Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jan 15,5: Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.

Předpokládám, že většina z vás tento text zná a uvažovala o něm. Ovšem že nelze tento verš vytržený ze souvislosti správně pochopit. Neboť například z druhého verše lze pochopit, že v Kristu jsou ratolesti, které nenesou ovoce a proto jsou odstraňovány. A naopak, které nesou ovoce jsou čištěny, aby nesli hojnější ovoce. A šestý verš říká, že jsou i ratolesti, které nezůstávají v něm, bývají vyvrženy ven a usýchají.

Slovo Páně zní: „zůstaňte ve mně a já v něm.“

Jinak řečeno, Pán říká: Musíte ve mně přebývat jako ratolesti ve vinné révě. Pominu v této chvíli otázku, jak se někdo stane ratolestí a je připojen k vinné révě. Podstatné je to, že byl někdo naroubován jako ratolest k vinné révě.

Nikdo neočekává od nově narozeného člověka – miminka, nic jiného, než že bude pít mateřské mléko, spát a trávit. Měl by pokud je zdravý, růst a občas nesrozumitelně křičet. Zpravidla hladem. Podobně to probíhá i v případě duchovního znovuzrození. Snad jen ignoranti můžou od duchovního miminka očekávat nějaké ovoce, ale Bůh rozhodně ne.

Nebo zkuste na jaře uřezat větvičku ovocného stromu a dát ji do vody. Sice vykvete, ale nikdy neponese ovoce. Prostě řečeno, ratolest, která není spojená s kmenem stromu nikdy nemůže nést ovoce. A tak ani Boží miminko, které nezůstane spojeno s kmenem vinné révy neponese nikdy ovoce. Ovocné stromy zpravidla podle druhu plodí první ovoce od 2 do 10 let. Podobně by se první ovoce Ducha mělo projevit u znovuzrozeného křesťana od 2 do 10 let. A jak víme, i kojenci přestávají pít mateřské mléko do 2 let.

Co ovšem s takovými, kteří ani po 10 létech nenesou žádné ovoce Ducha? Tady je zcela přirozená otázka, zda to není proto, že nezůstávají v Kristu, ale chtějí nést ovoce jako ta uřezaná větvička ve sklenici vody. Jaký je vždy konec těchto větviček si můžete zjistit i sami, zkuste si to a zjistíte, že po nějaké době vám ta větvička přestane růst, opadne a zpravidla zplesniví a musíte ji vyhodit.

Teď je čas na to, co to znamená „zůstaňte ve mně a já v něm.“ Za 21 let jsem slyšel a četl stovky, ne-li více výkladů na to, co znamená v praxi zůstaňte ve mně. Žel žádný z nich mi nedal vyčerpávající odpověď.

A tak nezbývá, než vás seznámit se svými vlastními zkušenostmi. Několik měsíců poté, co jsem uvěřil a přijal Ježíše Krista za svého Pána, jsem se rozhodl, že budu žít podle kázání na hoře. Do tří týdnů jsem zjistil, že na to nemám dost sil a schopností odolávat všem pokušením. A to i přesto, že jsem se každý den za to modlil. A tak jsem pochopil, že tudy cesta nevede. Po mnoha modlitbách a čtení evangelií a Nového zákona mi bylo postupně zjevováno v Písmu, že vše je trochu jinak, než novorozený věřící vidí při povrchním čtení Písma.

Takže první věc, kterou jsem se naučil byla, že musím číst pozorně a přemýšlet nad každičkým slovem, než toto slovo přijmu pro sebe.

Z tohoto důvodu jsem přestal vztahovat každé slovo na sebe, dokud mi nebude zjeveno a já pochopím, zda je skutečně určeno mi osobně. Tak jsem nevědomky naplnil první krok, zůstávejte ve mně a já ve vás. Na určité období jsem přestal se svou vlastní aktivitou, neboť jsem očekával na zjevení od Pána Ježíše. Jenže co čert nechtěl, nastěhoval jsem se s rodinou do jednoho sborového domu jako domácí a správce. Bylo nám to nabídnuto a my s manželkou ve své kojenecké naivitě souhlasili. A tam se především očekávala od nás naše vlastní aktivita.

