Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 230, komentářů celkem: 429546, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 431 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116466644
přístupů od 17. 10. 2001

Nebezpečná učení: Slovo Života směřuje ke katolické církvi
Vloženo Středa, 06. prosinec 2006 @ 05:53:05 CET Vložil: Bolek

Kritika bludů poslal Nepřihlášený

Slovo Života směřuje ke katolické církvi
Kam kráčíš, Uppsalo? (P. Hoffman) vyučující na ”Škole teologie a misie” při Univerzitě Slova života v Uppsale ukazuje, jak se za poslední léta vyvíjela teologie i praxe ve sboru Ulfa Ekmana. Ukázka:

…Snad největší praktické obměny doznala Večeře Páně. Její konání dostalo řád a dají se odpozorovat jisté zárodky liturgie. … Už si každý jednotlivě neulamuje z chleba, nýbrž se podávají oplatky nápadně připomínající katolickou hostii. Před vlastním obřadem věřící svorně pronášejí modlitbu Páně a také Apoštolské vyznání víry… Není žádným tajemstvím, že v Uppsale směřuje teologie ohledně Večeře Páně k učení o skutečné přítomnosti Krista v eucharistii. Ulf Ekman vysvětluje, že když člověk sní chléb, ten sestupuje do útrob a jako Kristus splývá s tělem. Pán Ježíš při Večeři Páně přináší nejen duchovní, ale i fyzické požehnání…
Co najdete v Životě víry 12/2006


"Slovo Života směřuje ke katolické církvi" | Přihlásit/Vytvořit účet | 71 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Slovo Života směřuje ke katolické církvi (Skóre: 1)
Vložil: Manciny v Středa, 06. prosinec 2006 @ 10:16:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud se ve sboru Slovo života mění průběh Večeře Páně výše popsaným způsobem, pak se jedná o chvályhodný návrat k praxi prvotní apoštolské církve tak, jak je popsán v Písmu. Problém vidím v tom, kdo Večeři Páně "vysluhuje". V prvotní církvi to byli Ježíš - apoštolové - jejich nástupci presbyteři, biskupové. Dnes jsou to hlavně biskupem vysvěcení pomocníci, kterým možná ne příliš šťastně (i když biblicky) říkáme kněží. Koho na to má Ulf Ekman mi není příliš jasné...



Re: Slovo Života směřuje ke katolické církvi (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 06. prosinec 2006 @ 13:00:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ulf Ekman vysvětluje.... a Ulf Ekman je Slovo života, nebo je Ulf Ekman snad papež Slova života?




Re: Slovo Života směřuje ke katolické církvi (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Středa, 06. prosinec 2006 @ 18:08:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidis Karel, niekde si pisal, nieco ako ze jezuiti nemaju taku moc, alebo niesu taky, ako pred 400-500 rokmi. :-)))

Vidime ale, ze je to uplne naopak, vid napr: Alberto Rivera: Jezuiti a Infiltracia cirkví ...



Re: Slovo Života směřuje ke katolické církvi (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Středa, 06. prosinec 2006 @ 20:34:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz
To mi někdo řekněte, co je špatného na liturgii?
A co na modlení se modlitby Páně a Apoštolského vyznání.
A jestli není v Eucharistiji Kristus přítomen, proč tuto svátost podstupujeme? Jen tak, aby jsme se najedli?
Vždyť ap. Pavel říká, abychom nepřijímali nehodně, nerozlišujíce, že jde o tělo a krev Páně?
Problém kat. učení není v přítomnosti Krista, ale v opakování jeho oběti a vztahování přítomnosti přímo na hostii (a nikoliv na celé dění, jak činí evangelíci) a její zbožňování.



Re: Slovo Života směřuje ke katolické církvi (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 07. prosinec 2006 @ 06:17:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když už jsme u echaristie nebo Večeře Páně............

Kopíruji zde jinde mé psané vyznání:

//Naznačoval jsem tím, že je poněkud nelogikum přistupovat k eucharistii ŘKC jako ke stolu démonů. Věřím, že vskutku přijímáte Krista, a tak nazvat to, co je Páně stolem démonů je jako považovat Pána Krista za démona.

Já jsem z ČCE a stejně jako čeští bratří a jako i husité a další věřím, že chléb, který přijímáme je chlebem, ale je i Kristem. A stejně i s krví. Do rukou sic vkládám chléb a k ústům pohár, ale pak již nepožívám chléb ani víno, ale Krista. S přepodstatňováním neměli problém husité ani čeští bratří. A nemám s tím problém ani já.

Mám jen problém s poněkud starými a zašlými výroky kněží v dávných stoletích, kteří se pyšnili tím, že oni mají v moci Krista obětovat druhým a jiným Krista obětovat mohou zabránit.

Proto stojím na eucharistii těla i krve Kristovy. A pro Písmo, že máme pít z toho kalicha Kristovy krve a jíst z chleba Kristova těla.

Ale že i Písmu věřím, pak vím, že chléb, který podáván mi je v připomínce Večeře Páně, již není jenom chlebem, který fyzickýma očima vidím, a ani víno není jen vínem a ba ani pohár není jen pohárem, ale již v tom okamžiku duchovním vnímáním je mi onen chléb tělem Krista a víno krví Krista a pohár smlouvou učiněnou v Jeho Krvi. A tak ne jen chléb a víno požívám, ale celého Krista. A jestliže je samým Kristem řečeno, že onen Jím podávaný chléb je tělem Jeho, které se za nás vydává, a pohár vína smlouvou zpečetěnou Jeho krví, která se za mne prolévá na odpuštění hříchů, pak tomu i takto věřím. Když tedy jím chléb a piju víno eucharistie, tedy jím z těla a piju z krve Kristovy, tedy jím Krista, jehož tělo se za mne vydává a krev za mé hříchy prolévá na odpuštění mých hříchů. A jestliže tak se má dít v upomínku vždy, když tak činím. Pak vždy. Kristus jednou byl vydán a jednou obětován, ale když v upomínku Věčeře s Pánem znovu a znovu jím tělo Jeho a piju z krve Jeho, pak vždy tehdy jím z toho Těla, které za mne se vydává a piju z té Krve, která se ve Smlouvu za mne prolévá na odpuštění a shlazení mých hříchů. A tak, co dříve jednou provždy se událo, to já při upomínce Večeře Páně, znovu jako tehdy, když vyslovil ta slova Kristus, nyní prožívám. A jako tehdy já nebyl jsem přítomen těm slovům Jeho a podávání chleba a poháru vína, a přesto ta slova řečená jsou ke mně, tak nyní já přítomen setkávám se při eucharistii vždy a opět s Kristem, a tak účasten jsem těch slov Jeho i podávání chleba i vína, jako by tehdáž bylo dnes. A stejně je tomu tak i s obětí Krista. Jako už před stvořením bylo rozhodnuto o oběti Krista, avšak předem apoštolům oznámeno v předvečer Kristova vydání a až nato Kristus obětován byl, tak i nyní. Již před stvořením světa bylo rozhodnuto, že účastni budeme té Večeře s Pánem, avšak ještě nikdo z nás nebyl. Tehdy za dob apoštolů, také nebyli jsme, avšak skrze Krista a apoštoly přeci jen jsme tam byli.

A proto odměřování času, že dávno po oběti Krista je, nemám za nic. Znovu a znovu prožívám ten čas před vydáním se krista na kříži. A kdybychom si neměli nikdy více připomínat ten večer, pak každý z nás jen jednou by směl účasten být eucharistie. Ale že sám Kristus prohlásil, že tak máme činit v připomínce vždy, když budeme z toho poháru vína píti a z toho chleba jísti, pak také znovu sobě toho připomínáme.

Já i katoličtí ví, že jen jednou Kristus byl dán, a nikdy více již obětován nebude, avšak v připomínce tak znovu a znovu se děje.

A vlastně to je to, oč běží. Opakující se připomínka. Ale připomínka jasná a živá.

Na jiné řeči moc nedám. Budou tu ti, kdo se do mne pustí, ale vím, co jsem prožil.//

No a ještě dodávám, že prvotní boj kališníků byl proto, aby všechen lid pil z kalicha, a jako jeden ze čtyř artikulí byl tento bod důležitý. Odůvodňovali to Kristovými slovy:

Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

Na tomhle tedy byl postaven boj kališníků, aby těm, kdo věří bylo umožněno pít z kalicha.

Ani tedy Hus, husité, ba ani čeští bratří nepochybovali o tajemství, které se děje ve zpřítomnění Kristovy oběti v přijímání eucharistie. Navíc si tím byli tak jisti, že pro ně bylo velice důležité pít z kalicha.

To co se dnes děje, v řadách evangelikálů nechápu. A že se Slovo života vrací k tomuto vyznání? Je to pro mne vcelice dobrá zpráva. Že směřují ke katolické církvi? Důležité je, že tímto směřují ke Kristu.

Petr Šíma



Re: Slovo Života směřuje ke katolické církvi (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Čtvrtek, 07. prosinec 2006 @ 08:01:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Lukine,
to už hraničí se zdravým rozumem a tím, co Duch Svatý skrze Písmo hovoří.

Bez krve není odpuštění. (Krev byla totiž jednou provždy prolita a v plnosti zaplatila cenu za náš hřích na Golgotě)

To má kněz takovou moc, že na svůj příkaz donutí Boha se snést zázrakem do hostie a proměnit ji?

Celé to je tragikomedie a parodie na křesťanství.

Ježíš složil jedinou oběť v plnosti a dokonalosti na kříži Golgoty. Není potřeba žádného zpřítomňování.

Eucharistický Ježíš není Ježíšem Bible, který je mým Pánem. Stejně jako evangelium katolicismu je jiné evangelium, než to, které jsem přijal a je zapsáno v Písmech.

Uvažujme nad tímto:

Populární katoličtí autoři jásají v moci a prestiži kněžství, aby přinesli Krista seslaného z nebes na oltář mše. Vysvětlují, že kněz nabízí stejnou oběť jako Kristus nabízel na Golgotě. Jako příklad uvádím katolického kněze Johna O'Briena:

"Když kněz vyslovuje náramná slova posvěcování dosahující k nebi, přinášejí Krista dolů na zem z Jeho trůnu a umisťují Jej na oltář, kde je opět nabízen znovu jako Oběť za hříchy lidí. Je to moc větší, než měli králové a císaři: je větší než měli svatí a andělé, větší, než měli Serafín a Cherubín."

Ve skutečnosti je to větší moc, než má Panna Marie. Dokud Požehnaná Panna působila mezi lidmi, skrze kterou byl Kristus vtělen, kněz přináší Krista dolů z nebes a předkládá Jej v přítomnost na našich oltářích jako věčnou Oběť za hříchy lidí - ne jednou, ale tisíci násobně. Kněz hovoří a hle! Kristus, věčný a všemohoucný Bůh, sklání svou hlavu v pokorné oddanosti ke kněžským příkazům.

"Jak vznešená je velebnost úřadu křesťanského kněze, který je tak privilegován k úkonu prostředníka a místodržitele základní služby Kristovy: Vyučuje věřící v autoritě Kristově, odpouští viny hříšníkům v mocí Krista, nabízí tu stejnou oběť úcty a vykoupení, kterou Kristus nabídl na Kalvárii. Není pochyb, že jméno, kteří duchovní pisatelé užívali pro tuto vlastnost kněze je, že on sám je 'proměněný Kristus'. Proto by by kněz měl být dalším Kristem."

Mnozí z těch, kdo byli kněžími, měli velký problém s takovým učením, dokonce i když jsme stále celebrovali mše. Alexandr Carson ve svém svědectví vysvětluje, jak sám s tím bojoval:

"V nedělní noci v červenci 1972... začal jsem číst knihu Židům v Novém Zákoně. Tento dopis vyvyšuje Ježíše, Jeho kněžství a Jeho oběť nad všechny starozákonní oběti v Písmu. Zde je to, co jsem četl: 'Ten nemusí jako tamti nejvyšší kněží každý den nejprve přinášet oběti za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe.' (Židům 7:27) To mě vylekalo a začal jsem se cítit velmi zvláštně. Poprvé jsem pochopil, že Ježíšova oběť byla jedinkrát obětovaná na Kalvárii je sama dostačující a účinná ke smíření mě a věřící kajícníky v Boha po všechny věky. Tehdy jsem viděl, že 'Svaté přijímání mše' mnou nabízené a tisíci dalšími katolickými knězi po celém světě bylo bludem a kompletně neopodstatněným. Jestliže 'oběť', kterou jsem jako kněz nabízel byla bezvýznamná, potom mé 'kněžství' ve kterém je nabízena tato 'oběť' bylo taktéž bez jakéhokoliv významu."

V lásce našeho Pána Ježíše

Cristiano



Re: Slovo Života směřuje ke katolické církvi (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Čtvrtek, 07. prosinec 2006 @ 09:30:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlas, cristiano, líp bych to nenapsala. Řekl jsi všechno podstatné.
Tradiční církve vycházejí právě především z tradice a vysvětlují si Bibli po svém.
Nevím, jestli si uvědomují, že Židé měli zákaz požívání krve, proto když Ježíš říká při poslední večeři - "vezměte a pijte, to je kalich mé krve,...." - kdyby opravdu věřili, že je tam krev, NIKDO by se nenapil.
Ale právě proto, že jde o PŘIPOMÍNKU Nové a lepší smlouvy, neměli problém se napít.
Navíc - kdyby v kalichu byla ten večer skutečně krev, PROČ BY ŠEL JEŽÍŠ JEŠTĚ NA SMRT A ZNOVU JI PROLIL?
O krevní smlouvě je možné psát dlouho, kdyby někdo chtěl, můžu se k tomu ještě vyjádřit.
Irena



Re: Slovo Života směřuje ke katolické církvi (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Sobota, 09. prosinec 2006 @ 11:14:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Před nějakým časem jsem napsal úvahu o Večeři Páně, kde jsem předpokládal určitý vývoj. V této době jsem ještě netušil ani o podpisové akci „Charta Oecumenica“ ani jsem nevěděl o liturgických posunech kdysi silně protikatolického Slova života v Uppsle. Zde je krátká ukázka:

Liberální lutheránská teologie, představovaná např. Schleyermacherovou školou, se snaží o syntézu reformačního i katolického pojetí, což se však jeví jako velmi obtížně realizovatelné. Rovněž rostou snahy ekumenického hnutí o smíření rozdílů mezi reformačním a katolickým pojetím eucharistie. Avšak katolické, dodnes platné obětní pojetí mše, něco podobného vylučuje za předpokladu, že současné protestantské církve setrvají ve svém reformačním postoji.

V dnešní době tedy vedle sebe máme všechny historické modely. Avšak počínající silný tlak na instituční jednotu, vytvářený jak ze strany Katolické církve, tak ze strany protestantů, zejména prostřednictvím Světové rady církví, případně z charismatického hnutí, se kterým se můžeme setkat na obou pólech, nutně povede i ke snaze sjednotit pohled na teorii a praxi Večeře Páně resp. eucharistie. Vzhledem k tomu, že římskokatolické pojetí ze své podstaty svátostného chápání eucharistie nemůže ustoupit, neboť to tvoří samotnou podstatu katolicismu, buď současný tlak na jednotu povede k rekatolizaci protestantských církví nebo k prohloubení rozdílnosti v důsledku akcentace rozdílnosti, která se tak dostává do zorného úhlu současné církve.

Celý článek je pak zde:

Pastýř






Stránka vygenerována za: 0.45 sekundy