poslal Olda Ministr kultury V. Jandák přivítal představitele ČBK a seznámil je s důvody pro konání jednání s církvemi, k nimž patří například obnovení přerušené komunikace s jednotlivými církvemi a snaha o nápravu dosavadního vztahu MK ČR k nim. Církev označil za účinnou zábranu proti barbarizaci světa a upozornil na současný odtažitý vztah k církvím a základní neznalost církevní terminologie, které se bude snažit vylepšit například vytvořením příručky pro poslance a úředníky státní správy. Oznámil také, že toto je pouze „první kolo“ jednání, které má vést k seznámení s nejpalčivějšími problémy, navazující „kolo druhé“ vyústí v podklad pro vládu a Poslaneckou sněmovnu.
Mons. J. Graubner poděkoval za pozvání a potvrdil, že je nutné vést dialog mezi církví a MK ČR. Připomněl, že se v průběhu 90.let 20. století osobně zúčastňoval mnohých jednání na tomto ministerstvu, kde spolupracoval na tvorbě dokumentů, které ovšem nikdy nevešly v platnost. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že ačkoliv se již velmi přiblížily volby, jsou záležitosti, které se v tomto krátkém časovém horizontu dají vyřešit. Zmínil také problémy, s nimiž se potýkají při registraci základního dokumentu: po několika letech byl tento dokument konečně k registraci přijat, ale až poté, co z něj byly odborem církví MK ČR vyškrtnuty některé části. Protože jim takový postup připadá naprosto nepřijatelný, dali proti němu rozklad.
Mons. J. Graubner v této souvislosti nadnesl otázku „Pravidel odboru církví pro poskytování prostředků ze státního rozpočtu“.
Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová uvedla, že by se toto jednání mělo vést především v konkrétnější rovině. Uvedla dále, že MK se snaží pomáhat církvím i v záležitostech týkajících se jiných rezortů, např. urgencemi, žádostmi o vysvětlení či kvalifikovanými dotazy. Jako příklad uvedla angažovanost při jednáních s ministrem práce a sociálních věcí v záležitosti sociálních dávek pro řeholnice pečující o osobu blízkou, kde MPSV vydalo kladné stanovisko v této záležitosti. Dále upozornila, že došlo k usnadnění administrativy vyúčtování grantů udílených církvím a náboženským společnostem, protože se nadále bude dotýkat jen finančních prostředků od MK ČR. K dosavadním jmenovitým seznamům duchovních doplnila, že nadále bude jako podklad pro poskytování finančních prostředků stačit počet duchovních s jejich zařazením namísto jejich jmenných seznamů. Mons. F. Lobkowicz sdělil, že obranný postoj církve proti tomuto postupu MK vyplýval především z obav, že se znovu uplatňuje nadměrný státní dozor nad církvemi tak, jako za minulého režimu. K „Pravidlům odboru církví“ vysvětlila náměstkyně ministra Mgr. Kalistová, že jsou důsledkem častých dotazů jednotlivých církví na způsob rozdělování finančních prostředků a písemně byla zpracována odborem církví v roce 2004.
Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová ubezpečila všechny přítomné, že MK bude i nadále plně respektovat zařazení duchovních do jednotlivých tříd na základě nařízení vlády č. 86/ 1993 Sb. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová objasnila obtíže spojené s možností financovat církve v delších časových úsecích, například jednou ročně, neboť by nebylo možné pružně reagovat na měnící se počet duchovních. Současný klíč k financování církví vznikl po roce 1998, kdy se upravovala výše příspěvků pro církve a náboženské společnosti. Zástupci církve ŘK a zástupci MK se dohodli na nové podobě předkládání rozpočtů CNS na MF ČR a to v maximální možné výši, kdy vše bude upřesněno na jednáních se zástupci MF ČR.
Ing. K. Štícha sdělil, že právě od roku 1998 se desetkrát snížily finanční prostředky určené na údržbu církevního majetku. Mons. J. Graubner informoval, že dle informací z MF ČR je problém na straně MK ČR, které si o finance nepožádalo. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová přislíbila, že se bude snažit zajistit platy duchovních v co nejvyšší výši. V nejbližší době zahájí jednání na MF ČR.
Ministr kultury informoval o restaurátorských pracích v Třeboni a vyjádřil se v tom smyslu, že by bylo vhodné vypracovat jednotnou metodiku pro restaurování kostelů a jiných památek. Mons. F. Lobkowicz připomněl, že při údržbě památek je nutné mít na zřeteli, při veškerém respektu k jakémukoli kulturnímu dědictví naší země, že se mnohdy jedná o prostory určené k obývání a běžnému provozu což si mnohdy památkáři neuvědomují.V každém případě by ale uvítali jasná a přehledná pravidla.
K finančním prostředkům na věcné náklady a údržbu církevního majetku se vyjádřil Ing. K. Štícha, že zavedení jednotného klíče, a tedy poskytování financí podle počtu duchovních, je silným stimulem pro nadměrný nárůst duchovních v některých církvích. Podle něj by se měla zohlednit skutečnost, zda vůbec a kolik daná církev spravuje památek. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová upozornila na složitost celé situace, kdy by muselo mimo jiné dojít k soupisu církevních památek a finanční prostředky poskytovat také podle podle něj. Mons. J. Graubner uvedl, že vzhledem k tomu, že například hodnota katedrály může být zcela subjektivní, pokud lze vůbec vyčíslit, považovali by za zcela dostatečné zahrnout do metodiky pro rozdělování více ukazatelů jako např. počty věřících. PhDr. S. Balík vyjádřil přesvědčení, že stát by měl uvážlivěji pečovat o památky, a proto by měl navýšit objem prostředků. Ing. K. Štícha navrhl, aby se poměry v metodice rozdělování prostředků pevně zakotvily ve státním rozpočtu, ale předtím se musí tyto poměry přizpůsobit reálné situaci. Doplnil ještě, že současné administrativní postupy přinášejí nelogické výsledky. Ministr kultury k tomu přislíbil, že jejich námitky bude uplatňovat a pokusí se dosáhnout změn na MPSV ČR.
Ministr kultury upozornil, že zanedbávání péče o církevní památky státem spadá až na samý počátek druhé světové války, a to i přesto, že tyto znamenají významný přínos z cestovního ruchu do státního rozpočtu. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová dodala, že Česká republika je jednou ze zemí s největší koncentrací památek. Zajímala se také o krádeže v kostelech a způsoby zabezpečení památek. Navrhla využít finančně dostupnou formu markerů či optických vláken, které usnadní dohledání ukradených předmětů. V souvislosti s tím se dotázala, zda existuje katalogizace církevního movitého majetku. Ministr kultury upozornil, že v některých případech je majetek sepsán velmi nedbale. Ing. K. Štícha uvedl, že integrovaný systém ochrany na MK ČR jim velmi pomáhá a nyní je nutné provést především paspartizaci a digitalizaci. Vzhledem k objemu památek se jedná o dlouhodobou práci. Od roku 1995 se svážejí vybrané předměty do arcidiecézního depozitáře. Mons. J. Graubner upozornil, že například farnosti mají obtíže s ufinancováním zabezpečení.
Ministr kultury oznámil, že k 1. 6. 2006 přebírá MK ČR Arcidiecézní muzeum nad čímž vyslovili zástupci ŘKC upřímnou radost. Ministr dále upozornil, že se prosazuje neblahý trend vývozu historických předmětů označovaných jako „nehodnotné“.
Vyzval dále představitele ČBK, aby se vyjádřili k tomu, co jejich církev nabízí současnému člověku. Mons. F. Lobkowicz ministra kultury ujistil, že hlavní je jistota, která vyplývá z víry. Nelibě ovšem nesou přístup k věřícím, kteří jsou v současné době chápáni jako odlišní. Vzhledem k obecně negativní atmosféře, která převládá ve společnosti se zaměřují na práci s dětmi, které vedou k úctě, slušnému chování a odolnosti vůči drogovému pokušení. Jsou přesvědčeni, že odkaz církve je stále živý a že je jejich povinností jej předávat dál a tím přispívat ke kultivaci lidí. Mons. J. Graubner zmínil, že negativní zaměření vůči církvím přiživují i někteří politici. Informoval rovněž o působení charit, které byly obnoveny po roce 1989 a fungují na základě dobrovolnické práce. K tomu Mons. F. Lobkowicz doplnil, že náplní charit je i snaha o zajištění důstojného stáří a umírání.
K počtu věřících sdělil Mons. F. Lobkowicz, že podle statistických údajů počet věřících klesá, ale zatím to v kostelech není patrné. Pokles zjištěný sčítáním lidu může být způsoben i tím, že ne všichni pokřtění se přihlásili k víře. Mons. J. Graubner připomněl kampaň v médiích, která negativně ovlivnila ochotu lidí vůbec vyplňovat otázku náboženství. Počet duchovních oproti věřícím neklesá, snižuje se jen jejich věkový průměr. Ministr kultury se zajímal o otázku polských kněží. Mons. F. Lobkowicz je přesvědčený, že se nejedná o početně významnou skupinu, navíc z velké části neberou Českou republiku za konečný cíl svého působení a po určité době odcházejí, například do USA. Z hlediska nových trendů v katolické církvi souvisejících s nástupem papeže Benedicta XVI. uvedl Mons F. Lobkowicz, že se přílišné změny neočekávají, neboť Josef Alois Ratzinger s papežem Janem Pavlem II. velice úzce spolupracoval. Z jeho 1. encykliky je patrná hloubka teologického myšlení a skromnost. Obavy z nástupu Benedicta XIV. jsou opět dílem médií, která zveličovala konzervativismus vyplývající z naplňování funkce inkvizitora.
Mons. J. Graubner uvedl, že jejich teologická fakulta má dnes srovnatelnou úroveň s italskými universitami. Informoval také o olomoucké VOŠ Caritas spolupracující s teologickou fakultou, která absolventům VOŠ uděluje titul Bc. V Praze existuje obor církevní kulturní památky, který se sice nezabývá přímo teologií, ale je jí blízký.
Ministr kultury se zajímal o důvody, proč papež nepromluvil při bohoslužbách česky a zdůraznil, že negativní reakce na tuto skutečnost souvisely především se vztahem mezi češstvím a němectvím. Mons. J. Graubner ho ubezpečil, že se jednalo jen o důsledek papežova urychleného nástupu do úřadu a nikoliv o úmysl. Prof. E. Kohák nadnesl, že papež mohl použít jen jediného jazyka, a to latiny. Mons. J. Graubner k tomu uvedl, že latina je sice dosud liturgicky povinná, ale již nefunguje jako spojovací článek. Na její místo nastoupila italština, stále více se prosazuje také angličtina.
JUDr. K. Beran se dotázal na církevní právnické osoby a jejich evidenci. Mons. J. Graubner zdůraznil, že spatřují zásadní rozdíl mezi pojmy „registrace“ a „evidence“, které jsou v církevním zákoně smíšeny. Pod pojmem „evidence“ jsou potom církve „registrovány“ a podle jeho názoru záleží jen na libovůli úředníka, zda se nerozhodne právnickou osobu zrušit. Přitom podle církevního kodexu zaniká kapitula až po stoleté nečinnosti. Mons. F. Lobkowicz připomněl, že pražská kapitula je nejstarší právnickou osobou v této zemi. Mons. J. Graubner doplnil, že stát má evidovat činnost církve a že například v Maďarsku je rejstřík právnických osob u soudu, subjektivitu právnické osoby získávají od církve, nikoliv od státu. Pokud by stejný systém fungoval u nás, využili by toho například tak, že by dali právní subjektivitu všem svým školám. Hlavní problém spočívá podle jejich názoru především v přílišné moci úředníka nad církvemi.
Mgr. R. Krakovka zdůraznil, že od roku 1991 byla práva církve respektována, novým církevním zákonem se však vztah s MK ČR zkomplikoval. Ministr kultury oznámil, že se připravuje novela novely církevního zákona, v čemž má plnou podporu premiéra. K evidenci církevních právnických osob ještě doplnil Mons. J. Graubner, že problém vyplývá ze skutečnosti, že jejich právnické osoby jsou historické, existovaly před evidencí a nejsou tedy nově zřizovány. Toto opatření by plně respektovali, pokud by bylo důsledkem řešení významným obtíží; ty se ovšem reálně nevyskytly.
Mgr. R. Krakovka vyjádřil přesvědčení, že řešení církevního zákona Ústavním soudem je naprosto krajní a na počátku by měl vždy stát dialog zúčastněných stran. Znovu zdůraznil obavy plynoucí z faktu, že se registrace spojená se schvalováním skrývá pod jemnější pojem „evidence“. K již zmíněné vyškrtnuté pasáži základního dokumentu uvedl, že církev očekávala, že svůj základní dokument bude upravovat sama. Doplnil, že do přijetí nového církevního zákona nebyl problém, ale nyní se církve ocitly v právní nejistotě. Připojil příklad již zmíněných „Pravidel odboru církví“, která jsou neustále doplňována dodatky a stávají se tak nepřehledná. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová vyzvala představitele ČBK, aby se na ni obraceli se všemi problémy.
Mons. F. Lobkowicz se vyjádřil k Vatikánské smlouvě, kterou považují za plně v souladu s platným právním řádem ČR. Mons. J. Graubner vyslovil přesvědčení, že Vatikánská smlouva bude znamenat výhody pro všechny církve a náboženské společnosti, nejen pro církev katolickou.
JUDr. K. Beran upozornil, že požadované změny zákona přinesou sice snazší přístup k prostředkům, ale také mnohem větší míru kontroly nad jejich užíváním, což představitelé církve označili za zcela přijatelné.
Jednání proběhlo 24.4.2006
Celý zápis viz http://www.mkcr.cz/article.php?id=1318
