Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Zlo se nevzdává bez boje Proto Pán Ježíš na konci Bible pravil, že zbabělci nevejdou do Božího království. Viz Zjevení sv. Jana 21,8: „Avšak zbabělci, …a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt." Proto už v Genesis Bůh informoval o 2 druzích lidí, semeni ulhaného Satana a semeni pravdomluvné ženy.

Viz Genesis 3,15: „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." Chceme-li pochopit životní cestu věrného křesťana, je dobré si všimnout neobyčejného vidění, které dostal P.Pio koncem r. 1902. V pozdějších letech je popsal svému zpovědníkovi a užíval přitom svého křestního jména ve třetí osobě: „František viděl po svém boku vznešeného muže neobyčejné krásy, zářícího jako slunce, který ho vzal za ruku a povzbudivě ho vyzval: Pojď se mnou, neboť chci, abys bojoval jako statečný bojovník. Přišli na nesmírně rozlehlé pole, kde bylo velké množství mužů, rozdělených do dvou táborů. Na jedné straně stáli muži s překrásnými tvářemi, oděni do bílých šatů, které zářily bělostí jako sníh; na straně druhé stáli muži s šerednými tvářemi, oděni do černých šatů, podobni temným stínům. Mladík stojící uprostřed mezi oběma šiky spatřil obrovského muže se strašným obličejem, opírajícího se čelem o oblohu. Zářící muž stojící po jeho boku ho vyzval, aby se s tímto hrozným obrem dal do zápasu. František úpěnlivě prosil vznešeného muže, aby ho uchránil před hněvem strašného netvora; zářící muž však jeho prosbu odmítl. „Tvoje nechuť k zápasu je marná; pro tebe bude lépe, když se před ním nedáš na útěk. Vzmuž se! Pusť se do boje s naprostou důvěrou, poněvadž já budu při tobě. Já ti budu pomáhat a nedopustím, aby tě on přemohl.“ Zápas začal a byl urputný. S pomocí zářícího muže, který stál po jeho boku, získal František převahu a zvítězil. Netvor byl zahnán na útěk, stáhl se zpět za šik mužů s šerednými tvářemi za stálého klení, zlořečení a ohlušujícího řevu. Druhý šik mužů s líbeznými tvářemi propukl v jásot a chválil toho, kdo stál v nelítostném boji po boku ubohého Františka. Muž, zářící jasněji než slunce, vložil na hlavu vítězného Františka korunu neobvyklé krásy; korunu však ihned sňal a pravil: „Jinou korunu, ještě krásnější, mám pro tebe připravenou, budeš-li vždy bojovat s tím, s nímž jsi právě zápasil. Bude tě neustále napadat. Bojuj statečně a nepochybuj o mé pomoci….Nedej se zastrašit ani jeho trýzněním, ani jeho hrůznou přítomností…. Budu nablízko, budu ti neustále pomáhat, aby se ti vždy dařilo nepřítele porazit.“ Z Pasquale Cataneo – Otec Pio, přítel Boží, dobrodinec lidí; SIGNUM UNITATIS 1993, str. 4. Psáno jest: Efezským 6.kapitola: 6,10 A tak, bratři, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. 6,11 Oblečte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. 6,12 Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. 6,13 Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. 6,14 Stůjte tedy 'opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, 6,15 obuti k pohotové službě evangeliu pokoje' 6,16 a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého. 6,17 Přijměte také 'přilbu spasení' a 'meč Ducha, jímž je slovo Boží.' 6,18 V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne, 6,19 aby mi bylo dáno pravé slovo, kdykoliv promluvím. Tak budu moci směle oznamovat tajemství evangelia, 6,20 jehož jsem vyslancem i v okovech, a svobodně je zvěstovat, jak je mi uloženo. Proto se nedivím, jakým způsobem P. Pio sloužil Večeři Páně - mši svatou Denně slouží otec mši svatou v 5 hodin ráno; lidé však čekají před kostelem už od jedné, modlí se a zpívají, dokud se neotevře; často jsem to zažil. Každý si rád přivstane, jen, aby se dostal blízko k oltáři Otce Pia. I ten vstává časně; na mši svatou se totiž připravuje celé tři hodiny. Ve tři čtvrtě na pět se vratkým krokem dostaví do sakristie. V tu dobu tajemně prožívá Kristovu smrtelnou úzkost na Olivetské hoře. V sakristii ho čekají mužové všech vrstev a tlumočí mu své problémy. Pater Pio klesá na klekátko a modlí se. Po několika okamžicích, posilněn, se obléká do mešních rouch. Z očí mu kanou slzy, nepovažuje se za hodna sloužit mši svatou. Je to otřesné vidět tohoto 78-letého svatého muže plakat. Přesně o páté odchází k oltáři, je patrné, jak mu každý krok působí bolest. S velkou úctou se modlí stupňovité motlitby. Občas si sáhne na čelo, jakoby si chtěl nadlehčit trnovou korunu. Chystá se políbit oltář, ale prudké bolesti mu v tom brání. Upadá do extáze. Trpí a usmiřuje Boha za hříchy svých svěřenců. V extázi bývá i při Gloria a Krédu; v jeho výrazu se odráží vše, co se právě modlí – ponejvíce tedy velké utrpení, řidčeji radost. Bývá slyšet, jak vzdychá a pláče, Evangelium čte s velikou láskou a zbožností. Když zvedá patenu a kalich, rozmlouvá polohlasně s někým neviditelným; jako by na pateně zvedal všechny svoje svěřené, záležitosti. Když se při Dominus vobiscum obrací k lidu, jsou jasně vidět jeho zkrvavené, probodené dlaně. Bolestí, působených dlouhým stáním, přibývá. Po Sanctus ho zachvacuje vysoká horečka, trpí palčivou, bodající bolestí, oči jsou zakalené a rysy připomínají tvář na kříži umírajícího Ježíše. Když pak pronáší nad chlebem a vínem slova vyřčená Kristem při poslední večeři – jezte z toho všichni, toto je mé tělo, pijte z toho všichni, toto je má krev – tu zachvívá jeho tělem smrtelná hrůza; z ran na rukou mu tryská čerstvá krev. Kristiovo umučení nejen vidí, nýbrž je na vlastním těle prožívá. Často se stane, že lidé vykřikují hrůzou z obavy, že pater Pio umírá. Je otřesné vidět jej při nekrvavé mešní oběti, jak ve své oddanosti k trpícímu Kristu cedí krev vlastní. Ze zástupu poutníků se leckdy ozve zvolání: „Věřím!“ – vždyť právě za obrácení lidí na víru podstupuje pater Pio Kristova muka. Svaté proměňování trvá asi pět minut, potom už bývá pater Pio klidnější, ale bolesti ho neopouštějí. Otčenáš se modlí zcela odevzdaně. Když před přijímáním těla a krve říká Pane, nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu, váznou mu slova v hrdle a pláče. Požití svaté Hostie ho přivádí do radostné extáze; pije kalich Kristovy krve za nás vylité a prožívá radost z Boha v té nejvyšší míře. Tato odměna bohatě vyžaduje předchozí utrpení. Dlouho setrvává v tomto stavu a po závěrečných modlitbách jej dav mužů opět provází do sakristie. Odloží mešní oděv, navlékne vlněné rukavice a odchází do kláštera modlit se díkuvzdání. Účastníci jeho mše nacházejí mír a vnitřní vyrovnanost, uznávají své hříchy a s lítostí přiklekají ke zpovědnici. Z http://crux.lightbb.com/viewtopic.forum?t=44 Informoval Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve