poslal Willy Mt 17:1-8 Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním. Petr Ježíšovi řekl: „Pane, je pro nás dobré tu být. Chceš–li, udělám tu tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“ Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak, a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.“ Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a velmi se báli. Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“ Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše.
Mk 9:2-8 A po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl na vysokou horu, kde byli sami. A když se modlil, byl před nimi proměněn. Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit. A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. Petr odpověděv Ježíšovi řekl: „Rabbi, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“ Nevěděl totiž, co by na to řekl, neboť se velmi vyděsili. A objevil se oblak a zastiňoval je, a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.“ A náhle, když se rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho, kromě samotného Ježíše.
Během velikonočního víkendu jsem byl jedním z více než 700 svatých z asi 20 zemí všech kontinentů kromě Austrálie, kteří se zúčastnili mezinárodní tzv. "mísící" (blending) konference v Londýně.
Jedním z nejsilnějších oslovení a prožitků bylo poselství, v němž byla zmíněna výše uvedená místa Písma Svatého NS, k nimž bylo proneseno slovo služby, jež oslovilo přítomné svaté, kteří se poté spontánně sdíleli s tím, čím byli osloveni a dotčeni Pánem.
Největší touhou Božího srdce je, aby byl vyjádřen Kristus. Bůh touží po tom, aby každá osoba, věc, prostě všechno v celém vesmíru vyjadřovalo Krista, poněvadž Kristus je všemi pozitivními věcmi ve vesmíru. Existujeme proto, abychom vyjadřovali Krista - je to jediný a naprosto jedinečný a úžasný důvod našeho stvoření a Boží záměr pro naši existenci. Bůh nechce nic než jiného než Krista samotného, Jemuž vydal svědectví, že se Mu v Něm zalíbilo.
Výše zmíněné dvě pasáže ze dvou evangelií, popisující tutéž událost, o tom mluví velmi zřetelně. Petr, Jakub a Jan měli úžasnou milost od Pána v tom, že jim ještě před svým oslavením skrze vzkříšení ukázal sám sebe v Boží slávě. Pomiňme jejich reakci, zvláště Petrovu a zaměřme se na onu událost z Božího pohledu.
Mojžíš s Eliášem v tomto příběhu představují Zákon a proroky, přičemž Zákon byl pěstounem ke Kristu a proroci prorokovali o Pánu Ježíši Kristu ohledně Jeho početí, narození, života, službě, smrti, vykoupení, Království apod. Petr s Jakubem a Janem měli vidět a poznat, že Zákon a proroci došli naplnění a od této chvíle narozením Pána Ježíše, Jeho životem, ukřižováním, vzkříšením a nanebevstoupením, tj. Jeho službou: pozemskou i nebeskou přichází Království Boží, kde je Kristus Králem, přichází doba, kdy Bůh mluví a zjevuje sám sebe lidem skrze svého Syna, Toho milovaného, jehož jediného mají Boží služebníci vidět a poslouchat. Apoštolové a učedníci Páně měli poznat, že Kristus je všechno ve všem, všemi a ve všech, jak napsal apoštol Pavel Koloským (3:11).
Kristus chce být pro nás vším, co máme a potřebujeme, především naším životem, zaopatřením života a všemi pozitivními věcmi - spravedlností, posvěcením, vykoupením, moudrostí, pokojem, radostí, potěšením coby milující a milovanou živou skutečnou Osobou, která jako Duch oživující, Jímž se ve vzkříšení stal (1K 15:45b), žije v našem duchu a my žijeme skrze Tuto nádhernou a úžasnou Osobu, která je obrazem živého Boha, Boží slávou, která je vyjádřením Boha, v Níž přebývá plnost Božství tělesně a která je tajemstvím Boha - Kristus. My jako Jeho církev jsme tajemstvím Krista, ovšem jedině tehdy, pokud neustále zapíráme sami sebe a obracíme se k našemu duchu, kde Kristus žije a my žijeme v Něm a spolu s Ním tak, že se Jeho příběh stává naším a On se stává námi, když Ho jíme jako chléb života (=Slovo, modlitebním čtení Písma), pijeme z Jeho Ducha (modlitby) a dýcháme Krista vzýváním Jeho jména. Někde se tomu říká organická spása. Z našeho ducha se chce Kristus šířit do naší duše, kterou chce naplnit poté, co naplní našeho ducha, jako nádobu, aby z ní/nás přetékal k ostatním údům Těla Kristova.
Ruku na srdce. Kolik věcí v našem životě stále ještě je vším možným, jen ne Kristem, z Krista a pro Krista - pro budování Těla Kristova v lásce, což je vskutku příprava nevěsty Kristovy na Jeho příchod.
A tak buďme Bohem povzbuzeni, posilněni, upevněni a utvrzeni v našem vnitřním člověku i v našem srdci, abychom nechtěli ve svém životě nic a nikoho jiného než Ježíše, vědomi si toho, že náš život je skrytý s Kristem v Bohu. Amen.
