Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 252, komentářů celkem: 429587, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 463 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

oko
rosmano
ivanp
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116499851
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Pouhou vírou?
Vloženo Středa, 04. červen 2008 @ 21:20:34 CEST Vložil: Olda

Úvod do křesťanství poslal Mikael

Věříme-li, máme věčný život. To ovšem neznamená, že o něj nemůžeme přijít. Stačí k záchraně pouhá víra?



2,8 Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
2,9 Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.
2,10 Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil. (Efezským)

Bez víry to tedy rozhodně nejde. Pistis (jistota, důvěra, spolehnutí), překládaná jako víra, je nezbytným předpokladem.

11,6 Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest, a že se odměňuje těm, kdo ho hledají. (Hebreům)

1. Janova 5,13
Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.

Věříme-li, máme věčný život. To ovšem neznamená, že o něj nemůžeme přijít. Stačí k záchraně pouhá víra? Co o tom říká Písmo?

1,3 Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy.
1,4 Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha.
1,5 Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání,
1,6 k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti vytrvalost, k vytrvalosti zbožnost,
1,7 ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku.
1,8 Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce.
1,9 Komu však scházejí, je slepý, krátkozraký a zapomněl na to, že byl očištěn od svých starých hříchů.
1,10 Proto se, bratři, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete.
1,11 Tak se vám široce otevře přístup do věčného království našeho Pána s Spasitele Ježíše Krista. (2. Petrův)

Jak vidíte, jen víra (pistis) nestačí. Apoštol Petr mluví o dalších sedmi nezbytnostech, potřebných ke vstupu do Božího království. Na prvním místě jmenuje ctnost. Že máme být ctnostní, je jasné. To myslím není třeba nějak zvlášť rozebírat. Hned na druhém místě je řeč o poznání. Proč je poznání tak důležité? Protože víra bez poznání je slepá. A slepým hrozí pád do jámy (Mt. 15,14)...

Ozeáš 4,6
Můj lid zajde, protože odmítá poznání.

Izaiáš 27,11
Až jeho snítky uschnou a polámou se, přijdou ženy a spálí je. Ten lid nic nechápe; proto ten, který jej učinil, se nad ním neslituje, jeho Tvůrce se nad ním nesmiluje.

Poznání je velice důležité:

Izaiáš 5,13
Proto bude můj lid vystěhován, neboť nemá poznání. I nejváženější budou hladovět, jeho hlučící dav bude prahnout žízní.

Ozeáš 6,6
Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.

Přísloví 1,7
Počátek poznání je bázeň před Pánem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.

Přísloví 19,2
Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší.

Ani horlivost pro Boha není nic platná, je-li bez správného poznání. Pavel říká o farizejích:

Římanům 10,2
Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.

Farizeové nevešli (Mt 23,13). Ani my nevejdeme, nebude-li naše víra kompletní...

1. Tesalonickým 3,10
Ve dne v noci vroucně prosíme, abychom vás mohli spatřit a doplnit, čeho se nedostává vaší víře.

Dej Bůh, aby naší víře opravdu nic nehybělo. Ani ctnost, ani poznání, ani zdrženlivost (Ga 5,22), ani vytrvalost, o níž mluví sám Pán:

Lukáš 21,19
Svou vytrvalostí získejte své duše.

Matouš 24,13
Ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.

Že musíme být rovněž zbožní, že musíme mít bratrskou náklonnost a hlavně lásku, je bez debat:

Galatským 5,6
Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající.

Takže: Pouhou vírou? Určitě ne...

Pán s vámi! Šalom.

http://mikael.estranky.cz



"Pouhou vírou?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 35 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Středa, 04. červen 2008 @ 21:29:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
>>>Stačí k záchraně pouhá víra?<<<

Ahoj Mikaeli, myslím, že je to podobné jako s otázkou skutků ke spáse. Myslím, že skutky milosrdenství, láska i touha po poznání jsou důsledky živé víry. Pokud opravdu věřím v Boha a přijal (dostal) jsem jeho milost, chci přece v maximální možné míře poznat jeho vůli - vždyť to děláme i např. v manželství.



Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Čtvrtek, 05. červen 2008 @ 05:36:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak muze nekdo rict "pouha" vira? Kdyz ma nekdo viru, tak urcite neni pouha a ta zpusobuje vsechno ostatni cineni. Kdyz u nekoho nezpusobuje, tak asi nema viru. A jest-li u nekoho zpusobuje tak a u druheho zase onak, je na posouzeni Bohu a ne nam. My mame jeden kazdy hledet na svoje cineni.



Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Mikael (mikael@e-mail.cz) v Čtvrtek, 05. červen 2008 @ 09:22:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://pistis.webnode.cz

Oldo, jsi si jist, že tenhle můj článek patří do kategorie "Povzbuzení"? Spíš bych ho dal do "Hledání". Myslím si totiž, že u mnoha lidí je jejich víra nedostatečná ke vstupu do Božího království. Proto jsem to psal... Pán ti žehnej.




Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Čtvrtek, 05. červen 2008 @ 12:06:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

  Díky za hezký a pravdivý článek.

  K tomuhle tématu mohu napsat krátké svědectví. Ten článek vypadá jako polemika a argumentace, ale nevím o tom, že by bible někde říkala, že spasení je jen skrze víru, a ani nevím, že by takovou věc někdo tvrdil (snad kromě víry v Jedinou Samospasitelnou Církev)?

  Když jsem se kdysi potkal s křesťany a ti mi svědčili o Ježíši, spasení a věčném životě, pomatuju si, že jsem se nacházel postupně v několika fázích. První byla úplné odmítnutí a výsměch. Pak bylo osvobození, poslouchání a argumentace. Pak byla fáze sympatizanta. A pak byla fáze víry. Fáze víry trvala pěkných pár měsíců. Vím, že někdo si tím projde za pár minut nebo hodin, tak to ani nepostřehne, tak jsem takový dobrý pokusný objekt na pozorování.


  Na konci toho období jsem věřil, že Ježíš je Syn Boží, že přišel, aby mě konkrátně zachránil, že zemřel místo mě. Přes tuhle víru jsem nebyl spasený a neměl jsem věčný život. Prostě proto, že jsem slova bible nebral až tak úplně vážně. Když si vemu ta slova bible:

   "... Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke spasení. ..."

  tak jsem jim vlastně moc nevěřil. Tehdy jsem měl stále ještě hodně silnou "víru ve víru" a ještě ne moc silnou "víru ve Slovo". Pak jsem jednoho dne kapituloval a vzal jsem vážně tu druhou část verše: "a ústy se vyznává ke spasení.". Pomatuju si naprosto přesně, kdy to bylo: V pátek, ve třičtvrtě na osm večer, někdy ke konci února roku 1991 :-)


  Takže nevěřím, že věčný život může mít člověk "pouhou vírou", bez toho, že by vyznal ježíše a tím se narodil znovu do Božiho království. Ale hodně věřím, že takový člověk, který věří, je hodně blízko začátku Cesty.



Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 06. červen 2008 @ 20:05:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Víra = skutek lidský. Nakonec není rozdílu mezi snahou dojit spásy skrze skutky a dojít k spáse skrze víru. Oboji je snaha zalíbit se Bohu, splnit Jeho požadavek a tato snaha je výrazem osobnosti člověka. Tak a tak vždy skončíme u lidské snahy. Jenom ti co věří v Boží vyvolení jsou z toho venku, protože tu snahu, tu víru způsobí dle své tajemné vůle Bůh sám, a poté lidi odměnil za Svůj skutek věčným životem, nebo věčným zatracením.



Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pátek, 06. červen 2008 @ 22:25:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Mikaeli,

ve svém článku mícháš dohromady různé věci, které spolu přímo nesouvisí, a ze způsobu, jak jsi použil např. verše z 1. kapitoly (3-11) 2. listu Petrova, je patrno, že nerozumíš, o čem to je.

Petr píše ve verších 5-7 o růstu v životě. Ty vlastnosti, které nazýváš "nezbytnostmi", tj. ctnost, poznání, zdrženlivost, vytrvalost, zbožnost, bratrská náklonnost a lásku, jsou řekněme spíše takovými milníky na naší cestě následování Krista. Pokud jimi naší víru nedoplníme, nepřijdeme o věčnou spásu, ale coby slepí a krátkozrací nebudeme vědět kudy a kam jdeme. Nebudeme znát naše povolání a vyvolení, které máme upevňovat, abychom mohli bez pádu vejít do věčného Království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. To znamená, že bez zmíněných vlastností a upevňování našeho povolání a vyvolení, nám nebude vybaven vstup nikoliv do Božího Království - do toho jsme se přece narodili při našem znovuzrození, ale do Království Nebes, které přichází svým druhým příchodem ustanovit náš Pán Ježíš jako svatební den = 1000 let, pro ty, kdo tvoří Jeho nevěstu. Líbánky Krista a jeho nevěsty bude bitva u Armagedonu (Zj 16:12-16). Tož tak.

willy



Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 09. červen 2008 @ 22:25:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co svátosti? Jak chcete docílit odpuštění hříchů bez svátosti smíření?



Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: luteran v Úterý, 10. červen 2008 @ 10:50:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsme spaseni samotnou vírou (v Ježíše-Spasitele), ale tato víra nezůstává nikdy samotná.

luterán
www.luterani.cz



Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Pátek, 13. červen 2008 @ 06:34:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tenhle příspěvěk nebrat !  Spasení je z víry, ale ne ledajaké. Musí tam být "pokání" a "obrácení". Uvědomit si svůj hřích před svatým a spravedlivým Bohem, litovat ho a ústy vyznat. Pokání předchází pocit viny, nutkání řešit věc, ale současně něco ( někdo) uvnitř říká : Ale, co bys to řešil. Vždyť chodíš do kostela atd., nejsi tak špatný. Tím vzniká "stress", pocit neřešeného problému, který má jediné řešení : Vyznat ústy a srdcem uvěřit, že Ježíš za můj hřích zemřel na kříži a pro mou víru v tuto zástupnou oběť Božího Syna mě omilostnil a ospravedlnil ve svých očích. Bůh, i když je svatý a spravedlivý, mě "ospravedlnil" pro mou víru v Spasitele. Tak to Bůh řekl a toto je jediná cesta ke spáse. Ježíš řekl, že je cesta,pravda i život a nikdo nepřichází k Otci než skrze něj. Současně ve chvíli pokání a vyznání hříchů se postavím na tom, co říká Bůh a poděkuji mu za spasení a vyjádřím odhodlání, touhu, Ho od této chvíle respektovat.  

Ř 10: 10 - 11 " Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,  neboť Písmo praví: `Kdo v něho věří, nebude zahanben.

Srdce znamená "duše ( rozum,cit,vůle) a duch člověka" pod působením Ducha sv. Duch sv. obviňuje z "hříchu", vytváří tlak v myšlení jehož jediným ventilem je : a) ten hlas umlčet    b) uvěřit. Tohle udělá 2 x 3 x za život, takže je důležité zen okamžik nepropásnout. To, co se děje uvnitř duše, musí jít ven .....tedy ústní vyznání lítosti nad dosavadním postojem k Bohu, hříchem a poděkování za spasitelnou milost v Kristu. Jiná cesta ke spáse v Bibli není. 

Když "uvěřím" tak se stane v jenom okamžiku to, že jsem "pokřtěn do jednoho těla Kristova" a naplněn Duchem sv. To je takový vklad k dalšímu životu víry. Pokřtění a naplnění jsou dvě různé věci. Pokřtěn je každý kdo uvěřil( absolutní konstanta), ale naplnění Duchem sv. se mění - jednou jsem oprázdný jako drn, podruhé plný Ducha. Jinými slovy - prožívání spasení je něco úplně jiného než "jistota" spasení. Jistotu spásy vírou zaručuje a garantuje Bůh. Chudák je každý, kdo nebere tuto skutečnost vážně. Křečovitá snaha oddůvodnit "nejistotu spasení" je vidět z  příspěvku. Řekněte mi kolik ctnosti, kolik zdrženlivosti, bratrské náklonosti je potřeba, abych nepřišel o spasení ? Každý má přeci jinou "míru víry" a to máme vážení žít celou dobu v nejistotě, zda nakonec budu v nebi nebo v pekle ? V NZ je hodně veršů, které jakoby zpochybňují jistotu spasení . Jde o slova typu " jestliže budete",  "pakliže  to či ono budete činit" apod. Ano, pokud budu respektovat to či ono, žít posvěceným životem, tak teprve potom vstoupím do Božího plánu se mnou, teprve potom budu prožívat spasení naplno a budu se radovat v Kristu. Ale to neznamená, že se tím či oním pro mne cesta do nebe uzavře, nebudu spasen. Ve všech případech jde o kvalitu spasení, o jeho prožívání tady a teď  

