Kapitola 1. Proè je Abrahamovo potomstvo tak dùležité? Abraham je jednou z nejdùležitìjších osobností v celých dìjinách a hned po našem Spasiteli jednou z nejvýznaènìjších postav Písma. Jeho význam si mùžeme ještì ozøejmit:
- Abraham je jediným èlovìkem, jehož kdy který pisatel Bible nazval „pøítelem Božím“ (Izajáš 41:8; List Jakubùv 2:23). Abrahamovo pøátelství s Bohem èili „ospravedlnìní milostí skrze víru“ používá Pavel, když obhajuje koncepci, že všichni vìøící všech vìkù jsou „spaseni milostí skrze víru“ (Øímanùm 4).
- Celé Písmo od Genesis 12 až po závìr knihy Zjevení je pøíbìhem Abrahama, jeho „potomstva“ a vztahu tohoto potomstva ke zbytku lidstva.
- Žádný jiný èlovìk v Písmu ani v dìjinách (s výjimkou Adama) není, pokud jde o potomstvo, tak úzce spøíznìn s Kristem.
- Všechna požehnání, která izraelský národ dostal, dostal jen díky Božímu slibu Abrahamovi. I za to, že byli vysvobozeni z Egypta a na Sínaji ustaveni jako národ, vdìèili jen svému tìlesnému pùvodu z Abrahama.
Jejich volání o pomoc vystupovalo z té otroèiny k Bohu. Bùh vyslyšel jejich sténání, Bùh se rozpomnìl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem, Bùh na syny Izraele pohledìl, Bùh se k nim pøiznal. (2. Mojžíšova 2:23-25) - Kristus pøišel do tohoto svìta,
… aby prokázal milosrdenství našim otcùm a vzpomenul na svou svatou smlouvu – na pøísahu, kterou pøísahal Abrahamovi, našemu otci … (Lukáš 1:72-73, NBK) - Apoštolové kázali evangelium jako naplnìní smlouvy, kterou Bùh uzavøel s Abrahamem.
Vás se týkají zaslíbení prorokù i smlouva, kterou Bùh uzavøel s vašimi otci, když øekl Abrahamovi: „V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.“ Pøedevším pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám pøinesl požehnání a odvrátil každého od jeho høíchù. (Skutky 3:25-26) - Je nemožné by jen zaèít chápat list Galatským, aniž by èlovìk rozumìl, jaký význam má Abraham a jeho vztah k dnešním vìøícím. Všichni „lidé víry“ jsou „syny Abrahamovými“ (Galatským 3:7) a „docházejí požehnání spolu s vìøícím Abrahamem“ (Galatským 3:9). Kristus zemøel na køíži, „aby požehnání dané Abrahamovi dostaly … i pohanské národy“ (Galatským 3:14).
- Abraham získal ospravedlnìní jako Boží dìdictví vírou v zaslíbení evangelia, které mluvilo o Kristu (Galatským 3:6-9,18), a vy a já, kteøí dnes vìøíme témuž evangeliu, získáváme totéž dìdictví ospravedlnìní, protože vírou jsme „potomstvo Abrahamovo a dìdicové toho, co Bùh zaslíbil“ (Galatským 3:29).
Opakuji, co jsem už øekl. Hned po Kristu je Abraham jedním z nejvýznamnìjších lidí v celém Písmu. Žádní dva lidé nejsou, pokud jde o jejich „potomstvo“, v takovém pøíbuzenském vztahu jako Abraham a Kristus. Celá historie vykoupení krouží kolem „Abrahama a jeho potomstva“. V tom, abychom ve spisech Starého i Nového zákona vidìli jednotnou zvìst o vykoupení prostøednictvím našeho Pána Ježíše Krista, nám nemùže žádný poznatek pomoci více, než když budeme vìdìt, co pøesnì bylo Abrahamovi a jeho potomstvu slíbeno a kdo pøesnì je tím potomstvem, kterému to bylo slíbeno. Rozdílné odpovìdi na tyto otázky oddìluje dispenzacionalismus od teologie smlouvy už v jejich základních východiscích.
Až dosud bylo naše studium snadné. S biblickými texty a s tím jedním všeobecným závìrem, že je Abraham dùležitý, bude souhlasit každý. Je ale tøeba vznést a prodiskutovat mnoho otázek. Odpovìdi na následující otázky jsou zásadní nejen pro to, abychom chápali Abrahamovu roli a sliby uèinìné jeho potomstvu; pøedstavují také základ našeho pøístupu k celému Písmu. Naše chápání historie, proroctví, budoucnosti Židù, podstaty církve, køtu, Božího království, naše chápání vztahu mezi zákonem a evangeliem a mnoha dalších problémù hluboce závisí na tom, jak na nì odpovíme.
Základní otázky, které se týkají Abrahama a jeho potomstva - O kom pøesnì Písmo mluví v rùzných oddílech, kde je zmínìno Abrahamovo potomstvo? Je zøejmé, že ne všechny Abrahamovy pøirozené dìti jsou „uznány“ za jeho potomstvo v tom smyslu, v jakém se o nìm mluví v Boží smlouvì.
- Oznaèuje „Abrahamovo potomstvo“ vždy tytéž osoby?
- Kolik rùzných významù mùže „Abrahamovo potomstvo“ mít?
- Jak bezpeènì poznat, o kterých konkrétních druzích potomstva (o kterých lidech) urèitý oddíl mluví? Kdy pojem „Abrahamovo potomstvo“ zahrnuje
- Izáka, ale ne Izmaele,
- Jákoba, ale ne Ezaua,
- nebo køesana pohanského pùvodu, ale ne Žida?
- Jaká požehnání pøesnì byla Abrahamovu potomstvu v jednotlivých textech zaslíbena? Jákob dostal zaslíbení, která jeho bratr Ezau, dvojèe, nedostal. Jak zapadají Izmael, Izák, Ezau, Jákob a novozákonní vìøící pohanského pùvodu do odpovìdí na následující otázky?
- Je „Abrahamovo požehnání“ jedna vìc nebo nìkolik?
- Jsou pro rùzná potomstva urèena rùzná požehnání?
- Je nìjaké požehnání, které dostanou všechny druhy Abrahamova potomstva?
- Jsou nìkterá požehnání urèena jen jednomu nebo jen nìkterým druhùm Abrahamova potomstva?
- Jak bezpeènì poznat, o kterém konkrétním požehnání urèitý oddíl mluví?
- Za jakých podmínek pøesnì mají jednotlivé druhy potomstva obdržet pøíslušná požehnání? Církev, jako Abrahamovo potomstvo, byla založena na jiných zaslíbeních než izraelský národ, rovnìž Abrahamovo potomstvo.
- Jsou nìkterá zaslíbení, daná Abrahamovi a jeho potomstvu, „podmínìná“ a jiná „nepodmínìná“? Jak je rozeznat?
- Získá èlovìk nìkterá požehnání automaticky na základì svého tìlesného pùvodu a jiná pouze osobní vírou?
- Jak poznat, které konkrétní podmínky se v urèitém verši vztahují na pøíslušná zaslíbení pro jednotlivé druhy potomstva?
- Jsou všechna zaslíbení daná Abrahamovi bezpodmíneèná – to znamená taková, že je nelze zrušit, když byla jednou vyøèena – nebo jsou nìkterá svázána s jinými skuteènostmi tak, že za urèitých okolností pøestávají platit? Lze je napøíklad odvolat, když se zmìní podmínky, za kterých byla uèinìna?
- Jsou dnes zaslíbení ohlednì palestinské zemì daná Abrahamovi a znovu potvrzená izraelskému národu
- ukonèena,
- duchovnì naplnìna v církvi
- nebo „odložena“, aby byla v budoucnu naplnìna v pozemském miléniu?
- Která zaslíbení daná Abrahamovu potomstvu ve Starém zákonì máme chápat v „duchovním“ a která v „doslovném“, „pøirozeném“ èi „fyzickém“ smyslu?
- Jak pøesnì bychom dnes mìli aplikovat tyto odpovìdi v otázkách
- podstaty církve a její vazby k Izraeli v minulosti, v pøítomnosti a v budoucnosti,
- vztahu staré smlouvy a nové smlouvy,
- úèelu a role zákona na Sínaji a v dnešní církvi,
- smyslu a podmínek køtu a jeho souvislosti s obøízkou,
- spojení mezi církví a státem
- a v otázce milénia?
Není možné odpovìdìt v této knize na všechny tyto otázky. Doufám jen, že se mi druhé podaøí povzbudit, aby se každou z nich zabývali podrobnìji. Všechny jsou úzce spojeny s naším chápáním požehnání slíbených Abrahamovi a jeho potomstvu. Spoèívají v nich skuteènì základní rozpory mezi teologií smlouvy a dispenzacionalismem. Odpovìdi na nì jsou také jedním z hlavních dùvodù, proè já, jako baptista, jehož teologie je pøevážnì reformovaná, nemohu pøijmout základní pøedpoklady dispenzacionalismu ani teologie smlouvy. Celá kniha zdarma k dispozici zde: http://www.hcjb.cz/Knihy/eKnihy/4potomstva/html/index.html
|
