poslal Nepřihlášený
Svátek Dušiček, v kalendáři zapsaný jako Památka zesnulých, je starý víc než tisíc let. Podle kněze a prezidenta České křesťanské akademie Tomáše Halíka ale kultura vztahu k zemřelým upadá, lidé s nimi ztrácejí "kontakt". Dušičky tak častěji nahrazuje Halloween a rozsvícené dýně.
Sociologovi a praktikujícímu katolíkovi se svátek rozsvícených
oranžových dýní příliš nezamlouvá. "Je to až karneval s morbidními
rysy. Myslím, že náš svátek ticha a zamyšlení má větší hloubku," říká.
Vzpomínku bychom podle něj měli věnovat nejen těm, co nás opustili, ale
i hodnotám, které nám zanechali.
Česko je jednou z mála zemí, kde je počet věřících nižší než lidí bez vyznání. Počet věřících u nás i v ostatních evropských stále, i když pomalu, klesá. Možná i to se podepisuje na zvyšujícím se počtu pohřbů bez obřadu a rozptylů. Pozůstalí tak přeruší "kontakt" s pozůstalým i v době Dušiček. Není kam položit věnec nebo kde zapálit svíčku.
"Rozmáhá se likvidace obřadů, což je veliká škoda. Mají hlavně lidský a psychologický význam," připomíná Halík. "Možná se na tom podepisují i drahé pohřební služby. Vidíme ale i neblahé extrémy, velké množství rozptylů, na druhou stranu honosný obřad rodiny Kočkových."
Podle Halíka u nás kultura vztahu k zemřelým za posledních dvacet let poklesává. "Kultura vztahu ke smrti vypovídá o kultuře společnosti vůbec," upozorňuje.
Svátek všech svatýchV raném středověku se Památka všech věrných zemřelých připomíná den po svátku Všech svatých (1. listopadu). Zavedl ji roku 998 opat Odilo z kláštera v Cluny. Chtěl zamezit praktikování přežívajících pohanských obřadů. Ve 13. století se zvyk rozšířil po celé západní církvi. U nás je zvykem navštívit na hřbitově rodinný hrob a zapálit zesnulým svíčku.
Den vzpomínky na zemřelé má několik jmen. Jeho poselství ale zůstává od raného středověku stejné. "Od počátků lidské kultury rozdělují svět na živé a mrtvé. Důležité je vědomí, že mrtví do našeho života patří," myslí si Tomáš Halík.
Uctívání památky zesnulých začalo v roce 998, kdy opat Odilo z Cluny stanovil 2. listopad dnem Památky všech věrných zemřelých. Letos tedy slaví 1 010 let. Katolická církev se bránila pohanským obřadům. "Křesťanská tradice navazuje na židovskou i keltskou," tvrdí Halík s tím, že z keltské vychází právě Halloween. "Brali tento svátek jako začátek nového roku. Připomínal se tím chaos, kdy se mrtví vracejí mezi živé, to bylo 1. listopadu."
Dušičky jsou svátkem, který zakořenil i u ateistů. Každý rok zaplaví hřbitovy příbuzní zesnulých, kteří upraví a ozdobí hroby a rozsvítí svíčku. Nejde ale jen o to, dojít na hřbitov.
