Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Vzhledem k tomu, že mezi věřícími je katastrofální nepochopení Kristova dokonalého díla věčné spásy, je třeba si o tomto díle znovu zopakovat biblická FAKTA. Nejvíce těchto faktů je obsaženo v listech Římanům, Galatským a zejména Židům. Ze starého zákona víme, že izraelita, když zhřešil, musel za svůj hřích přinést KRVAVOU oběť, protože bez krve vylití není odpuštění hříchů. Od počátku těchto krvavých obětí až do jejich ukončení rozbořením Chrámu v Jeruzalémě Římany v roce 70 BC, padlo za oběť statisíce, možná milióny zvířecích obětí. Jen při posvěcení Šalomounova Chrámu padlo 22 000 volů a 120 000 ovcí. Tyto oběti izraelity posvěcovali k očištění těla. Také svědomí izraelity bylo načas uklidněno, když viděl, že místo jeho hříchu zemřel někdo jiný – nevinná oběť. Mohl si být jistý odpuštěním, protože Bůh řekl:“A bude jim odpuštěno.“ Izraelita však měl i nadále před sebou svoji hříšnost a skutečnost, že měl stále a opakovaně špatné SVĚDOMÍ z hříchů.

Pán Ježíš však přišel jako prostředník LEPŠÍ a DOKONALEJŠÍ SMLOUVY ( Žd 7,22 ). Zvířecí oběti nemohly učinit svědomí izraelity DOKONALÝM ( Žd 9,9 ). Ale Kristus nepřišel skrze stánek udělaný rukou, ale skrze větší a DOKONALEJŠÍ stánek, samo nebe ( Žd 9,24 ). Levitští kněží museli své oběti obětovat častokrát. Ne tak Kristus – Ten je zjeven JEDNOU při skonání věků, na SHLAZENÍ HŘÍCHA, aby obětoval sebe samého ( Žd 9, 26 ). Kristus je obětován k shlazení mnohých lidí hříchů ( ne všech – pouze těch, co uvěří ). Pokud jde o hříchy věřících, shladil tyto hříchy JEDNOU a KOMPLETNĚ – hříchy minulé, přítomné i budoucí. Všechny je vnesl na svém těle na dřevo kříže. Jak bychom mohli mít před Bohem nějaký hřích, když všechny naše hříchy byly PŘIČTENY Božímu Synu? Kristus skrze věčného Ducha obětoval JEDNU věčnou oběť, trvající NAVĚKY. Navěky shladil hřích a hříchy své Církve. Kdyby tomu tak nebylo a Kristus by na svém těle nenesl, všechny naše hříchy KOMPLETNĚ, pak by ještě nebylo DOKONÁNO a Kristus by musel být obětován ZNOVU, a tím by byl postaven na roveň kozlů a telat. Bylo by tím řečeno, že oběť Božího Syna nebyla dostatečná. Jeho oběť však byla DOKONALÁ a proto je schopná také DOKONALE vykoupit. Zatímco starozákonní kněží se při své práci v obětování ani na chvilku NEZASTAVILI a STÁLI pořád u oltáře, aby obětovali, Kristus vykonal JEDNU Oběť, a nyní je DOKONÁNO a proto teď stále SEDÍ na pravici Boží ( Žd 10, 11-12 ). Starozákonní oběti nebyly DOKONALÉ, i když byly bez vady. Proto nemohly také „DOKONALÉHO V SVĚDOMÍ učiniti toho, kdož obětuje“ ( Žd 9,9 ), „neboť není možné, aby krev býků a kozlů shladila hříchy“ ( Žd 10,4 ). Žid byl svou obětí pouze ceremoniálně čist a to ještě jen po určitou dobu. Proto byla židovská bohoslužba spjata s nedostačujícími oběťmi, s obřady, které tížily jako nějaké jho, a s neočištěným svědomím, které v osobě, jež se chtěla klanět, působilo pocit otroctví a strachu. Kristova Oběť je však naprosto DOKONALÁ. On skrze obětování sebe sama ZAHLADIL hřích ( Žd 9,26 ) a skrze tuto „JEDNU Oběť, učinil DOKONALÝMI NAVĚKY ty posvěcené“, t.j. ty co takto v Boží vůli posvětil skrze obětovní těla Ježíše Krista JEDNOU PROVĎY (Žd 10,14// Žd 10,10 ). Bůh proto na naše hříchy JIŽ NIKDY NEVZPOMENE! Vírou v Boží Slovo nyní víme, že všechny naše hříchy jsou skrze Kristovo dílo PRO NÁS učiněné, NAVĚKY ODSTRANĚNÉ, ODPUŠTĚNÉ a ZAPOMENUTÉ ( Žd 10,17 ). Ani pro jeden z nich již NIKDY nebudeme OBŽALOVÁNI a na SOUD ( s nevěřícími ) nepřijdeme ( Jan 5,24 ) a navěky nezahyneme ( Jan 10,28 ) V Boží svaté blízkosti již na nás není ani jeden hřích či poskvrna. Proto již nejsme v duchu otroctví, jako izraelité, ale v Duchu synovství můžeme směle volat Abba Otče ( Ř 8,15 ). Protože již není žádná oběť za hřích ( protože vše bylo DOKONÁNO ), znamená to, že zde máme DOKONALÉ ODPUŠTĚNÍ hříchů (Žd 10,18 ). Proto můžeme SMĚLE ( kvůli Kristově Oběti ), přistoupit s doufáním k TRŮNU MILOSTI. Trůn Boha je pro nás navždy už jen trůnem MILOSTI ( Žd 4,16 ). Proto skrze tuto Oběť Kristovy krve máme nyní PLNOU SVOBODU k VEJITÍ DO SVATYNĚ ( Žd 10,19 ), kam můžeme přistoupit v PLNÉ JISTOTĚ VÍRY, s navěky očištěným SRDCEM OD SVĚDOMÍ ZLÉHO ( Žd 10,22 ). Již nemáme žádné ZLÉ SVĚDOMÍ z hříchů ( Žd 10,2 ). Naše svědomí je očištěno skrze Kristovu krev od skutků mrtvých k sloužení Bohu Živému ( Žd 9,14 ) Jsme skrze Kristovu JEDNU Oběť ČISTI NAVĚKY ( Jan 13,10 ). Jaká je naše Oběť? Kristova Oběť je VĚČNÁ, DOKONALÁ a BOŽSKÁ. Proto je takový i náš POKOJ s Bohem ( Ř 5,1 ), SMÍŘENÍ s Bohem ( Ř 5, 10 ), OSPRAVEDLNĚNÍ ( Ř 3,22 ), ŽIVOT ( Jan 3,16 ), ODPUŠTĚNÍ ( Žd 10,18 ), RADOST ( Fil 4,4 ) a LÁSKA ( Ř 5,5 ) a všechno ostatní Kristovo duchovní bohatství. K tomuto Kristovu dílu již my nemůžeme NIC PŘIDAT. Jediné, co můžeme, je „SKRZE NĚHO ( Krista ) obětovat CHVÁLU Bohu vždycky, tj. ovoce rtů oslavujících Jeho jméno ( Žd 13,15 ). Skutečnosti, že již nemáme žádné VĚDOMÍ VINY a ŽÁDNÉ SVĚDOMÍ z HŘÍCHŮ, však neznamená, že již nemáme více VĚDOMÍ hříchů. Ani to neznamená, že již nikdy nemůžeme mít nějaké zlé svědomí, jestliže klesneme. Ani to neznamená, že bychom se již nepotřebovali zkoušet, „abychom měli svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi.“ (Sk 2,24 ). Kristus nám vydobyl naše ZÁKLADNÍ POSTAVENÍ před Bohem. Na nás je, abychom skrze vyznání hříchů ( umývání nohou ) udržovali celé naše tělo čisté, skrze stálé uplatňování této JEDNÉ Oběti, kterou Kristus obětoval, a která nás skrze Ježíšovu krev PRŮBĚŽNĚ očišťuje. Ale je to stále JEDNO a TOŤÉŽ OČIŠTĚNÍ. Nejde o nějaké NOVÉ a OPAKOVANÉ očišťování. ( Jan 13,10 ). Jedna věc je však FAKT tohoto dokonalého odpuštění a druhá věc je POZNÁNÍ tohoto odpuštění. Pokud ve výše uvedených skutečnostech nemáme duchovní poznání ( ne jen rozumové), nebo když snad nevěříme výše uvedeným skutečnostem, a myslíme si, že stále ještě musíme ke své spáse něco přidat v podobě svých skutků, pak naše uctívání Pána nemůže být skutečně radostné. Chválíme Pána a ve skutečnosti nevíme proč, protože neprožíváme tu duchovní realitu, TEN HLAVNÍ PŘEDMĚT kvůli kterému vlastně máme Pána chválit. Jsou to pak jen chvály pro chvály, děkování pro děkování, uctívání pro uctívání a radost pro radost. Předmětem našeho uctívání pak nemůže být skutečně Pán a uctívání je pak ODDĚLENO od skutečného Krista. Protože máme-li skutečné ZJEVENÍ Ducha o těchto věcech ( Ef 1,17-18 ), musí to u nás vyvolat chvály a velebení Pána a navěky nekončící radost a díky Bohu skrze Pána Ježíše Krista (Žd 13,15 ). Tyto díky a chvály se nám při skutečném zjevení těchto FAKTŮ Božího Slova nikdy neomrzí a nezevšední. Budou stále čerstvé, protože jde o VĚČNÉ Pánovo dílo a uctívání skrze věčného Ducha a o naši společnou radost z Krista – Božího Beránka, kterou navěky společně sdílíme také s Bohem Otcem ( Zj 5,6 ). Bez tohoto ZJEVENÍ je na tom křesťan podobně jako Žid, ba hůře než Žid, protože i ten věděl, že nemůže být Bohem zatracen na základě Boží smlouvy s Abrahamem. Takový křesťan, který stále ještě po tom všem, co vykonal Kristus, věří ve své vlastní skutky zákona, má stále podvědomý strach z možnosti zatracení, která však ve skutečnosti neexistuje. Takový věřící, je jako Galatští. Vypadl z milosti a zbavil se Krista v tom smyslu, že pro svou nevěru neokouší ve své duchovní zkušenosti Kristovo ODPOČINUTÍ ( Žd 4,1 ). A dokud neuvěří Kristovu dokonalému dílu a bude mít stále zlé a nevěrné srdce, které by odstupovalo od Boha Živého, nikdy do tohoto odpočinutí od svých skutků NEVEJDE, protože skrze tyto své skutky stále doufá v sebe a ne v Kristovo dokonané dílo. Kázání evangelia takovýmito „věřícími“, je pak pro ně samé jen trapná zákonická fraška. Protože tito lidé káží RADOSTNOU ZVĚST, kterou sami NEPROŽÍVAJÍ a které sami NEVĚŘÍ. I když by mohli. Když tito zákoničtí křesťané začnou vyučovat těch pár nově uvěřivších, které získají, zjistíme, že jim místo DOBRÉ ZPRÁVY Evangelia zvěstují ZLOU ZPRÁVU Z PEKLA. Vyučují je obyčejné lidské náboženskosti, která vždy tvrdí, že je lepší zařídit, aby srdce člověka žilo ve strachu, chvění a v nejistotě a nevědělo, co přijde. Noví věřící se od nich nikdy nedozví, že již skrze víru MAJÍ VĚČNOU RADOST a VĚCNÝ POKOJ s Bohem. Zákoničtí křesťané tato FAKTA před nimi svojí nevěrou ZATAJÍ a ZASTŘOU mrakem ďábelských lží, vyplývajících z nepochopení Božího Slova. Z nerozlišování mezi VĚČNOU SPÁSOU BEZ SKUTKŮ a ODMĚNOU ZA SKUTKY, mezi věkem VĚČNOSTI a KRÁLOVSTVÍM Krista na zemi trvajícím 1000 let, mezi VĚČNÝM ZATRACENÍM a DOČASNÝM TRESTEM ( zahynutím ) v budoucím věku KRÁLOVSTVÍ, mezi SKUTKY BOŽÍMI a SKUTKY LIDSKÝMI. Proto vyzývám svaté a věrné v Kristu Ježíši, kteří jediní mohou mít zjevení Ducha a otevřené oči svého srdce ( Ef 1,17 ), aby rozjímali o dokonalém Kristově díle zjeveném v listu Židům, a aby se modlili za toto Boží zjevení, aby se tak v něm mohli radovat v Pánu VŽDYCKY a NAVĚKY. Amen.