Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

A SVEDOU MNOHÉ... Reakce na knihu Aleše France. Se zájmem jsem si přečetl vzácnou knihu Aleše France. Ke kapitole 6 a 7 týkající se spiritismu a okultismu bych chtěl nabídnout k úvaze toto : Biblické texty užité v argumentaci :

1) Ž 6 : 6 "Mezi mrtvými tě nebude nic připomínat; což ti v podsvětí vzdá někdo chválu ?" 2) Ž. 115 : 17 "Mrtví nechválí už Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují v říši ticha." 3) Iz. 63 : 16 "Jsi přece náš Otec ! Abraham nás nezná, Izrael ten o nás neví, Hospodine tys náš Otec, náš vykupitel odedávna, to je tvé jméno." 4) Př. 30 : 4 "Kdo vystoupil do nebe i sestoupil ? " 5) J. 3 : 13 "Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil s nebes, Syn člověka." 6) 5.M. 19 : 14 "Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebesa i nebesa nebes, země a všechno, co je na ní." 7) 1.Tm. 6 : 16 "On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle.." 8) 1.Tm. 4 : 1 "Duch výslovně praví, že v posledních dnech někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami." 9) Kol. 2 : 4 "Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi." (Kraličtí příhodněji překládají : ...neoklamal podobnou k pravdě řečí). 10) 5.M. 18 - 10 - 12 "Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač, ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každý, kdo činí tyto věci se Hospodinu hnusí." 11) Mk. 12 : 27 "On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte !" 12) Gal. 1 : 8 "Ale i kdybychom my, nebo sám anděl s nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet !" I.) K problému Saula a věštkyně z Endor. Zesnulí skutečně nemohou do našeho života zasahovat, jak naznačují texty 1 - 3. Zesnulí v Hospodinu (v Kristu) přebývají v Boží blízkosti, neboť Hospodinu, kterému patří nebe i všechno, přebývá ve světle nepřístupném - viz text 7. Jediný, kdo vystoupil na nebesa je Ten, který sestoupil s nebes, Syn člověka, náš Spasitel - viz text 5. Zde bych se omezil pouze na výklad jediné pasáže z textu 1.Sam 28. 1. Sam. 28 : 19 "Spolu s tebou vydá Hospodin do rukou Pelištejců též Izraele. Zítra budeš ty i tvoji synové u mne." Bytost vyvolaná věštkyní mluvila pravdu i lež : pravdu v tom, že bude Izrael poražen a Saul i se svými syny zabit. Lež v tom, že Saul bude i se svými syny zítra u "Samuele." Ale na hoře Gelboe padl i Saulův syn, Davidův přítel Jonata - a ten přece nemohl sdílet stejnou budoucnost jako jeho otec, odpadlý král Saul. Zesnulý prorok Samuel nemůže být vyvolán jakýmkoli čarodějem, neboť tento může komunikovat prostřednictvím magie pouze se silami temnoty. Vůdce nevěrných andělů a tvůrce magie Satan, (dříve Lucifer) měl původně přístup k Božími trůnu - kde žaloval na vyvolené Boží : tedy působil negativně - nechtěl kohokoli napravovat a zachraňovat (naprostý protipól našeho Spasitele !) - ale přivolával na lidi Boží soud, např. na Joba (Jb. 1, 2). Lze říci, že byl u Božího trůnu tolerován až do doby, než se totálně vzbouřil a způsobil smrt Božího Syna aby tím zmařil dílo spásy. Tím však v nebi definitivně prohrál - Satan byl i se svými anděly svržen s nebe, Boží svět mu byl navždy uzavřen a Satan již k Božímu trůnu již nemá přístup !!! Již na nás nemůže žalovat. (Iz. 14 - 12 - 15; J. 12 : 31; Lk. 10 : 18; Zj. 12 : 10). Satan pak dostal jiná jména : "kníže tohoto světa" (J. 12 : 31); "bůh tohoto světa" (2.Kor. 4 : 4); "vládce nadzemských mocí" (Ef. 2 : 2); "pokušitel" (1.Tes. 3 : 5); "vše, co ovládá tento věk tmy" (Ef. 6 : 12), atd. Dále bych chtěl upozornit i na tuto skutečnost : Pokud se setkáme jen se lží, lze ji poměrně dobře identifikovat. Ale pokus se setkáme se směsí pravdy a lži (což je nejčastější taktika sil Zla ) - můžeme být snadno oklamáni a pravdy se dopracujeme mnohem hůře, zvláště tehdy, hlásají - li tyto bludy jinak velmi milí a otevření lidé, zvláště pak církevní hodnostáři. V této souvislosti upozorňuji na text 8, 9. Magické rituály zprostředkují komunikaci pouze v oblasti říše temnoty; v protikladu k tomu modlitba slouží výhradně ke komunikaci s říší světla - slouží ke komunikaci s Bohem. II) K problému tvrzení biskupa Theodoreta z Cýru (5. stol.). Pokud biskup učil, že se zesnulý prorok Samuel skutečně zjevil, nikoli proto, že byl vyvolán věštkyní, ale proto, že byl vyslán Bohem (za přítomnosti věštkyně), dostává se tím do velice vážného rozporu s Písmem sv. To, že patriarchové Abraham i Jákob (Izrael) nemohou zasáhnout do našeho života, nám říká text 3. A že nikdo nevstoupil na nebesa než Ten, kdo sestoupil s nebes - tedy náš Spasitel, nám říká text 5. Biskupovo tvrzení má navíc další protibiblické důsledky : jeho tvrzení totiž znamená, že Panovník Hospodin s věštkyní participoval na manifestaci proroka Samuela, vzdor tomu, že tyto praktiky jednou provždy zakázal pod trestem smrti - viz text 10. Navíc by to byl naprosto výjimečný případ v Bibli, kdy by si Bůh k tlumočení svého poselství lidem použil zemřelé osoby. On přece není Bohem mrtvých, ale živých - viz text 11. Dalším důsledkem tvrzení biskupa Theodoreta je mj. to, že se Bůh přiznal k magické praxi věštkyně. Pokud ale Bůh Saulovi neodpovídal (1.Sam. 28 : 6), byla to Jeho vůle; Saul chtěl Boží vůli obejít, musel tedy dostat informaci z jiného než Božího zdroje - Boha nelze k ničemu přinutit ! Závěrem : tvrzení biskupa Theodoreta se mi jeví jako rouhání proti Bohu, bez ohledu na to, zda ho pronáší církevní osoba či ne. Primárně se podřizuji autoritě Písma sv. a nikoli duchovní osoby - neboť platí text 12. III) Můj pohled na magii obecně. Zde bych rád posloužil těm, kdo se v oblasti neorientují. Proto jsem upustil od odborných definic (které ostatně neodborníkům mnoho neříkají) a použil definice vlastní, vycházející z mé bývalé praxe. Problém nutně podávám zjednodušeně - jen pro základní informaci. Magie obecně je vědomostní systém založený na spolupráci člověka s duchovními silami Bohu nepřátelskými. Při této spolupráci, na které se člověk jako iniciátor podílí realizováním tzv. magického rituálu může člověk na dálku vstoupit do myšlení druhého člověka a zjistit např. jeho úmysly, nebo může jeho jednání ovlivnit ve svůj prospěch; v krajním případě i tohoto člověka zničit. To je ale možné jen u člověka, který nežije pod Hospodinovou, nebo Kristovou mocí. Člověk v Bohu je Božím andělem chráněn (Ž. 34 : 8). Dalšími projevy magie mohou být např. pohybování těžkými předměty, vznášení se v prostoru, dokonce i uzdravování, a pod. Každým realizovaným aktem magie se operatér dostává do stále větší a větší závislosti na duchovních silách které mu slouží - až nakonec ho tyto síly zotročí, zcela ovládnou a následně zničí. Základní rozdělení magie. A) Magii obecně dělíme na tzv. bílou a černou. Magie bílá - realizuje cíle eticky nezávadné. Naproti tomu magie černá cíle eticky závadné. Hranice mezi oběma druhy jsou dle odborné literatury nejasné. Celé čtvrt století jsem bádal nad tímto problémem, až jsem zjistil, že hranice mezi oběma druhy magie neexistuje - a to z důvodu jejich společného, tj. satanského původu. Je totiž velice dobře možné pomocí bílé magie pomoci někomu z nějaké závislosti, např. na cigaretě, na sklence, prášcích, a pod. Do této kategorie spadá i nyní tak populární hypnóza, nejrůznější praktiky tzv. léčitelů, jako tzv. magnetické tahy - a mnoho dalších. Ale vždy jde o vnější úspěch - ve skutečnosti však touto cestou mág způsobí pacientovi velmi vážný úraz na duši (u pacienta dochází později mj. k nevysvětlitelnému sklonu ke zlému). Následky takového úrazu jsou nepředvídatelné a většinou se projeví až po letech. K tomuto konstatování je však třeba hlubokého vhledu, k němuž nelze dojít studiem (i když určité znalosti jsou nutné), ale jen na základě poznání darovaného z Boží milosti. B) Další hlediska dělení magie. Magii dále dělíme na tzv. nižší (psychurgii) a tzv. vyšší (teurgii). Hranice mezi nimi jsou také nejasné. Proto se zdržím bližšího popisu. Dále se magie dělí na invokativní (prosebnou) a evokativní (imperativní). Z biblického textu první knihy Samuelovy se nedá jednoznačně usoudit na druh magické operace. Snad toto hrubé setřídění pro základní orientaci postačí. Zajímavé je, že proti spiritismu vystoupil ostře i hermetik (mág) Eliphas Lévi (L. Constant). Ve své knize "Věda duchů" vydané v Praze v r. 1936 mj. praví : "....neboť mrtví nemohou a nesmějí se nikdy vrátit...To, co spiritisté evokují ve svých seancích, nejsou "duchovní já" zemřelých, nýbrž pouhé larvy. Proto je spiritismus jako pasívní forma značně zjednodušené nekromantie." Tvrzení tohoto hermetika pokládám za pravdivé - a přesto ho nemohu přijmout, protože neřekl pravdu celou. Je sice velmi pravděpodobné (jak tvrdí Lévi), že spiritisté obcují s pouhými larvami (omlouvám se za použití tohoto odborného termínu, na jehož vysvětlení zde není prostor), ale dle mého poznání je téměř jisté, že nevědomky obcují také s duchovními silami zla, stejně jako mágové. Tedy to, co spiritisté dělají nevědomě, teurgové dělají vědomě - a to je zřejmě důvodem toho, proč teurgové spiritisty pohrdají. C) Oblast působení magie Magie, jako skrytá zbraň Satanova působí v našem duálním světě, kde se odehrává permanentní antagonistický konflikt mezi silami Dobra a Zla, tedy mezi silami Světla a Tmy. A protože Bůh i Satan jsou primárně myšlenkové mocnosti (inteligence), pak i souboj mezi Dobrem a Zlem se odehrává v myslích lidí. Velkou překážkou v pochopení duchovních pravd a existence duchovních sil vůbec, je materialismus. Lidé prostě nevěří tomu, co nevidí. Takových se ptám : "Viděl jste někdy svou vlastní myšlenku?" - a po nutné odpovědi jim říkám : "A přesto nepochybujete o reálné existenci svých myšlenek". Někdo se nad tím zamyslí. Jedině ČIN mění realitu. Ale každému důležitému činu nutně předchází ROZHODNUTÍ - tedy opět myšlenková činnost, která může vycházet buď ze zdroje Dobra, nebo Zla. Ale setkávám se s tím, že i poznání, které se dá vyjádřit slovy, je prakticky nesdělitelné. Lidé se dávají stále obtížněji oslovit - v čemž vidím působení sil Zla, které logicky šíření Božího Slova brání. Shrnutí. Proti magii jako učení a praxi stojí v kontrapozici učení a praxe evangelia. Zatímco evangelium vede ke svobodě a k životu, magie vede k otroctví a ke smrti. Rád uvítám jakkoli tvrdou biblickou kritiku své práce - i to je prostředek jak posunout své poznání dál a hlavně : svým poznáním sloužit. BohemianAnonymus