poslal Karels
תשׁוּבה [t´šuva] znamená odpověď
Při internetovém surfování jsem narazil na stránky, kde se člověk může učit ivrit. [1] Když jsem na ně klikl a dále na sekci answers, tak jsem byl mírně překvapený. V ivritu, tj. v moderní podobě hebrejštiny je תשׁוּבה [t´šuva] odpověď. Co je na tom zvláštního? V náboženské praxi Izraele, v biblické hebrejštině totiž slovo תשׁוּבה [t´šuva] znamená pokání, obrácení!
Takže totéž slovo v náboženské praxi Izraele znamená pokání, obrácení a naproti tomu v dnešním jazyku Izraele – v ivritu znamená odpověď.
Nechci vám vážení čtenáři Grano Salis dávat lekce z ivritu, sám tento jazyk neovládám. Zdá se mi však příznačné, že v hebrejštině obrácení, pokání má rovněž význam o d p o v ě ď . Učinit obrácení je naší odpovědí na Boží napřaženou ruku, na Boží plán. V biblickém textu, ve starozákonním textu je příznačný text: „Obratiž se, ó Izraeli, cele k Hospodinu Bohu svému, nebo jsi padl příčinou nepravosti své.“ (Ozeáš 14:1, dle kralického překladu)
Někdo možná činí rozdíl mezi pokáním a obrácením, jiný bratr zase chápe, že pokání je obrácení. Pěkná ilustrace o obrácení je v podobenství o marnotratném synu. (Lukáš 15:11-32) Asi tím nejpodstatnějším krokem, který je popsán v tomto podobenství je: „Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.“ (Lukáš 15:17-18)
„Tu šel do sebe“ a „Vstanu, půjdu…“ to jsou ústřední témata obrácení. Nemůžeme někoho přinutit – aby šel do sebe tj. aby učinil zhodnocení vlastní situace. Osobně se domnívám, že k takovému kroku může člověka přivést jedině Pán Bůh. Je to Bůh, který odhaluje, co se skrývá v lidském srdci. Pokud někoho přivádíme ku pokání, zhodnocení své vlastní situace musí učinit dotyčný sám. Nám nezbývá než se modlit, aby to byl Pán Bůh sám, který odhalí situaci, stav onoho bližního v celé své odhalené „nahotě“.
Pokud bližní uzná svůj ztracený stav, pokud uzná svůj hříšný život, potom je v podobenství o marnotratném synu krok č. 2. „Vstanu, půjdu…“ – vědomé zhodnocení svého ztraceného stavu nestačilo. Marnotratný syn musel učinit rozhodnutí – „Vstanu, půjdu…“ Podobně i ten, který slyší slova evangelia, Duch svatý se dotkne jeho srdce. Pokud dotyčný uzná svůj ztracený stav, ale nečiní rozhodnutí, pak je jeho obrácení neúplné. Tady můžeme pomoci my, a vysvětlit našemu bližnímu, jak se může jako „marnotratný syn“ navrátit ke svému Bohu.
תשׁוּבה [t´šuva] je naší odpovědí na Boží jednání, na Boží spásu v Pánu Ježíši Kristu. Naší odpovědí bylo a je obrácení k Pánu Bohu a následování Ježíše Krista jako Pána našeho života.
Karels
poznámky:
1. http://www.learn-hebrew.co.il/
