Boží slovo. Z Božího slova se rodí víra a ta teprve vede k záchraně - sama není tou záchranou.
Podobně jako krev beránka na veřejích zachránila za Mojžíše všechny prvorozené Izraele. Včetně miminek.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Studentbible v Sobota, 08. červen 2013 @ 22:32:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | oko, logiku asi při čtení Bible nepouživáš, že ne? Jak asi Nikodém měl znát znovuzrozeni z vody, ale Ježiš to očekával. PROČ? Uvažuj hlavou, ne učením římské megasekty! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Studentbible v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 23:52:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | wílly, to by pak oko popíral svůj oblíbený verš o znovuzrození z vody a Ducha ve křtu, jak té taškařici řikaji ř.katolici. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 08:13:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Je-li oko, jak tvrdí, jen tělo a duše"...
Oko tvrdí v důsledku cosi jiného: Člověk je nesmrtelnou duší v těle, je nesmrtelným lidským duchem v těle (Gn 2,7).
Pak ovšem už jen člověk hodně slaboduchý z toho může vyvodit, že oko tvrdí, že nemá lidského ducha.
Je to samozřejmě pitomost, oko nikdy nic takového netvrdil.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 06. červen 2013 @ 17:16:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Stando, ale to přece není žádný argument.
Nebudu přece agrumentovat s člověkem, který ani přes padesát příspěvků nepochopí, že na pohřbu se nebožtíci nemusí zabíjet, ale stačí se s nimi důstojně rozloučit a pohřbít je.
Svým příspěvkem jsem ti jen vysvětloval situaci. Nemyslím, že bych potřeboval, aby kdokoliv mezi mnou a tebou něco soudil: Já se s tebou nesoudím, to nemám zapotřebí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 08:19:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Aby mohl být starý člověk spolu s Kristem ve křtu pohřben, musí nejdříve v tom samém křtu spolu s Kristem umřít. Nebudeme přece starého člověka pochovávat živého.
Ani přes padesát příspěvků jsi zatím nepochopil tak jednoduchou pravdu, že aby jsi mohl pochovat starého člověka (člověka podle těla), musí ten člověk nejdřív zemřít - to aby už v tobě nadále nepáchal škody. Pohřbívají se totiž nebožtíci!
Až pak má význam se znovuzrodit spolu s Kristem a s odpuštěnými hříchy už jako Bohem přijaté dítě v novosti života (Ř 6,3-4).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Pátek, 07. červen 2013 @ 12:26:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Jenže Oko, ač Ti to tu bylo mnohokrát připomínáno, Ty stále nechápeš, nebo nepřijímáš, že ten starý člověk byl odsouzen a zemřel na kříži před dvěma tisíci lety. My toho starého člověka ve křtu ani neusmrcujem, ani nepohřbíváme, protože usmrcen a pohřben byl spolu s Kristem. Ponořením do vody symbolicky vyjadřujeme, že tuto skutečnost, ač ji nevidíme, přijímáme vírou . Tím se zavazujeme k čistému svědomí před Bohem - totiž že nebudeme chodit podle těla, ale podle Kristova Ducha v nás. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 13:18:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Ty stále nechápeš, nebo nepřijímáš, že ten starý člověk byl odsouzen a zemřel na kříži před dvěma tisíci lety."...
Bylino,
Proč si nevezmeš Písmo a raději se tady takhle ztrapňuješ?
Před dvěma tisíci lety zemřel na kříži Kristus.
Ty jsi se narodil po dvou tisících letech jako člověk tohoto světa, jako "starý člověk" - potomek vyhnanců z ráje bez nároku na dědictví.
Ty, coby "starý člověk", můžeš získat podíl z Kristových zásluh jedině tím, že oblékneš ve křtu Krista, že zemřeš spolu s Kristem tomuto světu (Kol 2,20) - (logicky zemřeš tomuto světu nyní, nikoli před 2000 lety!), jsi spolu s Kristem pohřben a spolu s Kristem také vzkříšen (Kol 2,8-14) do novosti života Božích dětí (Ř 6,4).
Cožpak by mohla existovat nějaká novost života se starými hříchy?
A hříchy jsou člověku poprvé odpuštěny až ve křtu!
..."Ponořením do vody symbolicky vyjadřujeme"...
(Sk 22,16)
A nyní - proč otálíš? Vstaň, pokřti se a smyj své hříchy a
vzývej Pánovo jméno!'
