poslal Miloslav Jsem nyní ponořena do strastiplné vnitřní temnoty,“ píše generální představené jedné ženské kongregace v Římě nesčíslněkrát bojovníky za sebeurčení a svobodu vůbec znásilněná mladičká bosenská novicka Lucia.
„Když jsem přišla k sobě, byl jasný den a mou první myšlenkou byla smrtelná Ježíšova úzkost v Getsemanech… Přijímám své utrpení a předávám je Božímu milosrdenství… Až se stanu matkou, se svým dítětem odejdu. Nevím kam, ale Bůh, který tak náhle zlomil mou největší radost, mi ukáže cestu, po níž mám jít, abych splnila Jeho vůli… Někdo přece musí začít lámat řetězy nenávisti, které naši zemi hyzdí. A dítě, které přijde, budu učit lásce, jen a jen lásce…“
