poslal ferda
Náboženství
ve světě
V
21 zemích bylo položeno respondentům 100 otázek
ohledně náboženství. Z výsledku ankety
vyplývá, že mezi evangelíky se za velmi věřící
označilo 14% a mezi katolíky až 27%. 52% Němců chodí
do kostela a nechalo své děti pokřtít. Matrikoví
křesťané tvoří 16%. Někteří se prohlašovali
za křesťany, ačkoli věřili v reinkarnaci.
(magazín
Pro, č.4, )
Obama
nebo McCain?
Až
74% německých voličů by zvolilo za amerického
prezidenta Baraka Obamu. Nekatoličtí křesťané by
volili McCaina (63%) a Obamovi by dalo hlas 27%.
Podle
amerického Baptist Press je Obama nejliberálnějším
kandidátem v celé historii, dokonce je víc
levicový než Hillary Clintonová. Má blízký
vztah k pastorovi Jeremy Wrightovi, podle něhož je HIV spiknutím
americké vlády k likvidaci černých. Při jednom
vystoupení Wright volal: „Ať Bůh prokleje Ameriku“.
Podle listu Chicago Tribune je Obama oportunistou.
„U
nás doma leží Bible, korán nebo Bhagavadgita
vedle sebe spolu s řeckou, normánskou a africkou mytologií“,
tvrdí Obama. Na svém vystoupení 28. června 2006
se Obama cynicky tázal: Který oddíl Písma
nás má vést v politice? Ten z Mojžíše o
otroctví, nebo ten z Kázání na hoře,
který je tak radikální, že by to naše
ministerstvo obrany nepřežilo? Dostalo se mu smíchu a
potlesku.
Bývalý
bojový pilot McCain byl ve Vietnamu sestřelen a strávil
v zajetí 6 let. Jeho otcem je čtyřhvězdičkový
admirál námořnictva. V roce 1999 napsal McCain
bestseller Víra mých otců. V politice se
odvolává na linii Reagana, ale na rozdíl od
Reagana nebo Bushe se McCain neprohlašuje za znovuzrozeného
křesťana, ale jen za křesťana. Je členem Baptistické
církve v arizonském North Phoenix. Modlí se sice
denně, ale ne tak intenzivně jako jeho dědeček, episkopální
pastor, dvakrát denně a na kolenou.
McCain
slibuje politiku ochrany nenarozených dětí,
tzv.Pro-Life, za což sklízí potlesk. Před čtyřmi
léty volilo z 30 milionů amerických evangelikánů
79% George Bushe. Dnes je ještě 40% Američanů nerozhodnutých
komu dají 4. listopadu své hlasy.
(tamtéž)
Kříže
v bavorských školách zůstanou
„Kříž
v bavorských školách je vyjádřením
historicko-kulturního rázu Bavorska a
křesťansko-západních hodnot“, stojí v
rozsudku správního soudu v Ausburgu.
Na
přítomnost křížů ve třídách si
stěžoval nevěřící učitel (57), který u
soudu neprokázal, že by mu přítomnost kříže
způsobila nějakou „těžkou duševní újmu“. V
rozsudku se dále píše, že je sice v Ústavě
zakotvena svoboda náboženství, ale stejně tak i
povinná poslušnost a tolerance státních
úředníků.
„Úcta
k Bohu patří k výchovným cílům bavorské
Ústavy“, komentoval rozsudek ministr kultury Siegfried
Schneider. V samotném bavorském školském zákoně
je napsáno: „Vzhledem k historicko-kulturnímu rázu
Bavorska bude v každé třídě umístěn kříž.“
Proti
křížům ve třídách bojují také
Zelení, kteří na červnovém stranickém
dnu v Ausburgu většinou odhlasovali, „aby náboženské
symboly a nábožensky motivované části oděvů
byly ze školních tříd v Německu vypuzeny.“ Jejich
požadavek představitelé bavorské politiky ostře
kritizovali.
(tamtéž)
Volby
na Novém Zélandu
Novozélanďané
půjdou k volbám 8. listopadu. Jedním z vážných
kandidátů na post premiéra je John Kay (47) z Národní
strany. Kay je praktikující Žid, jehož maminka, Rút
Lazarová, utekla před nacisty z Rakouska. Kay má také
mnoho příbuzných v Izraeli. Jestliže ve volbách
uspěje, stal by už třetím židovským premiérem
Nového Zélandu.
(tamtéž)
Hlavní
město kultury nebo antisemitismu?
Litevské
hlavní město Vilnius bylo jmenováno Evropským
hlavním městem kultury pro rok 2009. Mnozí historici a
také američtí kongresmani vyzvali evropskou komisi k
přehodnocení tohoto jmenování.
Litevci
se v létech 1941-1944 aktivně podíleli na vyvraždění
až 200 000 litevských Židů nacisty. Jen v málokteré
zemi přežilo holocaust tak málo Židů jako v Litvě.
Nedávno byla budova židovské obce ve Vilniusu
pomalována nápisem „Juden raus“ (Židé ven)
a to v den, kdy si Židé připomínají zboření
chrámu.
V
Den nezávislosti v březnu pochodovali hlavní třídou
Vilniusu neonacisté a provolávali stejné slogan,
„Juden raus.“ Po západních protestech to trvalo
litevské vládě 9 dní, než pochod odsoudila.
Litevský profesor ekonomie Jonáš Ciulevicius napsal v
deníku Ukininko
Patareas:
„Židy
nemusím, na tom se nedá nic změnit. Chtějí mít
ve všem pravdu.“
Antisemitismus
je přítomen v politice, v justici i v médiích.
Objevují se stereotypy, jakých používali
nacisté během okupace Litvy: Židé jsou spojeni s
komunismem, se sovětským režimem a se sovětskými
partyzány, kteří bojovali v Litvě proti nacistům.
Litevští kolaboranti s nacisty žijí klidně a bez
obvinění. Od vyhlášení nezávislosti
Litvy nebyl jediný z nich obviněn.
Internetové
stránky Cleveland Jewish News navrhují, aby se Vilnius
přejmenoval na „Hlavní město rasistů, antisemitů a
popíračů holocaustu.“
(Tachles
č.39/40, Robert B.Fishman, ko)
***Ferda***
