Grano Salis - Bojující duchovní na poli práce

Pastor a práce , jak to souvisí? Ve službě farnosti nebo sboru bývá potřebné činnosti habaděj, někdy se nestačí tak, jak by chtěla hlava sboru. Ingmar Bergmann , filmový režisér měl otce biskupa a napsal román o mladém kazateli, který došel s manželkou na novou faru a církev mu dala dvě pomocnice (česky řečeno služky). Namítal, že stačí jedna, ale oni tvrdili, že jedna musí pomáhat paní farářce a druhá se starat o domácnost, když on jako farář bude připravovat kázání na neděli a jinou agendu. Takový přepych jaký popsal Bergman ve Švédsku si v českém a moravském prostředí ani nedovedu představit.

Naproti tomu ve francouzské katolické církvi vzniklo okolo let 1930 hnutí pracujících kněží. Chodil do práce, byl ve styku s lidmi a potom vyřizoval farní záležitosti, křty atd. Brzo se přišlo na to, že je to časová zátěž, a hlavní činnost - jako kněz - by vykonával po práci, která byla stejně dlouhá jako u ostatních lidí. Kontrastuje to s tradicí života, kterou vysledujeme u apoštolů - všichni (asi) se něčím zabývali, Pavel byl podle zaměstnání stanař. Ale měl období, kdy se sám živil, zvlášť u chudého sboru, aby nebyl na obtíž. A zase jinde měl volné ruce pro misijní činnost. Také si obhájil pravidlo, že domácnost nemusí dělat sám (vaření atd.,) a má k ruce věřící ženu. (ve Švédsku tedy by měl dvě). Tíhu činnosti nesli ovšem také jáhnové – asi více než teď - a starší. Rabíni také měli vždy svou práci a v komunitě (obci) působí jako ´učitelé´ (Rabbi - Učitel), ne kněží, protože služba kněží skončila roku 72 po útoku na chrám v Jeruzalémě. Židovská obec v Londýně řešila ve XIII. století otázku, zda se rabín může věnovat obchodu. Uzavřeli, že to není moc dobré, protože obchod váže pozornost na mnoho věcí, a že tedy jiná povolání jsou vhodnější, ale kdyby nebylo jiné možnosti, tehdy může vykonávat obchody. A. Augustin přišel do Hippo v Africe a po letech zanechal pozoruhodná slova : ´měl jsem svěřeno sedmnáct duší, a mohu říci, chvála Pánu, že za celou dobu jsem ani jednu neztratil´. Jak se to srovnává s členskou základnou desítek, stovek, někde i přes tisíc členů sboru či farnosti v naší zemi. Neměl spíše na mysli, že jako biskup měl na starosti 17 kněží? nebo 17 všech oveček v Hippo? Je-li pastor (kněz, farář, kazatel) zaměstnaný s církví jen okrajově, je to lepší energeticky i časeově, protože má síly na sbor - ale co by se stalo, kdyby měl na starosti stovky členů a přitom vykonával řádnou práci v zaměstnání? Zajímavou zprávu přináší Christnet o takovém pastorovi : (a radost pro některé čtenáře, jako pro Gregoriose): http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=12528 Ředitel úřadu práce ve svém volném čase vykonává poslání duchovního 18.1. 2007 07:16 Vlastní zpráva (Žďár nad Sázavou) Ředitel žďárského úřadu práce Václav Pavlosek se od šéfů podobných institucí liší svým teologickým vzděláním. Poslání duchovního vykonává ve svém volném čase. Týdeník Vysočina přináší zajímavý rozhovor na téma Církev je místem naděje, spolu s názory člověka, který se denně setkává v práci s realitou , kde je potřeba podat nejen pomocnou ruku, ale i povzbudivé slovo. Pavlosek se domnívá, že brzy nastane doba, kdy se kněz bude muset živit vlastníma rukama nebo mozkem, a teprve potom naplňovat svůj kněžský úkol. Takový duchovní může být veřejností chápán daleko pozitivněji, protože bude s lidmi sdílet starosti i radosti každodenního života. I první apoštolové církve se živili vlastníma rukama . . . . . . . Základem církve je být tady pro druhé, a to by neměla být jenom teorie, ale každodenní praxe křesťana.. . . . . . Nikoliv materialismus a touha po úspěšnosti za každou cenu, ale láska je hlavní životní hodnotou . . . . . . A právě církev musí být místem naděje pro všechny, kteří lásku postrádají. . . .

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace