Spor o formu a způsob majetkového vypořádání státu s církvemi pokračuje. Expertní poslanecká komise, která má celou komplikovanou otázku na starosti, se shodla na tom, že se církvím má vrátit majetek, který vlastnily k 25. únoru 1948. Rozpory ovšem panují v otázce, jak majetek ocenit, kolik vydat přímo a kolik zaplatit. Hrozí proto, že komise nestihne rozhodnout do konce roku, jak bylo původně plánováno.

Komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi, v jejímž čele sedí lidovecký poslanec Jan Kasal, za čtyři měsíce své činnosti zatím rozsah a původ majetku, o který stát církev připravil v únoru '48 po převzetí moci komunisty, neurčila. Ocenění církevního majetku je také jádrem sporu mezi opozičními a koaličními členy komise.


Spor o výši náhrad zůstává nevyřešen

Vládní návrh, který počítá s vydáním třetiny majetku a uhrazením 83 miliard s úrokem až čtvrt bilionu, však naráží u opozice. Ta částku považuje za příliš vysokou. Koaliční členové komise však varují před zpolitizováním celého problému. "Myslím si, že zde by měli být politici co možná nejtišeji a že by vše mělo být svěřeno odborníkům," zdůraznil předseda komise Kasal.

Člen komise a stínový ministr kultury za ČSSD Vítězslav Jandák položil otázku, kolik financí získávaly církve v poválečných letech 1945-1948. Podle předsedy expertní církevní komise a ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy stát platil kněze jako své běžné zaměstnance. "Takže to není problém příspěvku církvím, ale politiky státu.

"Problémem zůstává, že ministerstvo kultury z těchto let postrádá dokumenty, které by o financování církví mluvily a mohly pomoci jako vodítko pro současné vypořádání. Dokumenty z pozdější doby nelze brát v potaz, protože do peněz pro církve jsou započítané například i výdaje na věznění kněží.

Tlustý oponuje rovněž, chce vracet přímo majetek