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 20:05:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | (Ř 5,9-11)
Když jsme tedy nyní ospravedlněni jeho krví - (ve křtu pohřbeni spolu s Kristem, pozn.), budeme potom
mnohem spíše skrze něho zachráněni před hněvem.
Neboť jestliže, když jsme ještě byli nepřátelé, byli jsme
s Bohem smířeni skrze smrt jeho Syna, mnohem spíše, když jsme
již smířeni, budeme zachráněni jeho životem.
A nejen to, ale chlubíme se také Bohem skrze našeho Pána,
Ježíše Krista, skrze něhož jsme nyní přijali
smíření.
(Ř 6,7-8)
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.
Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli (ve křtu), věříme, že s ním také
budeme žít. (Tit 3,4-7) Když se však ukázala dobrota a lidumilnost našeho Spasitele
Boha,
spasil nás - ne na základě skutků spravedlnosti, které jsme
my vykonali, ale podle svého milosrdenství - skrze koupel
znovuzrození a obnovení Ducha Svatého,
kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše
Krista,
abychom se, ospravedlněni jeho milostí, stali dědici v naději
věčného života.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 07. červen 2013 @ 21:27:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Stando, chápu, prostě jsi křest nezažil, tak si vymýšlíš různé teorie a převracíš, co je napsané v bibli. Budiž ti to přáno.
Už přes třicet let vím, že když je pohřeb, pohřbívají se mrtví, a ne živí, to je jednoduchá pravda. "Starý člověk", kterého jsme radostně a důstojně pohřbili ve křtu spolu s Ježíšem, byl mrtvý dost dlouho. Pohřbívali jsme ho právě proto, že byl mrtvý. Byl tak mrtvý, že při pohřbu už jsme ho zabíjet nemuseli. Zemřel totiž hříchem dlouho, dlouho před pohřbem.
Odplata za hřích je smrt.
Tuhle základní křesťanskou pravdu jsem jako duchovně mrtvý, ve zmetku "lehkých" a "těžkých" hříchů taky kdysi neznal, takže tě chápu, i tvůj zmatek s pohřbíváním živých, zabíjením mrtvol, duchovou duší, dvousložkovým člověkem a kdeco si ječtě dalšího vymýšlíš, aby ses více a více zamotal do svých smyček.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 07. červen 2013 @ 22:26:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..." chápu, prostě jsi křest nezažil,"...
Toníku.
Ještě jsem neviděl nikoho křtít v jeho nepřítomnosti. To se u nás prostě nedělá. Pokud jsi to ovšem myslel tak, že si na svůj křest nepamatuji, nemám pro to ani žádný důvod. Tak jako si v Egyptě prvorozená miminka nepamatovala na svého otce, když natíral veřeje krví. Důležitá byla ta záchrana prvorozených skrze krev beránka, důsledek víry rodičů.
..."Starý člověk", kterého jsme radostně a důstojně pohřbili ve křtu spolu s Ježíšem, byl mrtvý dost dlouho. ...
Křesťané to ovšem mají docela jinak:
Každý z nás byl až do křtu starým člověkem, ve křtu spolu s Kristem zemřel, byl pochován spolu s Kristem (Kristova krev zde smyla jeho hříchy) a byl spolu s Kristem vzkříšen do novosti života - už jako křesťan.
(Ř 6,7-8)
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.
Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli (ve křtu), věříme, že s ním také
budeme žít.
(Kol 2,20)
Když jste tedy s Kristem zemřeli principům světa, proč se
poddáváte těm ustanovením, jako byste ještě žili ve světě?
(Ř 6,3-4)
Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše,
jsme pokřtěni do jeho smrti?
Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak
jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli
začít chodit v novotě života.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 09. červen 2013 @ 22:07:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Stando, cituješ křesťanské písmo svaté, ve kterém jeho autor vysvětluje kdy, jak a čím zemřel:
Což nevíte, bratři - vždyť mluvím k těm, kteří znají Zákon - že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ? Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu muži; jestliže však její muž zemře, je tohoto zákona zproštěna. Nuže tedy, pokud je její muž naživu, oddá-li se jinému muži, bude prohlášena za cizoložnici. Jestliže však její muž zemře, je od toho zákona svobodná, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži.
Právě tak, moji bratři, jste i vy zemřeli Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abychom přinesli ovoce Bohu. Neboť když jsme byli v těle, působily v našich údech hříšné vášně probouzené Zákonem, aby přinesly ovoce k smrti. Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, takže sloužíme v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery.
Co tedy řekneme? Je Zákon hříchem? Naprosto ne! Ale hřích bych nepoznal jinak než skrze Zákon. Vždyť o žádostivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nepožádáš.“ Hřích využil příležitosti, které se mu dostalo skrze to přikázání, a probudil ve mně veškerou žádostivost; bez Zákona je totiž hřích mrtev. Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel.
I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil. A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré. Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným. Neboť víme, že Zákon je duchovní, já však jsem tělesný, prodaný do otroctví hříchu.
Ten kdo zemřel, nemusí už znovu umírat. Stačí ho pohřbít. To se stalo i s Pavlem, když jasně píše, že hřích ho zabil spolu s Kristem jsme byli pohřbeni. Pavlovi nebyl ke smrti křest, ale ke smrti mu bylo přikázání. Pavla tedy nezabil ani křest, ani Kristus, ani nespáchal sebevraždu.
Ani mne křest nezabil, normálně jsem křest přežil. Nezabil ani "starého člověka". Nebylo to potřeba, byl už mrtvý, stačilo ho pohřbít.
Já vím, že tyhle křesťanské základy jsou pro tebe složité, jak jsi zamotaný do výmyslů nad něčím, co jsi nezažil, neznáš. Zkus vzít ale trochu logiku, nebo si číst, co Pavel a duchovní smrti a křtu píše a nedomýšlet si co nepíše.
Jednou ale přijde den, kdy Bůh bude soudit mrtvé (duchovně mrtvé, lidi, kteří nepřešli ze smrti do života). A na konci toho soudu bude ohnivé jezero.
Apoštol Jan o tom píše:
A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero. Bázliví, nevěřící, ti, kdo propadli modlářské
ohavnosti, vrahové, smilníci, kouzelníci, modloslužebníci a všichni
lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou, což je smrt druhá.
Takže jednou příjde druhá smrt, konec bezbožníků, svévolníků, konec Pekla i té stávající Smrti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 10. červen 2013 @ 12:32:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Právě tak, moji bratři, jste i vy zemřeli Zákonu
skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z
mrtvých,"...
Toníku,
Jak jinak může člověk zemřít Zákonu, jak jinak by se vůbec mohl setkat s Kristovým tělem (prožít spolu s Kristem jeho smrt i vzkříšení), ne - li právě ve křtu?
Nebo pro tebe už snad neplatí: "Vy, kdož jste pokřtěni, Krista jste oblékli"?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 10. červen 2013 @ 18:44:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | S Kristovým tělem se člověk může potkat při osobním pozvání k věčnému životu, Stando. To bývá dlouho před křtem i před znovuzrozením. U mne to bylo asi rok před znovuzrozením a pět let před křtem.
Platí o mne slovo, které jsi psal, jsem křesťan.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 10. červen 2013 @ 12:42:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Fakt ti stále nedochází, že zde hovoříme každý o jiné smrti?
Já hovořím o smrti starého hříšného člověka (o smrti jeho vyhnanství z ráje) tomuto světu a o vzkříšení nového, v nové důstojnosti obnoveného člověka v Kristu s umytými hříchy a obnoveným Božím synovstvím.
Ty naopak hovoříš o duchovní smrti člověka, způsobené vědomím Zákona, vědomým hříchem (nyní už vím, že je to Zákonem zakázáno, ale stejně se pro to i tak rozhodnu.)
V podstatě hovoříš o okamžitých účincích hříchu ke smrti - které se ovšem stále bytostně týkají každého žijícího člověka - i znovuzrozeného v Kristu. Nebezpečí ztráty věčného spasení stále trvá.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 10. červen 2013 @ 18:34:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | No, dochází, to je mi jasné od začátku.
Já píšu o stejné smrti, o jaké psal apoštol Pavel v 7 kapitole listu Římanům. O duchovní smrti starého člověka, o smrti ducha člověka, která se stala hříchem a kvůli které zemřel a byl pohřben Ježíš Kristus a kvůli které jsme byli pohřbeni s ním ve křtu my. Lépe řečeno jen náš "starý člověk". Ten, který byl mrtvý už dávno před křtem. Před pohřbem. Mrtvoly jsou totiž mrtvé už před pohřbem. Ten "starý člověk" byl mrtvý hříchem. Protože byl mrtvý, nemusel už na pohřbu znovu umírat.
Pohřbívají se totiž mrtví, ne živí. Mrtví nemusí znovu umírat, stačí, když umřeli jednou.
Nehovořím o okamžitých účincích, ale hovořím o duchovním stavu, ve kterém jsem se narodil a vyrůstal. O stavu, který se znovuzrozeného člověka, díky Bohu, netýká.
Po křtu, samozřejmě. Když je ta stará mrtvola pohřbena.
Já jsem se jako duchovně mrtvý v hříchu narodil a ta duchovní mrtvola byla pohřbena spolu s Ježíšem, když mi bylo asi pětadvacet let. A díky Bohu, leží tam dodnes a nikdo, kdo by mohl, nemá zájem jí vzkřísit.
Ty píšeš o jakési smrti, kterou sis vymyslel a promítnul do svátosti křtu miminek, jestli jsem tě dobře pochopil.
Některé věci jsem na těch tvých představách nepochopil.
- Co podle tebe umírá při svátosti křtu miminek? Umírá při svátosti křtu miminek nesmrtelná duše miminka, smrtelné tělo miminka, nebo umírá oboje, nesmrtelná duše i smrtelné tělo miminka?
- Kolikrát podle tebe musel Pavel umřít? Jednou umřel hříchem, alespoň o tom píše. Pak podle tebe umřel křtem, jestli dobře rozumím tomu, co sis domyslel. A pak ještě podle tebe umřel znovu a znovu při každém "smrtelném" hříchu, je to tak? Takže jednou umřel před křtem, pak umřel jednou při křtu a pak ještě mnohokrát po křtu a zase ho museli znovu a znovu křísit?
- Kolikrát už jsi umřel ty? Jednou jsi umřel ve křtu miminka a rovnou byl vzkříšen, jestli tě chápu dobře. Před křtem miminka si byl živý, nebo jsi byl mrtvý jako Pavel? Kolikrát za život jsi pak umřel znovu? Jak dlouho jsi byl v životě zhruba mrtvý?
- to o umírání ve křtu sis celé vymyslel sám, nebo čerpáš z nějakého nového učení?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 10. červen 2013 @ 22:03:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Ty píšeš o jakési smrti, kterou sis vymyslel a promítnul do svátosti křtu miminek"...
Toníku
Kdybys byl o kapánek čestnější, tak bys toto nikdy nenapsal, protože moc dobře víš, že nerozlišuji křest miminek od křtu kohokoliv jiného. Je jenom jeden křest do Pánova jména.
Tak k čemu stále tyto tvoje tanečky kolem křtu miminek?
K čemu ty další otázky? Nebo si ony správné odpovědi ze své římskokatolické minulosti už nepamatuješ?
Ale i tak ti odpovím, jak nejlépe budu umět. I když to nevezmu zrovna popořadě.
Je třeba se naučit rozlišovat postavení člověka v očích Božích (něco jako dítě nevolníka versus dítě šlechtice) od skutečného stavu lidského srdce (kdy nevolník může mít ušlechtilé srdce šlechtice a naopak šlechtic srdce zrádné a proradné, schopné každého zločinu.
Po svém narození jsem tedy svým postavením byl bez osobních hříchů, avšak v zatížení dědičné viny po Adamovi bez nároku na dědictví věčného života. Ve křtu jsem byl přijat do "šlechtického stavu" - stal jsem se Božím dítětem a dědicem věčného života (Ř 6,22;)
(Tit 3,4-7)
Když se však ukázala dobrota a lidumilnost našeho Spasitele
Boha,
spasil nás - ne na základě skutků spravedlnosti, které jsme
my vykonali, ale podle svého milosrdenství - skrze koupel
znovuzrození a obnovení Ducha Svatého,
kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše
Krista,
abychom se, ospravedlněni jeho milostí, stali dědici v naději
věčného života.
Apoštol Pavel umřel hříchem v době, kdy pod vlivem Zákona pronásledoval křesťany, když hlídal šaty těm, kdo kamenovali Štěpána.
Po svém obrácení však naopak nabádal ostatní křesťany, aby následovali jeho příklad na cestě za Kristem.
Spása ve křtu je tedy změna v postavení člověka v Božích očích.
Tato změna je čistým darem od Boha. Bez jakékoli lidské zásluhy. Proto také na tento dar nemá věk člověka žádný vliv.
Proto mluví Písmo o smrti starého člověka a vzkříšení nového. O výměně lidského srdce ve křtu, o Kristově obřízce srdce (Kol 2,8). To je otázka postavení člověka v jeho nárocích na dědictví. Díky Kristově oběti.
Otázka okamžitého stavu člověka je o čemsi jiném.
Je třeba si uvědomit, že zatímco v otázce postavení starý člověk v Božích očích zemřel (protože se stal člověkem znovuzrozeným), přesto v nás starý člověk svými sklony i nadále přetrvává a my s nimi musíme bojovat.
Právě o tomto hovoří apoštol v 7. kapitole Římanům. A ukazuje cestu - ukazuje řešení, kterým je následovat v životě Krista.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 10. červen 2013 @ 22:24:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Stando, píšu o "křtu" miminek, protože se ptám na tebe a tvůj život a ty pokud píšeš o sobě, píšeš také o "křtu" miminek. Kdybys psal o nějakém jiném křtu, myslím, že bys to alespoň jednou zmínil a napsal praktický příklad.
Díky za obsáhlé odpovědi. Když se ptám, ptám se na konkrétní věci. Ptám se proto, že jsem z tvých dokola opakovaných frází nepochopil, co konkrétně danou věcí myslíš Proto se ptám znova a podrobněji, abys pochopil na co se ptám a zkusil mi odpovědět na moje otázky.
Chápu, že rozlišujete stav srdce od pokřtěných miminek, protože mezi stavem srdce a pokřtěnými miminky není žádná souvislost. Pokřtěná miminka mají stejné srdce, jako nepokřtěná, záleží na jejich rodičích.
Teď zpět k tomu, co píšeš. To, co jsi napsal, je odpovědí na mé otázky?
1. Zemřel jsi ty také ve křtujako miminko, nebo nezemřel?
2. Pokud jsi zemřel ve křtu (alespoň jsi tvrdil, že se ve křtu umírá, tak bys měl taky ve křtu umřít, nebo ne?) tak to byla skutečná smrt něčeho, nebo jen nějaká virtuální smrt, obrazné vyjádření, tvoje představa?
3. Jestli jsi tedy zemřel ve křtu, co v tom křtu z tebe zemřelo? Duše, tělo, nebo duše i tělo?
4. Zemřel jsi ještě po křtu? Pokud ano, kolikrát asi? Desetkrát, stokrát?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 11. červen 2013 @ 08:37:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Toníku,
proč vždycky moje odpovědi snižuješ na jakési "fráze"?
..."Chápu, že rozlišujete stav srdce od pokřtěných
miminek, protože mezi stavem srdce a pokřtěnými miminky není žádná
souvislost. Pokřtěná miminka mají stejné srdce, jako nepokřtěná, záleží
na jejich rodičích."...
Okamžitý stav srdce musím já osobně rozlišovat u každého a vždycky.
Už u miminek jsou rozdíly podle toho, nakolik se jejich srdce (to duchovní srdce člověka) rozvíjí v prostředí lásky. Nechtěné děti se mohou narodit už se zraněným srdcem do nejistoty a vnitřního zmatku. Žádné z dětí ovšem ještě není pokřiveno vlastními osobními hříchy. Může však být už zatíženo vinami svých předků, ve vážných případech dokonce dopadem kletby. Jiné je postavení i nepokřtěného dítěte křesťanů a jiné třeba u dítěte muslimů. Ale to už patří do té druhé skupiny, do postavení osoby člověka v Božích očích.
Ten je odlišný u pokřtěného a nepokřtěného, ateisty či muslima a pod. Abych to přiblížil, obřízkou zasvěcení členové vyvoleného národa byli v Božích očích vnímáni v jiné rovině, než třeba Amalečané, či jiné národy Kanáánu. I když Bůh miluje všechny lidi stejně dokonale, údy vyvoleného národa byly jeho, byly mu bližší a zjevoval na nich svoji moc. Pokřtěné miminko se tedy stává Bohem uznaným údem "vyvoleného národa" (duchovní potomek Abrahámův). Kristovou obřízkou srdce (Kol 2,8) je zasvěceno Kristu už navždycky, stává se účastníkem Nové smlouvy - podobně jako obřízkou se ve Starém zákoně vstupovalo do účasti na Staré smlouvě.
Na druhé straně v Božích očích je stav srdce u člověka rozhodující. Tak třeba Moábka Rút byla pro svou spravedlnost (stav srdce) Bohem vyzdvižena do vyvoleného národa. Podobně může být ve vroucí modlitbě srdce Bohu blíž muslim, než třeba vlažný křesťan. I jeho zkušenost s Bohem může být opravdová. Když totiž ubožák zavolá, Hospodin slyší vždy.
Z toho je vidět, že zkušenost s Bohem není žádným potvrzením čistoty tvé víry.
..."1. Zemřel jsi ty také ve křtu jako miminko, nebo nezemřel? ...2. Pokud jsi zemřel ve křtu (alespoň jsi tvrdil, že se ve křtu umírá, tak bys měl taky ve křtu umřít, nebo ne?) tak to byla skutečná smrt něčeho, nebo jen nějaká virtuální smrt, obrazné vyjádření, tvoje představa?...3. Jestli jsi tedy zemřel ve křtu, co v tom křtu z tebe zemřelo? Duše, tělo, nebo duše i tělo?"...
Ve křtu jsem zemřel v Božích očích jako člověk tohoto světa a znovuzrodil jsem se jako Bohem uznané dítě, jako právoplatný dědic věčného života. Moje duše (nesmrtelný lidský duch) byl tedy zbaven Adamovy dědičné viny vyhnance z ráje a moje tělo se stalo chrámem Ducha svatého.
..."4. Zemřel jsi ještě po křtu? Pokud ano, kolikrát asi? Desetkrát, stokrát?"...
I po křtu upadá do duchovní smrti každý, kdo zhřeší hříchem ke smrti. A je v ní do té doby, dokud se pokáním skrze službu církve (J 20,21-23) neočistí a nevrátí znovu ke Kristu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 11. červen 2013 @ 19:52:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Stando, díky. Vidíš, že umíš odpovídat.
Jsem rád, že chápeš, že to důležité je stav srdce a dokonce rozhodující v Božích očích. Dobře je že rozumíš, že nepokřtená miminka křesťanů jsou na tom docela jinak, než třeba děti muslimů. Je dobře, že rozumíš, že Boží odpověď na modlitby není žádným potvrzením čistoty víry, že Bůh nikomu nestraní a na modlitby odpovídá například i lidem, kteří mu vůbec nevěří, když se na něj obrátí.
To jsou určité základy, které je dobré vědět.
Snad jednou i pochopíš, že "stav srdce" není něco "okamžitého", co se mění jako aprílové počasí, tak jako třeba vrtochy duše, pocity těla nebo vzezření pokrytce.
"Stav srdce" je mnohem pevnější a stálejší záležitost a může být věčný.
Pokud jde o tvůj křest:
Jestli tě dobře chápu, tak to, že "jsi ve křtu zemřel" je jakési obrazné vyjádření, jen představa toho, že jsi zemřel v Božích očích jako člověk tohoto světa. Ve křtu tedy neumřela ani tvoje duše, ani tvoje tělo. Pochopil jsem tě dobře?
Máš ještě trpělivost mi odpovědět na otázky?
1. Byl jsi před křtem ve stavu duchovní smrti, nebo jsi nebyl před křtem ve stavu duchovní smrti?
2. Upadl jsi někdy po křtu do stavu duchovní smrti?
Pokud ano, kolikrát asi? Jednou? Mnohokrát?
Pokud ano, jak jsi to poznal, že jsi ve stavu duchovní smrti? Dokážeš rozpoznat, kdy jsi ve stavu duchovní smrti a kdy nejsi ve stavu duchovní smrti?
Pokud ano, jak poznáš že jsi ve stavu duchovní smrti a jak poznáš, že nejsi ve stavu duchovní smrti?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a ducha (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 11. červen 2013 @ 21:02:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Toníku, sám se sice nepovažuji za nějakého význačného teologa, přesto ale se domnívám, že vzhledem ke tvým znalostem tento tvůj povýšenecký tón, jako by jsi mluvil s nic nechápajícím prvňáčkem, opravdu není příliš vhodný.
..."Snad jednou i pochopíš, že "stav srdce" není něco "okamžitého", co se mění jako aprílové počasí"...
Lidské srdce je opravdu vrtkavé. Jen Bůh je věrný, nás stále ohrožují naše nevěrnosti. Kdo si toto neuvědomuje, žije v obrovské a nebezpečné iluzi, která ho bytostně ohrožuje.
(Žd 3,12-14)
Dávejte pozor, bratři, aby snad v někom z vás nebylo zlé a
nevěrné srdce, jež by se odvracelo od živého Boha,
ale den co den se vzájemně napomínejte, dokud se ještě
říká "dnes", aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hříchu.
Stali jsme se přece účastníky Krista - udržíme-li si ovšem
to počáteční ujištění pevné až do konce,... ..." to, že "jsi ve křtu zemřel" je jakési obrazné vyjádření"... Jaké obrazné? Přece jsem jasně napsal, že ve křtu probíhá kvalitativní skok, kvalitativní proměna člověka tělesného do Božího dítěte, které nosí v srdci Boha! Kde vidíš nějaký obraz? To byla reálná skutečnost! Zemřel vyhnanec, narodil se dědic. ..." 1. Byl jsi před křtem ve stavu duchovní smrti, nebo jsi nebyl před křtem ve stavu duchovní smrti?"... Před křtem jsem byl jako každý jiný vyhnanec z ráje bez možnosti mít společenství Božího syna s nebeským Otcem. Byl jsem sice bez osobního hříchu, ale ve stínu dědictví Adamova hříchu jsem neměl v srdci Boha a byl tedy ve stavu duchovní smrti. Milostí jsem byl ve křtu vzkříšen do života s Bohem. ..." 2. Upadl jsi někdy po křtu do stavu duchovní smrti? "... Pokaždé, když jsem se dopustil hříchu ke smrti. Pozná se to velmi dobře, nemáš v srdci Boha. Představ si jak na tebe dopadají paprsky slunce z modré oblohy. To jsou dary od Boha u člověka ve stavu milosti posvěcující - hřejí.
Člověk moc dobře pozná, kdy žije s Bohem. Protože to je realita! Skutečnost se prožívá a nelze si ji jen tak splést s vlastními představami. Každý hřích je jako mrak, zakrývající podle své velikosti slunce. Hřích ke smrti je pak jako dokonale zatažená obloha, která paprsky slunce nepropustí. Bůh je stále a stále mě miluje, ale já z jeho lásky nemám pro přehradu hříchu žádný užitek. I tento stav dokáže člověk velmi dobře vnímat.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše a d (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 12. červen 2013 @ 07:38:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Stando, jestli jsem tě urazil, tak se omlouvám.
Jsem rád, že alespoň na některých základních věcech se shodnem. Třeba informace o tom, že Bůh odpovídá i lidem, kteří věří úplně špatným věcem je hodně důležitá. A další informace: Že dítě křesťanů nebo židů je na tom v postavení vůči Bohu docela jinak, než dítě lidí, kteří Bohu nepatří. To byla věc, kterou jsem se ti snažil dlouho vysvětlit.
Se srdcem člověka je to tak:
Když je někde něco tvrdého jako kámen, otlučeného temnotou světa docela dokulata, je to fakt vrtkavé a navíc se se to snadno rozbije.
Když je někde něco citlivého a měkkého, dar od Boha k věčnému životu, tak je to věčné.
To vrtkavé a mrtvé je potřeba pak pohřbít.
Já znám jen věci věřejné, z ŘKC znám dobře její učení pokud jde o katechismus a učení lidí zasvěcených Královně. Nemůžu ale znát všechno, co si vymyslíš ty, dokud mi to neřekneš, nenapíšeš. Proto se tě ptám na tvoje umírání ve křtu.
Před křtem jsi byl tedy ve stavu duchovní smrti, mrtvý, jak jsi napsal. Narodil ses tedy ve stavu duchovní smrti. Ve křtu jsi pak nezemřel obrazně, ale reálně, skutečně. Takže jsi ve křtu jako mrtvý umřel podruhé, celkem si tedy zemřel až do křtu dvakrát. A pak jsi po křtu umřel ještě mnohokrát.
Rozumím ti dobře?
Pokud ano, tak tomu jsem nerozuměl na tvé logice. Nepochopil jsem, proč by mrtvý člověk, člověk ve stavu smrti, měl ještě znovu umírat. To mi přišlo jako ne příliš logické, zatím jsem to nikdy neslyšel, proto se tě na to ptám podrobně.
Já se také jako mrtvý narodil. Duchovně mrtvý, ve stavu duchovní smrti. Nemusel jsem umírat na to, abych byl mrtvý, jedna duchovní smrt stačila. Jako mrtvý jsem i vyrůstal. "Křest" miminka na tom nic nezměnil. Vyrůstal jsem bez Boha. Když jsem trochu pobral rozum, tak mi to začalo docházet a začal jsem hledat Boha. nejdřív liknavě a povrchně, tak jak mladý teenager, později, když šlo do tuhého, tak doopravdy.
Bůh mi odpovídal na moje modlitby, i když jsem byl úplně mimo a věřil naprostým nesmyslům - přesto, že jsem byl mrtvý v hříchu a neznal jsem Boha, dělal jsem některé věci opravdově a k Bohu jsem se také někdy obracel opravdově.
To, že jsem docela mrtvý jsem mohl reálně zjistit až když jsem se setkal se životem. Až když jsem porovnal snažení mrtvého skutkařského náboženství a jeho výsledky v mém životě a Boží moc v životě několika lidí, kteří tu moc přijali.
Později jsem přijal ten život, který je ze slova, a mohl tak vidět, jak velký je rozdíl mezi životem s Bohem a duchovní smrtí. Takže i dnes ten rozdíl dobře poznám.
A ten věčný život od Boha nikdy neumřel.
Tu duchovní mrtvolu, toho "starého člověka", který se už jako mrtvola narodil, jsme pak ve křtu pohřbili. Slavně, důstojně a radostně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní duše (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 13. červen 2013 @ 20:27:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Nepochopil jsem, proč by mrtvý člověk, člověk ve stavu smrti, měl ještě znovu umírat. "...
Ahoj Toníku.
Taky jsem něco pochopil. Pochopil jsem, že i když budu mít stokrát pravdu a stokrát ti ji dokážu a třeba tě i převálcuji neprůstřelnými argumenty, pokud to neudělám s láskou, nikdy ode mne nic nepřijmeš.
Dám ti jen jednu otázku pro zamyšlení. Jsi dost schopný, aby sis ji rozvinul už sám. Když ovšem budeš chtít.
Jaký by to mělo význam ukřižovat docela mrtvou mrtvolu?
(Ř 6,6-7)
Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby
bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu.
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu. A tohle se stává ve křtu: starý člověk (duchovně mrtvý) zemře (je ukřižován spolu s Kristem na kříži), nový člověk (duchovně živý - dítě Boží ) se rodí do novosti života. A přeji ti hodně darů Ducha svatého. Staňa.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhraní (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 13. červen 2013 @ 22:19:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Jaký by to mělo význam ukřižovat docela mrtvou mrtvolu?
Velmi dobrá otázka. To je stále ta věc, kterou na tvé "logice" nechápu.
Ty tvrdíš, že ses narodil ve stavu duchovní smrti a pak jsi ještě umřel ve křtu.
Proč by měl duchovně mrtvý člověk ve křtu ještě jednou umírat?
Jaký smysl by mělo křižovat mrtvolu?
Proč tu otázku ignoruješ a neodpovíš na ní?
Díky za přání, rád přijímám.
I já ti přeji, abys jednou pochopil, že když je někdo mrtvý, není ho už potřeba zabíjet, ale stačí ho pohřbít. Když jsi nějak pochopil, že duchovně mrtvého člověka je potřeba ještě jednou zabít ve křtu, snad pochopíš i jednodušší věc, že ti, co zemřeli, jsou mrtví už dost.
A přeji ti, aby sis někdy uvědomil, že normální člověk těžko bude považovat za "neprůstřelný argument" když se mu budeš snažit dokázat, že mrtvolu je potřeba na pohřbu zabít aby zemřela. To není "pravda", Stano, ale nějaká tvoje nesmyslná smyšlenka, kterou jsem ještě od nikoho neslyšel.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhr (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 14. červen 2013 @ 08:41:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Duchovně mrtvý člověk je ve své schopnosti konat zlo čilý až moc.
Proto je potřeba tohoto duchovně mrtvého člověka spolu s Kristem v nás ukřižovat, aby nám už nemohl tak škodit. A tak to apoštol vysvětluje (náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby
bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu.).
Toto je principem znovuzrození - to staré a špatné v nás umře a zároveň se narodí z Krista nová kvalita. Milostí,,Božím darem - aniž bychom si to nějak zasloužili za svoji víru či za svoje výjimečně dobré skutky. Jeden člověk v nás musí zemřít, aby se ten druhý mohl narodit. Nemohou koexistovat oba zároveň, znovuzrozený i neznovuzrozený.
V principu tedy ve křtu umírá náš zděděný stav otroctví knížeti tohoto světa a zrodí se Boží dítě do svobody. Obléknutím Krista jsme vykoupeni Kristem do svobody Božích dětí a dědiců..
|
]
|
|
|
|
