Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vojtěch.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 223, komentářů celkem: 429670, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 274 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116532268
přístupů od 17. 10. 2001

Duchovní poradna: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH
Vloženo Úterý, 24. únor 2009 @ 15:14:23 CET Vložil: gojim

Katolicismus poslal BohemianAnonymus

1) KULT PANNY MARIE
 
Pro uctívání Panny Marie je důležitá otázka Spasitelova narození.


1a) ZDÁNLIVÝ ROZPOR V TEXTECH TÝKAJÍCÍCH SE SPASITELOVA NAROZENÍ 
 
(1) Ž. 2:7 „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.“
(2) Žd. 7:3 „Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce.“

Oba verše Písma sv. nejsou v rozporu, ale nádherně se doplňují: Člověk je omezený, konečný, Bůh je nekonečný. Proto konečné, tj. Panna Maria, nemohla být matkou Nekonečného – tj. Boha. Panna Maria se stala z Boží milosti účastnou pouze na narození lidské formy (podoby), kterou na sebe Spasitel vzal – z ní nepocházela plnost Božství, ona nebyla Bohem. Boží Syn neměl svůj počátek v Betlémě – existuje od věčnosti!!!
 
(3) Lk. 2:7 „I porodila svého jednorozeného syna,..“

(4) J. 3:6 „Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.“

(5) Kol. 2:9 „v něm je přece vtělena plnost božství;“

(4.1) “ …z těla, je tělo…“  Jde o standardní způsob narození lidského jedince
(4.2) „….z Ducha, je duch.“  Jde o naprosto unikátní a neopakovatelný způsob narození. Dítě bylo od okamžiku početí z Ducha sv. s tímto Duchem integrováno. Duch svatý nepocházel z Panny Marie – ona nebyla Bohem! Tedy na svém početí Duchem svatým, kromě rozhodnutí odevzdat se do vůle Boží, nemá zásluhu.

Přirození lidé jsou  „tělem z těla,“ zatímco Spasitel je primárně „tělem z Ducha.“ My lidé se můžeme do Božího království můžeme dostat pouze se*****árně druhým narozením, nebo znovuzrozením (4). 
 
1b) O PREEXISTENCI BOŽÍHO SYNA HOVOŘÍ I TYTO TEXTY:

(1) Ž. 2:7 „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.“
(6) Kol. 1:15-18 „On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, (16) neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády i mocnosti – všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. (17) On předchází všechno, všechno v něm spočívá, (18) on je hlavou těla – totiž církve. On je počátek a první zrozený z mrtvých – takže je to on, jenž má prvenství ve všem.“
 
Písmo svaté skutečnost, že bude Panně  Marii v budoucnu přisouzen Boží titul předvídá – proto Spasitel Marii neoslovuje „matko“ nýbrž „ženo.“
 
Mt. 12:47-50 „…Hle tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit. (48) On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři? (49) Ukázal na své učedníky a řekl: Hle, moje matka i moji bratři. (50) Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“
 
Z tohoto textu je zřejmé, že Spasitel jasně nadřazuje společenství ducha nad společenstvím těla. Svou pozemskou matku oslovil „ženo“ dokonce i před svou smrtí na kříži (J. 19:26).

Spasitel svého Otce nazval „Otče“ asi 107 x. Tedy Boží Syn jako Bůh je skutečně bez matky a jako člověk má pozemskou matku (3).
 
1c) PŘEVZETÍ ZAKÁZANÉHO TITULU KRÁLOVNY NEBES ZE SZ
 
Jer. 7:18n „…dělají obětní koláč pro královnu nebes…“
Jer. 44:17 „…budeme pálit kadidlo královně nebes…“

Následek?  
Jer. 7:19, 20 „Urážejí tím opravdu mne? je výrok Hospodinův. Což nedělají ostudu sami sobě? (20) Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle můj hněv a mé rozhořčení se vyleje na toto místo, na lidi i dobytek…“

Naproti tomu: 
 
Mariánský hymnus: „Vesel se nebes královno…haleluja!

Katolický zdrávas: Zdrávas Maria milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Amen
 
Zarážející je to, že mariánský kult používá tohoto SZ jednoznačně odsouzeného termínu.

 
1d) PANNA MARIA V BIBLI
 
Pro srovnání uvádím různé překlady předmětného biblického místa Lk. 1:28

EP (1979)
 „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ (var: + požehnaná mezi ženami)

Evangelický, Dr. Žilka (1933)
„Buď zdráva! Dostalo se ti milosti; Pán s tebou!“

Katolický, Dr. Col (1970)
„Zdráva buď milosti plná! Pán s tebou! (Požehnaná ty mezi ženami).

Z uvedených textů vyplývá, že jen katolický překlad přisuzuje Panně Marii plnost milosti. Dále se jí katolíci přisuzuje biblí zakázaný termín Královna nebes;  a tzv. zdrávas dokonce úlohu Přímluvce, kterým je jedině Boží Syn.
 
1J. 2:1 „…Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.“
 
KOMENTÁŘE JINÝCH AUTORŮ
 
Nekatolíkům byly úchylky mariánského kultu podezřelé. Milan Balabán v ET 33/2002 v článku „Spása je ze Židů“ uvádí mj. toto: „Také Ježíšova matka Mirjam byla Židovka a je otázka, zda naši katoličtí bratři, kteří povýšili Marii až na nebesa, jsou si vědomi toho, že tam povýšili ŽIDOVSKOU ŽENU, že všechny „Panenky Marie“ jsou jen obrázky té Židovky z Galiley, té prosté ženy, které se ujal židovský řemeslník Josef. Jsme si vědomi toho, že všichni novozákonní pisatelé byli Židé? A konečně: zvážili jsme, že se Bůh nestal člověkem ve všeobecném smyslu, nýbrž SE STAL ŽIDEM? SVÉHO BOHA ZNÁME JEN PODLE ŽIDOVSKÉ TVÁŘE…Židé tvoří KOŘEN tohoto stromu, my ostatní jsme ratolesti…“ (konec cit).

Alois Adlof v knize „Výklad modlitby Páně“ vydané nákladem Křesťanského spolku mladíků v Čechách v r. 1922 uvádí na str. 253 mj. toto: 
 
I. Mojž. 3,15 „Nad to nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.“

Římští bohoslovci mylně překládají: „Nepřátelství položím mezi tebou a ženou, mezi semenem tvým a semenem jejím, ona potře hlavu tvou, a ty ouklady budeš činit patě její.“ Zamítajíce původní znění hebrejské, latinského chybného překladu se drží:
Inimicitias ponam inter te et mulierem et semen tuum et semen illius, ipsa conteret caput tuum, et tu insidiaberis calcaneo eius“

Z tohoto mylného překladu uzavírali, že Marie Panna bez hříchu jest počata a svou svatostí ďábla potřela. (Viz dr. Ant. Lenze Mariologii, v Praze 1879 str. 25 a násl.)
 
„…Avšak ona sama vyznávala, že je jí potřebí Spasitele (Lk. 1:47) i Ducha svatého (Sk. 1:14). Ona je blahoslavená proto, že uvěřila (Lk. 1:45). Neboť člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků zákona (Ř. 3:28). A víra je dar Boží (Ef. 2:9). A není rozdílu. Všichni lidé se porušili a narodili se v hříších – kromě jediného prostředníka mezi Bohem a námi, Pána Ježíše Krista (Ř. 3:23; Žd. 4:15). Pouze jediný Spasitel počat jsa z Ducha sv. přišel na svět bez hříchu. …..“ (konec cit).

Pokud katolíci nazývají Pannu Marii jinak než v Bibli, jde pak analogicky o zcela jinou bytost, tedy bytost nutně ze světa mimobiblického - ze světa Božího odpůrce. Modlitby k mrtvým (Panně Marii, svatým), nebo k neživým (např. Pražskému Jezulátku) nemají biblické opodstatnění – a tudíž jsou jen lidskými výmysly, které nutně popouzejí Hospodina.
 
1e) PROBLÉM SMĚROVÁNÍ NAŠICH MODLITEB  

Spasitel nevyzývá své učedníky aby se modlili k mrtvým (Abrahamovi, Mojžíšovi, Prorokům), tím méně pak k modlám vytvořených lidskýma rukama, nebo modlám duchovním. Naopak, své učedníky vyzývá k tomu, aby se modlili ke Stvořiteli (Mt. 6:9-15; Lk. 11:1-4).
 
Spasitel nechtěl, aby se k Němu učedníci (pokud byl v těle) modlili zřejmě z těchto tří vzájemně propojených důvodů:

1) UČEDNÍCI MOHLI KOMUNIKOVAT SE SPASITELEM PŘÍMO
2) SPASITEL BYL NA SVÉ POZEMSKÉ MISI DOČASNĚ NIŽŠÍ NEŽ ANDĚLÉ
 
(5) Žd. 2:9 „Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky.“

(6) Fp. 2: 6-8 „ZPŮSOBEM BYTÍ BYL ROVEN BOHU, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, VZAL NA SEBE ZPŮSOB SLUŽEBNÍKA, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil smrt, a to smrt na kříži.“
 
TEDY:

3) DÍLO SPÁSY JEŠTĚ NEBYLO DOKONČENO – Pán Ježíš ještě nebyl oslaven (J. 7:39).
 
PO JEHO VÍTĚZSTVÍ NA KŘÍŽI SE ALE SITUACE RADIKÁLNĚ MĚNÍ:

(7) Žd. 1:3, 4 „ON, ODLESK BOŽÍ SLÁVY A VÝRAZ BOŽÍ PODSTATY NESE VŠECKO SVÝM SLOVEM. Když dokonal očištění od hříchů, USEDL PO PRAVICI BOŽÍHO MAJESTÁTU NA VÝSOSTECH a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno. Komu kdy z andělů Bůh řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil! A jinde se praví: JÁ MU BUDU OTCEM A ON MI BUDE SYNEM.“ 
 
(8) 1Tm. 2:5 „Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.“

Tedy Spasitel nás učí, abychom se v modlitbách obraceli přímo k Němu, nebo k Otci. Tedy k tomu Bohu, který vložil do rukou svého Syna budoucnost nebeských světů i celého lidstva. BŮH TAK SPOJIL VE SVÉ NESKONALÉ MILOSTI BUDOUCNOST NEBESKÝCH SVĚTŮ S BUDOUCNOSTÍ LIDSTVA A NAŠE MODLITBY A DŮVĚRU SI ROZHODNĚ ZASLOUŽÍ!!!
 
Blíže viz:


Tedy modlitby k Otci i Synu směřují k Božímu trůnu. Modlitby směřované jinam jsou modlitby k modlám a ve své podstatě znamenají pohrdnutí Spasitelovou obětí. BOŽÍ JMÉNA NELZE ZMĚNIT!!! TEDY BŮH JE BŮH, PÁN JEŽÍŠ JE PÁN JEŽÍŠ – A NIKDO JINÝ!!! Proto se nemodlíme se k Velkému Vládci Vesmíru, či k Velkému Architektu Univerza. 
 
POKUD NAZÝVÁME BOHA ČI BOŽÍHO SYNA JINAK, TEDY OD BIBLE ODLIŠNĚ, JDE PAK O ÚPLNĚ JINOU BYTOST a naše modlitby k Bohu nedoletí, protože mu nejsou určeny. To je další důvod pro to, proč nelze ztotožnit biblického Hospodina s Bohem muslimů Alláhem.


2) MARIÁNSKÁ DOGMATA
 
2a) Titul Bohorodičky, nebo Matky Boží
 
Ve světle těchto skutečností nutno konstatovat, že přisouzení titulu Bohorodičky, nebo Matky Boží (Dei genetrix) na sněmu v Efezu r. 431 je nebiblickým dogmatem; KONCIL NEMĚL PRÁVO NA TO, ABY PŘISOUDIL PANNĚ MARII TITUL, KTERÝ JÍ DLE BIBLE NEPATŘÍ - následkem bylo první velké rozštěpení církve!!! S BIBLICKÝMI JMÉNY NELZE LIBOVOLNĚ NAKLÁDAT!!!
 
VYTVOŘENÍM TITULU  BOHORODIČKY V PÍSMĚ SVATÉM NEUVEDENÉHO, VYTVOŘIL KONCIL V EFEZU MODLU, JEJÍŽ UCTÍVÁNÍ TRVÁ DODNES!!! KAŽDÁ MODLA SE STAVÍ MEZI ČLOVĚKA A BOHA. NEDIVÍM SE TOMU, ŽE V ŘKC UCTÍVÁNÍ TÉTO MODLY ZASTÍNILO SPASITELE.

2b) Trvalé panenství (Semper virgo)
Přijato r. 649 na Lateránském koncilu, který byl jen místním setkáním italských biskupů a hostujících biskupů z Afriky. Koncil tedy nebyl všeobecný a jeho ustanovení nelze považovat za závažná pro ŘKC. O tom se však mlčí.

O problému uvedu jen toto:
Katolík Dr. Col vysvětluje oddíl Mt. 12:46, 47 takto:

„Bratří Páně“ nebyli skuteční bratři Páně, nýbrž jeho příbuzní. Již ve SZ se slovem „bratr“ označoval nejen rodný bratr, nýbrž i jiný příbuzný, nebo známý. Avšak Matoušovo i Markovo evangelium nebylo napsáno v hebrejštině, ani v aramejštině – nýbrž řecky, takže hebrejštinou argumentovat nelze!
 
Uvedu mnou upravenou komparaci od bratra biskupa Seberínyho:

(1) Mt. 12:47 „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“
(2) Kol. 4:10 „Pozdravuje vás můj spoluvězeň Aristarchos a Barnabášův bratranec Marek..“
(3) L. 1:36 „Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna…“
(4) L. 2:44 „Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.“
(5) Mk. 3:21 „Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl.“

V řeckém NZ:
(1) „adelfos“ – překládá se jako „bratr“
(2) „anepsios“ – překládá se jako „bratranec“ nebo „synovec“
(3+4) „syggenés“ – „pokrevní příbuzenstvo“ (z jednoho rodu).
(5) „hoi par autú“ – doslovně „ti, (kteří jsou) od něho.“ Označuje příbuzné, kteří sdílejí společnou domácnost.

 
V latinském NZ:

(1) „fatres“ Frater má význam vlastní „bratr“ ale dá se přeložit i jako „bratranec.“
(2) „consobrinus“ – překládá se jako „bratranec“ a řidčeji jako „strýc.“
(3) „cognata“ – výraz pro blíže neurčené pokrevní příbuzenstvo (jako naše „je z rodiny“)
(4) „cognatus“  - plurál
(5) „sui“ – jeho „příbuzní“
 
Mar. 6:33 „Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?"

(Zde nejde o starozákonní označení příbuznosti, ani o označení bratří ve víře, ale o označení rodinných vztahů Spasitelových od  nevěřících lidí z okolí Jeho rodiny v Nazaretě).

NZ tedy rozlišuje slova bratr, bratranec a příbuzný nejen v řečtině (adelfos, anepsios), ale i v latině (frater, consobrinus). Výklad ŘKC o tom, že Ježíšovi bratři byli vlastně Jeho bratranci je výklad chybný, přizpůsobený tak, aby byl v souladu s výše uvedeným církevním dogmatem.
 
2c) Neposkvrněné početí (Immaculata conceptio)

Vyhlášeno bez koncilu r. 1854 svévolně papežem Piem IX., který dosáhl r. 1870 podvody a intrikami na 1. vatikánském koncilu vyhlášení papežské neomylnosti.

2d) Nanebevzetí (Ascensio et Assumptio Mariae)
Vyhlášeno Piem XII (Eugeniem Pacellim) r. 1950 využitím neomylnosti při výroku „ex cathedra.“

 
 
3) KULT SVATÝCH
 
Katolické litanie:
…Svatá Maria Matko Boží…oroduj za nás, svatý Michaeli, svatí Boží andělé, svatý Jane Křtiteli, svatý Josefe, svatý Petře a Pavle, ….etc. orodujte za nás  - doslova převzato z Českého misálu, ZVON, 1995.

Jak již bylo uvedeno v části 1e, naše modlitby mají směřovat jen k Bohu. Modlitby ke svatým (kult mrtvých!) v Bibli nejsou ani být nemohou, neboť jsou prokazatelně pozdějšího původu. JDE O LIDSKÉ VÝMYSLY, KTERÉ VŠAK KATOLÍCI OBHAJUJÍ V RÁMCI TRADICE!!!
 
Bible však toto do budoucna předvídá:

Iz. 63:16 „Jsi přece náš Otec! Abraham nás nezná, Izrael, ten o nás neví. Hospodine, tys náš Otec, náš vykupitel odedávna, to je tvé jméno.“ (Izrael – míněn praotec Jákob, 1M. 32:29).
 
Ez. 14:20 „Noe, Daniel a Jób v ní, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nevysvobodí ani syna ani dceru. Svou spravedlností vysvobodí jen sami sebe.“

I náš Spasitel velice ostře rozlišuje mezi biblickým a lidskými výmysly. Svým současníkům, jejich potomkům a všem, kdo k Bibli něco přidávají praví toto:
 
Mar. 7:6-8 „Řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými. OPUSTILI JSTE PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ A DRŽÍTE SE LIDSKÉ TRADICE.“
 
Blíže viz:



Prof. Miloš Bič v oddíle ZROD A ZVĚST STARÉHO ZÁKONA uvádí zajímavou myšlenku, cituji:

„Pro synagogu, neuznávající NZ, zůstává SZ nutně kusým dílem.“ 
M. Bič, J. L. Hromádka, R. Říčan, J. B. Souček ZÁKLADY UČENÍ KŘESŤANSKÉHO str. 120; KEBF Praha, 1951

Židé se tento nedostatek dle mého názoru snažili vyřešit vytvořením Talmudu. Proti této nebiblické tradici, tedy dílu lidskému vystoupil papež Řehoř IX. svým dekretem. První veřejná disputace proběhla v Paříži, v r. 1240 (Paul Johnson, DĚJINY ŽIDOVSKÉHO NÁRODA, str. 211, ROZMLUVY Řevnice, 1995). Zvláštní však je to, že katolíci dělali naprosto stejnou chybu jako Židé vytvořením tzv. Tradice, kterou si vhodně dle svých zájmů doplnili Bibli, kterou tak prohlásili za knihu neuzavřenou. Ovšem katolíci, na rozdíl od Židů, měli Písma svatá kompletní. 
 
Kol. 2:2,3 „Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.“
 
Kristus se nám podává v Bibli – Kristus v Bibli postačí. Proč si tedy vymýšlet nesmysly, které s Biblí vůbec nesouvisejí? Je nám Kristus málo???
 
Rozhodně však nechci tvrdit to, že všechny texty mimobiblické jsou nesprávné. Např. APOŠTOLSKÉ VYZNÁNÍ VÍRY i když nespadá mezi kanonické texty je možno přijmout, neboť biblické učení věrně reflektuje.

To se ale nedá vůbec říci o výše uvedeném kultu Panny Marie, kultu svatých, přisouzení základu církve apoštolu Petrovi a nikoli Kristu (církev spočívající na člověku, avšak mající za Hlavu Krista!!!), apoštolské sukcesi, světskému panování církve vyplývající z podvržených listin „Darování Konstantinovo“ a „Ustanovení Isidorova“, odpustcích, inkvizici, přisouzení titulu patřícího jen Bohu (Mt. 23:9) římskému papeži, jeho neomylnosti „ex cathedra,“ některých dokumentech 2. vatikánu a mnohých dalších. 
 
Z uvedeného jasně vyplývá, že jedna úchylka od Písma svatého plodí úchylku další, která má tu první podepřít a konec tohoto procesu je v nedohlednu. Pro toho, který nutí věřit to, co v bibli není, platí texty např. Gal. 1:8 + Zj. 22:18, 19. Tím, že nelze z Písma sv. nic ubírat, ani k němu přidávat, svědčí o jeho dokonalosti a definitivní uzavřenosti. Jakákoli bohoslužba, která toto nerespektuje nutně popouzí Hospodina a tím nutně vede ke smrti. Satan je mistrem iluze: s radostí ponechá lidem iluzi, že Bohu slouží, jako ji ponechal inkvizitorům.

Že to není možné? Bible skutečně předvídá dopředu mj.  každé myšlenkové hnutí, a je na ni spolehnutí:
 
J. 16:2 „Budou vás vylučovat ze synagóg; ano přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha.“
 
Nekatolíky, kterým se  tyto nebiblické úchylky nelíbí a jsou členy církví, jež se s ŘKC ekumenicky spojují, musím upozornit na skutečnost, že buď z takové církve časem odejdou, nebo tyto úchylky přijmou. ŘKC uznává jen vlastní církevní učení, které nehodlá měnit.  V budoucnu tedy bude jedna církev a jedno církevní učení.
 
Na závěr znovu jen toto:

MIMO KRISTA ILUZE, ZMAR A SMRT!!!
 
BohemianAnonymus

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Podobná témata

Sekty

"KULT PANNY MARIE A SVATÝCH" | Přihlásit/Vytvořit účet | 247 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Úterý, 24. únor 2009 @ 15:25:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
dakujem ze vynikajuci rozbor. K teme tiez velmi odporucam clanok:  Marie, matka Ježíšova



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. únor 2009 @ 15:57:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
" Boží Syn neměl svůj počátek v Betlémě – existuje od věčnosti!!!"...

Nemyslím si, že je na těchto stránkách někdo, kdo by se domníval, že Kristus má svůj počátek v Betlémě. On sám o sobě říká" "Dříve než se Abrahám narodil, já jsem".

BA tedy podobně jako Don Quichote bojuje proti větrným mlýnům, proti chimérám, které jsou jenom v jeho hlavě.


Tedy stručně katolické učení (a nejen katolické, stejné má drtivá většina všech církví).

Skrze Krista byl přece stvořen viditelný svět. Je tedy jasné, že svět má svůj počátek v něm a ne obráceně.
Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že se Boží Syn narodil jako člověk v Betlémě.
A úplný člověk je nepopiratelně tělo, duše a duch. Nic z toho nelze pominout. Ježíš se narodil jako úplný člověk a přitom nepřestal být Bohem, Synem Otce. Takto v úplnosti se narodil své pozemské matce Marii.
 
Marie je proto právem nazývána Matkou Boží, Bohorodičkou, protože její syn Ježíš je a nikdy nepřestal být Bohem.



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Úterý, 24. únor 2009 @ 18:16:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý bratře Gojime,

Díky za odkaz i pozitivní reakci. Nemáme to zde rozhodně jednoduché. Poslední dobou pozoruji čím dále tím více stejný styl argumentace u katolíků a Svědků Jehovových. Určitou afinitu mezi nimi vidím – minimálně v oblasti řízení oveček.

Pán s Tebou, BA




Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Úterý, 24. únor 2009 @ 18:58:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím, že i toto se tady řešilo. Proč se opět máme točit v kruhu jak staří Mayové: "Co se stálo jednou se stane znova a znova." ? Doporučují rovněž k přečtení článek, který zde svého času publikoval Ares: Maria mezi evangelíky.
Tento článek pochází ze stránek Coena což jest Evangelická liturgická iniciativa, jak mají uvedeno na svých stránkách. Shalom všem



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Středa, 25. únor 2009 @ 07:03:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý BohemianAnonymus!

Mám skúsenosť, že nestojí ti venovať toľko času, pretože ty si hudieš tú svoju pieseň aj tak dokola. Tak aspoň stručne niekoľko poznámok:

Ad KULT PANNY MARIE a MARIÁNSKÁ DOGMATA
 

Katolíci a pravoslávni sa Márii neklaňajú, ale ucitevajú. Uctieval ju totiž sám Pán ako svoju matku. Veď bol aj ako človek, syn určite dobrý, pozorný, úctivý, vdačný a poslušný a miloval svojich rodičov: Cti otca svojho i matku svoju...

On jediný si mohol vybrať svoju matku, a veríme, že má "dobrý vkus" a vybral si matku, ktorá by bola dôstojná byť matkou Božieho Syna. Dá sa  preto logicky predpokladať, že to bola opravdivá žena v plnohodnotnom zmysle slova aj čo do krásy duše, aj čo do krásy tela, a teda aj do plnosti milosti, akú len mohol dostať nejaký človek. Veď môže byť ešte nejaké vyššie vyznamenanie pre nejaké dievča, ženu, ako to, ked sa stane Matkou Spasiteľa sveta, ktorý je Božím Synom, bžskou osobou, Bohom?... Sotva.
O Márii sa hovorí, že bola Bohom obľúbená: "Zdravas, Bohom obľúbená"... Pán s tebou, požehnaná si medzi ženami.../všetkými ženami sveta.../ A Alžbeta ešte dodáva: "požehnaný je plod tvojho života"...

Zamysli sa nad týmto: v celej histórii jestvuje taký človek, ktorý by mal s Ježišom Kristom také dôverné spojenie ako mohla mať Jeho matka Mária? Ona, ktorá zrejme od okamihu počatia /mladé snáď 13-14 ročné dievča.../ určite veľmi intenzívne si uvedomovalo, čo sa s ňou stalo, bola určite "v extáze" počas celých 9 mesiacov očakávania z narodenia Spasiteľa sveta a pre ňu to bola jedna veľká súvislá modlitba... A potom prišlo obdobie dojčenia, láskania, postupného vychovávania Ježiška až po Ježiša... A určite mnohé, nespočetné rozhovory so synom, ktorý múdrosťou a svätosťou prevyšoval všetkých. Počúval niekto toľko Božie slovo priamo od ježiša ako ona, Mária? A je o nej písané aj viackrát, že "ona všetko zachovávala vo svojom srdci"... Určite to bola žena hĺbavá, hlboká, múdra a svätá, plná všetkých čností, aké si vieme len predstaviť, keď sui ju Boh vybral za matku pre seba, keď chcel, aby ona v mladosti bola učiteľkou a vychovávateľkou, Jeho vzorom ako má matka byť... A určite jej dal milosť, aby svoje poslanie zvládla.

My veríme, že Boh sa predsa nemohol aj ako človek narodiť zo ženy, ktorá by bola v tieni hriechu, pretože hriech má pôvod v súhlase človeka s ddiablom. Tak to predsa začalo v raji... A celé ľudské pokolenie sa dostalo do tieňa od diabla pochádzajúceho hriechu. Preto sa už dosť skoro raným cirkevným otcom zdalo, že Mária ako Matka Mesiáša a vlastne "nová Eva", "žena, ktorej potomstvo porazí hlavu diabla" nemôže byť predsa ani na okamih v područí hriechu, tohto diablovho "výkalu". Preto sa nám zdá úplne logický a primeraný vývoj cirkevného chápania až po pochopenie, že Boh na ňu aplikoval spásu a oslobodenie od dedičného hriechu preventívne, to jest uchránil ju od neho, aby mohla byť pripravená ako dôstojný a primeraný  príbytok pre počatie a narodenie Božieho Syna prostredníctvom  aj jej. A vyústením tejto logiky je pochopenie, že že to telo, ktoré nosilo pod srdcom Spasiteľa sveta, predsa Boh,  jej Syn Ježiš Kristus nenechá zhniť v hrobe. Preto Cirkev oddávna verí, že nielen jej duša, ale aj jej telo je v nebi. A v Zjavení sv. Jána apoštola sa píše o "žene, odetej slnkom". A to je presne ona, živá s telom i dušou v nebi, Mária, matka Krista Spasiteľa. A ked pápež vyhlásil /kvôli mnohým, ktorí túto starodávnu vieru kresťanskú spochybńovali/ oficiálne vieru v Nepoškrnené Počatie Panny Márie v roku 1854 za článok viery, tak o 4 roky sa P. Mária zjavila v Lurdoch dievčatku Bernadette, ktorá nikdy nepočula o tejto dogme a o tejto viere, a Mária sa jej predstavila takto: "Som Nepoškvrnené Počatie" v provensálskom nárečí.Tak potrdila správnosť tejto viery...

