Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 240, komentářů celkem: 429575, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 632 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

Mikim
oko
rosmano
ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116496829
přístupů od 17. 10. 2001

Duchovní poradna: Komu patříme?
Vloženo Sobota, 04. duben 2009 @ 20:59:11 CEST Vložil: gojim

Zamyšlení poslal Willy

1P 2:9-10, 15-17 Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určenýBožímu vlastnictví, abyste rozhlásili (mocné skutky)*nebo: znamenité vlastnosti Toho, Jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Vy, kdysi ‚Ne–lid‘, jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚Ne–slitovaní‘, jste však nyní došli slitování. Neboť taková vůle Boží, abyste dobrým jednáním umlčovali neznalost nerozumných lidí; jako svobodní, a ne jako ti, kteří mají svobodu za plášť špatnosti, nýbrž jako otroci Boží. Všechny ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě.

1K 6:19-20 Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní Svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? A nejste sami svoji. Byli jste přece koupeni za velikou cenu; oslavte tedy ve svém těle a ve svém duchu, což obojí je Boží, Boha.

1P 1:18-19 Víte, že ze svého marného způsobu života, zděděného po otcích, jste byli vykoupeni ne pomíjejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako bezúhonného a neposkvrněného Beránka.

Ef 1:7-10 V Něm (v Kristu - milovaném Božím Synu) máme vykoupení skrze jeho krev — odpuštění přestoupení podle bohatství jeho milosti, kterou nás hojně zahrnul ve vší moudrosti a rozumnosti, když nám oznámil tajemství své vůle, jak se mu líbilo a jak si předsevzal, aby pro správu období, v němž budou naplněny příhodné časy/plnosti časů, uspořádal pod jednu hlavu v Kristu všechny věci: ty na nebesích i ty na zemi, aby je uspořádal v Něm.

Jak jsem tak do úvodu psal příslušné verše z Písma Svatého, uvědomil jsem si, že někteří z nás jakoby skutečně nevěděli, že jsme lid určený k Božímu vlstnictví a nejsme sami svoji, neboť jsem byli (vy)koupeni za velikou cenu od Zlého otrokáře do vlastnictví dobrého Pána - samého trojjediného Boha.

Co tedy s tím? Když nepatříme sami sobě, můžeme si dělat, co chceme?! Inu, ti, kdo mají svobodu za plášť špatnosti, si mohou dělat, co chtějí, ale ti, kteří se dobrovolně a z lásky k Pánu, rozhodli stát se Jeho otroky si nemohou dělat, co chtějí, ale rozhodli se dělat to, co jim přikazuje a co chce jejich Pán, aby se tak stali Jeho přáteli (J 15:14).

Máme tedy naprosto svobodnou volbu: 1. Patřit sami sobě a dělat si, co chceme nebo 2. Patřit Tomu, Komu beztak patříme a hledat a činit Jeho vůli (Mt 7:21, Mk 3:35, J 4:34, Ef 6.6, 1J 2:17). Myslet si, že můžeme patřit sami sobě a zárověň být a zůstat skutečně svobodní a dělat si, co chceme sami, je naprostá iluze a sebeklam! Myslet si, že zas až tak nezáleží na tom, co vlastně děláme, hlavně když věříme, je velmi nebezpečné smýšlení, neodpovídající smýšlení, které je v Kristu Ježíši (Ř 15:3, Fp 2:5-11, 1P 4:1). Fp 2:5-11 Mějte v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Ačkoli byl v podobě Boží, nelpěl na tom/nepovažoval za kořist, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe podobu otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal ve způsobu člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti kříže, tzn. na kříži. Proto ho také Bůh povýšil nade vše a daroval mu jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. Amen.

Věříme-li, že jsme Božím vlastnictvím, pomáhá nám to činit rozhodnutí, která jsou s Boží vůlí v souladu a jsou pro nás tím nejlepším, co můžeme udělat. Kromě jiného to v nás také vypůsobí chtění = přijít k Pánu Ježíši, zapřít sebe sama, brát na sebe a nést svůj kříž na každý den a skutečné činění = následovat Pána Ježíše coby Beránka, kamkoli jde (Mt 16:24, L 9:23). Tak se z nás stanou vítězní věřící - viz závěry sedmi listů sedmi sborům ve druhé a třetí kapitole knihy Zjevení, kteří tvoří nevěstu Kristovu a budou Pánem při Jeho příchodu odměněni a někteří s Ním budou navěky dokonce už před velikým soužením (L 21:36, Zj 3:10), hostěni Pánem u Jeho stolu v Jeho (Božím) Království (L 13:29, 22:16-18).

Tak co, komu chcete patřit? Kým chcete být vlastněni?!

Kéž se nad nám Bůh smiluje a dá nám milost poddat se Mu a jednat jako ti, kteří jsou Jeho vlastnitvím nejen podle litery Písma, nýbrž skutečně podle Pravdy. Bůh trpělivosti a povzbuzení kéž nám dá být mezi sebou jedné mysli podle Krista Ježíše, abychom jednomyslně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista. Amen.


Podobná témata

Modlitební život

"Komu patříme?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 64 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Komu patříme? (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 04. duben 2009 @ 21:37:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
oprava: v úvodu mi při úpravě přeneseného textu vypadlo slovíčko - 1P 2:15 Neboť taková je vůle Boží ... - a při kontrole jsem si toho nevšiml. Omlouvám se.

w.




Re: Komu patříme? (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Sobota, 04. duben 2009 @ 21:41:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě dokreslím, že pod pojemm patřit sobě si nepředstavujme že budem jako svobodný, nezávislý, free, cool, in atd. atd. atd.

Nežijeme ve vzduchoprázdnu, a tak to viz výše stejně nebude.Vždyckky budeme něčím otrokem. A být otrokem vlastní živočišnosti, pudů, emočních zvratů.....čeština nemá ekvivalent pro řecké sarx - to také není zrovna free cool in.



Re: Komu patříme? (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Neděle, 05. duben 2009 @ 02:14:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Touto sofistikou, kterou dokazujete, pánové, že všichni lidé jsou za všech okolností vždycky otroky někoho, vyprazdňujete toto slovo "otrok" Oč tedy vlastně jde? "...ať otrok, nebo svobodný" - píše Pavel o skutečných otrocích - ale to se plete, že? Má tam být "ať jsi otrok nebo otrok..."
...prostě to všechno ztrácí smysl. Je to jen pozoruhodná ekvilibristika, jejímž cílem zřejmě je - pomocí vyprázdnění slova "otrok" se zbavit jakékoli zodpovědnosti za svobodně učiněná rozhodnutí, a dělat vždy jen to, co mám nařízeno. Myslím, že o tom apoštol Pavel Galatským něco psal. Asi jste to zapoměli. ...a je úsměvné, že tady ve stejný den jeden OTROK stále omílá jednomu SVOBODNÉMU, že úpí pod zákonem. Naprosté zmatení! Není na tom líp svobodný člověk, poslušný zákona, než otrok, vydaný do libovůle člověka?

Ale nešť - kdybyste vy otroci alespoň žili jako Boží otroci, nebyly by výsledky nejhorší. Je to furt lepší než být svévolníkem. Podívejte se na jehovisty: přehršle zla se od tohoto otrockého lidu po světě nešíří, narozdíl od milionů jiných lidí, včetně mnohých, co se mají za křesťany. 



Re: Komu patříme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 05. duben 2009 @ 12:24:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Význam, náplň slov se za tisíce let mění. Když do článku dodám místo slova "otrok" prostě jenom syn, dítě - a myslím si, že Willy to stejně velice podobně chápe - tak naprosto souhlasím s obsahem.
Naše svoboda zůstává nedotčena - spočívá v dobrovolné snaze, v touze konat Boží vůli.



Re: Komu patříme? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 05. duben 2009 @ 14:48:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Willy.

  Dík za hezký článek dobře popisující podstatu věcí. Nedej se splést tím, že někteří té podstatě nerozumí a schválně, je to jejich úkol.

  Když jsem se setkal z opravdovými křesťany, byla jedna z jejich prvních otázek: "Komu patří tvůj život?" Na tu otázku si dobře pomatuju, protože mne donutila přemýšlet. A pak jsem si vzpoměl, komu patří můj život a jak s tím majitelem život vypadá - nic moc. No, trochu mi to trvalo na to, že ten majitel mého života v moci jména Ježíš prchnul a nějakou dobu se neukázal. A stejně mi pak rok trvalo, než jsem majitele svého života vyměnil za toho nejlepšího majitele, který může být.

  V těch slovech: "Nejste sami svoji, byli jste koupeni za velikou cenu" je veliká moc. Zvláštní ochrana před tím nepřítelem, kterého se mnozí bojí a kterého jsem se bál i já.

  Jsem rád, že jsem "do křesťanství" přišel dobrým vztahem, dneska po mnoha letech a srovnání s mnoha životy jsem těm prvním křes´tanům, co mě potkali, vděčný, že mi nekázali radostou zvěst ve stylu: "Ježíš za tebe umřel. Když se budeš modlit v jazycích a poslouchat vedoucí, bude se ti dobře dařit a nic zlého se ti už nestane. A až někdy, možná, až zemřeš, dostaneš se do nebe".



Re: Komu patříme? (Skóre: 1)
Vložil: moravan v Neděle, 05. duben 2009 @ 21:21:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Willy,dík za článek. Plně souhlasím s tím, co jsi napsal. Jen bych si dovolil připojit následující citát: ODDÁNÍ SE PÁNU JEŽÍŠI CELÉ.
 
Já ty řeči slyše, a že to můj Spasitel Ježíš Kristus, o němž sem i prvé v světě povrchně něco slýchal, jest, srozuměv, ne jako v světě s bázní a pochybováním, ale s plným potěšením a celou dověrností ruce sepna a jemu podávaje, řekl sem:
"Teď jsem, Pane můj Ježíši! Vezmi mne sobě, tvůj chci býti a zůstávati na věky. Mluv služebníku svému a dej, ať poslouchám; pověz, co chceš, a dej, ať oblibuji; vzlož, coť se líbí, a dej, ať nesu; obrať mne, k čemu chceš, a dej, ať stačuji; poruč, co chceš, a co poroučíš, dej: nechť sem já ničímž, aby ty sám všecko byl."

Jan Amos Komenský,
Labyrint světa a ráj srdce, kapitola XXXVIII. 




Re: Komu patříme? (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Pondělí, 06. duben 2009 @ 13:03:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano. Oko níže napsalo něco o nádenících a jejich vztahu ke svěřeným ovcím. Je to hodné pozornosti a zamyšlení.

 Hlavní důvod, proč na tom slovíčku bazíruju já, je to, že se tento problém objevuje stále znova.

Máme v evangeliu příběh pánova syna, toho staršího syna, který nevěděl, čím vlastně je. Byl otci poddaný, poslušnější než já nebo willy - a to bylo v pořádku. Ale nevěděl, co to znamená býti synem svého otce. A to v pořádku nebylo. On řekl: "Tolik let už ti sloužím, a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz..."
...ale podle willyho a některých z vás řekl: "Tolik let už ti otročím..." (řecky dúleuein). Drzej klacek, co? Plnej hořkosti ne jen ten den, ale celá léta, že musí otročit na cizím. Nebo ne?
Samozřejmně že ne! To co dělal, bylo správné. Sloužil, ale nebyl otrokem a věděl to. Věděl že je synem. Jen nevěděl, co to vlastně všechno - kromě služby - znamená.

Bazíruju na tom, protože v tomto chybném překladu zaniká, co jsem, a co jste vy, kdo jste uvěřili mému evangeliu. Náš Pán nestojí o otrocký lid. Nestojí o otroky a nejspíš je mu smutno, když například willy napíše, že to co na grano napsal, napsal podle diktátu Ducha.
Willy je milej chlap, žádnej parchant, ale občas píše i blbosti a je to vlastně dost často. Je-li i v tomhle Božím otrokem, tak za ty blbosti nese zodpovědnost Bůh, ne? To si himbajs nemůžeme vzít vlastní texty na triko, a když v něčem nemám pravdu, tak to JÁ nemám pravdu, a ne Bůh, kterému sloužím? To si vážně myslíte, že Bůh stojí o loutky, které řekněme vykonají každý příkaz, a jinak nic? A když něco bez rozkazu Pána udělají, tak je to maximálně vzpoura? Stojí Pán Ježíš o to, aby do nebe přivedl otroky? S jejich mentalitou, jak jsem naznačil?

Ne - nemíchejme nekompatibilní pojmy. Náš Bůh chce nás celé, tak jak jsme - abychom se mu dobrovolně odevzdali i se svým tělem jako obětí. Staneme se tak jeho služebníky. Rytířskými služebníky. Budeme mu sloužit jako bohatýři složili Davidovi, když mu přinesli vodu z Betlémské studny, kteroužto službu David obětoval Bohu. A on bude mít radost, a obdaruje nás jako své syny. A my budeme dál chodit svobodně, jako Izrael ve své novotě vykoupení z Egypta, pod svým vinným kmenem a fíkovníkem, a cokoli bychom špatně učinili, bude to naše zodpovědnost, protože jako svobodní lidé a Boží děti neseme zodpovědnost za své skutky.

Taková služba se Bohu líbí.  



Re: Komu patříme? (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pondělí, 06. duben 2009 @ 17:19:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
           V oblíbeném např. Řím. 1,1 je slovo služebník, otrok. Kdežto v Návratu ztraceného syna, Luk 15,17, je slovo nádeník, čeledín.
Kdyby na GS poslal příspěvek o tom, že jsme otroci např. Oko nebo Pirmin, už vidím Cizince či Willyho, jak vysvětlují, že jsme svobodní. Kdysi kdosi vyprávěl vtip, jak křesťané shromáždění v kostele hledají Ježíše, o kterém tvrdí, že je uprostřed nich a zároveň očekávají příchod jeho.



Stránka vygenerována za: 0.43 sekundy