 |
Právě je 432 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116472062
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Náboženství
Vloženo Úterý, 20. květen 2008 @ 21:06:32 CEST Vložil: Olda |
poslal oko Jak definovat náboženství?
Už několikrát jsem se setkal s názorem, že křesťanství
není náboženství. Domnívám se, že náboženství je opakem ateismu. Tedy víra v Boha
tak řadí křesťanství automaticky mezi náboženství. Můžete na to vyjádřit své
názory?
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Úterý, 20. květen 2008 @ 21:54:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj oko, asi tě nepotěším, ale definic náboženství je víc než náboženstvích samotných;-) Mně se nejvíc líbí to, co napsal K. Barth:"Skutečnost náboženství je zděšení
člověka před sebou samým." Ať tak či tak je to pro mě téměř dokonalá definice křesťanství. Poněkud obecnější a asi vhodnější k tvé otázce je definice I. O. Štampacha:"
Náboženství je vztah člověka k numinózní
(posvátné) transcendenci."
Religionisté se asi nikdy neshodnou na správné definici náboženství. Je to jeden z mnoha příkladů, kdy je v humanitních vědách nutné předporozumění. Je-li křesťanství náboženstvím nebo ne však záleží právě na té definici. No asi jsem ti vlastně neodpověděl.
|
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 20. květen 2008 @ 22:40:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | oko,
je to tak - křesťanství není náboženství.
Náboženství je způsob, jak zdokonalit sebe sama, jak dosáhnout dokonalosti cestou sebezlepšování za pomoci nějakého druhu učení jako souboru různých pravidel, požadavků a ustanovení, která je třeba dodržovat, aby člověk dosáhl jakéhosi stavu blaženosti, klidu a míru se všemi a se vším - jenom ne s Bohem - aby se sám stal bohem!
Křesťanství je život (chození) s Bohem, pro Boha, pro vyjádření Boha a ne sebe sama, neboť člověk byl stvořen k Božímu obrazu a podle Boží podoby Bohem a pro Boha, tzn. že Bůh stvořil člověka pro sebe. K tomu přidává Bůh člověku skrze znovuzrození svůj Božský život ve svém Synu, našem Pánu Ježíši Kristu, aby tak křesťan mohl splnit veškeré Boží požadavky na člověka kladené, protože člověk sám v sobě vlastními silami a schopnostmi toho není schopen. Je jediný člověk, který může žít a žije životem, který se líbí Bohu. Syn člověka - Pán Ježíš Kristus, náš život a všechno.
Člověk, který žije svůj vlastní život sám pro sebe, popř. pro další lidi, ale bez Boha, nemá a nezná smysl svého života a jeho život je marný a zbytečný. Proto Bůh želí smrti hříšníka - jeho život prostě nebyl (Bohu) k ničemu. Tož tak.
willy |
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 21. květen 2008 @ 01:08:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj.
Z mého pohledu je náboženství jeden ze způsobů, který používají nečistí duchové na to, aby odvedli lidi od kontaktu s Bohem. Náboženství do určité míry vyplňuje prázdnotu, kterou každý člověk bez kontaktu s Bohem prožívá a dokáže na čas zaslepit potřebu tohoto kontaktu. Přirozeně zapadá do padlého způsobu uvažování nás lidí.
Nezanedbatelný je také vliv hromadných náboženských akcí a psychologický vliv takovýchto akcí na člověka. Zažil jsem několik stotisícových akcí dvou náboženství a to byla fakt síla. Když se sejde pár tisícovek, je ten vliv o poznání menší, ale i tak přináší podstatné podněty pro duši člověka.
Z mého pohledu pod pojem "náboženství" zařazuji i některé speciální druhy slepé víry teoretickým konstrukcím bez logického uvažování, které předpokládají nejprve ideologické odstranění přemýšlení lidí - například komunismus, socialismus nebo evolucionismus. Charakter vzniku těchto proudů, způsob práce s lidmi a výsledky jsou u těchto směrů k nerozeznání podobné ostatním náboženstvím.
Primární účelem každého náboženství je pak vytvořit systém, který uctívá nečistého ducha stojícího ve středu daného náboženství, nebo konglomerát různých duchů, kteří se dají za účelem získání moci dohromady. Díky náboženskému systému mohou duchové snáze a efektivněji zasahovat do světa lidí.
Od Božího jednání se dá náboženství docela dobře rozeznat, ale to by bylo na samostatný článek :-)
|
Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 21. květen 2008 @ 08:49:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | -Z mého pohledu je náboženství jeden ze způsobů, který používají nečistí duchové na to, aby odvedli lidi od kontaktu s Bohem-
Hlavně když se o tom tvém Bohu vůbec v životě dozví:-) Ono obecně- proč by božstvo tak jak ho vnímá nějaký Papuánce mělo být horší či lepší než to tvoje ? |
]
Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 21. květen 2008 @ 09:53:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj nulo.
Obvykle mám pocit, že nemá smysl tvoje příspěvky komentovat, ale jednou to zkusím.
Pár božstev jsem poznal a některé dost nepříjemně zblízka. To, v čem byla ta božstva jiná, je charakter. Podle charakteru se dá osoba poznat a pokud má charakter velmi, velmi vyhraněný, dá se poznat velmi snadno.
|
]
Re: Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 21. květen 2008 @ 12:07:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Pár božstev jsem poznal a některé dost nepříjemně zblízka.--
např.?
--To, v čem byla ta božstva jiná, je charakter.--
např.?
--Podle charakteru se dá osoba poznat a pokud má charakter velmi, velmi vyhraněný, dá se poznat velmi snadno.--
dejme tomu,ale chtělo by to konkrétní příklad z praxe |
]
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 21. květen 2008 @ 01:14:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Jo, když jsme u té otázky, řekl bych, že existuje jedno náboženství, kterému se říká křesťanství. Ale neřekl bych, že Ježíš, kterému věříme, přišel na zem nějaké nové náboženství založit.
|
Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: ares v Středa, 21. květen 2008 @ 20:31:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A co třeba takhle: Ježíš přišel založit církev! A ta církev je náboženství...
|
]
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 21. květen 2008 @ 07:24:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | --Už několikrát jsem se setkal s názorem, že křesťanství není náboženství.--
To záleží podle jaké definice se to bere,ale pakud se to srovná s jinými tak samozřejmě že je.
--Domnívám se, že náboženství je opakem ateismu.--
To bych netvrdil protože k ateismu je třeba také víry |
Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 21. květen 2008 @ 10:14:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Obvykle se náboženství dává do protikladu s ateismem a sytémy, které "nevěří na Boha". Jenže tyto definice jsou dost podivné, kladou víru v existenci osob a věcí pod úroveň víry v neexistenci věcí, což nemá logiku. Zatímco o existenci něčeho či někoho se lze často velmi snadno přesvědčit, k víře v neexistenci něčeho je potřeba dost veliká trpělivost a výdrž, protože o neexistenci čehokoliv se člověk nepřesvědčí nikdy.
Pokud například srovnáme fungování některých klasických náboženství typu Boha slunce a klasickou ateistickou víru, například komunismus, je tam až příliš mnoho paralel a téměř žádný rozdíl
- zbožšťování a uctívání lidí až do ukládání a balzamace těl (faraon, Lenin)
- charisma a nadřazení vůdců proti "běžným lidem" (předseda KSČ, faraon, kněží)
- stavění pomníků obrovských rozměrů
- budování chrámů nadměrných velikostí
- náboženské poutě zajišťující transcendentální zážitky (1. máj, spartakiáda, ...)
- posvátná návrší a uctívání na těchto místech, poutě
- víra v nadpřirozené působení lidských obětí (gulagy)
- víra v nadpřirozené a nevysvětlitelné působení různých dalších jevů (Evoluce)
- primitivní personifikace přírodních jevů (Slunce, Matka příroda, Evoluce)
atd.
Jestli jedno z těchto vyznání říká, že "faraon je bůh" a to druhé že "žádný bůh není", tak to už je jen velmi drobný detail. Charaktery těch systémů, vnější a vnitřní znaky, jsou ale téměř totožné.
|
]
Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 21. květen 2008 @ 12:22:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Obvykle se náboženství dává do protikladu s ateismem a sytémy, které "nevěří na Boha". Jenže tyto definice jsou dost podivné, kladou víru v existenci osob a věcí pod úroveň víry v neexistenci věcí, což nemá logiku.--
To je věc pohledu dejme tomu,že dítě věří v existenci Krakonoše a dospělý už ne a přesto nám přijde logické považovat za vyšší úroveň pohled dospělého .A právě pro ateistu má obvykle popisovaný bůh charakter toho Krakonoše-neumí si představit,že by taková bytost mohla existovat s ohledem na jeho další poznatky.
--Zatímco o existenci něčeho či někoho se lze často velmi snadno přesvědčit--
Jenže to právě u Boha tak nejde
--k víře v neexistenci něčeho je potřeba dost veliká trpělivost a výdrž--
viz. výše ne vždy- u toho Krakonoše to takový problém není ,prostě jednou uvěří že není a dál už se tím nezabývá a tak to má i s bohem ,samozřejmě kdyby se snažil neustále nějak dokazovat onu neexistenci tak je to sisyfovská práce .
--protože o neexistenci čehokoliv se člověk nepřesvědčí nikdy--
někdy bych řekl to samé i o existenci,protože smysly mohou klamat, vše může být jen sen - iluze ,takže není o co se opřít
--Pokud například srovnáme fungování některých klasických náboženství typu Boha slunce a klasickou ateistickou víru, například komunismus, je tam až příliš mnoho paralel a téměř žádný rozdíl--
ano akorát místo "klasických náboženství typu Boha slunceů můžeme klidně dát většinové středověké křesťanství
|
]
Re: Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 21. květen 2008 @ 13:36:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Z mého pohledu je víra v neexistenci Boha stejná, jako ta dětská víra v existenci Krakonoše nebo jako víra v to, že věci okolo nás mají materiální podstatu nebo to, že Země se točí okolo Slunce. Pokud člověk věří takovým věcem, má jen nedostatek informací, nebo přebytek předporozumění a předsudků, nebo prostě se zkoumáním daného tématu skončil v mateřské nebo základní škole.
Moc nerozumím, proč by se zrovna u Boha nešlo přesvědčit o existenci. Nebude to o moc složitější, než se přesvědčit o existenci kvarku, fotonu, gravitonu nebo černé díry. Někteří lidé skončí u toho, že hmota se skládá z malých červených a žlutých dřevěných kuliček co se jim říká atomy a ty jsou malými ocelovými dráty spojeny do molekul a dál to nezkoumají a někteří jdou trošku dál. Tak je to i s Bohem. Když něco nebo někdo existuje a víme, jak reaguje s naším světem, je snadné se přesvědčit o existenci, stačí udělat příslušný pokus.
A nemyslím si, že by se mezi klasické náboženství zařadilo jenom středověké křesťanství :-)
Jinak se s tebou kupodivu docela shodnu :-)
|
]
Geocentrismus? (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Středa, 21. květen 2008 @ 20:53:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Cizinče. Je velmi pravděpodobné, že jsi se jen přepsal, ale protože je tu aspoň malinkatá šance že ne, chtěl bych se ujistit. Napsal jsi, že ten, kdo věří, že Země se točí okolo Slunce, má jen nedostatek informací. Znám pár křesťanů, kteří se opravdu domnívají, že Slunce obíhá kolem Země (tj. neuznávají heliocentrický model sluneční soustavy ale uznávají geocentrický), protože to nacházejí v Bibli. Pokud k nim patříš, docela rád bych o tom hodil řeč.
|
]
Re: Geocentrismus? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 21. květen 2008 @ 23:07:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, s trochou nadsázky se dá tvrdit, že tak, jako obíhá země okolo slunce, obíhá slunce okolo země. Ve skutečnosti obíhají obě tělesa okolo společného těžiště. Ale protože je to ještě trochu komplikovanější, obíhají kolem těžiště sluneční soustavy. A těžiště sluneční soustavy se jak vůči Zemi, tak vůči Slunci pohybuje. A skutečné poměry jsou ještě trochu složitější.
Nevím, jestli je v bibli geocentrický model, kde přesně? To jsem fakt neslyšel.
|
]
Re: Re: Geocentrismus? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 09:50:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Ve skutečnosti obíhají obě tělesa okolo společného těžiště. Ale protože je to ještě trochu komplikovanější, obíhají kolem těžiště sluneční soustavy. A těžiště sluneční soustavy se jak vůči Zemi, tak vůči Slunci pohybuje. A skutečné poměry jsou ještě trochu složitější.--
A toto těžiště může být i pod slunečním povrchem nebo až 2 sluneční průměry od slunce ,takže pořád mnohem blíže ke Slunci než k Zemi
-- Nevím, jestli je v bibli geocentrický model, kde přesně? To jsem fakt neslyšel.--
např. v Žalmech se tvrdí,že je Země pevně ukotvena, Jozue zastavil Slunce, na několika místech se navazuje i dojem placatosti Země (např. z jednoho místa lze vidět celý povrch) Biblické představy o okolním světě a vesmíru odpovídají době vzniku.
|
]
Re: Re: Geocentrismus? (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 10:42:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | No jo, to jo. Žádná vztažná soustava není ve vesmíru privilegovaná:-) Nemáme žádný pevný bod, takže volba vztažné soustavy je fakultativní. Nevadí, mně se docela matematicky líbí geocentrický model. Jestli chceš nějké informace o geocentrickém modelu, podívej se třeba na
Geocentrism apropos a Geocentricity.com.
Je to opravdu zajímavé (matematicky i fyzikálně) téma.
|
]
Re: Re: Pro Cizince (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 17:29:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Z komentářu článku Biblické astronomické omyly
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=7790
Re: Re: Biblické astronomické omyly (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Úterý, 20. listopad 2007
Myslím, že nemáš tak docela pravdu s touto větou, cituji: "Jestlize si zvolim za tento bod nasi maticku zemekouli, opravdu nemohu rici, ze se vse toci kolem ni?" Má odpověď je, že nemůžeš.
Fyzika nás učí, že čím hmotnější těleso, tím větší gravitační silou působí na své okolí. Je tedy na výsost nesmyslné, že by naše prťavá zeměkoule, měla takovou sílu, že by nejen slunce, ale i celá naše galaxie se točila kolem ní. Zcela určitě jsme to my co obíháme kolem slunce a celá naše soustava kolem středu galaxie. Máš pravdu, že si můžeme určit jako nehybný bod celého vesmíru naší zemi, ale vidíš sám, že to opomíjí gravitační působení. Ale na druhou stranu, kde nepomůže věda, tam pomůžeme Bohem.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Re: Re: Re: Biblické astronomické omyly(Skóre: 1) Vložil: Cizinec v Úterý, 20. listopad 2007
Tohle je představa učitelky prvního stupně základní školy. Zákony jsou o trošičku složitější. Třeba Země neobíhá okolo Slunce, ani Slunce okolo Země, ale obě tělesa obíhají kolem společného těžiště. Stejně jako ti tvoji kosmonauti - ten v té lodi by samozřejmě cítil zrychlení (a nejspíše mnohem více, než ten venku, ten by ho díky odpichování nejspíš nevnímal vůbec). Věci nejsou tak absolutní, jak to vypadá ze základů fyziky nebo jak jsou v představách kohosi. Jsou relativní. Ze země to vypadá, že slunce obíhá okolo země, ze slunce by to vypadalo tak, že země obíhá okolo slunce. A z nezávislého bodu (pokud bys takový měl) to bude vypadat tak, že bude slunce i země obíhat kolem společného těžiště (které možná bude i mimo slunce, to by se dalo snadno spočítat). A to jsme jen u gravitačních zákonů a dvou těles. Dost tedy záleží na tom, odkud celý systém pozoruješ.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Re: Re: Re: Re: Biblické astronomické omyly (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 21. listopad 2007
....Stejně jako ti tvoji kosmonauti - ten v té lodi by samozřejmě cítil zrychlení (a nejspíše mnohem více, než ten venku, ten by ho díky odpichování nejspíš nevnímal vůbec).....
