Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Pěkný den:-)

Mezi námi křesťany jsou rozdílné názory na kdejakou otázku víry. Často jsou to jen marginální problémy. Osobně však považuji za ostudné a tragické, že náš rozděluje něco, co by nás naopak mělo spojovat, co by nás mělo přivádět k jednomu stolu s naším spasitelem. Už z nadpisu článku je zřejmě patrné, že mluvím o Poslední večeři. Přečetl jsem si tu opravdu mnohé debaty mezi zastánci reálné přítomnosti těla a krve v chlebu a vínu a těmi kteří tvrdí, že chléb a víno jsou symboly. Velice často se mluví o samotných slovech ustanovení, která najdeme v jednotlivých evangeliích, a o jedenácté kapitole listu do Korintu.

Přiznávám, že už tyto pasáže Písma jsou pro mě dostatečným důvodem věřit, že chléb se stává tělem a víno krví. Skutečnost, že mnozí popírají reálnost přítomnosti chleba a krve je pro mě zarážející, neboť v samotném Bibli máme celkem obsáhlé pojednání z úst samotného Ježíše. A právě k této pasáži bych chtěl upřít zraky těch, kteří mluví o chlebu a vínu jen jako o symbolech, respektive o ustanovení Večeře Páně jako o jakési metafoře např. ve smyslu Ježíšových slov zaznamených v evangeliu podle Jana: Řekl jim tedy Ježíš znovu: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce." (J 10,7; obdobně J 10,9).



Citujeme-li z Písma, pak je důležité nevytrhnout nějaký ten veršík z kontextu. Pro výše nastínený problém je z mého pohledu nejužší kontext vymezen verši J 6,26 a J 6,69. Je důležité uvědomit si, že se jedná o text bezprostředně navazující na zázračné rozmnožení chleba a ryb.

Ve verši 28 (Řekli mu: "Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?" ČEP - ostatní citáty jsou rovněž z ČEP) je položena otázka, kterou si klade snad každý křesťan. Hned v následujícím verši (Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.") dává Kristus odpověď, která zřejmě neuspokojila všechny přítomné, takže mu byla položena doplňující otázka:Řekli mu: "Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš? (verš 30). Ve verších 31 až 33 Ježíš vysvětluje svůj výrok z verše 27. Zřejmě učedníci pak vyslovují prosbu: "Pane, dávej nám ten chléb stále!" (v. 34). Ve verši 35 se Ježíš identifikuje s pravým chlebem od Boha (Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit.) Totéž následně opakuje ve verši 48 (Já jsem chléb života.) a 51 (Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa."). Nebylo by snadné vysvětlit jeho posluchačům, co my myslíme slovem "symbol", ale i tak je z verše 52 (Židé se mezi sebou přeli: "Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?") velmi dobře patrné, jak Ježíšovi jeho posluchači rozuměli. Byli přesvědčeni, že mluví o doslovné konzumaci svého těla.

V evangeliu jsme nejednou svědky toho, že posluchači Ježíšovi neporozuměli správně. Dosude tedy nelze vyloučit, že Ježíš byl špatně pochopen - Nikodém ostatně také pochopil řeč o znovuzrození velmi doslovně (J 3,3nn). Stejně jako Nikodémovi Ježíš poskytl vysvětlení: Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne. Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe - ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky." (v. 53 až 58). Nedovedu si představit jednoznačnější vyjádření - je opakovaně použito řecké slovo sarx. Ježíš tady nemluví o pojídání nějakého chleba, který něco symbolizuje, ale mluví o doslovném pojídání jeho těla a pití krve. Tuto skutečnost potvrzují i verše 60 a 66 (Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?"; Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.) Tvrzení, že Bůh po nás požaduje pojídání něčího těla a pití krve, bylo pro mnohé učedníky (pravděpodobně z řad Židů) hodně silné kafe. Bylo to mimochodem nepřijatelné i později pro Římany, kteří kvůli tomu obviňovali křesťany z kanibalismu.

Při výkladu Písma je v podstatě možné cokoli. A tak se setkáte s tím, že lidé tvrdí, že Ježíš Nikodémovi potvrdil nauku o reinkarnaci. Pokud se někomu výše uvedená slova (nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev ... Kdo jí mé tělo a pije mou krev ... Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj ... Kdo jí mé tělo a pije mou krev) nezdají být dostatečná, pak by mě zajímalo, co víc by Kristus musel říct, aby se vyjádřil náležitě explicitně. Nezapomínejme, že jeho slova vyvolala nemalé pohoršení u mnohých učedníků, kteří ho kvůli tomu opustili. Proč? Pochybuji, že je tak rozlítilo povídání o jakémsi duchovním pokrmu nebo symbolickém významu chleba a vína - ono se tam totiž ani o žádném vínu vůbec nemluví! Tato slova byla pronesena před ustanovením Večeře páně. Je tedy nutné vykládat slova ustanovení i pasáže, které se na ustanovení odvolávají, na základě výše uvedeného.

Drobná poznámka závěrem

Tento článek není obhajobou jakékoli církevní praxe či dogmatiky. Nemluvím o katolické, pravoslavné či anglikánské ani jiné církvi, ani o Lutherovi. Nechávám pouze promluvit toho, který je pro mě jako křesťana nejvyšší autoritou - Ježíše Krista.