Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 268, komentářů celkem: 429603, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 461 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

Willy
magdalena07
ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116508377
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Bojující duchovní na poli práce
Vloženo Pátek, 19. leden 2007 @ 11:54:28 CET Vložil: xxx

Služba bližním Pastor a práce , jak to souvisí? Ve službě farnosti nebo sboru bývá potřebné činnosti habaděj, někdy se nestačí tak, jak by chtěla hlava sboru. Ingmar Bergmann , filmový režisér měl otce biskupa a napsal román o mladém kazateli, který došel s manželkou na novou faru a církev mu dala dvě pomocnice (česky řečeno služky). Namítal, že stačí jedna, ale oni tvrdili, že jedna musí pomáhat paní farářce a druhá se starat o domácnost, když on jako farář bude připravovat kázání na neděli a jinou agendu. Takový přepych jaký popsal Bergman ve Švédsku si v českém a moravském prostředí ani nedovedu představit.

Naproti tomu ve francouzské katolické církvi vzniklo okolo let 1930 hnutí pracujících kněží. Chodil do práce, byl ve styku s lidmi a potom vyřizoval farní záležitosti, křty atd. Brzo se přišlo na to, že je to časová zátěž, a hlavní činnost - jako kněz - by vykonával po práci, která byla stejně dlouhá jako u ostatních lidí. Kontrastuje to s tradicí života, kterou vysledujeme u apoštolů - všichni (asi) se něčím zabývali, Pavel byl podle zaměstnání stanař. Ale měl období, kdy se sám živil, zvlášť u chudého sboru, aby nebyl na obtíž. A zase jinde měl volné ruce pro misijní činnost. Také si obhájil pravidlo, že domácnost nemusí dělat sám (vaření atd.,) a má k ruce věřící ženu. (ve Švédsku tedy by měl dvě). Tíhu činnosti nesli ovšem také jáhnové – asi více než teď - a starší. Rabíni také měli vždy svou práci a v komunitě (obci) působí jako ´učitelé´ (Rabbi - Učitel), ne kněží, protože služba kněží skončila roku 72 po útoku na chrám v Jeruzalémě. Židovská obec v Londýně řešila ve XIII. století otázku, zda se rabín může věnovat obchodu. Uzavřeli, že to není moc dobré, protože obchod váže pozornost na mnoho věcí, a že tedy jiná povolání jsou vhodnější, ale kdyby nebylo jiné možnosti, tehdy může vykonávat obchody. A. Augustin přišel do Hippo v Africe a po letech zanechal pozoruhodná slova : ´měl jsem svěřeno sedmnáct duší, a mohu říci, chvála Pánu, že za celou dobu jsem ani jednu neztratil´. Jak se to srovnává s členskou základnou desítek, stovek, někde i přes tisíc členů sboru či farnosti v naší zemi. Neměl spíše na mysli, že jako biskup měl na starosti 17 kněží? nebo 17 všech oveček v Hippo? Je-li pastor (kněz, farář, kazatel) zaměstnaný s církví jen okrajově, je to lepší energeticky i časeově, protože má síly na sbor - ale co by se stalo, kdyby měl na starosti stovky členů a přitom vykonával řádnou práci v zaměstnání? Zajímavou zprávu přináší Christnet o takovém pastorovi : (a radost pro některé čtenáře, jako pro Gregoriose): http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=12528 Ředitel úřadu práce ve svém volném čase vykonává poslání duchovního 18.1. 2007 07:16 Vlastní zpráva (Žďár nad Sázavou) Ředitel žďárského úřadu práce Václav Pavlosek se od šéfů podobných institucí liší svým teologickým vzděláním. Poslání duchovního vykonává ve svém volném čase. Týdeník Vysočina přináší zajímavý rozhovor na téma Církev je místem naděje, spolu s názory člověka, který se denně setkává v práci s realitou , kde je potřeba podat nejen pomocnou ruku, ale i povzbudivé slovo. Pavlosek se domnívá, že brzy nastane doba, kdy se kněz bude muset živit vlastníma rukama nebo mozkem, a teprve potom naplňovat svůj kněžský úkol. Takový duchovní může být veřejností chápán daleko pozitivněji, protože bude s lidmi sdílet starosti i radosti každodenního života. I první apoštolové církve se živili vlastníma rukama . . . . . . . Základem církve je být tady pro druhé, a to by neměla být jenom teorie, ale každodenní praxe křesťana.. . . . . . Nikoliv materialismus a touha po úspěšnosti za každou cenu, ale láska je hlavní životní hodnotou . . . . . . A právě církev musí být místem naděje pro všechny, kteří lásku postrádají. . . .

"Bojující duchovní na poli práce" | Přihlásit/Vytvořit účet | 13 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Bojující duchovní na poli práce (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Sobota, 20. leden 2007 @ 00:57:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lakonicky mohu říci, bratře Miroslave, že mám za sebou řadu let v jednom i druhém postavení. A nejsem sám.
Mnoho mých spoluslužebníků je ekonomicky nezávislých na církvi, "a teprve potom naplňuje svůj kněžský úkol".
Církev tím trpí a veřejnost to nechápe pozitivněji.