Ad KULT SVATÝCH

Podľa Niceo-cariharadského aj Apostolského vyznania viery veríme v spoločenstvo svätých, a veríme, že človek neskončí v hrobe a bude vzkriesený až v súdny deň, ale má duchovnú nesmrteľnú dušu, ktorá pokračuje v živote ďalej. A všetci verní svätí na zemi, sú v nebi, kde žijú... Tak to verí Cirkev, väčšina kresťanov. /Aj Pavol sa vyjadril, že lepšie by bolo pre neho rozpadnúť sa a byť s Kristom..."/. Bohu žijú, a teda nie sú vlastne mŕtvi. A preto tak ako sme sa s nimi mohli rozprávať, prípadne prosiť ich o pomoc v modlitbe, teda aby podpiorili našu modlitbu, podobne veríme, že sa môžeme na nich obracať s dôverou aj vtedy, ked sú bližie k Pánovi, v nebi. Podobne ako Ján, ktorý žil s Máriou, je veľmi pravdepodobné, že ju prosil o modlitby počas života, tak sotva sa dá veriť tomu, že by po jej odchode nemohol sa na ňu obrátiť... A podobne aj prví kresťania dosť skoro ako boli medzi nimi mečeníci, stretávali sa pri ich hroboch a pripomínali si eucharistickou oslavou ich život, chválili a oslavovali Boha za dar ich života, za ich príklad vernosti a statočnosti a obracali sa k nim tiež v prosbách a modlitbách. Veríme, že toto všetko sa v Cirkvi stále viac začalo uvedomovať až potom, keď sa kresťania stále viac zamýšľali na d všetkými súvislosťami s Kristom. A veríme, že táto viera dozrievala v Duchu Svätom, ktorého Cirkev dostala od Krista, že bude v nej pôsobiť a postupne ju "vyučí vo všetkej pravde"...

Ľudia sa dnes vo svete vyznamenávajú za všeličo, a často aj nie celkom čestné veci /miss-ky  a pod./, preto sa nám zdá veľmi vhodné, že niekto v tomto svete oceňuje aj svätosť ľudí, to najcennejšie, čo človek môže dosiahnúť. Svvätí ľudia určite však netúžili po takýchto poctách, a zrejme ich nani nenapadlo, že ich raz budú ľudia chváliť a ďakovať za nich Bohu... Preto im Boh nevezme nijakú odmenu...

Na záver jedna poznámka: Všetko, čo je u Márii a svätých sväté, cenné , vznešené, všetko je to nie v protiklade, alebo akoby konkurenica voči Bohu a Kristovi, ale je to súčasťou Jeho oslavy. vďakyvzdávania Bohu. Boha možno chváliť nielen za krásu neba a prírody, ale najmä za krásne ľudské a sväté životy. Preto sa nám zdá celý tento pohon "na čarodejnice" ohľadom Márie a svätých z tvojej  strany celkom mimo, pomýlený, škrupulózny a nepochopený... Svedčí o niečom dosť negatívnom v tvojom vedomí: nám sa to zdá naozaj skoro ako urážka, nepozornosť, ba až výsmech Márii a svätým, ktorí si to naozaj nezaslúžia tak, ako to predvádzaš...

Nech ti, BA, Duch Svätý osvieti oči mysle, aby si pochopil, ako  veľmi si "vedľa..."



 







Má více než třicetiletá věrnost římské církvi byla nahrazena vírou v Boží slovo.Tomik (Skóre: 1)
Vložil: Tomik v Středa, 25. únor 2009 @ 08:56:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mária, biblická pravda a oficiálna rímskokatolícka tradícia
Richard M. Bennett
Obsah: 
Biblia nielen, že ustanovuje to, kým Boh je, ale aj vylučuje všetkých ostatných z toho, aby mu boli rovní v sláve. Podobne Biblia nielen, že vyučuje kto je Pán Ježiš Kristus, ale tiež aj vylučuje to, aby niekto mal jeho postavenie a úlohu. Takisto Biblia prezentuje osobu a úlohu Svätého Ducha a zatarasuje cestu iným k tomu, aby sa postavili na jeho miesto. Tieto biblické pravdy vylučujú celé rímskokatolícke učenie o Márii ako o prostrednici, orodovnici, ochrankyni, pomocnici, prímluvkyni a “tej, ktorá je celá svätá”.

Boh sám je oslávený:

1. Izaiáš 45:22 “Obráťte zreteľ ku mne, aby ste boly spasené, všetky končiny zeme, lebo ja som silný Bôh, a niet viacej nikoho.

2. Izaiáš 42:8  “Ja Hospodin, to je moje meno, a nedám inému svojej slávy ani rytinám svojej chvály.

3. Ján 6:44 “ Nikto nemôže prijsť ku mne, keby ho nepritiahol Otec, ktorý ma poslal, a ja ho vzkriesim v posledný deň.” (Priťahovať ľudí ku Kristovi je úlohou Otca)

4. Zjavenie 15:4  “Kto by sa teba nebál, ó, Pane, a neoslavoval tvojho mena?! Lebo ty si sám jediný svätý; pretože všetky národy prijdú a budú sa klaňať pred tebou, lebo sú zjavené tvoje spravedlivé súdy.”

V neposlušnosti biblickej pravde, ktorá hovorí, “nedám inému svojej slávy” (Izaiáš 42:8), rímsky katolicizmus stavia paralelu Márie k Bohu. Systém učenia rímskeho katolicizmu znova a znova deklaruje, že Božie atribúty Trojice sú aplikovateľné na Máriu. Tabuľka zobrazená nižšie ukazuje, že stratégia, ktorá podčiarkuje prezentáciu dogiem o rímskokatolíckej Márii je dvojaká: buď vytvoriť paralelu ku samotnému Pánovi alebo nahradiť Svätého Ducha.

 Biblická pravdaRímskokatolícke učenieA.Pánova jedinečná bezhriešnosťMáriino vyhlásené nepoškvrnené počatieB.Len v Kristovi je milosť a spasenieMáriino miesto v milosti a spaseníC.Vstúpil na neboMáriino vyhlásené vstúpenie do nebaD.On sám je Kráľ kráľovMária je prehlásená za Kráľovnú nebiesE.Ježiš Kristus je jediný ProstredníkMária je prehlásená za prostrednicuF.Svätý Duch je poslaný, aby pomáhal a potešoval veriacich.Mária je prehlásená za pomocnicu a zástankyňuG.Kristus sám a Svätý Duch sa prihovárajú za veriacich.Mária je prehlásená za prímluvkyňu

Paralela A. Nepoškvrnené počatie
1. Katechizmus Katolíckej cirkvi (1998)

  1. #491 “[Katolícka] Cirkev si v priebehu storočí uvedomila, že Mária, ktorú Boh naplnil milosťou, bola vykúpená už od svojho počatia. Dogma o Nepoškvrnenom počatí, ktorú v roku 1854 vyhlásil pápež Piux IX., vyznáva, že:
    ‘preblahoslavená Panna Mária bola v prvej chvíli svojho počatia osobitnou milosťou a výsadou všemohúceho Boha, vzhľadom na zásluhy Ježiša Krista, Spasiteľa ľudského pokolenia, uchránená nedotknutá od akejkoľvek škvrny dedičného hriechu.’“[1]
  2. #493 “...Z Božej milosti Mária počas celého svojho života zostala čistá od akéhokoľvek osobného hriechu.”
2. Písma

Myšlienka o “nepoškvrnenom počatí”, ktorú rímskokatolícky systém pripisuje Márii, nie je biblická. Termín, tak ako ho používa rímsky systém, nemá nič spoločné s narodením Ježiša z Panny, ale hovorí o Máriinom vlastnom počatí v lone jej matky.

  1. Lukáš 2:24 [Jozef a Mária prišli do Jeruzalema] “aby dali obeť podľa toho, čo je povedané v zákone Pánovom: dvoje hrdličiek alebo dve holúbätá.” [v súlade s 3. knihou Mojžiša 12:8 “na zápalnú obeť, na obeť za hriech”.]
  2. Lukáš 1:46-47 “A Mária riekla: Moja duša zvelebuje Pána, a môj duch plesá nad Bohom, mojím Spasiteľom....”
  3. Lukáš 11:27-28 “A stalo sa v tom, ako to hovoril, že nejaká žena zo zástupu pozdvihla svoj hlas a povedala mu: Blahoslavený život, ktorý ťa nosil, a prsia, ktoré si požíval! Ale on povedal: Ba pravda, blahoslavení, ktorí čujú slovo Božie a zachovávajú ho!
  4. Rímskym 3:23 “Lebo všetci zhrešili a postrádajú slávy Božej.”
Paralela B – Máriino miesto v milosti a spasení
1. Katechizmus Katolíckej cirkvi (1999)

Pod nadpisom “... JE NAŠOU MATKOU V PORIADKU MILOSTI”, katechizmus oficiálne učí:

#968 “Ale jej poslanie voči Cirkvi a celému ľudstvu siaha ešte ďalej. Ona ‘poslušnosťou, vierou, nádejou a vrúcnou láskou celkom mimoriadnym spôsobom spolupracovala na Spasiteľovom diele pre obnovu nadprirodzeného života duší. Preto je našou Matkou v poriadku milosti.’”

2. Písma

Dielo Spasiteľa s cieľom obnoviť nadprirodzený život pre duše je výlučne Božie dielo.

  1. Rimanom 3:23-26
    v. 23 “Lebo všetci zhrešili a postrádajú slávy Božej;”
    v. 24 “ospravedlňovaní súc darmo jeho milosťou, skrze vykúpenie, vykúpenie v Kristu Ježišovi,”
    v. 25 “ktorého preduložil Bôh za obeť smierenia skrze vieru v jeho krvi na ukázanie svojej spravedlivosti pre pustenie stranou predošle sa udialych hriechov do času obeti Kristovej”
    v. 26 “v znášaní Božom, aby ukázal svoju spravedlivosť v terajšom čase, aby bol spravedlivý a ospravedlňujúci toho, kto je z viery Ježišovej.
  2. Efezským 2:8-9 jasne ukazuje, že poriadok milosti je výlučne z Boha (Božský) a nie z ľudských skutkov.
     “Lebo ste milosťou spasení skrze vieru, a to nie zo seba, je to dar Boží,  nie zo skutkov, aby sa niekto nechválil.”
3. Katechizmus Katolíckej cirkvi (1998)

  1. #969 “A toto Máriino materstvo v poriadku milosti trvá neprestajne od súhlasu, ktorý s vierou dala pri zvestovaní a bez zaváhania zachovala pod krížom, až kým sa definitívne nezavŕši počet všetkých vyvolených. Lebo ani po svojom nanebovzatí neprestala v tomto spasiteľnom poslaní, ale svojím ustavičným orodovaním nám aj naďalej sprostredkúva dary večnej spásy... Preto sa Preblahoslavená Panna vzýva v [Rímskokatolíckej] Cirkvi pod titulmi Orodovnica, Ochrankyňa, Pomocnica, Prostrednica.
  2. #494 “’Ona,’ ako hovorí svätý Irenej, ‘poslušnosťou sa stala príčinou spásy pre seba a pre celé ľudské pokolenie.’”
  3. #1172 “Pri slávení tohto ročného cyklu Kristových tajomstiev si svätá Cirkev s osobitnou láskou uctieva preblahoslavenú Bohorodičku Máriu, ktorá je nerozlučne spätá so spasiteľným dielom svojho Syna.”
4. Písma

  1. Skutky 4:12  “A nieto v inom nikom spasenia, lebo ani nieto iného mena pod nebom, ktoré by bolo bývalo dané niekomu medzi ľuďmi, v ktorom by sme mali byť spasení.”
  2. Ján 14:6 “A Ježiš mu povedal: Ja som cesta i pravda i život; nikto neprijde k Otcovi, len skrze mňa.
  3. Ján 10:9 „Ja som dvere. Ak niekto vojde cezo mňa, bude zachránený...
  4. Ján 6:40 „Lebo to je vôľa môjho Otca, ktorý ma poslal, aby každý, kto vidí Syna a verí v neho, mal večný život, a ja ho vzkriesim v posledný deň.“
Paralela C a D: Máriino prehlásené vstúpenie do neba a jej kráľovský titul
1. Katechizmus Katolíckej cirkvi (1998)

#966 “’Napokon bola Nepoškvrnená Panna – uchránená nedotknutá od akejkoľvek škvrny dedičného hriechu – po skončení pozemského života vzatá s telom i dušou do nebeskej slávy a Pán ju povýšil za Kráľovnú vesmíru, aby sa tak plnšie pripodobnila svojmu Synovi, Pánovi pánov a víťazovi nad hriechom a smrťou.’ Nanebovzatie presvätej Panny je výnimočnou účasťou na zmŕtvychvstaní jej Syna a anticipovaním vzkriesenia ostatných kresťanov:...“

2. Písma

  1. Jeremiáš 7:18 “Synovia sberajú drevo, a otcovia zapaľujú oheň, a ženy miesia cesto, aby narobily kráľovnej nebies obetných koláčov a aby obetovali iným bohom liate obeti, nato, aby ma popudzovali.
  2. Jeremiáš 44:17 “A budeme kadiť kráľovnej neba a lievať jej liate obeti, jako sme robievali my a naši otcovia, naši kráľovia a naše kniežatá...”
  3. Žalm 57:6 Vyvýš sa nad nebesia, Bože, nad celú zem tvoja sláva!”
  4. Žalm 21:14 Povznes sa, Hospodine, vo svojej sile;“
  5. Žalm 18:47 “...nech je vyvýšený Bôh môjho spasenia!”
  6. Žalm 46:11 “Prestaňte a vedzte, že ja som Bôh a budem vyvýšený medzi národami, budem vyvýšený na zemi.”
  7. Izaiáš 45:22 “Obráťte zreteľ ku mne, aby ste boly spasené, všetky končiny zeme, lebo ja som silný Bôh, a niet viacej nikoho.
Paralela E: Mária je prehlásená za prostrednicu
1. Katechizmus Katolíckej cirkvi (1998)

#969 “... Preto sa Preblahoslavená Panna vzýva v [Rímskokatolíckej] Cirkvi pod titulmi Orodovnica, Ochrankyňa, Pomocnica, Prostrednica.

2.  Dokumenty II. Vatikánskeho koncilu

Číslo 28, Lumen Gentium, 21. november 1964

Odstavec 60 “Máme jediného prostředníka podle apoštolových slov: “Je totiž jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny“ (1 Tim 2,5-6). Mariina mateřská úloha vůči lidem nikterak nezastiňuje ani nezmenšuje toto jediné prostřednictví Kristovo, nýbrž ukazuje jeho sílu. Celý spasitelný vliv blahoslavené Panny na lidi neplyne totiž z nějaké nutnosti, nýbrž jedine z Božího svobodného rozhodnutí....“

Odstavec 62 “...Proto je blahoslavená Panna vzývána v [rímskokatolíckej] církvi jako přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice. To je však třeba chápat tak, že se tím důstojnosti a účinnosti jediného prostředníka Krista nic neubírá a nic nepřidává.“[2]

Komentár:  Toto je klasický príklad dvojznačnosti rímskeho katolicizmu. Aj keď sú prezentovaní dvaja prostredníci, je tu tvrdenie, že Mária “nezastiňuje ani nezmenšuje toto jediné prostřednictví Kristovo.“ Namiesto toho, aby bola vyzdvihnutá pravda biblického verša, obidva odstavce obsahujú hmlisté a veľmi nafúknuté frázy, ktoré v skutočnosti protirečia každodennej praxi bežných katolíkov, ktorej sa učia od svojich kňazov a z katechizmov a modlitebných knižiek. Odstavce 60 a 62 sú logicky nepochopiteľné, pretože sú intelektuálne nepoctivé. Sú intelektuálne nepoctivé, pretože sú postavené „proti známosti Božej“ (2 Kor. 10:5). Ľudia, ktorí veria Biblii a poznajú Písma, nemôžu nikdy prijať toto naturalistické zdôvodnenie, ktoré sa nachádza za celou touto predstavou o údajných Máriiných /postaveniach.

3. Písma

  1. Židom 9:15 “A preto je [Kristus Ježiš] prostredníkom novej smluvy...”
  2. Židom 9:15 “A preto je prostredníkom novej smluvy, aby, keď sa stala smrť na vykúpenie z prestúpení za prvej smluvy, dostali zasľúbenie večného dedičstva tí, ktorí sú povolaní.”
Paralela F: Mária je prehlásená za ochrankyňu a orodovnicu
1. Katechizmus Katolíckej cirkvi (1998)

#969 “...Preto sa Preblahoslavená Panna vzýva v [Rímskokatolíckej] Cirkvi pod titulmi Orodovnica, Ochrankyňa, Pomocnica, Prostrednica.“

Komentár: To, čo je tak závažné na týchto tituloch, je skutočnosť, že v Biblii je Tešiteľ, ten Ochranca, poslaný, aby zaujal Pánovo miesto vo veriacich, sám Svätý Duch. On zostáva s veriacim až navždy (Ján 14:16). On pripomína mysliam Kristove slová (Ján 14:26). On nesvedčí sám o sebe, ale o Kristovi (Ján 15:26). On uvádza veriacich do každej pravdy (Ján 16:13). Naozaj je Svätý Duch ten iný Prímluvca, nebeský Pomocník a Ochranca, sám On Duch pravdy. Závažnosť učenia, ktoré tvrdí, že tieto Božie úlohy Svätého Ducha prislúchajú rímskokatolíckej Márii je v tom, že takéto učenie pošpiňuje božiu osobu Svätého Ducha. Je to výslovná herézia. Spasenie prichádza cez biblické doktríny a cez usvedčenie Svätého Ducha.

2. Písma hovoria o Kristovi ako o Prímluvcovi (orodovníkovi)

  1. 1 Jána 2:1 “...A keby niekto zhrešil, máme prímluvcu u Otca, Ježiša Krista, spravedlivého.
  2. Rímskym 8:34 “ Kristus Ježiš je, ktorý zomrel, a viacej, ktorý aj vstal z mŕtvych, ktorý aj je po pravici Božej, ktorý sa aj prihovára za nás.
  3. Židom 7:25 “Prečo aj môže [Ježiš Kristus] vždycky dokonale spasiť tých, ktorí skrze neho prichádzajú k Bohu, vždycky žijúc, aby sa primlúval za nich.”
  4. Efezským 3:11-12 “podľa preduloženia vekov, ktoré to preduloženie určil v Kristu Ježišovi, našom Pánovi, v ktorom máme smelosť a prístup...”
Paralela G: Máriino prehlásené prihováranie sa
1.  Katechizmus Katolíckej cirkvi (1998)

#969 “...Lebo ani po svojom nanebovzatí neprestala v tomto spasiteľnom poslaní, ale svojím ustavičným orodovaním nám aj naďalej sprostredkúva dary večnej spásy...“

2.  Písma

a. Biblia nielen, že deklaruje, že Kristus je náš Prímluvca, ale takisto označuje za hriech, ak ktokoľvek volá na mŕtvych ako na prímluvcov.

