poslal J. Pleva
Dopis Kazatelům a kazatelkám pražského seniorátu ČCE
Kazatelé a kazatelky pražského seniorátu ČCE
k rukám ses. Ireny Škeříkové
Žateckých 1169/11
140 00 Praha - Nusle
v Mladé Boleslavi 14.5.2002
Vážení bratři a sestry,
děkujeme za dopis, ve kterém nás seznamujete s vaším pohledem na situaci ohledně
ochranovského seniorátu. S potěšením bereme na vědomí, že se cítíte být
obohaceni jeho přítomností v ČCE. Kéž by zase váš požehnaný vliv pùsobil na
členy seniorátu.
Jsme vděčni za váš zájem, pokud jeho motivem je skutečně touha po Kristově
zpùsobu jednání. Uvěřit tomu není snadné; dovolte mi jmenovat jen dvě z řady
pochybností, které nad vaším dopisem vyvstávají.
Především je bolestné, že ač se Krista dovoláváte, nejednáte podle jeho vzoru.
Již jste nás odsoudili, již jste si učinili názor. Vás dokonce ani nezajímá, zda
jsme skutečně jednali tak, jak vám bylo řečeno a zda jsme se skutečně dopustili
toho, co nám vytýkáte! Chcete-li vstoupit do sporu mezi námi a ochranovským
seniorátem, kde je zásada audiatur et altera pars?
Druhý signál, který nelze přehlédnout, jsou adresáti vaší petice; nelze
nevnímat, že vám nejde primárně o komunikaci s námi, ale o medializaci. V tom
vám nemůžeme bránit, ačkoli tento způsob nepovažujeme za kristovský. Raději
bychom věřili, že jste se ukvapili a na okamžik jste si neuvědomili, že jako
faráři a kazatelé sesterské církve jste byli povoláni ke zvěstování smíření a
budování mostù - nikoli k zostouzení spolukřesťanù, jejichž hlas jste se ani
nepokusili uslyšet.
Pokud jde o vlastní obsah vašeho dopisu, asi nemá význam v této chvíli reagovat
na všechny detaily. Dovolte opět jen dvě poznámky; jsou zcela věcné, spolehlivě
doložitelné.
Poznámka první: Mýlíte se v dojmu, že jsme (cit.) „vyloučili stovky členù
církve“ nebo že jsme (cit.) „zrušili sbory… a tak je administrativním krokem
odloučili od církve, do níž byli Kristem povoláni“.
Prostá fakta jsou tato: ti, kdo z Jednoty bratrské odešli, předtím po téměř dva
roky výslovně a namnoze písemně deklarovali, že se necítí (či nechtějí) být
součástí české Jednoty bratrské (např. dopis rady starších pražského sboru Úzké
radě z 21.10.1999, podepsaný B. Kejřem). Tito bratři a sestry opakovaně
potvrzovali, že neuznávají Úzkou radu jako vedení církve ani synod jako její
nejvyšší orgán (mimochodem, to je v rozporu s rozhodnutím Unity Boardu - vedení
světové Unitas fratrum - z června 1999).
Na podzim 1999 tedy synod Jednoty bratrské rozhodl o zrušení některých sborù,
ale učinil tak podmínečně: mělo k němu dojít AŽ PO vyčerpání všech možností
jednání a PO slyšení názoru členských shromáždění dotčených sborù. Uskutečnění
těchto členských shromáždění však bylo zabráněno a skupina požádala o přijetí do
ČCE.
Vážení bratři a sestry,
až POTÉ, co synod vaší církve tuto skupinu přijal jako ochranovský seniorát
(list. 1999 - o této skutečnosti jsme se my dověděli z vašeho církevního
měsíčníku), a POTÉ, co synodní rada vaší církve podala oficiální žádost o
registraci na ministerstvo kultury a POTÉ, co byly nové sbory ochranovského
seniorátu zaregistrovány MK ČR jako právnické osoby ČCE v rejstříku MK podle
zákona č. 308/1991 Sb. (stalo se k 1.1.2000) - AŽ TEPRVEPOTÉ - v reakci na
realitu exodu do ČCE - byly opuštěné sbory Jednoty, v nichž zůstalo příliš málo
členù pro samostatnou sborovou existenci, administrativně zrušeny (stalo se
k 19.1.2000).
Toto jsou fakta. Stále jste přesvìdčeni, že je lze poprávu a čestně
interpretovat slovy „vyloučili jste stovky členù církve…odloučili je od
církve…“ ??
Poznámka druhá: Mýlíte se v dojmu, že bychom usilovali „o získání budov i
ostatního majetku“. Podle církevního řádu byly budovy vždy vlastnictvím církve
jako celku; tak je to i ve světové Unitas fratrum (viz příloha odst. 1). Přesto
Jednota bratrská nyní ve svých budovách nemůže mít shromáždění. Seniorát brání
našim členùm ve vstupu do modliteben a tak si musíme najímat jiné prostory,
nemluvě o služebních bytech, obsazených nynějšími faráři ČCE. Srovnejte prosím
se situací v Benešově. Ačkoli tam z vaší církve odešla naprostá většina členù,
farní budova i byt byl uvolněn v nejkratší možné době, a to bez jakýchkoli
majetkových či „nástupnických“ nárokù.
Neusilujeme tedy o „majetek“; rádi bychom dostali zpět dokumenty a listiny
Jednoty bratrské, které byly do Českobratrské církve odneseny, ale nepatří vám.
Pokud jde o zmražené účty některých sborù, věděli jste, že ochranovský seniorát
měl (a stále má) u našeho církevního ústředí statisícové dluhy? Seniorátu jsme
ihned nabídli odblokování účtù v případě záruky, že dluhy budou řádně vyrovnány
(viz příloha odst. 2).
Vážení přátelé,
opakuji, že si ceníme vašeho zájmu. Žádáte-li nás o jednání v duchu Kristova
evangelia, věříme, že tuto normu uznáváte i vy; prosíme proto, nepodléhejte
rychle předsudkům. Neposílejte do světa petice dříve, než si ověříte, jak
věci skutečně stojí.
Pokud nahlédnete, že jste chybili rychlým odsouzením (jemuž částečně rozumíme,
jsouce pro vás lidmi cizími, o nichž nemáte valné mínění, protože jste o nich
slyšeli jen špatné), jsme připraveni s vámi dále komunikovat. Možná byste mohli
napomoci? Kéž byste měli na představitele ochranovského seniorátu větší vliv,
než Unity Board - předsednictvo světové Unitas fratrum, jehož návrh skončil před
více než rokem v ochranovském seniorátním koši (viz příloha, odst. 3).
S bratrským pozdravem, za Úzkou radu Jednoty bratrské
Jaroslav Pleva, předseda
Kopie: časopis Kostnické Jiskry