Nesmysl. Jak jsem napsal, čím větší těleso, tím více energie mu musiš dodat abys ho rozpohyboval. Nebude to kosmonaut kdo odkopné raketu, ale on sám sebe odkopné od ní.
Ok. Jiný příklad. Ze země startuje raketa. Kdo se začal pohybovat? Raketa od země anebo země od rakety? Kdyby země, proč my co jsme zůstali na zemi necitíme žádne zrychlení? Proč ti co jsou v raketě ano? Nebo chceš říci, že to je naopak, tak jak jsi nesmyslně komentovál mé kosmonauty?
....Třeba Země neobíhá okolo Slunce, ani Slunce okolo Země, ale obě tělesa obíhají kolem společného těžiště.....
Máš samozřejmě pravdu, jenomže rozdíl v hmotnosti je tak obrovský, že v podstatě těžiště bude hodně blízko středu slunce. Obíhame kolem společného těžiště, ale jak píšu, ono je v podstatě tak blízko středu Slunce, že můžeme klidně řící, že obihame kolem slunce.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Re: Re: Re: Re: Re: Biblické astronomické omyly (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Čtvrtek, 22. listopad 2007
Tohle asi nemá moc smysl. Ale přes to to ještě zkusím. Zkus se podívat třeba sem.
Princip je ten, že slunce není přidělané na drátku k desce a planety by obíhaly okolo "pevného slunce". Řici, že "země obíhá okolo slunce" prostě není fyzikální skutečnost - tak to není. Tedy "tak to je", ale jen z pohledu pozorovatele, který stojí na slunci.
Je to spíš o tom něco si z fyziky přečíst a zjistit, jak věci jsou, než o tom diskutovat. Tohle přeci nejsou věci na diskuzi. Tyhle věci byly na diskuzi tak někdy v Evropě 15 či 16 století, ne dnes.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Biblické astronomické omyly(Skóre: 1) Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 22. listopad 2007
Mé komentáře v podstatě vznikly jako reakce na tuto větu Demagoga: "Jestlize si zvolim za tento bod nasi maticku zemekouli, opravdu nemohu rici, ze se vse toci kolem ni?" a k tomu bych se chtěl vrátit. Mi je jasné, že zde všechno souvisi se vším, planety mají vliv na sluce a naopak. Je mi také jasné, že ani slunce neni pevně upevněno v prostoru. Polemizují jen s větou Demagoga. Odpověděl jsem na ní NE. Nemůžeme říct, že slunce se točí kolem země, nemůžeme říci, že se země točí kolem slunce. Máš pravdu, točíme se kolem společného těžiště. Ale jak jsem napsál dříve, rozdily v hmotnosti slunce-země jsou tak obrovské, že těžiště je mnohonasobně blíž k slunci než k zemi a tudiž je naprosto nesmyslné říct, že mohu klidně dát na stejnou úroveň dvě vypovědi a to že země se točí kolem slunce a že slunce se točí kolem země. Tohle nejsou rovnocené vypovědi. A o to mi šlo.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 21. květen 2008 @ 22:30:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Z mého pohledu je víra v neexistenci Boha stejná, jako ta dětská víra v
existenci Krakonoše--
V "absolutním smyslu" bych to chápal ,protože člověk neustále hledá příčinu u věcí které si nedokáže vysvětlit a vidí za tím něco vyššího co ho přesahuje na druhou stranu zas rozumím ateistovi,že mu víra v reálnou existenci např. boha SZ příjde dětinská stejně jako víra v Krakonoše a vidí v tom jen produkt lidského myšlenéí
--nebo jako víra v to, že věci okolo nás mají
materiální podstatu nebo to, že Země se točí okolo Slunce.--
:-) Pak je otázka co to ta nevíra-jistota je a jak se v praxi ten stav poznání navozuje
-- Moc nerozumím, proč by
se zrovna u Boha nešlo přesvědčit o existenci. Nebude to o moc
složitější, než se přesvědčit o existenci kvarku, fotonu, gravitonu
nebo černé díry.--
To právě takto nejde:-) .vědec v Austrálii dospěje při výzkumu hmoty ke stejným závěrům jako vědec v ČR a ani se vidět nemuseli .Kdežto definic Boha je x na druhém konci Zeměkoule nevznikne nezávisle stejné náboženství např. se stejnou Biblí či Koránem i když tam najdeme společné prvky plynoucí zřejmě z podobnosti lidského myšlení a pak jsou tu praktici- "mystici" kteří mají nezávisle stejnou zkušenost s "veškerenstvem" ,ovšem tato zkušenost má daleko do toho co prezentují klasická náboženství
-- Tak je to i s Bohem. Když něco nebo někdo
existuje a víme, jak reaguje s naším světem, je snadné se přesvědčit o
existenci, stačí udělat příslušný pokus.--
Takový pokus ,který by univerzálně fungoval mi není znám
|
]
Takový pokus, který by univerzálně fungoval (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 00:16:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Takový pokus, který by univerzálně fungoval mi není znám
A v tom si myslím, že je jádro. Není problém v tom, že by takový pokus neexistoval. Některým lidem není znám.
Zkusím dát přirovnání z podobné oblasti. Podobné v tom, že to,co zkoumá, není možné subjektivně ověřit smysly a běžný člověk nemá nejmenší možnost ověřit danou věc ani objektivně.
Stačí se podívat na fyziku nejmenších částic. Lidé dokáží teoreticky navrhnout a spočítat, jak by částice měly vypadat a jak by měla vypadat interakce s čímkoliv, co jsme schopni měřit. Předpokládají, že některé z těch interakcí budou fungovat a jsou kvůli tomu schopni utratit miliardy a stavět bláznivě velká zařízení, jen aby udělali pokus, který prokáže jen to, že částice danou předpokládanou interakci nemá. A dělají to jenom proto, že nejsou schopni vyvolat jiný druh interakce a měření, než vlnově-částicový.
A stejné je to s Bohem a s náboženstvím. Lidé vnímají svůj problém neschopnosti komunikovat s Bohem a hledají cesty jak vyvolat Boží odpověď. Dělají to proto, že jim není znám způsob, na který Bůh reaguje. A na tuhle vlnu jsou naladěni mnohé nebeské bytosti, andělé světla a ochotně přicházejí naproti a pomáhají náboženské systémy budovat k jejich vlastní slávě.
|
]
Re: Takový pokus, který by univerzálně fungoval (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 07:52:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Zkusím dát přirovnání z podobné oblasti. Podobné v tom, že to,co zkoumá, není možné subjektivně ověřit smysly a běžný člověk nemá nejmenší možnost ověřit danou věc ani objektivně.--
To záleží co se definuje jako subjektivní a jako objetivní. X věcí nelze přímo ověřit ,přesto se nepochybuje že existují.
-- Stačí se podívat na fyziku nejmenších částic. Lidé dokáží teoreticky navrhnout a spočítat, jak by částice měly vypadat a jak by měla vypadat interakce s čímkoliv, co jsme schopni měřit. Předpokládají, že některé z těch interakcí budou fungovat a jsou kvůli tomu schopni utratit miliardy a stavět bláznivě velká zařízení, jen aby udělali pokus, který prokáže jen to, že částice danou předpokládanou interakci nemá.--
Bláznívé prro někoho z dnešního pohledu do budoucna to bude mít s velkou pravděpodobností technickou využitelnost.
--A dělají to jenom proto, že nejsou schopni vyvolat jiný druh interakce a měření, než vlnově-částicový.
A jak jinak by se to mělo zkoumat bez vysokých energiií z urychlovače?
-- A stejné je to s Bohem a s náboženstvím. Lidé vnímají svůj problém neschopnosti komunikovat s Bohem a hledají cesty jak vyvolat Boží odpověď.--
A tak si kolikrát i něco vymyslí jen aby měli pocit ,že něco takového mají
--Dělají to proto, že jim není znám způsob, na který Bůh reaguje.--
u toho je právě otázka proč by měl vůbec reagovat
--A na tuhle vlnu jsou naladěni mnohé nebeské bytosti, andělé světla a ochotně přicházejí naproti a pomáhají náboženské systémy budovat k jejich vlastní slávě.--
No...to jsem slyšel u channelingu on pak takový anděl zvládne všechno možné, ale namazat chleba máslem nedokáže:-)
|
]
Re: Re: Takový pokus, který by univerzálně fungoval (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 10:44:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | u toho je právě otázka proč by měl vůbec reagovat
Toto vidím jako podstatné, reaguje, protože nás miluje. U vztahu rodič - dítě tomu jinak nejde.
|
]
|
|
willy (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 21. květen 2008 @ 07:43:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | --Náboženství je způsob, jak zdokonalit sebe sama, jak dosáhnout dokonalosti cestou sebezlepšování za pomoci nějakého druhu učení jako souboru různých pravidel, požadavků a ustanovení, která je třeba dodržovat, aby člověk dosáhl jakéhosi stavu blaženosti, klidu a míru se všemi a se vším—
Pokud vezmeme tuto definici ,tak se do toho vlezeš i ty – chceš být spasen ,aby ses i po smrti měl dobře- to je hlavní cíl ega a prostředky jsou pak různé a ego to maskuje za všelijaké prostředníky ,bohy ,že to nedělá samo pro sebe apd.
--jenom ne s Bohem - aby se sám stal bohem!—
To už přece je
Jan 10,34
Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: 'Řekl jsem: jste bohové.'
--Člověk, který žije svůj vlastní život sám pro sebe, popř. pro další lidi, ale bez Boha, nemá a nezná smysl svého života a jeho život je marný a zbytečný.--
smysl života si vytváří každý člověk sám i bez tvé představy boha.Vnucovat ve vlastní pýše ostatním svůj způsob života jako ten jediný správný je řekl bych omezenost či zabedněnost .
Následující příklady jsou pouze ukázkou pestrosti a různorodosti definic náboženství.
Gottlieb Fichte
Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli.
Sigmund Freud
Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.
Clifford Geertz
Náboženství je 1) systém symbolů, které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí a 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že 5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.
Karel Marx
Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu.
Rudolf Otto
Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každým náboženstvím. Náboženství je pak vztah člověka k posvátnému.
Ivan Štampach
Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti
|
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Mikael (mikael@e-mail.cz) v Středa, 21. květen 2008 @ 11:28:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://pistis.webnode.cz |
Mám za to, že křesťanství JE náboženství, a to jediné, které má nějaký smysl, protože jako jediné je nasměrované (skrze Božího Syna Ježíše Krista) do Jediného Pravého Boha (J 17,3). Náboženství je příklonem člověka k Bohu, je kladným (uznávajícím) postojem jedince vůči Stvořiteli Nebe i Země. Každá víra vytváří i náboženství, a správná víra logicky vytváří SPRÁVNÉ náboženství...
Šalom. |
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Středa, 21. květen 2008 @ 12:52:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Mé se docela líbí definice: ...v náboženství jde o vztah člověka...k tomu, co má vůči němu roli boha' (Heller, Mrázek; Nástin religionistiky). Je tady dobře ukázán směr člověk -> (jeho) bůh. Na křesťanství mi příjde naopak základní směr Bůh (jeho čin) -> člověk. Samozřejmě jde i o následnou odpověď člověka...
|
Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 09:29:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Na křesťanství mi příjde naopak základní směr Bůh (jeho čin) -> člověk--
Ono se to tak s oblibou prezentuje,protože je to velice lákavé a i dotyčný to tak vnímá , vnější pozorovatel zas vidí
vztah člověk -> (jeho) bůh |
]
Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 21:22:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlas. Když to chcete prozkoumat, možná to z vnějšku nepůjde...
|
]
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 21. květen 2008 @ 14:04:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vidím, že najít smysluplnou odpověď co je náboženství, je těžší, než jsem si myslel. Určitě na to má vliv předvědění, příslušníci skupin, které tvrdí, že křesťanství není náboženství, to budou asi tvrdit i nadále.
Stanovíme - li si kriteria, že náboženství je náhražka opravdového vztahu k Bohu, musíme jim dát za pravdu. Křesťanství není náhražka, ale je taková definice náboženství správná?
Ten, kdo si přizná, že člověk byl stvořen s nějakým záměrem do určitých podmínek (podobně jako auto k provozu na silnici, určitému druhu benzinu a výměnám oleje - respektování těchto podmínek má vliv na životnost i užitečnost), dojde k poznání, že člověk je tvor s potřebami duchovními. Potřeba duc***** je v lidské DNA. Křesťan si uvědomuje, že byl stvořen ke spolupráci na Božím plánu se světem. Bůh je umělec, netvoří kopie. Proto je každý z nás jedinečný a neopakovatelný. Žijeme - li podle řádu k jakému jsme byli stvořeni, má to taky vliv na naši životnost a užitečnost. Ale to jsem odbočil.
Potřebu duchovního sdílení mají všichni lidé, i ti, kteří si to neuvědomují. Já bych označil za náboženství právě tuto podvědomou touhu po Bohu, ať už je naplňována jakýmkoli způsobem. U některých je to hledání, u jiných najítí smyslu života.
Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě, Bože. (sv. Augustin)
V tomto případě je křesťanství taky náboženstvím. Těch, z nichž mnozí už našli.
|
Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Středa, 21. květen 2008 @ 17:05:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | 'Potřeba duc***** je v lidské DNA' - Opravdu? Máte nějakou referenci? (To není ironie, to se skutečně ptám :)
|
]
Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 08:03:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
'Potřeba duc***** je v lidské DNA'
Je to samozřejmě myšleno obrazně. Duchovní záležitosti zřejmě nejdou dokázat fyzikálními metodami. Jejich existence se ale dá odvodit z praxe, ze stávajících věcí fyzikálního světa. Všechny národy a rasy na celém světě bez výjimky vždy usilovaly o duc*****. I ten nejizolovanější kmen v amazonském pralese měl svoje náboženství. Je to pravidlo, tady se nejedná o náhodu. Musí to být v člověku.
|
]
Re: Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 21:17:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobře :) 'Musí to být v člověku' - jenže kde? Každý živočich má DNA, proč se to tedy týká jen člověka? Je možné, že je to v DNA. Možná to, co tam je výrazně ovlivňuje náboženské chování (pud sebezáchovy, ...).
Ale je to všechno? Podle Genesis dal Bůh člověku smysl života (být jeho obrazem). Je to pídění se za ním (smyslem i Bohem) ukryto už zcela v tom prachu (třeba v DNA)?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 22:48:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Podle mě se člověk od ostatních živočichů liší tím, že má nesmrtelnou duši. Byl stvořen přece k Božímu obrazu. Myslím, že touha duše po společenství s Bohem je to, oč tu běží.
Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě, Bože. (sv, Augustin)
|
]
]
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Marobud v Středa, 21. květen 2008 @ 15:44:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | V zásadě každé ze známých náboženství má jinou funkci. Zatímco islám má výrazný společensko-politický rozměr, buddhismus je spíš filosofický systém. A jinou roli má křesťanství v USA a jinou v Etiopii.
Ani křesťanství není univerzálním vševysvětlujícím učením. Ale je to něco, co nám dodá smysl.
|
Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: jirka_ v Středa, 21. květen 2008 @ 22:58:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Asi ano, jen bych dodal, že alespoň u křesťanství to bylo s tím polem působnosti v historii velice různé, že plnilo v odlišných dobách častokrát velmi odlišné funkce.
V češtině (a např. také slovenštině) máme zvláštní jev - na rozdíl od většiny jazyků jsme nepřevzali pro náboženství původní "religio" (srov. např. anglické, německé a francouzské "religion", italské "religione", španělské "religión", ...), a asi je to i dobře, protože náboženství v dnešním slova smyslu = religio není tak docela pravdou. Ono totiž to latinské "religio" znamelo spíš něco ve smyslu jednotícího prvku společnosti - a že ač ve starověku tuto funkci plnilo typicky vzdávání božských poct, nemuselo to tak být vždycky, o tom se můžeme přesvědčit poměrně bohatě z evropské novověké historie. Jednotícím prvkem v Evropě bylo křesťanství asi bezpochyby ve středověku, ale třeba ve vědecky orientovaném racionalismu, k národu upjatém romantismu už ne - a o tom pak, že jinou funkci plnilo křesťanství v prvních stoletích n.l. asi není pochyb - vždyť samotní křesťané byli považováni za ateisty a misionáři měli problém vůbec vysvětlit, o čem to vlastně mluví (náboženství jako religio? filosofie? ani jedno...)
T.Halík rozlišuje základní tři funkce, které ve společnosti křesťanství v průběhu dějin plnilo - kromě "religia" to byl jakýsi zbožný cit(spiritualita) jako "pietas" a "confessio" jako světonázor. Každá u těchto funkcí měla v evropské historii pro křesťanství svůj prostor, ale je např. zajímavé, že u jiných náboženství tomu tak nebylo určitě ne ve stejné podobě, bylo by asi obtížné najít všechny důvody proč.
Jinak pokud jde o mě, sám jsem se vyjádření k otázce "co je to náboženství" zcela záměrně vyhnul nejen proto, co jsem psal výše. Je vůbec otázka, co si kdo pod tím pojmem představuje - sám se totiž nejenže stačil v dějinách mnohkrát změnit, ale navíc, právě proto, že to začíná čím dál víc vypadat, že křesťanství se opět stává oním "pietas", vše se stěhuje čím dál víc do duchovních a vysoce subjektivních zkušeností jednotlivců, což dělá jednotou definici o to těžší.
|
]
|
|
Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 21. květen 2008 @ 20:49:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Víra v Krista se nemůže srovnávat s tzv. "světovými náboženstvími". Všechna tato náboženství uctívají démony:"Anobrž, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechci pak, abyste vy byli účastnící ďáblů" (1Kor 10,20).
Ježíš Kristus - Syn Boží, si jako jediný činí exkluzívní nárok na přístup k Bohu skrze Něj. Ježíš Kristus neřekl:"Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Žádný nepřichází k Otci, než skrze Mne, ale také samozřejmě i skrze Mohameda, Buddhu, Krišnu ...atd.
Víra v Krista stojí v naprostém protikladu ke "světovým náboženstvím", a to včetně synagogy, která se po odmítnutí Mesiáše mezi tato světová náboženství zařadila a stala se synagogou satanovou (Zj 3,9) - při vší úctě k Židům, jako vyvolenému národu, který je milý pro Otce.
Víra v Krista je pravou zbožností, ale je nesrovnatelná s náboženstvími tohoto světa, jejichž bůh je ďábel. Čili víra v Krista NENÍ náboženstvím, v tom smyslu, jak slovo "náboženství" chápeme v souvislosti s mnoha různými náboženskými směry.
Mohamed, Buddha, Krišna a další budou stát před Kristem a budou jím souzeni. Nejsou na jeho úrovni. Už jen proto, že nikdo z nich nebyl vzkříšen a nepřešel ze smrti do Života.
|
Re: Re: Náboženství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 07:30:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Víra v Krista se nemůže srovnávat s tzv. "světovými náboženstvími".--
no samozřejmě,každý chválí to svoje zboží:-) ale někteří jsou tím tak zpití,že si pak nevidí dál než na špičku svého vlastního nosu..
--Všechna tato náboženství uctívají démony--
škoda,že jim to stvoky let před Kristem ap. Pavel nepověděl
--Mohamed, Buddha, Krišna a další budou stát před Kristem a budou jím souzeni.--
A proč by měly?
-- Už jen proto, že nikdo z nich nebyl vzkříšen a nepřešel ze smrti do Života.--
Buddha odešel do nirvány to je z hlediska buddhismu naprosto dostačující
|
]
|
|
Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Středa, 21. květen 2008 @ 21:11:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je tu jedna věc, která odlišuje křesťanství: spása je založena na bezprecedentní milosti Boží. I v ostatních systémech je nutná víra (islám, hinduismus, šintoismus, některé směry buddhismu, judaismus) nebo správné pochopení podstaty (ostatní směry buddhismu, taoismus, džinismus), ale vždy se spásy (obecně cíle, např. nirvány, sjednocení s božstvem) dosahuje skutky a vlastním snažením. V islámu jsem se například setkal s tím, že za dobré skutky se počítají jakoby kladné body, za špatné záporné - je-li součet kladný, je to dobré. Ten součet samozřejmě dělá Alláh, ale je tam stanoveno, že třeba nějaká modlitba (v pátek v mešitě, u Káby) má hodnotu
x modliteb soukromých. Je zvláštní, že této náboženskosti se hodně blíží ŘKC - zejména ve vztahu k očistci.
|
Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 07:38:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Je tu jedna věc, která odlišuje křesťanství: spása je založena na bezprecedentní milosti Boží.--
Podle autora Jakuba to tak docela neplatí .A i kdyby to tak bylo pak by bylo pěkně přestěné posílat někoho do pekla když mu nebyla dána ta milost
--ale vždy se spásy (obecně cíle, např. nirvány, sjednocení s božstvem) dosahuje skutky a vlastním snažením--
to bych netvrdil- z počátku vlastní snažení je a i tak se dotyční většinou spolehá na "vyšší síly" (ale nemusí) u vyšších stavů je právě nutné naprosté odevzdání vlastní snažení je naopak brzdou, nirvána není něco co se se dá dosáhnout vlastním snažením |
]
Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 09:53:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nulo, list Jakubův nám říká pouze tolik, že skutečná víra se pozná podle vnějšího projevu, tj. dobrých skutků.
Jde o to, že osvícení (tj. dosažení nirvány) od nikoho nedostaneš (jako milost od Boha). Je to člověk, který svými skutky něčeho dosáhne. Vzhledem ke konceptu nirvány je samozřejmě "nutné" vzdát se falešných představ o nějakém svém já. Pokud budeš meditovat v jednom kuse a budeš stále živit svoje ego, nikam se nehneš. I sám Buddha říkal, že poslední překážkou v dosažení nirvány bude pro jeho žáky lpění na Buddhově nauce (dharmě). Dharmu označoval za loď, která člověku pomůže přeplout rozvířenou řeku jeho vědomí, ale po přeplutí řeky ji je nutné nechat na břehu a pokračovat pěšky. Ale vždy je to člověk, který někdy za pomocí vyšších sil dosáhne změny - ať už jde o uvědomění si a prožití jednoty s božstvem nebo "prázdnoty". Jenže v křesťanství je to jiné -obdržíš milost a sám Bůh tě Duchem přetvoří. Rozdíl je patrný:
křesťanství = skutky děláš, protože jsi byl spasen,
jinde = skutky děláš, abys byl spasen, osvícen (ber to s rezervou - já vím, že mnohé východní nauky popírají existenci nějakého já, ale jako stručné vyjádření to snad použít lze).
Ale můžeme to udělat jinak - vyber si nějakou konkrétní nauku (školu, směr, náboženství) a rozdíl oproti křesťanství ti ukážu snadno, pokud ho tedy budu znát. Takhle obecně se člověk vždy dopustí jistých nepřesností. Ono je totiž nemožné vyjádřit se přesně, když tím "jinde" myslím současně islám i therevádový buddhismus:-)
|
]
Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 10:44:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Nulo, list Jakubův nám říká pouze tolik, že skutečná víra se pozná podle vnějšího projevu, tj. dobrých skutků.--
říká,že víra bez skutků je mrtvá, tudíž z jeho pohledu víra sama o sobě nestačí,byť by byla sebeskutečnější
--Jde o to, že osvícení (tj. dosažení nirvány) od nikoho nedostaneš (jako milost od Boha).--
už jsem napsal,že nirvána se nedosahuje,budhista ti nejspíš řekne ,že je zde stále
-- Buddha říkal, že poslední překážkou v dosažení nirvány bude pro jeho žáky lpění na Buddhově nauce (dharmě). Dharmu označoval za loď, která člověku pomůže přeplout rozvířenou řeku jeho vědomí, ale po přeplutí řeky ji je nutné nechat na břehu a pokračovat pěšky.--
Ano to je vystížné přirovnání
Ale vždy je to člověk, který někdy za pomocí vyšších sil dosáhne změny - ať už jde o uvědomění si a prožití jednoty s božstvem nebo "prázdnoty".Jenže v křesťanství je to jiné -obdržíš milost a sám Bůh tě Duchem přetvoří.--
ono kdyby to takto bylo,pak by člověk neměl onu svobodnou vůli-rozhodoval by se pod vlivem nějaké milosti ,byl by vlastně loutka a taky by to bylo jako v té říkance Vařila myšička kašičku, na zeleném rendlíčku, tomu dala,tomu víc, tomu málo,tomu nic. Ten plakal,ten skákal a ten maličký? Frrr do komůrečky na homolečky,tam se napapal.
Rozdíl je patrný:--
--křesťanství = skutky děláš, protože jsi byl spasen,--
přesněji protože si myslíš-věříš že jsi byl spasen . A jak jsem poznal většina lidí to takto jak píšeš v církvích nedělá - mají podvědoný sklon určité věci dělat a neurčité věci nedělat,z toho důvodu ,že mají jen myšlenkou jistotu o svém spasení a tak pořád konají aby si to své spasení zasloužily ,někde těžce nehřešili a tím se nedostali do nebe atd.
--Ale můžeme to udělat jinak - vyber si nějakou konkrétní nauku (školu, směr, náboženství) a rozdíl oproti křesťanství ti ukážu snadno, pokud ho tedy budu znát.--
Samozřejmě že rozdíly jsou vždy a každé náboženství je něčím specifické
|
]
Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 10:59:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | víra bez skutků je mrtvá, tudíž z jeho pohledu víra sama o sobě nestačí,byť by byla sebeskutečnější
Skutečná víra nemůže bez skutků existovat, skutky jsou právě jejím vyjádřením. Můžeš dělat skutky bez víry, ale nemůžeš mít víru a nedělat skutky lásky.
Křesťan nedělá skutky, aby byl spasen - to by byl pod zákonem (jsou takoví křesťané), opravdový křesťan koná skutky jako vyjádření své existence ve společenství se svým Stvořitelem. Nemůže jinak, nebyl by pravdivý sám před sebou. Skutky jsou přirozeným následkem jeho vztahu k Bohu - víry.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 11:22:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | No a teď mi, oko, zkus vysvětlit, proč se už 500 let hádají katolíci s protestanty o skutky, když to vidíme všichni stejně? Kdybych nevěděl, že jsi katolík, klidně bych si mohl myslet, že to, co jsi napsal, napsal nějaký evangelík (protestant, reformovaný obecně).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 13:14:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | No myslím, že je načase se přestat hádat a raději se povzbuzovat na naší cestě ke Kristu. I když naše cesta není úplně stejná, směřujeme přece ke stejnému cíli.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 23. květen 2008 @ 07:45:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Skutečná víra nemůže bez skutků existovat--
víra buď je nebo není ,nemůžu říci že v něco neskutečně věřím a pokud víra je může být i bez skutků což je z praxe známé a autor Jakuba to považuje za nedostatečné
--Křesťan nedělá skutky, aby byl spasen--
to je propagovaná teorie,v praxi to většinou funguje jinak-koná tak aby měl pocit,že si to spasení přesto zaslouží |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 23. květen 2008 @ 08:36:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Autor Jakuba říká, že víra bez skutků je mrtva. Pokud je víra mrtvá, tak vlastně už není. Jak se může projevit mrtvá víra? Můžeme to třeba nazývat akademickým názorem, ale ne vírou.
Tak, jako blesky doprovází hromobití, tak skutečnou víru doprovázejí činy.
Lukáš 17,6
Pán jim řekl: "Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: 'Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře', a ona by vás poslechla."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 23. květen 2008 @ 09:57:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Autor Jakuba říká, že víra bez skutků je mrtva. Pokud je víra mrtvá, tak vlastně už není. Jak se může projevit mrtvá víra?--
Tak že dotyčný jen věří ale jinak nekoná
--Tak, jako blesky doprovází hromobití, tak skutečnou víru doprovázejí činy.--
nutně nemusí ,ne všude se šíří zvuk
--Lukáš 17,6
Pán jim řekl: "Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: 'Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře', a ona by vás poslechla."--
Nevím proč zdůrazňovat "i s kořeny" ale vidíme,že ani víru zrnka hořčice dnes nikdo nemá a takové věci nedokáže
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 23. květen 2008 @ 10:49:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak že dotyčný jen věří ale jinak nekoná
Čili -pohodlný akademický názor, nevyžadující žádnou akci, žádnou energii. To je ta rozdílnost pojmů, co si představujeme pod pojmem VÍRA.
Pro mě je víra způsob života, toho jak vnímám život, jak dýchám. Kdo nedýchá, je mrtvý a nemá už ani akademické názory.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 23. květen 2008 @ 12:19:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Čili -pohodlný akademický názor, nevyžadující žádnou akci, žádnou energii.
I akadamický názor může být vírou ,navíc o víře o které se bavíme tak ta pohodlná právě dnes ve většině případu je
--Pro mě je víra způsob života, toho jak vnímám život, jak dýchám.--
Víra jako lidský čin znamená spolehnutí se. Je to postoj,ve kterém je minimum obranných postojů a minimum nedůvěry.
|
]
Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 11:19:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>>říká,že víra bez skutků je mrtvá, tudíž z jeho pohledu víra sama o sobě nestačí,byť by byla sebeskutečnější <<<
Nulo, promiň, ale to je nesmysl. Skutečná víra se pozná podle skutků. Copak si dovedeš představit skutečnou lásku k člověku bez skutků lásky? Budeš mi věřit, že opravdu miluju manželku, když uvidíš, že jí zahýbám, lžu a biju ji?
>>>už jsem napsal,že nirvána se nedosahuje,budhista ti nejspíš řekne ,že je zde stále <<<
Já vím, že se nedosahuje. Nirvána je v buddhismu popisována vesměs negativně, tj. že není jako to či ono. Pozitivně se o ní mluvilo např. jako o tom, co se stane s ohněm, když dohoří. Není to žádné místo, je to v podstatě znovuobjevení existujícího stavu. Všichni jsme buddhové, ale jen někteří si to uvědomí a prožijou. Ale právě to uvědomění (prožití) označuji jako dosažení. Ještě je důležité, mluvíme-li o therevádě, zenu nebo mahajáně. Původně Buddha zřejmě učil o neexistenci žádného trvalého já, které by třeba nějak splynulo ve skutečné božské já. Učil, že vše je složeno z dharem - včetně toho, co označujeme jako "já". Tyto dharmy (v případě "já" můžeme mluvit o duševních atomech) se po smrti odloučí (každý nese karmu) a pak se zase spojí v jinou bytost. Ale spojí se tak jako fyzické atomy - nový člověk může mít dharmy z několika zemřelých. Jenže tato veskrze neosobní nauka se moc dlouho neudržela - důkazem budiž už rané džátaky. Když se Buddhy ptali na "jáství", odpovídal:"Je jablko, které vyroste na stejném místě jako loni, stejné jako to loňské?". Obecně lze říci, že Buddha se vyhýbal spekulacím - říkal, že důležitá je praxe (tj. skutky) a ne nějaké úvahy o jáství, konečnosti vesmíru a bozích.
>>>Samozřejmě že rozdíly jsou vždy a každé náboženství je něčím specifické <<<
No to je přesně to, co jsem napsal. Křesťanství se prostě odlišuje ve způsobu "spásy". To samo o sobě neznamená, že je lepší, pravdivější než ostatní. V tomto ohledu je jednoduše jiné.
|
]
Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 21:48:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | 'víra bez skutků je mrtvá, tudíž z jeho pohledu víra sama o sobě nestačí,byť by byla sebeskutečnější'
Problém je v použití slova víra pro dvě skutečnosti.
- První skutečnost je něco, co existuje jen v mé hlavě.
- Druhá skutečnost je něco velmi podobného, ale kromě mé hlavy existuje i v realitě (skrze mé skutky).
Tyto dvě skutečnosti mohou někteří lidé zaměňovat.
Pavel říkal - nejsme spaseni ze skutků (samých o sobě), ale z 'druhé skutečnosti'.
Jakub dodává - nepleťme si 'první skutečnost' a 'druhou skutečnost' - liší se tím, vyvěrají-li z ní skutky.
Jde jen o problém chápání pojmu - Jakub opravuje omyl. Víra, o kterou jde, je to o čem mluví Jakub, nikoliv to bez skutků. I když pro to lidé používají stejné slovo a pletou si to. Jako podobný motiv na mě působí: ...ne ten kdo mi říka Pane, ale ten kdo činí vůli Otce...
|
]
Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 17:52:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | .....Je tu jedna věc, která odlišuje křesťanství: spása je založena na bezprecedentní milosti Boží. I v ostatních systémech je nutná víra.....ale vždy se spásy dosahuje skutky a vlastním snažením.....
Takhle to vypadá, že křesťanství má návrh. V křesťanství máme dva směry, když to trochu zjednoduším. Jeden, kdy věřící jsou vybírání Bohem k spáse, kdy přijeti spásy, víra je skutkem Božím a druhy kdy leží část odpovědnosti na člověku, kdy sice spásu připraví Bůh, ale člověk musí udělat ten skutek a to uvěřit v Ježíše. Pokud opomineme ten první směr, předurčení, tak při pohledu na druhy směr zde jíž nevidím rozdíl mezi křesťanstvím a jinými náboženstvími. Křesťanství jen nabízí trochu odlišnější systém spásy, ale vždy to bude člověk (alespoň v tom druhem pohledu) jenž musí denně uskutečňovat ten skutek jenž je víra v Ježíše. To ostatní, tzn. skutky se samozřejmě dějí jakoby samy, jsou jen výsledkem lidského skutku, víry v Ježíše.
|
]
Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 20:12:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne, nemyslel jsem to tak, že má křesťanství navrch. Jen ho to odlišuje. I u jiných systémů lze najít specifika, která je od ostatních odlišují. Všimni si, že jsem tam uvedl, že všude je potřeba víra (v některých systémech se mluví o poznání, ale nejde o poznání empirické, je to vlastně také víra). Po "uvěření" je ten rozdíl takový, jak jsem ho popsal nulovi: v křesťanství se něco dělá, protože uvěřil a protože je člověk spasen, jinde protože uvěřil a aby byl byl spasen.
|
]
Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 21:12:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...Ne, nemyslel jsem to tak, že má křesťanství navrch.....
Ano máš pravdu, tak jsi to nenapsal, ale z textu mi to nějak vyplynulo. Byla to má dedukce, možná mylná. Vycházela z toho, že způsob spásy nabízené křesťany bývá zpravidla používán jako argument vůči jiným náboženským směrům, proto jsem jej jaksi automaticky viděl i u tebe.
Ještě bych doplnil k svému předešlému komentáři toto:
.....ale vždy se spásy dosahuje skutky a vlastním snažením......myšleno u nekřesťanských duchovních směru.
Já si myslím, že toto platí i pro křesťanství. Chápu ten rozdíl na který poukazuješ "věřím a proto jsem jíž spasen" a "konám skutky, abych byl spasen". Já však ten skutek vidím pravě v tom "věřeni", protože kdybych to nečinil, přišel bych o spásu. navíc to "věřeni" sebou jaksi automaticky přináší spoustu dalších skutku, které se stávají závaznými pro křesťany. Je to vyučováni v tom, že Bible je Slovem Božím. Toto když ten "věřící" dostane pod kůži přináší spoustu dalších skutku jenž se stávají závaznými pro "věřícího". Je sice vyučován v tom, že je spasen vírou, ale je také vyučován v tom co by jako "správný" křesťan měl činit.
.....v křesťanství se něco dělá, protože uvěřil a protože je člověk spasen.....
Já bych to upřesnil takto: v křesťanství se věří, aby si člověk udržel spásu. V momentě kdy ten skutek, víra pomine, spasen není. Nevidím tedy příliš velký rozdíl mezi křesťanstvím a nekřesťanskými směry.
|
]
Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Čtvrtek, 22. květen 2008 @ 22:40:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslím, že je nesmysl, pokud někdo používá nějaké rozdíly mezi křesťanstvím a dalšími systémy, aby doložil jeho nadřazenost. Podstatnou otázkou je: kde je pravda. A náboženství, které je jí nejblíže, je to nejlepší. Jenže pravdivost se nedá dokázat;-) Jistě, mohu třeba dokázat, že Bible je založena na historických událostech, i když ne vše je tam správně. Toto třeba nedoložíš u véd. Mohu argumentovat lecjakým rozdílem, ale to vše je o ničem. Pokud není žádný bůh, jsou islám, judaismus, křesťanství a hinduismus (většina směrů) jen blábolem bez ohledu na to, jak jsou pěkné či ošklivé. Jistě, i tak zůstane Bible velmi cenným historickým dokumentem, ale o tom víra není. Pokud byl Mohamed pravým prorokem, pak je křesťanství blud a hereze. Pokud není Ježíš pravý mesiáš, je křesťanství opět blud a možná i modloslužba (pokud mají pravdu židé nebo muslimové, pak křesťané uctívají jako Boha pouhého člověka, který ještě ke všemu mohl být blázen, když se vydával za něco, co nebyl. Podvodník zřejmě nebyl - to by se asi nevydal sám na smrt).
Asi tě nepřekvapí, že považuji křesťanství za nejlepší, protože je nejblíže pravdě. Opravdu pečlivě jsem se věnoval studiu i dalších systémů, ale Bůh mi ukázal cestu ke Kristu. Objektivně vzato, křesťanství nemusí být nejlepší a to, že mě Bůh přivedl ke Kristu, si mohu jen namlouvat a může to být prostě tak, že je mi Ježíšova zvěst nejbližší. Nepopírám, že o své víře čas od času pochybuji, a uvědomuji si, že ji nijak nemůžu dokázat. Považuji ale za nutné nežít vědomě ve lži. Mýlit se mohu, nalhávat sobě a lhát ostatním nesmím.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 23. květen 2008 @ 06:55:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ok.
.....Podstatnou otázkou je: kde je pravda. A náboženství, které je jí nejblíže, je to nejlepší.....
Máš pravdu, že dost těžko posoudíme, které z naboženství je pravdě nejblíž. Zdá se mi, že vycháziš z předpokladu, že pokud je nějaký Bůh, tak zde má svou cirkev. Potom tuto cirkev vyhledáš zkoumáním, posuzovaním různých naboženských směru a ten který pokladaš za nejbližší pravdě přijmeš za svůj. Toť můj pohled možná opět mylný.
Můj přístup je trochu jiný. Nemyslím si, že pokud je nějaký Bůh, že zde má svou cirkev, své Písmo. Jsem přesvědčen, že veškere duchovní směry jsou pokusem poznát svět, dát odpovědi na otázky. Ale jsou to lidské představy, relativní pravdy. Já nehledám to "nejlepší" naboženství, ale to "nejlepší" v něm.
....Považuji ale za nutné nežít vědomě ve lži.......
To já také. I proto nejsem křesťanem. To však neznamená, že někdo z nás dvou žije ve lži. Ani ty, ani já. Žijeme podle svého poznání, podle svých zkušenosti, podle toho jaci jsem a je to v naprostem pořádku. Má "pravda" není tvou a naopak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 23. květen 2008 @ 08:27:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jan 6,63
Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil jsou Duch a jsou život.
Myslím, že tady jsou skutečně hranice našeho rozumu, pokud se chceme dostat dál, tak ve víře a lásce. Otevřít s důvěrou dveře svého srdce Bohu, na které on klepe, ale bez pozvání nevstoupí.
Další poznání Boha už není v intencích lidského rozumu, ale zkušenosti s Bohem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 23. květen 2008 @ 21:33:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Milé Oko,
schválně si přečti Sk 9 - k Saulovi z Tarzu u Damašku přišel Bůh bez pozvání a dost razantně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 23. květen 2008 @ 21:56:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To ale není pravda. Saul byl horlivý farizej. Hořel pro Hospodina a protože byl přesvědčen, že křesťané škodí, pronásledoval je. To není obraz pohodlného lenivce. Hledal Boha a nalezl.
Zjevení 3,16
Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.
To je přesný opak Saula.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 25. květen 2008 @ 19:01:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Hledal Boha a nalezl.....
Spíš bych řekl, že byl Bohem nalezen. Proti setkání s Ježíšem jenž se pro něj stal zkušenosti by se dost těžko vzpírál. Kdyby k tomuto setkání nedošlo, možná by se proslavil počtem "popravených" křesťanů.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 25. květen 2008 @ 18:56:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Otevřít s důvěrou dveře svého srdce Bohu, na které on klepe....
Věřím, že to tak u mne je a je také dost možné, že právě ta má otevřenost mne přivedla tam kde jsem.
....Další poznání Boha už není v intencích lidského rozumu, ale zkušenosti s Bohem......
Přesně tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Pátek, 23. květen 2008 @ 09:03:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Přesně tak. Na světě jsou tisíce různých náboženství a filosofií, které se snaží svět vysvětlit. Zřejmě se shodneme, že aspoň jedno(a) z nich je pravdě nejblíže, tj. její vysvětlení je nejblíže skutečnosti. Nemusí to být nutně církev - nevycházel jsem z toho předpokladu. Byl jsem vychován jako ateista a materialista, takže jsem nejprve zkoumal tento směr. Předpokládám, že uznáš za možné, že existuje Bůh a že máme nějaké jeho slovo (písmo). Stejně tak já uznávám, že je možné, že Bůh existuje a že je to asi tak, jak píšeš. A je dokonce možné, že žádný Bůh není.
Ačkoliv ani jeden z nás nežije vědomě ve lži, je jisté, že aspoň jeden z nás (možná oba) se plete. To je už ale úděl člověka. Proto se snažím stále studovat. Věnuji zvýšenou pozornost právě kritikům a kritice mého poznání a víry. Používám takový metafyzický Damoklův meč. Pokud mají pravdu materialisté a smrtí vše končí, pak je celkem jedno, čemu tady na zemi kdo věřil. Tím mečem je ale představa, že pravdu ohledně Boha má někdo jiný, takže se snažím být maximálně upřímný, abych byl schopen "obhájit" svoji víru a upřímnost i v případě, kdy bych stanul před soudnou tváří Alláha nebo Kršny. Aby "verdikt" takového Boha, kterého jsem neuznal, byl:"Heretik, bludař, ale upřímný.":-) Asi to zní divně, ale já to tak vidím;-)
Dotýkáme se jedné velmi zajínavé ozázky. Ve všech náboženských i filosofických systémech jsou opravdu upřímní lidé, kteří pravdu hledali a kteří k problému přistupují podobně jako já. Opravdu mě trápí a vrtá hlavou, proč se mezi sebou neshodneme. Člověk samozřejmě nevidí do srdcí druhých a občas má problém pochopit i svoji motivaci, ale znamená to snad, že Bůh vede jen někoho? Nebo mají pravdu ti, kteří říkají, že k Bohu vedou všechny cesty a že je naprosto přirozené, že nejsou stejné, protože každý jsme jiný a jdeme z jiného místa? Ze své zkušenosti vím, že si člověk nevybírá víru, která je mu nejbližší a která se mu nejvíc líbí. Kdyby to tak bylo, vybral bych si bez diskuzí therevádový buddhismus (najdeš ho např. na Srí Lance, v Thajsku a Barmě) - právě proto mám z Bible nejradši Kazatele:-)) Z tzv. svatých knih se mi nejvíce kromě Tripitaky líbí Aštávakragíta (celý text zde - je to krátké) a celkem i Tao Te Ting. No a právě proto říkám, že mě ke Kristu přivedl Bůh, protože já bych si ho a Bibli nevybral. Pokud mě totiž k víře nedovedl na základě mého hledání Bůh, pak prostě nechápu, proč jsem křesťan:-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jedna odlišnost křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 25. květen 2008 @ 18:52:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | .....Předpokládám, že uznáš za možné, že existuje Bůh a že máme nějaké jeho slovo (písmo)......
Ano, za možné to lze položit, ale dle mého to je hodně nepravděpodobné. Nějak mi je z principu podezřele každé naboženství, které o sobě tvrdi "já jsem to pravé" anebo "já mám to pravé písmo". Nejsem znalec žadného naboženství, ale to co vím např. o písmu křesťanském mi stači na to abych byl obezřetný vidět v něm Boží původ. Tak jako ty nechceš žít vědomě ve lži tak ani já ne. Kdybych měl říct "ano, věřím, že Písmo je inspirované Bohem" tak bych lhal.
K druhemu odstavci toto. Sám sobě nejsem soudcem. Nemohu dost dobře posoudit jestli to, že odmitám např. křesťanské evangelium je proto, že jsem dostatečně upřímný, anebo to je proto, že jsem kdysi udělal nějakou chybu diky které se zastřelo mé duchovní srdce. Tímto se nezaobirám. Věřím, že jsem otevřený pro druhý názor, jsou časy kdy se ptám nebes jestli není chyba ve mně, že Boha odmitám, snažím se být otevřený pro každé Jeho slovo, pokud On je. Je také dost možné, že cesta po které jdu je Jeho cesta pro mne, těžko posoudit. Jdu i s rizikem, že mi jednou bude zjeveno kde jsem udělal chybu, ale jedno je jisté, nemohu jinak. Jinak bych musel žít ve lži. Kdybych měl teď vyznát "Ježíš je Pán", lhal bych, ale jak se přinutit, přesvědčit k tomu abych toto řekl? Je jasné, že je toto z mé strany nemožné.
|
]
|
|
|
|