  1. 5. Mojžišova 18:10-11 “Nenajde sa u teba nikto taký...ani veštec...ani bosorák ani dopytujúci sa vešteckého ducha ani vedomec alebo taký, ktorý by sa niečo pýtal mŕtvych.
  2. 3. Mojžišova 20:6-7 “A čo do duše, ktorá by sa obrátila k veštcom, vyvolávajúcim duchov[veštenie, kontaktovanie mŕtvych], alebo k vedomcom, aby smilnila idúc za nimi, obrátim svoju tvár proti tej duši a vytnem takého človeka zprostred jeho ľudu. Preto sa posväťte a budete svätí, lebo ja som Hospodin, váš Bôh.”
  3. Ján 10:1 “Ameň, ameň vám hovorím, že ten, kto nevchádza dverami do ovčínca, ale prechádza inokade, je zlodej a zbojník.
b. Skutočnosť, že nebeský Prímluvca je Kristus, je biblicky prehlásaná:

  1. Židom 7:25 “Prečo aj môže [Ježiš] vždycky dokonale spasiť tých, ktorí skrze neho prichádzajú k Bohu, vždycky žijúc, aby sa primlúval za nich.
  2. Židom 9:24 “Lebo Kristus nevošiel do svätyne, učinenej rukou...ale do samého neba ukázať sa teraz tvári Božej za nás.”
  3. Rímskym 8:34 “...“Kristus Ježiš je, ktorý zomrel, a viacej, ktorý aj vstal z mŕtvych, ktorý aj je po pravici Božej, ktorý sa aj prihovára za nás.
  4. Rímskym 8:27 “...[Ježiš Kristus] sa podľa Boha prihovára za svätých.
Pokus o ustanovenie ľudského prímluvcu v nebesiach je jednak nekromantia a jednak pokus “prejsť inokade” ako “zlodej a zbojník” (Ján 10:1).

I1. “Mária” ako “celá svätá”: Ku rúhaniu sa pridáva urážka.
Paralela z Kapitoly III, v ktorej je rímskokatolíckaMária” prehlásená za príčinu spasenia, ďalej za Orodovnicu, Ochrankyňu, Prostrednicu, je rúhaním, to znamená, že je pokusom umiestniť ľudskú osobu do Božích rolí. Katechizmus Katolíckej cirkvi (1998) pridáva ešte aj urážku ku tomuto rúhaniu tým, že nazýva “Máriu” ako “celú svätú” a zdroj svätosti. Toto neúctivé učenie sa snaží ubrať zo samotnej prirodzenosti Boha.

A. Katechizmus Katolíckej cirkvi (1998)

  1. #2677 “...Keď žiadame Pannu Máriu, aby za nás prosila, uznávame, že sme úbohí hriešnici a obraciame sa na ‘Matku milosrdenstva’, na tú, ktorá je celá svätá.”
  2. #2030 “...Od [Rímskokatolíckej] Cirkvi sa učí príkladu svätosti, ktorej vzor a prameň spoznáva v presvätej Panne Márii...”
B. Písma: Biblicky je Božia svätosť základná Božia vlastnosť, ktorá je vyjadrená vo všetkých jeho atribútoch. Pokus nazvať nejakú bytosť ako “celú svätú” napĺňa podstatu rúhania a modlárstva.

  1. Zjavenie 15:4 “Kto by sa teba nebál, ó, Pane, a neoslavoval tvojho mena?! Lebo ty si sám jediný svätý; pretože všetky národy prijdú a budú sa klaňať pred tebou...
  2. 1. Samuelova 2:2 “Nie je svätého, jako je Hospodin, lebo nie je nikoho krome teba; a nie je skaly, jako je náš Bôh!”
  3. Žalm 99:3 “Nech oslavujú tvoje meno veľké a strašné, lebo je sväté.”
  4. Žalm 99:9 “Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, a klaňajte sa obrátení k vrchu jeho svätosti, lebo Hospodin, náš Bôh, je svätý.
V. Záver
A. Na konci tohto rímskokatolíckeho reťazca sú tisícky modlitieb a uctievaní Márie, ako demonštruje aj táto typická “Modlitba zasvätenia”..

#944  Modlitba zasvätenia

“Ó Mária, najmocnejšia Panna a Matka milosrdenstiev, Kráľovná nebies a útočište hriešnikov, zasväcujeme sami seba tvojmu nepoškvrnenému srdcu. Zasväcujeme Tebe celú našu bytosť a celý náš život: všetko čo máme, všetko, čo milujeme a všetko, čím sme. Dávame Ti naše telá, srdcia a duše, naše domovy, rodiny a krajiny. Túžime, aby všetko v nás a okolo nás mohlo patriť Tebe a mohlo mať účasť na dobrote Tvojho materského požehnania.”[3]

B. Biblický záver je “horlivo zápasiť za vieru, raz odovzdanú svätým. (Júda 1:3)Zatiaľ čo niektorí evanjelikáli tvrdia, že tí, ktorí praktizujú toto modlárstvo, sú “naši bratia a sestry v Kristovi”[4], toto nie je z biblického pohľadu akceptovateľné. Práve tak ako praví proroci  Starej zmluvy a ako aj náš Pán a apoštoli Novej zmluvy, aj my hovoríme pravdu v láske, “a nezúčastňujeme sa na neplodných skutkoch tmy, ale ich radšej ešte kárame (Efezským 5:11).”

[1] Katechizmus Katolíckej cirkvi, (Spolok svätého Vojtecha v Trnave, 2. vydanie 1999). Všetky citáty z katechizmu sú citované z tohto vydania.

[2] Dokumenty II. Vatikánskeho Koncilu, (Česká republika, Praha: Zvon – České katolícke nakladatelství, 1995), str. 93-94.

[3] Nová ľudová modlitebná knižka sv. Jozefa, Rev. Francis Evans, Ed. (New York: Catholic Book Publ. Co., 1980).

[4] Evanjelikáli a katolíci spolu: Kresťanská misia v treťom tisícročí,publikované v Evanjelikáli a katolíci spolu: Smerom ku spočnej misii, Editori: Charles Colson a Richard John Newhaus (Dallas, TX: Word Publishing, 1995) str. xviii.

Richard Bennett, Berean Beacon. Internet web adresa je: http://www.bereanbeacon.org/ Zvukový server: http://members.xoom.com/bbradio E-mail: bereanbennett@juno.com alebo píšte na Berean Beacon, P. O. Box 395 , Vernonia, OR 97064. U.S.A.



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Antipas v Středa, 25. únor 2009 @ 12:36:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Elo
veľkým dymom biblických citátov len zahmlievaš

A
To jsi vyjádřil podstatu římské víry dobře. Boží Slovo je dým, který zahmlievá úžasné učení řkc :D



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 25. únor 2009 @ 17:21:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Protože tady opět probíhá klasické mlžení a kouřový dým všelijakých prohlášení zastírající podstatu věcí, dovolím si uvést pár citací o realitě Prostřednice k Synu. Jako svoji zkušenost dodám, že to jsou citace statisticky normální, t.j. jsou to citace, se kterými se člověk v náboženství soch, obrazů a pověr setkává běžně. Existuje sice malá pravděpodobnost, že se zdejší mlžící katolíci s tímto nikdy nesetkali, ale tomu bych se fakt divil.


  13 pohledů Panny Marie ve fatimském poselství
   "Tvé Srdce, Maria, zvítězilo. Jen nyní záleží na mém srdci. Když nyní vstupuji do Tvého Srdce a Tvým Neposkvrněným Srdcem vstupuji na další cestu mého života, prosím Tebe a zasvěcuji sám sebe Tvému triumfu. Posvěcení mého rozumu tvým Neposkvrněným rozumem, posvěcení mé vůle, temperamentu i citu tvým vítězným Neposkvrněným temperamentem, vůlí, citem. Celým srdcem."

   ".... Jak úžasná to milost, že Ty jsi přišla z Fatimy do naší vlasti. Naše církev si přišla pro Tebe. Naši pastýři, biskupové, vedení předsedou naší biskupské konference arcibiskupem Janem Graubnerem, místopředsedou a biskupem diecéze tohoto místa Mons. Dominikem Dukou, dalšími biskupy našich českých a moravských diecézí, spolu se zástupcem sv. otce, nunciem Erwinem Enderem, přijeli pro Tebe do Fatimy, přijali Tě ve svých diecézích a zde v Tvém národním středisku Fatimy do Tvého Srdce zasvětili celou naši zemi.
  Maria, prosím Tě zde, ať síla tohoto zasvěcení mě právě nyní posvěcuje. Spojuji se se všemi v naší zemi, kteří patří Tobě a modlím se s Tebou za ně. Tobě patří naše vlast, Tobě, Panno Maria Fatimská."

   "Ale jsi zde Ty, Maria. Mohu dnes pochopit, co pro nás konáš Ty, naše Matka? Uvidět Tvou zář, Prostřednice všech milostí. Proto se toužím dnes při této modlitbě znovu dobrovolně svěřit do díla Tvého mariánského apoštolátu. Abys mohla použít mých modliteb, mých obětí, mého postu, mé ubohé lásky k uhašení plamenů zla světa. Maria, pomoz, přišel čas, Milostná Matko, slyš náš hlas."

Modlitba sv. Efréma k Panně Marii
  "Ó neposkvrněná a dokonale čistá Panno Maria, Matko Boží, Královno všeho tvorstva, nejdobrotivější naše Paní! Tys vyvýšena nade všechny světce, tys jediná naděje patriarchů a radost svatých. Tys nás usmířila s Bohem. Tys jediná obhájkyně hříšníků, bezpečný přístav všech trosečníků.