Já podobné úvahy považuji za blud a to velmi nebezpečný. Ne, spasení je Boží věc, zadarmo, z milosti atd. To garantuje Bůh. Na druhé straně je "prožívání toho spasení" a pak už to beru, že záleží na tom, jaké vykazuji ovoce jakožto spasený z milosti. Duch sv. , pokud jsem jím naplněn a plněn, mě vede do akce, k té cnosti, bratrské náklonosti apod. Ty citáty ze SZ jsou úplně mimo mísu a nesouvisí s novozákonním spasením z milosti vírou. Podobné názory vznikají z toho, že Církev Boží je "duchovní Izrael" což je další blud vedoucí k matení zástupů evangelikálních věřících. 

Vážení, nenechte si ukrást jistotu spasení. Byl jsem velmi překvapen, že "nejistotu spasení" učí např. Apoštolská církev, Křesťanská společenství apod. Jestliže o mě Bůh jednou prohlásí na základě mé víry v Krista, že jsem Boží dítě, tak tu identititu Božího syna, dcery nemůžu ztratit. 100 x mě může tělesný otec vydědit a veřejně se mě zříci, ale pořád zůstanu jeho synem ...tím klukem od sousedů, co žije jak hovado. Synovství nelze ztratit jakýmkoliv hříchem, dokonce ani odpadnutím od víry. Horší to bude v nebi až se postavíme před "odměnnou nebo-li soudnou stolici Kristovu". Tam vezmeme za své skutky spravedlivou odplatu. Kdybychom věděli o co jde, tak bychom tak lehce nehřešili, tak lehce nešli proti hlasu Ducha sv. Jistotu spasení garantuje Kristus, prožívání spasení a kvalitu života spaseného člověka garantuje Duch svatý a moje proměněné nebo neproměněné JÁ




 





  










Re: Pouhou vírou? (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Pátek, 13. červen 2008 @ 15:23:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Viděl jsem v diskusi probírat otázku Božího resp. nebeského král. Dovolím si k tomu uvést, že pojem "Boží král."  a " Království nebeské" jsou totožné. Příklad z Písem : ¨

Mt 13: 31 -32Ještě jiné podobenství jim  předložil: "Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zaseje na svém poli; je sice menší, než všecka semena, ale když vyroste, je větší, než ostatní byliny a je
z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích "


Lk 13:18 – 19  Řekl: "Čemu se podobá  Boží království a k čemu je přirovnám?  Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel  do své zahrady; vyrostlo, je z něho strom  a ptáci se uhnízdili v jeho větvích"

Vidíme stejná perikopa ( biblické vyprávění) a použity dva pojmy. Jednou „král.nebeské“ a podruhé „král.Boží“. Jde o stejné pojmy ......

Další dva termíny v Písmech : Tisícileté král. a " Nové nebe a nová zem" není Boží ani nebeské království i když Boží resp. nebeské král. trvá pořád dál a je jakoby "nad věcí" . Když nastane "Tisícileté král." Boží nebo-li nebeské král. trvá pořád dál....to už prostě nepřestane, protože Bůh je Králem a místo Jeho přebývání je v nebi NA VĚKY !  

"Tisícíleté král." není Boží král. ani Král. nebes. Nastane v souvislosti s apokalypsou Zj.20: 1 - 3 " „Tu jsem  viděl, jak z nebe sestupuje anděl, …..zmocnil  se …satana,  na tisíc let jej spoutal, uvrhl do  propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl  klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let.  Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn“ . Tisícileté král. je spojeno s "Dnem Hospodinovým" , někdy se zlidovělým výrazem :  Konec světa . Půjde o novou formu Boží  vlády na zemi. Odstraněním Satana(Zla) nastane na zemi období, které se nepodařilo žádnému společenskému systému. Bude nastolena "theokracie" ( bohovláda) se vším všudy. Bude to požehnaná doba pro lidí, kteří se v něm narodí.  

