Grano Salis - Duchovní dary

V NZ je několik skupin duchovních darů (např. také Ř 12,4-8). Budu se nyní zabývat výčtem, který je uvedený v 1Kor 12,7-11. Protože zde jde o nadpřirozená charismata, kdežto v Ř 12 jde spíše o vlohy nebo talent k něčemu. Charismata v 1Kor 12 jsou vlastně aktuální projevy a zjevení Pánova Slova nebo skutků nebo obojího dohromady. Jsou svědectvím toho, že Pán Ježíš je Živý a že s námi komunikuje.

Slovo "charisma" znamená "dar milosti". Kromě jednoho daru (rozlišení duchů) jde o bodově udělované dary Ducha - dar se zjeví a pak jeho projev opět pomine až do příštího zjevení. U rozlišení duchů působí charisma permanentně, protože jinak by bylo třeba toto rozlišení udělovat v neustálých mnohačetných zjeveních, kterých by musely být stovky za den. Proto je to zařízeno tak, aby toto charisma působilo permanentně. Bůh nedělá zbytečnou práci a netrpí inflací slov ani skutků.

Existuje směr učení, který tvrdí, že v POapoštolské době již valná část charismat nepůsobí. Bůh je prý nahradil Písmem. K tomuto tvrzení je zneužito slovo v 1Kor 13,10:"Až by přišlo dokonalé, tehdy to, co je zčástky, vyhlazeno bude." Tím dokonalým je myšlen kánon Písma. Proto již dnes prý např. není třeba žádné aktuální Boží Slovo, které by Pán promlouval do naší situace. Máme Písmo, a tím to končí. Toto učení udělalo z Pána němého. My víme, že to dokonalé je teprve v budoucnosti a je tím myšleno zjevení přítomnosti Krista - až Jej uvidíme tváří v tvář, což vyplývá i z kontextu v 1Kor 13,12. Učení o neexistenci některých duchovních darů, tvrdí, že proroctví dnes již neexistuje. Zj 19,10 však říká:"Svědectví pak Ježíšovo jest pak duch proroctví." Oni vlastně tvrdí, že Ježíš již dnes nemá žádné svědectví. Duchovní dary však mimo jiné slouží právě k potvrzení, že Syn Boží je Živý, vzkříšený, mluvící a jednající.

Duchovní dary (charismata) v 1Kor 12 působí často v kombinaci spolu s některými ostatními dary. Začneme dvěma nejdůležitějšími charismaty, která jsou potřebná k poznání konkrétní Boží vůle pro život Kristova učedníka - slovem moudrosti a slovem poznání.

SLOVO MOUDROSTI - často působí v kombinaci se slovem poznání nebo s proroctvím. Jde o návod, jak jednat a co dělat nebo co říkat v určité situaci. Příklad tohoto charismatu je např. v Mt 2,13-14: Anděl Páně dal Josefovi ve snách slovo moudrosti, že má s Ježíšem utéci do Egypta, před pronásledováním Herodese.

Mt 2,12: Mudrci byli ve snách napomenuti slovem moudrosti, aby se nevraceli zpět přes Herodese.

Sk 16,9-10: Pavlovi se v nočním vidění ukázal Makedonec prosící o pomoc. To bylo slovo moudrosti, aby Pavel věděl, jakým směrem se má dále ubírat v misii. Vidíme, jak se se slovem moudrosti zachází. Je třeba okamžitě poslechnout a bez otálení slovo moudrosti vykonat. Pavel ihned uposlechl a šel.

Sk 9,10-11: Pán se ukázal učedníkovi Ananiášovi, a nařídil mu, aby vyhledal Saula z Tarzu v ulici, která se jmenuje Přímá. Zde vidíme přesnost Pánovy instrukce. Oznámil Ananiášovi i přesné místo Pavlova pobytu. Zde působilo slovo moudrosti v kombinaci se slovem poznání.

Sk 23,11: Kdyby se v noci nepostavil Pán Ježíš u Pavlova lůžka a nesdělil, mu, že "tak jako svědčil o Něm v Jeruzalémě, tak o Něm musí svědčit v Římě", nevěděl by Pavel u soudu před Festem (Sk 25,10-12), co má dělat a mluvit. Díky tomuto charismatu "slova moudrosti", však věděl, že musí svědčit o Pánu v Římě před samotným císařem a proto mohl Festovi říci:"Před trůnem císařovým chci státi a tam souzen býti." Pán Ježíš tedy Pavlovi již předem sdělil budoucí milník v jeho životě a ukázal mu další budoucí křižovatku na cestě Boží vůle, a tak Pavel věděl (měl moudrost), co má dělat a kudy ho Duch svatý vede.

Mt 10,19:"Když vás vydají, nebuďte pečliví, kterak a neb co byste mluvili, DÁNO bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti. To je zaslíbení Páně, že Duch Otce jim v každé situaci dá slovo moudrosti, aby věděli, co mají mluvit. Pán Ježíš v podstatě neudělal a neřekl NIC, co by nevycházelo ze slova moudrosti. Vše, co Pán Ježíš udělal nebo řekl, bylo moudré, bylo to vykonání slova moudrosti slovy nebo skutkem.

SLOVO POZNÁNÍ - Zprostředkuje nám poznání potřebné v určitých situacích. Vyskytuje se často v kombinaci se slovem moudrosti nebo s proroctvím.

Lk 1,26-38: Andělské zjevení poskytlo panně Marii slovo poznání o tom, jaká je Boží vůle pro její život.

Mt 1,19-24: Josef dostal ve snu slovo poznání o tom, jak se věci mají s Mariiným těhotenstvím.

Sk 9,1-6: Skrze charisma slovo poznání bylo Saulovi z Tarzu dáno poznání, že Ježíš Nazaretský je Bůh - Syn Boží. Každý, kdo kdy uvěřil v Krista, uvěřil na základě charismatu slova poznání, když poznal, že Ježíš Kristus je PRAVDA v Osobě.

Mk 2,8: Ježíš poznal svým duchem myšlení zákoníků.

Lk 24,31: Učedníci poznali Ježíše při lámání chleba. Slovo poznání jim otevřelo oči.

Slovo poznání se může týkat čehokoli, co je důležité pro vykonání Boží vůle. Proto také obě dvě charismata - moudrost a poznání
jsou důležitá pro konkrétní Boží vůli pro každého učedníka Páně.

DAR VÍRY - zde se nejedná o základí víru v Krista ani o naši důvěru k němu. Jde zde o dočasný, momentální podíl na samotné Boží víře, která může přenášet i hory, pokud si to Bůh přeje. Tato víra může najednou přijít na několik zlomků se*****y nebo na několik se***** a vypůsobí znatelnou změnu ve fyzické oblasti. Jedna naše sestra měla před 16 lety oční zákal a byla v nemocnici těsně před operací. Modlili jsme se za ni a najednou na mě přišla Boží víra. Oční zákal zmizel a ta sestra na operaci nemusela.
Dar víry se vyskytuje často v kombinaci s darem uzdravování nebo divů činění.

Příklady: Mojžíš tento dar dostal při rozdělení Rudého moře.

Sk 3,1-16: Udravení chromého u chrámových dveří Petrem a Janem.

Sk 5,1-10: Usmrcení Ananiáše a Zafiry. Zde v kombinaci s darem rozlišování duchů či slovem poznání a slovem moudrosti.

DAR UZDRAVOVÁNÍ - slouží k uzdravování nemocí ať už způsobených démony nebo bez nich. Působí často v kombinaci se všemi ostatními charismaty.

Příklady nebudu uvádět, neboť jich je v NZ bezpočet.

DAR DIVŮ ČINĚNÍ - patří sem vymítání démonů, utišení bouře, nadpřirozené vysvobození z vězení, přenesení evangelisty Filipa na jiné místo vzdálené třeba několik desítek kilometrů (Sk 8,39-40), oslepení čarodějníka Elymase (Sk 13,7-12), Pavel setřásl do ohně jedovatou ještěrku, která ho uštkla, ale neublížila mu (Sk 28,3-6), učedníci mají zaslíbeno, že jim neublíží nevědomě pozřený jed ani uštknutí hadů (Mk 16,18), vzkříšení z mrtvých skrze Pána i skrze apoštoly. Dar divů činění může opět působit v kombinaci s ostatními duchovními dary.

