poslal Nepřihlášený
"Papežové nebyli pouze vrahy ve velkém stylu, ale učinili z vraždy legální základ křesťanské církve a předpoklad pro spasení."
Lord Acton
...aneb orientační, útržkovitá historie (nejen) katolického křesťanství, papežství, církví a s tím souvisejících nejodpornějších zločinů proti lidskosti v celé historii lidstva v datech a faktech :
Stručný nástin dějin křesťanství :
1. Období 0 – cca 400 n.l.
Programové psaní „základních pilířů víry“ – „evangelií“, „listů“, „Zjevení“ – všechna tato „stěžejní díla“ jsou ostře zaměřena proti tehdejší antické kultuře a společenskému zřízení a předvídají jeho likvidaci právě pomocí církve…( což, jak všichni víme, se jí úspěšně podařilo)
Rok 313 n.l. – křesťané mocensky a ideologicky ovládají tehdejší vládnoucí kruhy, císař Konstantin vydává tzv. „Milánský edikt“ – jímž si církev vynucuje osvobození kněží od daní a občanských povinností…Roku 324 n.l. císař osvobozuje od daňové povinnosti i církevní „právnické osoby“…
325 n.l. – první, tzv. Nicejský koncil. Na něm také dochází k prvnímu rozkolu církve. Nepohodlní „ariáni“ jsou tímto koncilem prohlášeni za heretiky a vyloučeni z „katolické“ církve“…před fyzickým „vyhlazením“ je ještě tehdy uchránilo to, že císař Konstantin s Ariány sympatizoval a spíše potlačoval mocichtivé „pravověrné“…
Katolíci se však tak lehce moci a vlivu nevzdávají – po konstantinopolském koncilu r. 381 n. l. císař Theodosius zakázal pod trestem smrti hlásání „arianismu“ a r. 391 n. l. pod týmž trestem vykonávání „pohanských“ obřadů a bohoslužeb. Tím se via facti stalo křesťanství v katolické (ortodoxní) formě jediným vyznáním státem povoleným a uznávaným. Začíná tím éra konfesijního státu, která přetrvala i dobu reformace v 16. století a začala být opouštěna a nahrazována státem světským (sekulárním) až od 18. století.
2. Období 400 n.l. – cca 600 n.l.
Církev – ta jediná „správná“ a „pravá“ s obrovským úsilím a ve svižném tempu sepisuje a vydává „kanonické právní předpisy“, jimiž usilovně nahrazuje antické právo „právem“ vlastním…Vznikají ucelené sbírky – např. „Apoštolské konstituce“, „Syntagma canonum“, „Akta deseti koncilů“…..atd. až ad nauseam…..v Evropě vzniká první „mnišský“ řád benediktinů s pověstným heslem „ora et labora“ – modli se a pracuj“…
Po zániku Západořímské říše (476) byla katolická církev jedinou povolenou „duchovní“ institucí v celé západní Evropě. Za pontifikátu Gelasia I. (492 - 496) a v době následující se Řím stává na čas střediskem církevního života (renesance gelasiánská), zvláště právního. Vznikají tu první sbírky autentických textů práva celé církve, chronologicky uspořádané, vedené myšlenkou papežského universalismu. Během tohoto období (snad až do r. 550) působil v Římě mnich skytského původu Diviš Krátký, opat a učitel práva, autor „křesťanského“ letopočtu, užívaného dosud (i s chybou ve výpočtu data Kristova narození). Diviš vytvořil čtyři sbírky církevních zákonů, po něm nazvaných „Collectiones Dionysianae“. Církevní zákonodárství počíná masivně ovlivňovat celé právní povědomí v tehdejší Evropě.
Soubor „římského práva“, který dal v 6. stol. pořídit východořímský císař Justinián I. a jenž později obdržel název Corpus Iuris Civilis, byl zcela ovlivněn kanonickými „předpisy“ a ovlivnil pozdější kanonické sbírky včetně franských. Justinián navázal na Theodosiovu likvidaci pohanství v oblasti kultovní a provedl jeho likvidaci také v oblasti ideové tím, že od roku 529 zakázal činnost všech ještě zbylých pohanských akademií, zejména akademie athénské. Antická kultura tímto mocenským zásahem zcela zmizela z očí i z podvědomí široké veřejnosti. „Vzdělání“ se stalo doménou vyvolených – především „loyálních“ kněží a mnichů.
Opisování knih se od té doby ujímají pouze kláštery (prvním bylo Vivarium v Kalábrii od r. 540). Nastává doba „temného středověku“ - všeobecná negramotnost, primitivismus a „kultura“ pod demagogickým vedením kněží…..