Nebyli jsme až tak naivní, modlili jsme se za to nějakou dobu, dokud jsme nedostali odpověď. Dnes si myslím, že to byl ten případ, kdy se pán ptá: kdo je svede. Nechali jsme se svést na 14 let. Jenže co ovšem ten čert netušil a nechtěl, Bůh naše svedení obrátil v dobro pro nás! Nikdy by jsme se tak rychle a na vlastní kůži nepřesvědčili o tom, kolik je mezi křesťany pokrytectví a farizejství. Kdyby nám to někdo vyprávěl, nevěřili by jsme mu. Ale my to zažili na vlastní kůži a nikdo nás nepřesvědčí o opaku. Křesťané z denominace, která se v České a slovenské republice pokládá za jednu z nejduchovnějším poznáním, jsou ve své většině stejně tělesní, jako drtivá většina ostatních denominací.

Tak jsem byl více méně přinucen k aktivitě. Co ovšem bylo plánem od Pána, nikdo nečekal. Sborový dům byla několik let nová stavba a bylo plánováno, že tam bude i kni*****. Ovšem většina knih byla ještě v krabicích od banánů a já se ujal toho, že je budu dávat do polic a třídit. Většina knih samozřejmě pocházela od bratří a sester, kteří se rozhodli je věnovat sboru. A tak mi postupně většina knih prošla nejen rukama, ale jsem je i přečetl. A některé byly skvosty, hlavně ty nejstarší. A tak jsem zjistil, že každá nová kniha je z 99% opis nějaké starší knihy a s několika málo autorovými myšlenkami. A tak jsem opět nevědomky dostal „vyšší školu“ a až neobvykle rozsáhlé zjevení o tom, co to znamená být věřícím.

Takže má další zkušenost o zůstávání v Kristu je, přijímej od Pána dokud dává.

V posledních několika létech jsem začal psát články a můžu směle říct, dostal jsem daleko víc, než je obvyklý průměr. Tím se ovšem nechci chlubit, neboť vše, co jsem dostal, jsem zadarmo dostal od Pána Boha. Teď se ovšem musím vrátit k období asi 2 až 3 roky od znovuzrození. Na své počátky ve sborovém domě. Dnes můžu směle říkat, že někdo určitě řídil mé ruce, když jsem ty knížky bral z beden a četl a třídil. Neboť se mi postupně dostávala do rukou právě ta knížka, kterou jsem zrovna v té chvíli potřeboval. Zní to neuvěřitelně, hlavně pro mě, když vím, podle čeho jsem si vybíral, co budu číst. A tak jsem v relativně krátkém období dostal především školu o milosti Boží v Kristu Ježíši! A já pochopil, další krok o zůstávání v Kristu.

Jak jste uvěřili, tak i žijte! Že jsem zrovna já uvěřil, byla pouze Boží milost s posměvačem. Kdyby se Pán nade mnou nesmiloval, nečetli by jste tato slova. A kdyby mne Pán nenaučil, že zůstávat v něm je opět pouze Boží milost, nikdy by jste nečetli toto svědectví! "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." (2Kor.12,9). Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami. Je dobré spolehnout se na milost a nikoli na předpisy o pokrmech; kdo je dodržoval, nic tím nezískal. (Židům 13:9). A tak jsem po mnoha důkazech z Písma a mnoha zjeveních od Pána Ježíše Krista musel přijmout, že zůstávat v Něm, znamená především žít stejně, jak jsem uvěřil, milostí Boží! Ne svou silou a mocí, ale Duchem svatým!

A tak jsem asi po těch 2 až 3 létech přestal se svou aktivitou a stejně jak jsem uvěřil, tak jsem od té doby i žil, pouze milostí.


Pro dnešek to stačí, budu, dá-li Pán milost, pokračovat příště.