DAR PROROCTÍ - Proroctví je určeno ke sdělování Boží vůle nebo k ukázání budoucích věcí. Je proroctví slovní (přímé) nebo v obrazech (nepřímé), které potřebuje výklad. Často působí v kombinaci se slovem poznání nebo slovem moudrosti. Ve slovní podobě je učedník inspirován Duchem svatým, aby sděloval Pánovo Slovo. Proroctví má tyto nepřímé formy:

- prorocké sny (řec."onar") - jde o živé, barevné sny, které mají zcela jinou kvalitativní úroveň, než obyčejné lidské sny. Bůh skrze tyto sny sděluje důležité věci. Obvykle je věřící dostává v posledním nočním bdění, nad ránem, kdy má největší přítomnost Ducha a kdy je očištěn od přestupků předchozího dne a je v maximálním klidu. Patří sem i dar výkladu prorockých snů - viz. Daniel nebo Josef v Egyptě. Se svým nejbližším bratrem jsme za posledních 18 let měli kolem 60 prorockých snů, seznamujících nás (mimo jiné) s budoucí Boží vůlí pro nás.

- prorocká vidění (řec. "orama") - jsou to obrazem předávaná vidění skrze Ducha svatého. Na rozdíl od snů jsou však předávána v bdělém stavu. Buď nečekaně a náhle nebo (nejčastěji) při modlitbě. Jimi nám Bůh opět něco sděluje - nejčastěji moudrost nebo poznání.

DAR ROZEZNÁNÍ DUCHŮ - permanentní dar, který umožňuje vnímat duchy, zda jsou z Boha nebo nikoliv (1Jan 4,1). Tento dar, jako jediný obvykle nepůsobí v součinnosti s ostatními charismaty. Působí samostatně. Někdy může být doplněn slovem poznání (viz. následující příklad konkrétní identifikace ducha).

Příklad: Sk 16,16-18: Pavel odhalil v děvečce z Filippis nečistého ducha, konkrétně ducha hada (pneuma pythóna) - věštího ducha. Přestože mluvila pravdu, nemluvila ji v Duchu Božím, ale v nečistém duchu. Zde je tento dar doplněn ještě dalším - darem činění divů (vymítání démonů).

ROZLIČNOST JAZYKŮ - Jde zde o mluvení srozumitelnou lidskou cizí řečí nebo některou z andělských řečí (1Kor 13,1). V podstatě jde o proroctví, které je však předávané tímto způsobem - řečí v neznámém jazyku. Je to proroctví rozměněné na drobné - na jazyky a výklad. Nejde zde o mluvení jazyky (modlitba či chvála), které slouží k budování našeho ducha (1Kor 14.4).

VYKLÁDÁNÍ JAZYKŮ - Zatímco jeden věřící mluví poselství v jazyce, pro celou místní Církev, jiný věřící současně s ním dostává nadpřirozený výklad, který se odvíjí spolu s tím, jak mluví první věřící. Všimněte si, že zde nejde o přirozený PŘEKLAD cizího jazyka, ale o VÝKLAD daný nadpřirozeně Duchem svatým. Pokud ve sboru není věřící s darem výkladu jazyků, nemá se ve shromáždění veřejně mluvit jazyky.

Na závěr tohoto stručného základního pojednání (které můžeme ještě rozvíjet), je třeba říci, že charismata jsou dary milosti, takže nejsou dávána v závislosti na duchovním stavu věřících - viz. Korintští. Ze zkušenosti však je známo, že čím svatější život věřící vede, tím častější jsou u něj projevy charismat. Duch svatý totiž zjevuje hlubiny Boží. K tomu je ale zapotřebí být Duchem svatým maximálně naplněn. A to není možné, pokud přijímáme ducha světa (1Kor 2,10-12) a nejsme odděleni (= svatí).

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace