Z druhého svědectví , které , pokud má být popisem charismatismu, vybírám jednu z posledních pasáží a reaguji na ni. Cílem je ukázat čtenáři, že text vkládá kromě třeba skutečných věcí popsaných i předsudky. 

 Má znovu upozornit na princip generalizace a odmítnout nesoudné a přemrštěné škatulkování lidí i skupin dle nějaké definice o tom, čemu jakože mají věřit. 

 Uvedl jsem věci, kterým skutečně věřím, na pozadí toho, co popisuje autorka.

Může mi někdo říct, kde hřeším tím, že tomu věřím ?

Autorka kritizuje ?

 1) "schopnost nechat se vést" 

 Písmo říká, že lidé nejsou schopni nechat se vést a jsou nepoddaní.

Ale Jakobin (nebo kdo to je) z toho udělá


  "Takže správný učedník se nechá vést…to je jeho nejzásadnější povahový rys, nechává vedoucímu nahlédnout do svého soukromí, nic nezatajuje, přijímá vedení i radu moudřejšího, (často ovšem stejně starého či o pár let staršího) vedoucího či samotného vůdce. "

  Ano, věříme na to, že  člověk se má nechat a umět nechat i vést staršími a pastory. 

   Nevěříme:  1) Nejzásadnější povahový rys

   "cílem našeho vyučovaní je láská z čistého srdce, dobrého svědomí a upřímné víry" /Timoteovi/

                    2) Nic nezatajuje.

    Otvírání se a řešení osobních věcí je založeno na důvěře. Doporučujeme "vyznávání hříchů" sobě navzájem, protože se to píše v Písmu. (což je zdá se skoro hřích , věřit, že se máme řídit Písmem v podání textu autora )

    Skrývání osobních problémů je každého věc, ale věříme, že někteří lidé prostě zatajováním si nepomohli. Pokud někdo skrývá smilstvo a zlodějinu, není to jeho věc. Pokud někdo skrývá své "problémy" záleží na tom, jak je v důvěře otevře. 

    Vždyť i sama autorka píše, že když ji starší sestra vedla k "pokání" z věcí v jejím životě, tak to sice nějak naoko řekla, ale uvnitř vlastně na své sexuálnosti byla pyšná. Čili je to její věc, jak se k tomu postaví, zda upřímně nebo ne. Zajímavé je, že na jiném místě si autorka stěžuje, že ji nikdo nevaroval před "jinými bohoslužbami" (člověk by myslel, že tam o ničem jiným nekáží pomalu, to zaprvé a zadruhé, když je varována před "dopadem sexuálních hříchů" ,tak je to taky špatně)

                   3) "Vůdce"

  "Vůdce" nemáme nikomu říkat. Jestliže se z "vedoucího stane" Vůdce, je zle. Vůdce je jen jeden a to Pán.


  2) "vzdělání a zapojení se v církvi"

Biblicky se vzdělávat je dobré a užitečné , stejně tak být zapojen v službě církvi skrze obdarování které máme.

Autorka to zesměšňuje?
    "Biblicky se vzdělává (jedná se o znalosti, které si osvojuje na  seminářích pořádaných mateřskou církví). Sám usiluje o to přijmout nějakou službu v rámci sboru. (pokud nejsou žádné na skladě, nějaké se vymyslí). Prokazuje vysokou pracovní morálku (výhradně ale v církvi…pokud by ji prokazoval v rámci péče o vlastní dům či živnost, bude napomenut, že se zabydluje a nestará se o věci Páně). "


  Obecně autoři bagatelizují přístup k Písmu, že "máme dbát na společná shromáždění". V podání IC to jde tak daleko, že si "dá "několikaletou pauzu" . Člověk by si skoro myslel, že to ani Písmo neříká a když už, tak to nemyslí vážně. Svět je bagatelizován na neškodnou věc, ďábel vůbec neexistuje pomalu, snad ani démoni ne. Vůbec se reálně nesnaží štvát křesťany proti sobě , ani je rozptylovat od sebe navzájem. Toto aby se člověk bál pomalu v těchto kruzích vyslovit, aby nebyl obviněn z toho, že si tím zajišťuje "loajálnost ke sboru".

    Toto Písmo platí nezávisle na tom, jak ho někdo interpretuje, přemrštěně, nebo oslabeně. A Bůh skrze to zjevuje důležitost společného života s Bohem a nebezpečí individualismu -"já církev nepotřebuji, věřím si sám v Boha".   (toto ale vyslovené z úst charismatiků interpretují jako "strašení". Nezávisle na tom, zda s tím někdo opravdu strašil nebo ne, Písmo o tom mluví a k této problematice se jasně vyjadřuje.

  Nevěříme:   1) Že se nemá dbát na živnost a pečovat o své domy.

         Naopak. Je to důležité. 

                   2) Pokud má člověk touhu sloužit,je třeba ho absolutně ze všeho vykopnout ven s tím, že je toho neschopen
        
     Věříme, že Bůh nikoho nenechává jako "neschopného".
                
                    3) Vzdělávání se děje jen v místním sboru.

 Nikoli - četba, biblické školy, jiné sbory, pastoři, celkově. "Poznávej ho na všech svých cestách".

Autoři prokazují ještě jednu vlastnost. Oni před "nějakým učením varují". Přitom podobný postoj absolutně kritizují u druhých. Pokud pastor vysloví varování před něčím, je to omezování a já nevím , co všechno.

Nezávisle na tom, zda někdo zneužívá nebo nezneužívá možnosti a někdy  povinnosti "varovat", platí,že tento princip nelze kritizovat apriori.


     3) Různé

  a) Člověk by měl dojem, že je něco špatného na tom, říkat Amen ke společné modlitbě:

(tato smělá modlitba bývá pak doprovázena souhlasným mručením, či výkřiky Haleluja či Amen ze strany pastora a ostatních

  Písmo popisuje, že Pavel slovo Amen při společných modlitbách používal. 

  b) neměl by příliš sledovat televizi

  A snad měl?

  c) neměl by onanovat a dívat se na filmy, kde se objevuje nahota

  To mají učit, abychom se na to dívali?
 
  d) Pokud si zakoupí motorové vozidlo, mělo by se jednat o ojetinu

   "Jestli toto je charismatický rys, tak ..."

  e) neměl by mít dlouhé vlasy (vždyť víme, co je psáno)

  A není to snad psáno?   A rys charismatismu to opět není.

  f) neměl by pít pivo (denně jedno=alkoholismus)
 Oline, nevíš o čem autorka mluví? Pokud chce popisovat "charismatismus obecný" (:):) to je šílené slovo :) ) ?

  g) Povoleno a záhodno je, hlasitě i potichu (hlavně často) se modlit, číst bibli nejlépe několikrát denně, prokládat svůj den duchovními písněmi.

  Jestli toto je špatné, tak co? Máme se "v každém čase modlit" , Písmo je dobré, duchovní Písně také a je-li někdo dobré mysli, má zpívat Písně.  Co je na tom ?

  Kdo se modlí často?

  e) ve volném čase je možné evangelizovat své nevěřící přátele, či rodinu

 Ano je možno. Copak Ježíš nežil celým srdcem pro To, aby ztracené přivedl k Pánu? 


 Rozumím tomu, že všechno zde uvedené se může přehnat a stát se prázdným, bezživotným , bezosobním náboženským zákonictvím.   !!!

Ale vše zde uvedené může být také normálním projevem upřímného vztahu k Bohu a životu s ním. !!!!

Ano rád čtu Písmo, ano rád se modlím. Evangelizovat momentálně neevangelizuju v tom slovním slova smyslu moc, ale zaměřen na obrácení svých přátel a rodiny jsem. Přeji si to. Moc.

Nevěřím,že mám oplzle pozorovat necudné filmy, ani trávit veškerý čas u televize. Na filmy některé se rád podívám. Jsem normální. Literaturu ..no tak mně se vypreferovala Bible, mám ji nejraději. To jsem hříšný?

Pivo zrovna moc nepiju, ale klidně si po obědě dám. Nikdy jsme pivo prostě nějak přiliš neměl rád.Duchovní písně zi zpívám. Za otevřené a upřímné přátelství s otevřením osobního života jsem vděčný.

Když neevangelizuji, nemám výčitky (může se ale stát a i oprávněně),  když vynechám čtení Bible, no tak vynechám, ...pozoruji ale, že někdy mne to oslabuje a tak tíhnu k tomu, co mne posiluje .


Ach jo, jsem to ale hroznej, že věřím na takové věci.


Tento text jsem napsal mimo jiné proto, že kdysi někdo na můj web poslal v komentáři odkaz s nějakým podobným článkem, a to s tím úmyslem, aby jako bylo jasno, s kým mají čtenáři co do činění, a "čemu věřím".

Byl z tohoto webu.

A podstatným se stalo nikoli to, jaká je má osobní zbožnost a víra, jaké jsou mé skutečné názory a postoje, ale podstatným bylo to, že se modlím i jazyky a jsem tedy charismatik, jestliže jsem charismatik, pak to a to a to.

Nezáleží tedy na životě a srdci člověka, ale na definici "charismatismu", kterou jsem někde přečetl. To je ten soud a předsudek. To je správné.

Já ani sám vlastně nevím, čemu ve skutečnosti věřím.
 (aby tu poslední větu někdo nevypíchl a nepoužil v nějakém textu jako mé tvrzení , přidávám komentář, že je to ironie)

:):)

Pokoj Vám