Tedy řekl [Ježíš] jim [učedníkům] opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás. To pověděv,dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého. Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste je, zadržániť jsou (J 20,21-23). A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi (Mt 16,19).
Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého. Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo. Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán. Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi (Mt 18,15-18). A vy nadutí jste, a nermoutíte se raději, aby vyvržen byl z prostředku vás ten, kdož takový skutek spáchal (1 K 5,2). Pakli kdo neuposlechne skrze psaní řeč i naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, ať by se zastyděl. Avšak nemějte ho za nepřítele, ale napomínejte jako bratra (2 Te 3,14-15). Přichází-li kdo k vám, a tohoto učení nepřináší, nepřijímejte ho do domu, aniž ho pozdravujte. Nebo kdož takové ho pozdravuje, přiúčastňuje se skutkům jeho zlým (2 J 10,11).
===
A ty zrejme nevieš, že ikony, sochy - to sú umelecké diela, ktoré umeleckou rečou zvestujú často veľmi pôsobivým spôsobom mnoho krásnych myšlienok o Bohu, o jeho kráse, múdrosti, o tom, ako sa prejavuje v životoch svätých ľudí... Je to celá "unverzita" života
Elo, nemám nic proti umění. Já řeším, kdy, jak a kým bylo změněno evidentní Boží přikázání nepoužívat idolatrické prostředky ke klanění se Hospodinu. Pokud to nenajdu výslovně, pak mě zajímá příklad biblických svědků. Kde se byť jen náznakem ukazuje, že se apoštolové a křesťané první církve klaněli Bohu a používali k tomu obrazy, sochy atp.? Apoštolové byli židé, bylo pro ně něco takového nemyslitelné, pro přísný zákaz Zákona takových aktivit a to bezvýjimečně. Omlouvání toho a složité vysvětlování nenalézám nikde v Písmu.
Pýtaš sa katolíkov, pre ktorých ako kritérium ich viery neplatí Sola Scriptura /to je blud ako remeň zo 16. storočia, ktorý Cirkev nikdy neverila a nehlásala.../, ale Písmo v rámci Tradície a to všetko v Cirkvi, v ktorej je prítomný Duch Svätý... No ty sa pýtaš iba na Písmo, čím katolíkov obmedzuješ svojim kritériom protestantským...

Nemyslím si, že někoho omezuji. Férově si uvedl, že „ako kritérium ich viery neplatí Sola Scriptura“. Nu, dobrá. Pro mě je Písmo zdrojem poučení, inspirace ve víře, pro uctívání, modlitbu a tak dále. Jakákoliv tradice jen do té míry, do jaké neodstraňuje Boží slovo, chytrými výkladovými metodami nemění jeho evidentní a zřejmý smysl ve prospěch lidové zbožnosti. 

S tým nosením medailónky je to podobne ako s tým televízorom, či s iným vecami. O čom Biblia nehovorí, to tam jedoducho nie je

Bible pochopitelně hovoří jazykem své doby, svých poměrů, ne všechno co známe dnes, znali ti, kdo ji četli onehdá. Ovšem její principy, učení platí coby inspirované Boží slovo dodnes a nic se nemění. Často zdánlivě starověký dobový verš ožije i dnes novým významen až člověku běhá mráz po zádech, jak je to najednou aktuální. Proto je skutečně třeba naslouchat při hodnocení nových jevů z pozice biblického křesťanství Duchu svatému a jím se nechat vést. Není to tak radikální jak píšeš, zhodnotit to, lze při vztahu s Bohem, myslí formovanou Písmem, celkem snadno.
    A medailonky je trochu něco jiného. Jde o symbol s obrazem, kterému přisuzujete moc přítomnosti nějaké ochrany. To nepovažuji za správné. Talismany a podobné věci. Bůh je Duch a kdo se k němu obrací, musí tak činit v duchu a v pravdě, ne skrze takové prostředky.