poslal karels Anomálie v žalmu 25 také souvisí s anomáliemi v akrostichu v žalmech 9 a 10. Ale porozumění této odchylky v tomto žalmu, v žalmu 25 vyžaduje především celkové zhodnocení jeho obsahu. Žalmista je pronásledovaný početnými nepřáteli a ve stejnou dobu se cítí provinile kvůli svým vlastním hříchům. Proto se modlí, aby byl vysvobozen od svých nepřátel (v 2-3, 15 a zvláště 19) a prosí za odpuštění svých hříchů (v 6-8, 11).
Modlitební výrazy, formulace zde vyslovené, čerpají v převážné míře ze slovníku Mojžíšovy modlitby v Ex 33, kupříkladu:
„Jestliže jsem tedy nyní u tebe našel milost, dej mi poznat svou cestu, abych poznal tebe a našel u tebe milost; pohleď, vždyť tento pronárod je tvůj lid.“ (Exodus 33:13)
„Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách.“ (žalm 25:4)
Žalm 25 má také přinejmenším úzké vazby s knihou Jeremiáš a konkrétně se 14. kapitolou. Žalm 25 vlastně sbírá slova a obrazy z těchto dvou kontextů – zlatého telete v Ex 32 a velkého sucha v Jer 14, protože tyto dvě události se zabývají tématem beznaděje. Hrozba Božího zničení Izraele kvůli hříchu vytvoření zlatého telete a sklíčenost, kterou cítil Juda kvůli krutému suchu, zanechává oba prosebníky s pocitem hluboké deprese bez nějakého východiska. Oba prosebníci pociťují vinu za svůj vlastní zločin a modlí se k Bohu, aby se smiloval pro své vlastní jméno. Žalm 25 obsahuje také tyto pocity, opomíjeje zvláštní historické kontexty, ale drží se stejného duševního stavu. Celé pozadí tohoto žalmu nám nyní pomůže porozumět konstrukčním rysům akrostichu v žalmu 25.
V žalmu 25 chybí dvě písmena, aby akrostich byl kompletní. Tato dvě písmena hebrejské abecedy, která chybí v žalmu 25, naproti tomu v žalmech 9 a 10 obnovily akrostichickou formu. Prostě, po narušení pravidelné alfabetické struktury, která je v žalmu 9, nastává obnova a to jsou právě tato dvě písmena, která chybí v námi uvažovaném žalmu 25. Pouhá dvě písmena, která přivedou akrostich do svých zajetých kolejí v žalmu 9 a 10, jsou písmena, která ale naopak chybí v žalmu 25! To nám znovu dokazuje, že chybějící písmena hebrejské abecedy v žalmu 25 jsou opět záměrně vynechané a jsou součástí stejného sofistikovaného systému, na který jsme narazili už v žalmu 9 a 10.
Ale jestli jsou součástí stejné literární struktury, tak proč jsou tato dvě písmena plní funkci v opačném způsobu – v žalmu 9 a 10 označují místa návratu akrostichu do svého správného pořádku, zatímco v žalmu 25 chybějí a reprezentují tak nedostatečný akrostichický pořádek? Můžeme se pokusit vysvětlit tento zvrat porovnáním obsahu každého žalmu 9 a 10 a jeho sdělení, jak Boží přítomnost obnovila řád. Žalm 25 je celý o naději i když už je situace bezútěšná.
Kontrastující poselství těchto dvou akrostichů je také patrné, když porovnáme paralelní slova. Druhý verš v první akrostichu (Ž 9:3) ohlašuje – já se budu radovat a jásat nad tebou. (nad Bohem) Druhý verš žalmu 25 nám říká: „ať nade mnou moji nepřátelé nejásají.“ Taková ojedinělá slova se vyskytují v úvodu obou dvou akrostichů, a tak ukazují, že tyto dva akrostichy se vysvětlují navzájem. Použití téhož slova vyjadřuje opačné city – za prvé – jásání v Bohu a za druhé modlitba, aby nepřátelé nejásali nade mnou – a přináší nám tak ještě větší kontrast. Rozmanité užití slov v každém z těchto akrostichů jde ruku v ruce se svými základními poselstvími, jak jsem uvedl výše.
Žalmy 9 a 10 nám vypovídají o Božím obnoveném pořádku, užívá těchto slov, aby vyjádřily díky, zatímco žalm 25, je o modlitbě v čase úzkosti, užívá těchto slov jako součást žádosti. I další slova těchto paralel jsou překvapující. Slovo síť se objevuje dvakrát v prvním akrostichu – poprvé v 9:16, kde národy klesly do pasti, kterou si udělali sami a opět v 10:9, kde svévolník, který číhá v úkrytu na poníženého a chytil ho do sítě. Další výskyt slova síť je v žalmu 25:15, kde Bůh zachraňuje žalmistu ze sítě. Tyto dva výskyty jsou těsně spojené navzájem, srovnáme sousední opakovaná slova a jejich umístění v každém akrostichu. Žalm 10:8 nám uvádí, že oči hříšníka se pasou po bezbranném. V kontrastu s žalmem 25:15, kde je pro změnu řečeno – stále upírám své oči k Hospodinu.
„Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha.“ (žalm 9:16)
„Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl.“ (žalm 10:9)
naproti tomu
„Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy.“ (žalm 25:15)
„Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, jeho oči pasou po bezbranném.“ (žalm 10:8)
naproti tomu
„Stále upírám své oči k Hospodinu....“ (žalm 25:15)
Tato koncentrace podobných jazykových termínů a myšlenek, nakonec povede čtenáře k tomu, aby je porovnal. Žalm 10, jako část z dlouhé „exkurse“ myšlení hříšníka, popisuje svévolníka sledujícího svýma očima poníženého člověka, za jediným účelem – chytit jej do své sítě. V kontrastu s tím, naproti tomu žalm 25 obsahuje modlitbu samotného žalmisty – poníženého člověka, jehož oči se upírají k Bohu, aby jej Bůh pomohl zachránit se sítě! Ústřední téma žalmu 25 je modlitba z hlubin zoufalství. Tyto paralely ukazují, jaký je obsah z těchto dvou akrostichů a že se mají oba akrostichy (žalm 9 a 10 s žalmem 25) vykládat společně. Toto jenom potvrzuje, že chybějící písmena v žalmu 25 jsou součástí stejného sofistikovaného systému, jehož účelem je znázornit kontrasty významu uvnitř struktury každého akrostichu.
<')))< karels
