Grano Salis - Týden přednášek u augustiniánů do 28. dubna 2006

Osmý augustiniánský týden se bude konat mezi 24 a 28 dubnem 2006 při příležitosti výročí 750 let sjednocení řádu. Zde je program pořadů (poněkud opožděně ) pro kostel sv. Tomáše v Praze – Malé Straně, Letenská ulice u Malostranského náměstí. úterý 25 dubna , 18.15 hod., Mgr. Filip Outrata: Sv. Augustin a Pelagios – jeden starý spor (česky),

středa 26. dubna. mše 12.15 hod ´Naše paní Dobré Rady´ a 18.00 hod. přednáška P. Juan Provecho, Řehole sv. Augustina a její důležitost pro člověka dneška (česky), čtvrtek 27. dubna, 18.00 hod. přednáška Dějiny řádu sv. Augustina 1256 – 2006, PhDr. William S. Faix (anglicky se simultánním tlumočením do češtiny), pátek 28. dubna, čtení z knihy Vyznání od sv. Augustina (od 14.00 hod. do 18.00) (závěr augustiniánského týdne). Co nám mohou říci vzpomínky a pohled do minulosti i současnosti tohoto řádu? Centrum zbožnosti okolo svatého Augustina v Africe, na pobřeží blízko bývalého Kartága bylo jistou protiváhou vlivu římského centra. Augustin žil již v době, kdy křesťanstvo nebylo pronásledováno, zato zde byly proudy, které znepokojovaly scénu veřejného života. Na tyto proudy, dnes zvané ´hereze´ se už pomalu zapomenulo. Už se neznepokojujeme, jak který sněm vyřeší sporné otázky okolo božství a lidské stránky Kristovy, jeho proroctví, úděl, svatost atd. Z pohledu dneška se na tu dobu díváme, jakoby se nic neudálo. Knihy, které zanechal Augustin klidně čteme a nic nedoléhá z bouří těch dob. Od V. století se ustálila řehole, kterou založil Benedikt z Nursie a je dlouho jediným prakticky existujícím řádem na sever od Středozemního moře. Důraz je kladen na činnost, na vyvážení duševní a manuální práce. Kromě toho jeho mniši to byli, kdo zachránili vzdělanost starší doby opisováním rukopisů za zdmi pevných klášterů, okolo kterých se často proháněly skupiny bojovných barbarů. Až teprve v IX. století, kdy je Evropa jakž taž konsolidovaná, vzniká myšlenka cele si zařídit život podle spisů Augustinových, více vnitřní usebranosti, rozjímání a věd. Formální úpravu pak přinesla bula Licet ecclesiae z doby 1256. Proto se slaví výročí 750 let. Měli bychom si povšimnout misijních zřetelů: Francie byla křesťanská již ve druhém století. Do VI. století je nejsilnějším misijním centrem pro severnější oblasti staré město Aquilea u Benátek a Srěm v Jugoslávii (dnes Sremska Mitrovica). Z Aquileje jsou dnes již jen ruiny, zničil je Attila. Na africkém pobřeží působí území Hippo, kde žil Augustin. Až od V. století přebírá úloh misií Řím, vysílá misie do Británie (zde působí plejáda Sv. Patrik, Columbán a další) a víru přijímají Keltové na severu Británie, proto se Irsko stává brzo významnou oporou křesťanství, a je dodnes, naopak irští mniši podnikají zpět misii do Evropy na území Germánů a Slovanů. Předpokládá se, že i k nám přišli irští mniši v VII. století, ale stopy po nich téměř nejsou a nezanechali výsledek, snad jen povědomí (Cyril a Metod přinesli misii ve slovanském jazyku potom). Z pokojného života augustiniánů na západě od nás je v povědomí spíše jen to, že i Martin Luther byl augustinián. A možná, že právě myšlenka na milost byla Lutherovi blízká, protože právě ladění augustiniánské zbožnosti je podobné. Miro

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace