Abych zabránil nedorozumění, definoval jsem pojem specifická charismata, abychom se nějak mohli domluvit. Charisma (dar milosti) je totiž jistě jakýkoliv dar a jistěže jej máme všichni nějaký a máme si jimi sloužit, i dar vyučovat je dar, i dar povzbuzovat, i dar dávat. Ve všem tomto může nadpřirozeně působit Boží milost a dotýkat se lidí skrze nás.  Já jsem ovšem chtěl mluvit o "darech", která apriori jaksi zjevují Boží jednání.

  Uvedu příklad. Ježíš uzdravil slepého. Pro zákoníky to byl problém. Prostě se s tím nemohli smířit. Pro mnohé to ovšem bylo světlo a Písmo k tomu dokonce říká "že Bůh jej potvrdil znameními a zázraky" o nich dokonce Ježíš tvrdí, že tyto "skutky" svědčí o něm a že lidé mají věřit mu i "kvůli těm skutkům, které Otec činí skrze něj". (to je také důležité). Jestliže někdo tvrdí, že má apoštolskou službu, tak Písmo jasně zjevuje znaky apoštolské služby "Znaky mého apoštolství se mezi vámi projevily s přesvědčivou vytrvalostí, v znameních , divech a mocných činech."
"Bůh potvrzoval jejich svědectví znameními, divy i rozličnými projevy své moci a rozdílením Ducha svatého podle své vůle" je o dalších lidech.
Docela podstatná je i modlitba jednomyslná bratří "Vztahuj svou ruku k uzdravování, čiň znamení a zázraky skrze jméno..." .Ne nepodstatné je i Ježíšovo slovo o znameních těch, kteří v něj uvěří. Mezi nimi je zmíněno i to tebou zatracované a "tajné" mluvení jazyky a "modlitba k uzdravení". (předpokládám, že doktoři nejsou všichni věřící)

  Nic, kdo bude číst, uvidí v Písmu, že nemůže vytrhnout z Bible i dary, které zasahují do přirozeného řádu věci jaksi nadpřirozeně a jsou zázrakem, něčím proti běhu viditelně skutečných věcí.

  Uvedu pár věcí.

 John Wimber dle svých slov byl vyučován, že dary nejsou. (Jeden z postojů k darům, který tu také někteří zastávají je , že dary už prostě nejsou . Myslím tím teď ty jasně nadpřirozené, jako například okamžité uzdravení po modlitbě. ) John Wimber však prožil situaci, kdy na jeho dítě spadl roj včel nebo co a popíchal jej tedy absolutně. Víte, že to může vést až k smrti. John Wimber v tu chvíli, to jsem docela rád, zapomněl na toto bludné učení a prosil Boha o uzdravení, Bůh jej vyslyšel. Později o tom kázal,mluvil, ale nic. Dokonce pochytali nemoci od lidí, za které se modlili. Jenže oni si řekli, že budou držet to, co říká Písmo a budou v tom pokračovat. (to pochytání nemocí mi připadne podobné se mnou, včera jsem byl tak grogy, že jsme měl problém přes den si z postele vzít sklinku džusu vedle na stolku  a napít se ) Později po jistých událostech se začalo s jejich službou dít i to, že lidé byli zbavováni nemocí tak, jak tomu čteme v událostech o Ježíši, Pavlovi a dalších křesťanech.

 Služba uzdravování je prostě fakt. Aviaf používá nefér argument proti mně, kdy se snaží můj poukaz na rozdíl mezi nemocnicemi a službou uzdravování skrze nadpřirozenou Boží moc, změnit na pohrdání nemocnicemi. Schválně jsem si na to dal pozor a v textu uvedl, že jsme za nemocnice vděčný. To ale aviaf už přeskočil a mluví o mně, jako že tím pohrdám, což je "hloupost". Sám jsem kdysi chytl od děcek žloutenku a jak jsem byl vděčný, že mne u nás v ČR ošetřili a vyléčili. Já jsem vděčný za doktory, nemocnice (kromě těch oddělení co provádějí potraty, nebo jiné nekalé až hrozivé praktiky, že). Takže tento poukaz na dar uzdravování v této podobě není prostě pohrdnutím nemocnic. Kdybych chtěl přijmout, že každý doktor dostává automaticky vystudováním lékařské fakulty dar od Boha (třeba i Mengele) léčit a uzdravovat, pak bych to třeba za nějaký dar považovat mohl,(teď myslím to, když to člověk používá opravdu v službě bližnímu a nezabíjí třeba děti přitom na gynekologiích nebo kde) . Rěkněme, že tu základní dobrou službu lékařů i v cizích zemích prostě dejme tomu za obdarování a dar(charisma) uznám (proč ne?), pak stejně mi zůstanou ty nadpřirozenější dary a uzdravování, které v Bibli jsou a Bůh s nimi prostě neskončil. (poslední dobou ke mně chodí jeden adventista, který se chystá do Bangladéše na "misii" za jiným bratrem, který slouží jako doktor a zároveň i slovem.mimochodem jazyky adventisti nemluví :):) moc na ně nevěří :):) )

 Prostě je zde služba uzdravování, která je odlišná od služby skrze lékařskou pomoc. Vážím si obojího aviafe, neříkej o mně něco, co není pravda. Jen to odlišuji, protože toto vidím v Písmu. Když budu krutý, připomenu i starozákonní text, kdy Bůh potrestal kohosi, že ve své nemoci nehleděl nejprve Hospodina, ale lékaře. Říkám to v tichosti, ale u vědomí, že veškeré Písmo je inspirované. V tichosti i proto, že sám jsem včera i dnes sahal po acylpirinu a ještě jakémsi antibiotiku, neboť modlitba jaksi ne a ne "zabrat". Kdybych neměl příští týden tak náročný (inventarizace všech tří budov IVT, školní soutěž ve skoku vysokém, dodělávka a dotisk dvou čísel školních novin,dvě porady a normal věci, pak bych automaticky asi se "vzdal" a šel k doktorce. Takto jsem se z toho skoro dostal, i když padla účast v církvi) Pokud z toho vyčtete zase, že  lidé v žádném případě nemají chodit k doktorovi, pak ne ne. Naopak, když jdou k lékařům, mohou být zázraky aspoň i lékařsky ověřeny. A vyhneme se případně extrémům, kdy někdo věří, že je aktuálně uzdraven, ale není a nemoc pokračuje a ničí.

Ještě jednu věc bych chtěl zmínit. Já jsem řekl, že milosrdenství patří k nejpodstatnějším věcem v Písmu. Milosrdnost vnímám například na životě Dereka Prince. Milosrdnost, soucit atd. to je Boží charakter a charakter Pána Ježíše, který je v nás Duchem Svatým formován.  Jak můžeš aviafe naznačovat, že tím pohrdám? Já sice říkám, ať se nyní nebavíme jako o charismatu, byť jím je, o milosrdnosti, ale o těch specifických. Ok, přistoupím na Tvoji stranu a námitku a budeme brát do charismat (které by měli mít ovšem všichni) i milosrdnost.Ok, ale uvědom si, že já i za větu, ať to nyní neřešíme, dal právě tuto poznámku, že je to jedno z nejpodstatnějších.   Ty tuto poznámku jaksi míjíš a přestože já ji tam úmyslně vložil, používáš, abys naznačil, že mi ani tak o milosrdnost nejde. Je to jako bychom mluvili o střeše na baráku a já říkal, proteď prosím nemluvme o základech znovu a znovu a zaměřme se i na stavění střechy u vědomí základů. Proteď, jindy je naopak důležité zmínit základy, či je i třeba furt opakovat. Dobře,mluvme tedy znovu a stále i o základech, ale dostaňme se i k té střeše. Či půlce střechy.Jedním z krovů, který vidím, je služba uzdravování.Nikoli lékařská (to jsem vysvětlil výše). Ale nadpřirozená. (u Ježíše šahal tento krov tedy zcela až do základů)


Kde se děje? Kde se o ní vyučuje? Kde je někdo v ČR, kdo tento dar má? A není zde pomlouván?

Kde je možnost učit se a slyšet, vidět lidi v praxi, jak se modlí za nemocné a alespoň část zažívá uzdravení, i lékařsky ověřené? A přitom zde není pomlouván?

Dopředu ti říkám, že z výmazem tohoto druhu obdarování spojeného i s milosrdenstvím ( protože Ježíš byl "pohnut soucitem", když tyto skutky činil)  z Písma se moje srdce prostě neupokojí a bude to brát jako omezování či mlžení části Písma.
Také říkám jiným, kteří přikvačí se známým veršem o falešných znameních a zázracích a tak, že i toto slovo beru jako podstatné a důležité , ale neřeší mou základní otázku,kterou tady s pravidelným neúspěchem pokládám již poněkolikáté.

Jak do dělat dobře a kde v ČR? Vy, co kritizujete charismatiky, jak to děláte vy? Jak posloucháte Boha v těchto věcech?


Pokoj Tobě