Čekám, kdy se v církvi tyto postoje rozmnoží: vždyť i podnikatel by mohl poctivě chodit do fabriky a podnikat si ve svém volném čase!
Dokonce i učitel by mohl učit až po poctivé práci, ne? Proč je za to máme platit "z našich daní?"

Olin



Bojující duchovní na poli dobýval brambory, na kněžství neměl čas (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 20. leden 2007 @ 12:35:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Souhlasím s Olinem, když píše:
""Mnoho mých spoluslužebníků je ekonomicky nezávislých na církvi, "a teprve potom naplňuje svůj kněžský úkol".
Církev tím trpí a veřejnost to nechápe pozitivněji.
Čekám, kdy se v církvi tyto postoje rozmnoží: vždyť i podnikatel by mohl poctivě chodit do fabriky a podnikat si ve svém volném čase!
Dokonce i učitel by mohl učit až po poctivé práci, ne? Proč je za to máme platit "z našich daní?""

Podobná situace prý nastala v průběhu 200 let, následujících po době husitské. Tehdejší "vítězná" Husitská církev, ke které patřila většina obyvatelstva byla v hrozném úpadku díky obrovské finanční závislosti na české husitské šlechtě, která zprivatizovala téměř všechny bývalé majetky Katolické církve v Česku pro sebe. Výjimkou z tohoto pravidla úpadku byla pouze malá, tehdy ještě plně pacifistická a pravidelně od spolubratří husitů pronásledovaná církev Jednota bratrská.

Tehdy o husitském duchovenstvu také platilo, co psal Olin: ""Mnoho mých spoluslužebníků je ekonomicky nezávislých na církvi, "a teprve potom naplňuje svůj kněžský úkol". Církev tím trpí a veřejnost to nechápe pozitivněji.""

Tehdejší čeští křesťané si zvykli na kázání husitských "proroků", že církev má být velmi, velmi chudá, a tak to bez problémů zrealizovali. Ze svých vlastních husitských kněží udělali hned po husitských válkách žebráky, když už nebylo z čeho Katolické církvi v Česku brát.

Myšlenky husitských falešných proroků jsou dodnes v Česku v církvích i mimo církve živé - díky jejich propagaci za Masaryka a pak skrze komunistické prohusitské školství.

Proto lakota vůči služebníkům prakticky všech církví kvete v Česku daleko předaleko víc, než v ostatních státech světa.

I Pravoslavná církev na území Ukrajiny a Polska na nenasytnou lakotu svých pravoslavných šlechticů tvrdě doplatila. Nechtěli se podobat tehdejším katolíkům, přestali platit svým kněžím desátky. Pravoslavní kněží byli většinou ženatí, měli ženu, hodně dětí a museli je nakrmit. A tak pracovali celé dny na poli jako zemědělci, na přípravu k bohoslužbám nebyl téměř žádný čas. Proto přestali zcela kázat, dělali už jen obřady a začali je stále více dělat jen pro ty, kdo si za křest, svatbu, zpověď zaplatili v penězích či ve zboží (např. v potravinách). To byla hrůza! Podobná situace je popisována ve Starém zákoně o dobách, když Aronští kněží a Levíté pracovali na poli a chodili žebrat.
Proto se vůbec nedivím, že mnozí pravoslavní kněží i biskupové v té době uzavřeli dohodu s tehdejším papežem, který jim slíbil, že nebudou muset chodit žebrotou, ale že budou mít tak jako římskokatoličtí-latinští duchovní čas na bohoslužby, na přípravu kázání apod. Současně jim tehdejší papež slíbil, že budou moci zůstat ženatými kněžími oni i jejich potomci a ještě k tomu budou moci používat bohoslužbu v lidovém nelatinském jazyce. Co by si více mohli přát! Tímto způsobem prý vznikla Řeckokatolická církev z části Pravoslavné církve v 17. a 18.století.

Je rozdíl mezi dobrovolnou chudobou 12 apoštolů a např. Františka Assiského z víry, a mezi povinnou chudobou z lakoty Božího lidu.

František Assiský viz: http://granosalis.cz/article.php?sid=6117

Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Re: Bojující duchovní na poli práce (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Neděle, 21. leden 2007 @ 13:52:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Starsi, kteri dobre spravuji, at jsou povazovani za hodych dvoji cti, zvlaste ti, kteri pracuji v slove a v uceni.
Nebot pismo hovori: Mlaticimu volovi nezavazes ust, a : Pracovnik je hoden sve mzdy." (1.Tim.5:17-18). Vidis Oline, jak se to na tebe pekne hodi. Buh se o tebe postara, paklize splnujes vyse uvedene. "A spravedlivy bude zit z viry" je take v Pismu, takze sver vse do rukou Bozich ve svych modlitbach a Buh bude verny svemu slovu. Vsechno mame cinit s virou nebo ve vire.



Stránka vygenerována za: 0.23 sekundy