Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

první ze serie článků z http://www.myty.info/ věnovaný pohledu Izraelců na posmrtný život.

Člověk si od nepaměti klade otázku, co se děje po smrti. Je smrt koncem všeho nebo jen bránou do nějakého jiného bytí? Mnohá náboženství barvitě popisují, co hrozného se může po smrti stát a využívají lidského strachu z bolesti a trápení ke svým cílům. V člověku, vystrašeném obrazy posmrtného trápení, lze lépe vzbuzovat pocity viny, touhy po odpuštění a spáse, a ještě těsněji ho tak poutat k náboženskému životu.Často se můžeme setkat s popisy pekelných muk, při kterých jsou uváděny útržky veršů z Hebrejské Bible. Nalezneme v Bibli jednoznačný popis toho, co nás čeká po naší smrti? Píše se v Hebrejské Bibli o pekle, nebo máme jen špatné překlady pocházející z hlubokého nepochopení mýtů našich předků? Jak si naši předkové představovali "život po životě" a jak se tyto představy postupně vyvíjely a měnily? Podsvětí - Šeol Nejstarší biblické představy o tom, co se děje po smrti, pocházejí z mýtů a náboženství okolních kultur, zejména kanaánské a mezopotamské mytologie. Starověké blízkovýchodní kultury dělily svět na tři úrovně:

- svrchní sféru, nebesa, kde žijí bohové

- střední sféru, zemi, kde žijí lidé

- spodní sféru, podsvětí, Šeol, kde žijí bohové a kam odcházejí lidé po smrti Bohové obývali nebesa, lidé žili na zemi. V podsvětí, Šeolu (Sheol), byli jak bohové tak i zemřelí lidé. Šeol byl většinou popisován jako temné a tiché místo, rozlehlá jeskyně hluboko pod zemským povrchem. Podsvětí vládli někteří bohové. Např. bůh Mot (Smrt) zde vládl nad mrtvými lidmi i podřízenými bohy. Lidé žijící na zemi byli ovlivňováni z nebes i podsvětí. Věřili, že je nesmírně důležité komunikovat s bohy nebeskými stejně jako s bohy podsvětí. Lidé byli slabí, vydáni všanc rozmarům bohů. Přízeň bohů mohli získat stavbou chrámů, podporou kněží, štědrými oběťmi, modlením i složitými náboženskými rituály stejně jako respektováním čarodějů a proroků.



Uctívání předků

Náboženské rituály starověkého Blízkého Východu byly rozmanité a komplikované. Pouze kněží znali složité metody komunikace s horním i dolním světem. Prosby byly často směřovány prostředníkům, zemřelým lidem, kteří mohli u podsvětích bohů pomoci leccos prosadit.

Uctíváním předků mohli lidé získat osobní ochranu i početné potomstvo, cíl každé rodiny. Uctívání předků však nebylo věcí celé komunity ale jednotlivých věřících a jejich rodin či klanů. Uctívání bohů se však týkalo celé společnosti, bylo řízeno vládcem a prováděno kněžími v chrámech. nejdůležitější náboženské rituály byly spojeny s cykly ročních období a zemědělstvím: osev a sklizeň úrody, sběr prvních plodů atd. Tyto veřejné rituály spojovaly společnost nikoliv s jejich předky ale přímo s bohy, kteří ovlivňovali počasí i úrodu.
Vedle sebe tak existovaly dvě úrovně rituálů: soukromé uctívání předků sídlících v podsvětí a veřejné uctívání bohů nebes i podsvětí.[2] Posmrtná cesta Smrt člověka byla chápána jako změna jeho místa. Ze sféry země se dostal do podsvětí. Cesta do podsvětí však vyžadovala určité pozemské rituály. Pozůstalí museli pohřbít tělo, čímž jej přemístili ze sféry nebeských bohů do dosahu podsvětí. Tělo mrtvého dříve či později zchátralo. Zůstala však jakási stínová kopie mrtvého, která sestoupila do Šeolu. Bytí v Šeolu Mrtví skončili v Šeolu navždy. I v podsvětí však existovala hierarchie. Místo v Šeolu bylo zemřelému stanoveno podle jeho předchozího života a podle kvality a počtu obřadů, které pozůstalí pořádali na počest zemřelého. Pokud lidé dobře uctívali svého předka, dlel v lepších místech podsvětí a mohl jim pak zajistit lepší život. V opačném případě mohl nespokojený mrtvý působit lidem problémy jako trest za to, že musí obývat nejnižší místa podsvětí. Podsvětí v Bibli Podsvětí je mnohdy chápáno jako produkt starých mýtů a pohanských kultů, nemající místo v Bibli. Mnohdy je vytvářeno zdání toho, že Bible popisuje jediný možný model událostí po smrti člověka. Pokud byl člověk shledán dobrým, přijde do nebes, pokud byl špatný, skončí v pekle. To je však zásadní nepochopení Bible. V Hebrejské Bibli je celá řada zmínek o podsvětí - Šeolu. Hebrejské slovo punktované jako SHeOL je však často nesprávně překládáno jako hrob či peklo (hell). Jedná se o "textový virus", který ve čtenáři vyvolává mylné asociace neodpovídající původnímu smyslu biblického textu.

(Verš Deuteronomy 32:22, význam slova Šeol dle Bibleworks[3] Slovo Šeol - podsvětí se vyskytuje v Hebrejské Bibli na více než šedesáti místech. Většina odborníků dnes překládá Šeol jako podsvětí (underworld). To samozřejmě vyvolává u křesťanů teologické problémy. Novozákonní texty neučí, že všichni lidé skončí po smrti na společném temném místě. Proto býval v překladech Šeol nahrazen peklem, hrobem či neutrální dírou v zemi. Dnes se většina překladů vrací zpět k původnímu významu podsvětí. Šeol byl temným místem stínů, kde podle blízkovýchodních mýtů odcházeli všichni lidé po smrti, dobří i špatní. Neexistovala zde ohnivá muka, která jsou podle křesťanské tradice znakem pekla (Luk 23:43). Hebrejská Bible na mnoha místech přebírá starověké chápání světa, rozděleného na nebesa, zemi a podsvětí.

Biblické texty však zároveň dokládají postupný vývoj názorů lidí na posmrtný život až k novozákonnímu učení o pekle. Biblický Šeol se vyskytuje v té největší hloubce, jak dokládá např. Deu 32:22. CEP[1] Deu 32:22 Mým hněvem se vznítil oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi i to, co se z ní těží, sežehne základy hor. Do podsvětí odejdou všichni zemřelí, ať dobří (např. Jákob - Gen 37:35) i špatní (Kórach, Dátan - Num 16:30). CEP Gen 37:35 Přišli všichni jeho synové a všechny jeho dcery, aby ho potěšili, ale on se potěšit nedal. Naříkal: "Ve smutku sestoupím za synem do podsvětí." Tak oplakával otec Josefa. Mrtvý se v podsvětí mohl setkat se svými předky (např. Abrahám - Gen15:15, 25:8).CEP Gen 15:15 a 25:8 Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří.

I zesnul Abraham a zemřel v utěšeném stáří, stár a sytý dnů, a byl připojen k svému lidu. Zemřelí dleli v podsvětí ve formě zvané hebrejsky repaím. Pojem se překládá nejčastěji jako stín či duch mrtvého. Níže uvedený verš popisuje očekávání mrtvých v Šeolu na příchod zemřelého babylonského krále: CEP Izajáš 14:9 I nejhlubší podsvětí je kvůli tobě rozrušeno, čeká na tvůj příchod, probudilo kvůli tobě přízraky /repaím - stíny/, všech vojevůdců země. Všechny krále pronárodů přimělo vstát ze svých trůnů. Živí mohli komunikovat s mrtvými v Šeolu nejen v rámci obřadů uctívání předků ale také s pomocí vyvolávání duchů zemřelých, černokněžnictví, magie a nekromancie.

V jednom biblickém příběhu touží král Saul znát výsledek nadcházejícího boje s Pelištejci. Využívá služeb vyvolávačky, která naváže komunikaci se zemřelým prorokem Samuelem. Scéna je velice dramatická: CEP 1.Samuelova 28:7 až 15 Tu řekl Saul svým služebníkům: "Vyhledejte mi ženu, která vyvolává duchy zemřelých. Půjdu k ní a dotážu se jí." Jeho služebníci mu řekli: "Taková žena, která vyvolává duchy zemřelých, je v Én-dóru." ... ...král jí řekl: "Neboj se! Co vidíš?" Žena Saulovi odvětila: "Vidím božský zjev, jak vystupuje ze země." Řekl jí: "Jak vypadá?" Odpověděla: "Vystupuje starý muž, zahalený pláštěm."
Saul poznal, že to je Samuel, padl na kolena tváří k zemi a klaněl se. Samuel se Saula otázal: "Proč rušíš můj klid? Proč jsi mě dal přivolat?" Saul řekl: "Jsem ve velkých úzkostech. Bojují proti mně Pelištejci a Bůh ode mne odstoupil. Vůbec mi neodpovídá ani prostřednictvím proroků ani skrze sny. Proto jsem zavolal tebe, abys mi oznámil, co mám dělat." Příběh dokládá, že zemřelého mohla přivolat a vidět jen osoba nadaná zvláštními schopnostmi. Zemřelý si zachovával podobné osobní charakteristiky, jako zaživa, včetně vzhledu, paměti, vědomí a znalostí toho, co se děje ve světě živých.

Prorok Samuel dlící v Šeolu měl pro Saula špatnou zprávu. Král bude příští den vydán do rukou nepřátel a spolu se svými syny se ocitne v podsvětí, po boku Samuela:CEP 1.Samuelova 28:16 až 20 Samuel odvětil: "Proč se ptáš mne, když Hospodin od tebe odstoupil a stal se tvým protivníkem? ...

... Spolu s tebou vydá Hospodin do rukou Pelištejců též Izraele. Zítra budeš ty i tvoji synové u mne. Také izraelský tábor vydá Hospodin do rukou Pelištejců." Saul se náhle skácel, jak byl dlouhý, k zemi; tak velice se polekal Samuelových slov. Nebylo v něm síly, protože nepojedl chleba celý den a celou noc. Na řadě míst Hebrejské Bible nalezneme doklady prastaré víry blízkovýchodních kultur v existenci podsvětí. Lidé si představovali podsvětí jako místo stínů hluboko pod zemí, kde skončí všichni zemřelí. Jejich místo v podsvětí pak bude závislé i na tom, jak budou památku zemřelého uctívat živí lidé na zemi. A naopak, život lidí na zemi může být v dobrém i zlém ovlivňován podsvětními bohy za asistence zemřelých. Odkud se vzala víra v podsvětní říši stínů? Jedná se o pouhou fantazii našich předků? Zajímavé je, že i mezi námi prý žijí lidé se zvláštními schopnostmi. Tvrdí, že občas mohou vidět podivné nezřetelné postavy, stíny jakoby z jiného světa. Zrodily se právě z těchto zkušeností příběhy o podsvětí, biblickém Šeolu?


Pokračování příště.






[1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
[2] Lang, Bernhard. Afterlife. Bible Review, Feb 1988. www.basarchive.org
[3] BibleWorks, LCC. BibleWorks 5.0 .020w. Hermeneutika Computer Bible Research software. 2001.
www.bibleworks.com