  Tys útěcha světa, výkupné zajatých, radost chorých, potěšení zarmoucených, útočiště a spása všeho světa. Ó vznešená kněžno, Matko Boží, přikryj nás křídly milosrdenství svého a slituj se nad námi! Nemáme jiné naděje než tebe, Panno nejčistší! Svařili jsme se tobě a zasvětili se službě tvé. Ježto nosíme jméno služebníků tvých, nedopusť, aby nás Satan strhl do pekla.

  Ó neposkvrněná Panno, jsme pod ochranou tvou. Proto se utíkáme jen k tobě. Prosíme tě, nedopusť, aby nás tvůj Syn rozhněvaný pro naše hříchy vydal do moci ďáblovy. Ó milostiplná, osvět můj rozum, rozvaž můj jazyk, aby pěl chvály tvé a především pozdravení andělské, tebe tak. důstojné. Pozdravuji tebe, pokoji, radosti, spáso a útěcho celého světa. Pozdravuji tě, největší zázraku světa, ráji blaženosti, bezpečný přístave všech ohrožených, studno milostí, prostřednice mezí Bohem a lidmi."

   Učení sv. Antonína Paduánského o Marii
   "A všimni si, že anděl neříká: Zdrávas, Maria!, ale Zdrávas, milostiplná! My však říkáme: Zdrávas, Maria!, to znamená „Mořská hvězdo", protože se ještě stále nacházíme uprostřed moře, zmítají námi přívaly, potápí bouře, a proto voláme: „Mořská hvězdo!", abychom s její pomocí dorazili do spásného přístavu. Ona zachraňuje před bouří ty, kteří ji vzývají, ona ukazuje cestu, která vede do přístavu."

   "Ó blahoslavená Panno, tobě všechna chvála a sláva, protože dnes jsme byli naplněni dobry tvého domu, to je tvého lůna. Byli jsme předtím prázdní, nyní jsme naplněni; byli jsme kdysi nemocní, nyní jsme uzdraveni; bývali jsme kdysi zlořečení, nyní jsme požehnaní, protože, jak se říká ve Velepísni: „Tvoje výhonky - to je rajský sad." (Pís 4,13) Kromě toho se v tom samém kázání vyjadřuje takto: „Díky ti, ó přeslavná Panno, neboť tvojí zásluhou je Bůh s námi."

   "Povstaň tedy, naše Paní, jediná naděje! Prosíme tě, osvěť naši mysl jasem své milosti, očisti ji bělostí svojí čistoty, zahřej ji teplem své přítomnosti. Smiř nás všechny se svým synem, abychom mohli dospět k jasu jeho slávy."

   Přednáška P. Romana Foryckého na polském setkání hnutí Maitri v Čenstochové
   "A chtěl bych také připomenout, že existuje jedna osoba, kterou nemůžeme pominout - Matka naděje, Panna Maria. Tento titul není jen formální, ona je skutečně Matkou naděje, člověkem, který v člověku naději opravdu rodí. Občas se ozývá taková výhrada vůči mariánskému kultu: Jak to, copak Panna Maria může v tomto smyslu více než Bůh? A odpověď na tuto otázku je jen jedna: Ano. Bůh s ní může více než bez ní. Ale totéž platí i o nás: i s námi může Bůh více než bez nás. Co je na tom divného? Že Bůh s někým tak úzce spolupracuje, že mu přiřadí velkou úlohu - zvlášť u Panny Marie, která ho nikdy nezklamala.

   Znám mnoho takových případů nevěřících, kteří se nemodlí k Bohu, ale z touhy po víře se modlí k Panně Marii - nevěřící, který ještě není tak docela nevěřící. Je možné ztratit víru, ale mít ještě naději. To je důležitá věc!"

   Zdrávas růže skvoucí (text: Kancionál Jiříka Hlohovského, 1622; cf: Franusův kancionál, 1505)

1. Zdrávas, růže skvoucí, Panno velmi krásná, Jezu Krista Matko, ty's milosti plná. Nerač se na nás hříšné pro náš hřích hněvati, rač prostřednice býti, dej od zla ujíti, do nebe přijíti.
2. Ty jsi keř hořící, avšak nespálený, skrz tě panující Král je narozený. Bůh si tebe vyvolil, nevěstu oblíbil, Paní světa učinil, Královnu andělskou, nebeskou i zemskou.
3. Ty jsi z kmene Jesse prut skvoucí zelený, očisť srdce, neb jsme lid hříchem zkažený. Nedej nám zahynouti, dej peklu ujíti, abychom tě chválili, písně ti zpívali, v nebesích bydleli.


   Opravdový život v Bohu, ŽENA ODĚNÁ SLUNCEM

   Královna Nebes je vždy přítomna u Trůnu Nejvyššího. Tak, jak je veliká vzdálenost nebe od země, tak je veliké Její Jméno, Jméno oděné do šatů světla. Ať celý svět sehne kolena před Tou, která nosí to Svaté Jméno:

   Matka Boží.

   To Ona Mě oslavila, když přijala Mne, Beránka bez poskvrny, do Svého lůna a stala se svatyní pro Svatyni.
Pojď, zazpíváme novou píseň k Její poctě - ať všechno, co žije na zemi, vzdá čest Jejímu Neposkvrněnému Srdci,
tomu Oltáři, ve kterém jsem byl počat a ve kterém jsem se stal Bohem-Člověkem. Nikdo Mě tak neoslavil jako Žena oděná sluncem. Ano!

   Ona je tak mimořádná a krásná ve Své dokonalé Lásce, že všechny ostrovy, hory, pahorky, údolí i prameny Jí vzdávají hlubokou poklonu, když prochází kolem nich. Dnes stejně jako včera chodí Nejkrásnější Láska po zemi obklopena Mými Anděly. Jsou očarováni Krásou Otcova Veledíla, jejich oči nikdy nepřestávají obdivovat Podivuhodnou, Nejsvětější ze všech panen, když kráčí po zemi, s láskou intervenuje a odpovídá na vaše prosby



   A tak by se dalo pokračovat v desítkách a stovkách variant a obměn. Kdo jste trochu nevěděl, nebo pochyboval o tom, co všechno je "mariánská úcta", můžete si to výše přečíst. Sami můžete posoudit, jestli se mlžení Oka, Ela o prostřednicích a prostřednících, o uctívání a klanění a dalších pojmech kryje nějak s výše uvedenými běžně používanými a propagovanými texty a postoji v daném tématu.

  Jako křesťané říkáme, že tvůrci výše uvedených slov i ti, kteří se jich drží a kryjí je se rouhají Bohu, Ježíši Kristu a vysmívají se Marii, matce Ježíše. Slova výše uvedená nepatři do našeho království, do jeho charakteru.



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 25. únor 2009 @ 19:31:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Tomu, že kult "bohorodičky" vznikl v Efezu, se vůbec nedivím. Kde jinde by měl vzniknout, než tam, kde zástupy řvaly na Kristova apoštola:"Veliká jest Diána Efezská!"



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 26. únor 2009 @ 07:30:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Marii oslavil Bůh, ne apoštolové.
Každý svatý přijde do své slávy až v nebi, ne za života pozemského. To je to první vzkříšení (Zj 20,6)


Pořád zde argumentujete naprosto nelogicky, že Pán Ježíš měl z Marie pouze tělo a že to je dostatečný důvod pro to, aby se nemohla nazývat Matkou Boží.

Jenže zapomínáte, že každý člověk má ze své matky pouze tělo (duši má přece od Boha).

Přesto své tělesné matky nijak neváháte nazývat svými matkami. Výjimku činíte pouze u Matky Kristovy.


Je - li Kristus Bůh, je Maria Matkou Boží. Není jiná varianta.



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Lukin2009 v Čtvrtek, 26. únor 2009 @ 09:36:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz
Dnes jsem chtěl po delší době vložit komentář pod tento článek, ale zjistil jsem, že je mi to provozovateli znemožněno. Může mi někdo z nich říci, jaký k tomu mají důvod? Píši to do komentáře, protože si pamatuji, že na maily nereagují. Musel jsem si kvůli tomu zřídit jiný nick.

Lukin



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Lukin2009 v Pátek, 27. únor 2009 @ 16:49:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz
Znovu vkládám ten dosud nezveřejněný komentář.

Pro ty, kteří se chtějí dozvědět, co skutečně učí katolická církev o Panně Marii a úctě jí náležející, a nikoliv jen na základě různých leckdy zavádějících zjevení, nabízím pár odkazů z vlastní stáje i ze stájí spřízněných:

Panna Maria - Matka Boží
Malé dějiny koncilů - Efezský koncil (431)
Mariánská dogmata a Písmo svaté

Královna Panna Maria? 
Svatí a modlitba 
Maria a svatí

A celý web o Marii:
www.maria.cz



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Pátek, 27. únor 2009 @ 22:15:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Z mnoha „perel,“ obrovské záplavy textu které zde produkuje katolík Elo, vybírám tyto: 
 
-  V Písme nenájdeš ani slovo "Trojica",
 
My veríme, že Boh sa predsa nemohol aj ako človek narodiť zo ženy, ktorá by bola v tieni hriechu, pretože hriech má pôvod v súhlase človeka s ddiablom. Tak to predsa začalo v raji... A celé ľudské pokolenie sa dostalo do tieňa od diabla pochádzajúceho hriechu. Preto sa už dosť skoro raným cirkevným otcom zdalo, že Mária ako Matka Mesiáša a vlastne "nová Eva", "žena, ktorej potomstvo porazí hlavu diabla" nemôže byť predsa ani na okamih v područí
 
Stručne povedané: "Ľad sa prelomil" až vtedy, keď františkán Duns Scotus pochopil, že Boh mohol pre Krista, Syna vopred "anticipovať" oslobodenie Márie od dedičného hriechu, keďže v tej tele sa mal počať a narodiť Spasiteľ... POtom to šlo už rýchle. Pápež vyhlásil dogmu o Nepoškvrnenom Počatí preto, lebo sa našli mnohí, ktorí to medzitým začali spochybňovať. A tak on urobil akoby štúdium celého problému spolu s expertami na všetko možné, a na základe toho potvrdidl, že je to tak: Viera Cirkeňvi je taká... A vyyhlásil to až teraz oficiálne za článok katolíckej viery.
 
