Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 258, komentářů celkem: 429593, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 423 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

Mikim
oko
ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116503290
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Smrti, které se stále bojím, ať ji nespatřím
Vloženo Neděle, 12. listopad 2006 @ 20:06:00 CET Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal Karels


Smrti, které se stále bojím, ať ji nespatřím
Nadpis, který jsem zvolil pro svůj článek, je výrokem Gilgameše v jeho putování za hledáním smyslu života. Gilgameš hledá smysl života a v určité chvíli svého putování vysloví: „Smrti, které se stále bojím, ať ji nespatřím.“ [1] Soudím, že Gilgameš vyjadřuje touhu a přání každého z nás a jeho hledání smyslu života je i naším hledáním a i jeho obavy a naděje jsou našimi skrytými obavami a nadějemi. Při sledování večerních zpráv, při čtení novin zjistíme, že úcta, respekt k životu možná není o mnoho větší, než tomu bylo v dobách dávno minulých. Člověk by si nejspíše řekl, že v 21. století se k sobě lidé budou chovat s větší úctou, s větším porozuměním. Naši předkové na počátku minulého století v době technických objevů měli za to, že technické vynálezy nejenom pomohou člověku v praktických oblastech života, ale rovněž budou mít pozitivní vliv na morálku lidstva. Trefně charakterizuje podobné smýšlení tento výrok: „V práci a vědění je naše spasení.“ [2]

Technické objevy, technické výdobytky, které nyní využíváme v hojnosti, nepřinesly tolik očekávanou změnu chování jednoho člověka k druhému. Technické vynálezy, technické objevy neučinily člověka morálnějším v jeho přístupu vůči svému bližnímu. Při přemítání o tom, kam směřuje náš život se jistě dříve nebo později musíme nějakým způsobem „vyrovnat“ s názory bližních okolo nás. Co s filosofickými systémy, s myšlenkovými systémy, světonázory, náboženskými vyznáními lidí, kteří žili a žijí okolo nás. Osobně se domnívám, že základním kriteriem při posuzování myšlenkového světa celého lidstva, je právě úcta k životu, úcta k existenci druhého člověka. Proto se mi naprosto příčí představa, že se ve jménu někoho, nebo něčeho zabíjejí lidé, ať už se tak dělo a děje ve jménu nějaké zkreslené náboženské představy, nebo s odvoláním na jakousi „tragickou“ ideologii. Možná budu obviněný ze synkretismu. Není ale možné, aby alespoň v tomto mohla být základní shoda mezi lidmi všech ras, vyznání a vzdělání. Není možné, aby úcta k životu jako k takovému, byla tím nejzákladnějším zákonem, byla tím nejzákladnějším kriteriem? Já se domnívám, ano, že je to možné. Nejspíš to dokazuje i Gilgamešovo konstatování: „Smrti, které se stále bojím, ať ji nespatřím.“ Pokud by smrt byla něco zcela přirozeného, něco nezbytného, proč by se jí člověk bál? Z čeho by měl Gilgameš tolik strach? Smrt je něco zcela nepřirozeného, ba nenormálního něco, s čím se jednoduše žádný pozemšťan nikdy nesmíří. Pro Gilgameše, hrdinu příběhu, je jeho pouť hledání za poznáním smyslu života, touhou rozluštit hádanku života. Určitě si každý z nás dříve nebo později položil otázky, „proč jsem tady?“; „má vůbec všechno nějaký smysl?“ Zřejmě si tyto otázky položil i Gilgameš. Zatímco Gilgameš nenašel přesně to, co hledal. Nám se zodpověděla většina našich otázek, „co bude se mnou, kam směřuji a má můj život vůbec nějaký smysl?“ V křesťanském učení, v biblickém učení je poslední obětí, oběť Ježíše Krista. Není tedy třeba znovu přinášet oběti živých zvířat, ba i lidské oběti. Jediná oběť s věčnou platností – to je oběť našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista za naše hříchy. Je to JEŽÍŠOVA SMRT a JEŽÍŠOVO VZKŘÍŠENÍ, ZMRTVÝCHVSTÁNÍ, které je BOŽÍ ODPOVĚDÍ na všechny naše dotazy. Karels
poznámky: 1. „Smrti, které se stále bojím, ať ji nespatřím“ – babylonsky [Mutam ša attanadaru aj amur] 2. Riegrův Slovník naučný, První svazek vyšel v roce 1860 a právě na jeho první straně nejdete zmíněné heslo.


"Smrti, které se stále bojím, ať ji nespatřím" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.12 sekundy