poslal Pavel
Ad eutanasie:
Žít a nechat žít. A nebo nechat umřít.
Eutanasie se zvolna stává světovým trendem. Debata o ní však naráží na otázku: Má člověk právo na sebevraždu?
( výňatky z článku v Mladé frontě Dnes, z 5.6. 2002 , str. B/6 , napsal Lubomír Heger )
Odpůrci eutanasie se ohánějí biblí, její příznivci naopak tvrdí, že písmo svaté nic takového nezakazuje.
...
Zastánci eutanazie zdůrazňují, že jim jde především o kontrolu nad vlastním životem. Odpůrci však bijí na poplach: "Staří lidé skončí jako potracené děti a nikým nechtění mrzáci..." ....říká emotivně předseda Aliance pro život Mike Willis. Vyjadřuje tak strach milionů lidí, v nichž dobrovolná smrt vyvolává skutečný děs.
....
Největší obavy pak vyjadřují nábožensky založení lidé. Sebevražda byla po staletí smrtelným hříchem, a ačkoli těla sebevrahů dnes již nekončí v jámě na kraji hřbitova, církev ji nadále odsuzuje. Americká filozofka Margaret Battinová se přitom ve své knize Debaty o smrti na základě studia historických pramenů pokusila zažité představy o sebevraždě jakožto hříchu vyvrátit.
Dar od Boha ? Díky, nechci
Odpůrci eutanazie se například často odvolávají na bibli. V ní však není jediná zmínka, která by sebevraždu přímo odsuzovala, písmo svaté jen přikazuje nezabíjet ostatní. Ti, kteří sebevraždu spáchali, například Samson či Jidáš, svým destruktivním činem Boha nijak nepohněvali. Za smrtelný hřích začala církev označovat sebevraždu až od 4. století, na základě učení svatého Augustina. A také aby zabránila tehdy oblíbeným masovým mučednickým smrtím.
Rovněž argument, že život je darem od Boha, lze podle zastánců eutanazie v případě lidí trpících nesnesitelnou bolestí jen těžko použít. Bůh nás totiž také obdařil svobodnou vůlí. Není nevyléčitelně nemocný právě tím, jenž má ten nejpádnější důvod tuto vůli využít?
Dalším oblíbeným tvrzením je, že vzít si život je proti přírodě. Tuto představu rozdrtil na padrť již skotský filosof David Hume ve svém pojednání o sebevraždě: " Když uhnu kamenu padajícímu na mou hlavu, zvrátím tak chod přírody a naruším záměry Všemohoucího tím, že si prodloužím život o tu chvíli, o kterou mne měly jeho přírodní zákony připravit," napsal filosof.
Argumentem nejtěžšího kalibru proti každému teoretickému zastánci sebevraždy je pak tvrzení, že svůj život dlužíme bližním, jimž v případě dobrovolného odchodu ze světa způsobíme velkou bolest.
Zastánci eutanázie kontrují: kdyby šlo jen o bližní, konají eutanici vlastně to největší dobro. Vždyť tím, že se dobrovolně vzdají své závislosti na ostatních, bližním a lidstvu pomáhají.
...
Odpůrci eutanazie z řad odborníků prozatím nabízejí vybudování dokonalejšího systému hospiců s velmi lidským přístupem personálu a především nové metody utišování krutých bolestí, které by poslední okamžiky jejich života učinily přeci jen o něco snesitelnějšími.
Pro přesvědčené zastánce eutanazie má ovšem taková nabídka pramalou cenu. Na současné situaci jim totiž nejvíce vadí, že o jejich osudu rozhodují lékaři. Celkem logicky namítají, že způsob konce života, když už je nevyhnutelný, by si měl zvolit ten, jemuž tento život patří - tedy pacient. Má však pacient na takovou volbu právo?
Ročně se oběsí milion lidí
Odpověď záleží na tom, komu tuto otázku položíte. Evropský soud pro lidská práva, který v dubnu řešil případ nevyléčitelně nemocné Diany Prettyové, konstatoval, že žádné "právo na smrt" nezná. Prettyové nebylo přiznáno právo na asistovanou sebevraždu a o měsíc později v krutých bolestech zemřela
.....
Debata o "právu na sebevraždu" jako takovém je stále ještě doménou filosofů. Kant a Wittgenstein je odmítali, Rousseau ho považoval za samozřejmé. Filozofové se neshodli dodnes, avšak rozhodných odpůrců sebevraždy zvolna ubývá.
...
Etický problém sebevraždy "vyřešila" nejprve církev - tím, že z ní udělala smrtelný hřích. Později se stejného úkolu - totiž zametení problému pod koberec - ujala medicína, když z ní učinila mentální poruchu. Dnes je akt sebevraždy vnímán jako výsledek emoční lability jedince a tými lékařů zkoumají, jak této vyšinutosti nejlépe předcházet. To ovšem nijak nebrání tomu, aby se ročně na 750 tisíc lidí ( jde o oficiální statistiku , pravděpodobný počet je zřejmě dvojnásobný ) rozhodlo dobrovolně opustit tento svět. Počet lidí, kteří ročně spáchají sebevraždu, je ve skutečnosti vyšší než počet lidí, kteří jsou ročně zavražděni.
.....