Můj komentář:
 
1) Bůh mohol pre Krista…   To je čirá spekulace bez biblického základu
2) Potom to šlo už rýchle. Pápež vyhlásil dogmu o neposkvrněnom Počatí…..  Františkán Duns Scotus žil v létech 1266? – 1308. Pius IX. vyhlásil dogma o Neposkvrněném početí, jak jsem již uvedl v r. 1854. To znamená, že od smrti D. S. do vyhlášení dogmatu uplynula doba větší než 500 let!!!

O co tenkrát šlo? Populárně:
Ve 13. stol. přišel františkánský teolog Scotus s nápadem, že Marie obdržela Kristovo vykoupení dopředu – ještě než se Kristus narodil – s ohledem na Jeho budoucí vykupitelské dílo. Tento absurdní nápad převzaly františkánské řády do svého učení, avšak dominikánské řády se proti tomu postavily s tvrzením, z čeho by měla být Marie vykoupená, když byla bez hříchu. To vedlo k několikastaletému nenávistnému sporu mezi dominikány a františkány. 
 
Bible nic neví o Mariině výjimečnosti. Ona sama pokorně vyznává: „Maria řekla:  „Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle mne budou blahoslavit všechna pokolení, že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.“  (Lk. 1:46-50).

 
Pokud jde o Boží Trojici: V Písmu svatém se pojem „Trojice“ jistě nevyskytuje, jak jsem již mnohokrát dosvědčil Svědkům Jehovovým. Ale v Písmu svatém je obsažena formulace „tři jsou jedno“ (1J. 5:7,8). Tři Boží osoby jsou vyjmenovány např. v Mt. 28:19; navíc tři Boží osoby jsou popsány v Písmu sv. dostatečně přesně – jejich jména jsou naprosto jasná.
 
NAPROTI TOMU NENÍ V PÍSMU ANI ZMÍNKY O „KRÁLOVNĚ NEBES“ – KROMĚ TERMÍNU ODSOUZENÉHO PROROKEM JEREMIÁŠEM; NENÍ V NĚM ANI  ZMÍNKY O „MATCE BOŽÍ.“ 

Na problém se dívám takto: 
 
Kdyby bylo učení Dunse Scotuse důležité pro naše spasení, znamenalo by to, že je Bible neúplná. 
 
 
II.) Jak jsem již bratru Gojimovi napsal, katolíci mají se Svědky Jehovovými téměř shodný způsob argumentace, tj. neustálé omílání věroučné doktríny bez přihlédnutí k biblické realitě. Stručně řečeno: katolíci k Bibli přidávají, zatímco Svědkové Jehovovi z ní ubírají (vytvářejí výběr).
 
U katolíků se projevuje např. tím, že na jakýkoli biblický argument reagují argumentem církevního učení – tedy Tradice. Tento nesporný fakt vyplývá i z výše uvedených textů, kde lidské myšlenkové konstrukce naprosto ignorují Boží Slovo. Už z mnoha jeho dřívějších textů katolíka Elo zaznívají mnohé odkazy na moudrost koncilních, nebo církevních Otců. Pro mě je autoritou Písmo svaté; církevní Otcové se nezřídka mýlili.
 
Jako odstrašující případ zde uvedu neblahý vliv církevního učitele Jana Chrysostoma (Zlatoústého) (asi 347-407). Na počátku pátého století pronesl v Antiochii osm „kázání proti Židům,“ ve kterých využil (a zneužil) příhodné pasáže z evangelií sv. Matouše a Jana. Tato kázání se stala šablonou pro antisemitské tirády. …Židům byl vypálen cejch Kristových vrahů a židovským komunitám napříště ve všech křesťanských městech hrozilo nebezpečí. (Paul Johnson, Dějiny židovského národa, ROZMLUVY, Řevnice, 1995, str. 160).

Z dějin víry známe mnohé případy, kdy církevní autority bránily zvěstování Slova. V Bibli je uveden klasický případ takového jednání, kdy velekněží se snažili apoštoly umlčet. (Sk. 5:17n). Apoštolové se ale nedali zastrašit: 

Sk. 5:29 „Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba poslouchat, ne lidi.“ 
Apoštolové,  lidé dle světských měřítek neučení nepodlehli nátlaku církevních autorit. Proč? Měli Kristovu mysl, jak později o věřících dosvědčil apoštol Pavel:

1Kor. 2:16 „My však mysl Kristovu máme.“
 
A TEN, KDO MÁ MYSL KRISTOVU, TEN SLOUŽÍ KRISTU A NIKOLI POZEMSKÉ INSTITUCI – CÍRKVI:  
 
1Kor. 7:23 „Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí!“
 
Katolíci, indoktrinovaní církevním učením jsou ve své podstatě nesvobodní a politováníhodní lidé. Ač tak blízko Krista, nechali si pohled na Něj zastřít církevním učením. A ti. kteří mají zastřený pohled na Spasitele, jsou v dnes i v budoucnu použitelní pro jakýkoli úkol, který od nich církev bude vyžadovat – jsou otroky lidí. 

Řadoví katolíci i Svědkové Jehovovi jsou dle mého poznání (aniž by si to vůbec uvědomovali), ovládáni (manipulováni) velice sofistikovaným systémem, který jim biblický pohled prostě nedovolí. U katolíků se to projevuje v praxi mj. tímto: 
 
1) Tím, že papeži přisoudili titul patřící jen Bohu (Mt. 23:9), ačkoli Spasitel tuto úchylku předvídá a před ní varuje.
 
2) Tím, že odvrhli Spasitelovo slovo, kterým nás nabádá, abychom se modlili jen k Bohu (Mt. 6:9-15; Lk. 11:1-4).

Katolíci jsou tímto systémem indoktrinováni natolik, že si tyto skutečnosti již vůbec neuvědomují a v důsledku nemohou činit pokání, protože pokání bez poznání hříchu je nemožné!!!

Pod jmény „Královna nebes“ nebo „Matka Boží,“ které nejsou v Bibli obsaženy, zcela určitě není velebena Panna Marie, matka našeho Spasitele.
Mariánská zjevení jsou toho jasným důkazem – jejich poselství jsou s poselstvím Bible v jasném rozporu. Je zvláštní, že katolíci učí, že mariánská zjevení nejsou závazná, neboť závazná zjevení byla uzavřena v apoštolské době. Co tedy katolíci pod výše uvedenými nebiblickými jmény uctívají, je dle mého názoru velicedobře  střeženým tajemstvím Vatikánu.

 
Chci poděkovat bratru Tomikovi za jeho svědectví a velmi kvalitní odkazy. Být vysvobozen z pout katolicismu je velká Boží milost a důvodem ke stálým chválám. Kéž by aspoň někteří katolíci prohlédli!!!

BA
 



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: Kojot v Pondělí, 02. březen 2009 @ 07:48:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://kojot.name
A co když je Maria inkarnací Moudrosti boží, coby Jahvovy partnerky? To jen tak, aby řeč nestála...

Ale chtěl bych říct něco jiného: Bible je, navzdory svému rozsahu, omezený zdroj, jehož potenciál, naštěstí pro křesťany, spočívá především v její rozporuplnosti, takže s její pomocí lze, použitím šikovné exegese, dokázat prakticky jakékoli tvrzení. Debaty jako je tato, mají tudíž potenciál vinout se do nekonečna a nikam nedospět, protože nikdo z diskutujících nehledá pravdu, ale jen destiluje z Bible příslušné argumenty podporující jeho přesvědčení. Je naprosto vyloučeno rozhodnout použitím jakéhokoli nezávislého logického myšlenkového postupu o tom, kdo má pravdu - mají ji totiž všichni...



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: isim v Pondělí, 02. březen 2009 @ 10:32:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Někteří katolíci zůstanou zřejmě katolíkama a někteří protestanté zřejmě zase protestantama, a to asi až do příchodu Pána.

Kult Marie nebo i některých svatých zřejmě existuje, ale ne všichni katolíci toto přijímají, ve své víře.

Kult lidských vůdců a lžiproroků však zřejmě existuje také i u protestantů.

Církev potřebuje vyvážené a zdravé učení, potřebuje milost, milosrdenství a lásku, jinak se ocitne pod soudy a bude pohoršením pro tento svět.

isim



Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: jirim (jirim) v Úterý, 10. březen 2009 @ 22:37:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://fuchs.atlasweb.cz/
Děkuji za úžasný článek! Pán s Tebou! Jirka :-)
PS: zasílám odkaz na svůj komentář k článku Drobná obhajoba katolicismu




Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Čtvrtek, 12. březen 2009 @ 18:50:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Doplněný článek je možné nalézt zde.  BA


 




Stránka vygenerována za: 1.80 sekundy