Zj.20: 4 „ …… Spatřil jsem také ty, kdo 
byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před  dravou šelmou ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let . Konec "Tisícíletého král." bude tristní. Ani tisícíletá historická zkušenost lidstva s Boží vládou a dobrotou nebude stačit k tomu, aby, až zase bude nakrátko Satan propuštěn, nedošlo ke vzpouře proti Bohu .... pak bude země se vším co je na ní nenávratně zničena a shoří v ohni ( viz. ep.Petra) . Pak nastane večná existence znovuzrozených na "Novém nebi a nové zemi"

Král.nebeské není jenom „nebe“, ani budoucí království Mesiáše tzv. „tisícileté král.“Není to ani „Církev Kristova “v přítomnosti
Jde o VŠEOBECNOU  BOŽÍ VLÁDU ! Tak jak  z nebe, z místa Božího přebývání přicházela; uskutečňuje se na zemi v Kristu a na „nové zemi“ bude věčně trvat

Boží vláda tady je ! I když z Písem víme, že vládcem tohoto světa ( eiónu, období) je Satan, který pracuje v duších "lidí vzpoury" Ef.2 kap.Je ovšem pod kontrolou Stvořitele a ví, že se nachází v období, kdy je odsouzen, ale k výkonu trestu ještě nenastoupil ..... a tak sebou strhává masy proti Bohu. 

Boží království je rozšiřováno věřícími v Krista hlásáním evangelia po celém světě. Nemá vymezené hranice : Tohle je Boží král. a tohle Krakonošovo ! Je rozšiřováno do srdcí ( myšlení pod působením Ducha sv.) lidí, kteří přijímají Ježíše jako Spasitele, jako svého Pána …. K tomu opakuji tyto závěry : 
                      
•   Království nebeské je v Písmu shodné s   pojmem království Boží
•  Tisícileté království souvisí s druhým příchodem Krista na zem ( po vtržení Církve ). Budou v něm začínat  Židé a lidé, kteří uvěřili po vtržení Církve.... pak bude následovat konečná, věčná instance pro spasené v Kristu a tím je ....
•  Nové nebe a nová zem bude po zničení Země a týká se naší věčné existence  

Předmětem Boží milosti jsou všichni lidé – všichni dýcháme stejný vzduch, všichni pijeme stejnou vodu a déšť padá na hříšné i
ospravedlněné Kristovou krví !  Ale ….ne všichni ctí zásady Božího král. a ne všichni přijímají Panovníka jako Pána svého života.

Poselství Pána Ježíše o nebeském království  bylo a je darem i přikázání (m). Zdůrazňuje autoritu Boží a poslušnost člověka
vůči zpřítomněné autoritě – Ježíši Kristu .   Boží král.vyžaduje od člověka aby ……..  se zřekl toho, co mu brání jít na Pánem,   se nebál nést svůj kříž,   miloval Pána více než své rodiče,  miloval Pána víc než své nejbližší,   miloval Pána víc než své ego ( sebe),  nosil na sobě znamení Ježíšovi smrti 

Je skvělé, že nejsme sami kdo ztrácíme svůj život v Kristu, abychom mohli prožívat věčný  život už TADY A TEĎ.

Žd 11:32 -40Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a
prorocích, …… Svět jich nebyl hoden ! A ti všichni osvědčili svou víru..“   Tito "borci víry" byli hodní Božího nebo-li nebeského království,protože žili podle jiných principů než okolní morálně - společeský systém (svět)  pro dočasnou vládou Satana.


Přesto je svět plný takových učedníků Pána  Ježíše. Jsou to ti, co žijí na světě, ale nejsou ze  světa ….jsou v Božím království a mohou se  chovat jako královští synové a královské dcery. Prostě : Ndemusí být na sebe zlí ! 

Kladu si otázku : Kam patřím já ? …..  Mám "pas nebeského občanství", ale někdy moje chování neodpovídá mému občanství - pod vládou Boží ! Možná uslyšíme od svého Pána ( před odměnnou nebo-li soudnou stolicí Kristovou v nebi )  : Víš, svět tě nebyl hoden. Ale byl jsi občanem Božího království . KDO VIDĚL TEBE VIDĚL MĚ !



 










 




Stránka vygenerována za: 0.36 sekundy