|
Právě je 557 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116582611 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Povzbuzení: Střední cesta
Vloženo Čtvrtek, 06. duben 2006 @ 20:15:14 CEST Vložil: Bolek |
poslal presbyter Nejsem římský katolík a nejsem ani protestant. Svou víru nezakládám na papežství ani na protestu vůči papežství. Má víra je souhlasem, radostným přitakáním k dílu spásy, které pro nás Všemohoucí Bůh Otec vykonal skrze svého Jednorozeného Syna a našeho Pána Ježíše Krista v Duchu Svatém. Proto každého dne volám: Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i na věky věků! Nemohu být římským katolíkem, neboť se neztotožňuji s vírou v očistec a s praxí odpustků, s jurisdikčním primátem a univerzálním episkopátem římského biskupa, s novodobými mariánskými dogmaty a s přísně centralistickým řízením církve, kdy se takřka o všem musí rozhodovat ve vatikánské kurii.
Nemohu být protestantem (jak se tomu slovu obvykle rozumí), neboť nesouhlasím s okleštěním svátostného a liturgického života církve. Mnoho reformačních církví zapomnělo, že vrcholem křesťanské bohoslužby je lámání chleba (Sk 2, 46) a nejen kázání. Svátosti Večeře Páně se často odepírá spásný význam (skutečné přijímání Krista, který nás spasil svým křížem) a vysluhuje se minimálně. Nepřijímám také některé radikálně reformační nauky, jako dvojí predestinaci (ke spáse a k zatracení). Nesdílím protestantsky zúžené pojetí spásy pouze na odpuštění odpuštění hříchů, které opomíjí, že spása je též sjednocením s Bohem (unio mystica). Proto protestanti mystiky nemají nebo je pronásledují.
Mezi římským katolicismem a radikálním protestantismem ale existuje střední cesta (via media) v těch církvích, které si uchovaly (nebo obnovily) krásu, bohatství a šíři svátostného a liturgického života, aniž by následovaly Řím s jeho institucionálními a věroučnými specifiky. Od roku 1417 (první přijímání z kalicha v pražském kostele u sv. Martina ve Zdi) do roku 1620 (počátek rekatolizace po Bílé hoře) byla u nás takovým společenstvím česká církev podobojí (husité), usilující o obnovu katolické církve v duchu Čtyř pražských artikulů (1. svobodné hlásání evangelia 2. chudoba církve a konec světského panování kněží 3. přijímání z kalicha 4. trestání zjevných hříchů) a později Basilejských kompaktát. Husité vedli dialog s Římem, byzantským pravoslavím, arménskou církví a později s luterány. Sloužily v ní takové osobnosti, jako Jakoubek ze Stříbra a Jan Rokycana. V církvi podobojí spolupracovaly různé teologické proudy (staro a novoutrakvisté), jedni sympatizovali více s Římem, jiní s německou reformací. Všechny ale spojovalo Písmo svaté, kalich a odkaz M. Jana Husa, který byl spolu s Jeronýmem Pražským uctíván jako mučedník a světec.
Na tomto odkazu stojí Církev československá husitská, provolaná roku 1920 poté, co čeští katoličtí modernisté neuspěli v Římě s reformními požadavky a proto se rozhodli reformy uskutečnit cestou činu (via facti) ve svobodném a samostatném církevním společenství. Moderní husité z katolicismu zachovali liturgii a svátosti, z protestantismu převzali biblismus a personalistickou teologii.
Podobně jako staří utrakvisté nejsou ani dnešní husité duchovním monolitem. Mezi mými bratry a sestrami jsou sympatizanti liberalismu, protestantismu, anglikánství, katolicismu i pravoslaví. Všechny nás ale spojuje jedna víra a jeden křest. Má osobní pozice by se dala nazvat katolicitou a ekumenickou ortodoxií.
|
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Čtvrtek, 06. duben 2006 @ 20:42:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Výborně, konečně příspěvek, který nikoho neodsuzuje. |
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: cristiano v Pátek, 07. duben 2006 @ 11:15:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://prokrestany.cz | Tam, kde jsem i já dříve chodíval byla také moc pěkná kázání, která mě z hříchu neusvědčovala.. Taky se mě tam líbilo.. Jééé..takové pozlátko krásy pro oči.. ale duši zatracující... |
]
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Neděle, 09. duben 2006 @ 06:08:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kázání nemá jen usvědčovat, ale i vykládat, usměrňovat, těšit.
Tak jako v životě: podporovat a vést.
Církev má funkci vyučovací, smírnou, podporu a oporu dávající, také omývající a posvěcující.
Vše poskytuje Kristus, ale obec je na podporu.
Hřích má být ukázán, identifikován, hříšník vybaven podporou ihned i potom, poučením, láskou, a hříšník má nalézt možnost se svěřit, a vyznat se (z hříchu i vykoupení).
Kázání tedy má také funkci vyučující, vedoucí, oslavnou a obradostňující (oblažující ty slyšící), ne pouze usvědčující.
Stěžuješ-li si na dojem ´pozlátka´, uvědom si, že u kazatelny se nemá jen plakat, ale také plesat i poučit se. Málo-li je ti slz, svěř se, nebo doplň to doma, dobré je ponořit se do Bible a nejíst (nezapomeň ale pít 1 - 2 litry denně) - tělo se zkrušuje, duše upravuje.
|
]
|
|
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Čtvrtek, 06. duben 2006 @ 21:45:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Omlouvám se laskavým čtenářům, neboť po větě "z protestantismu převzali biblismus a personalistickou teologii" mi vypadl tento předposlední odstavec:
"Už čtvrtá generace našich teologů rozvíjí svébytnou a nezastupitelnou bohosloveckou tradici, která se na akademické úrovni studuje a vyučuje jako trojiční teologie prostého života (člověk, který se oprostil od zlého, je zahrnut od dialogu lásky tří božských osob a účastní se tak Božího bytí)."
Tento odstavec je důležitý proto, aby se ukázalo, že i my husité máme jedinečné dary Ducha Svatého a nejsme závislí na výpůjčkách z jiných křesťanských církví.
S bratrským pozdravem všem Presbyter
|
|
|
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: noname v Čtvrtek, 06. duben 2006 @ 21:48:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj.
Dík za hezký článek, v každém případě je o čem přemýšlet. Musím přiznat, že některých pohledech jsme názorově docela blízko. Zcela úmyslně nechci uvádět podrobnosti, to raději až někdy osobním dopisem.
Honza. |
|
|
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Čtvrtek, 06. duben 2006 @ 21:58:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Díky Presbytere za jasnou deklaraci Tvého postoje. Vážím si jej a plně respektuji, i když ne se vším souhlasím. Pokud se k tomu mohu vyjádřit, z mého pohledu je ta snaha po očistě chvályhodná, ale ne plně dotáhnutá do konce. Proto jsou přece jen mému srdci bližší protestantské církve, které šly dál a zároveň blíž Biblické víře.
s úctou
Ucedník Petr |
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Čtvrtek, 06. duben 2006 @ 22:22:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Učedníku!
Děkuji za komentář, i já tvou cestu plně respektuji a rozumím jí.
Programovým heslem mé církve je "dokončit ČESKOU reformaci". Česká reformace (v její většinové podobě, jak ji představovala husitská církev podobojí) se ale nikdy nerozešla s celým katolictvím, jen s tím, co bylo podle jejího poznání a víry na katolicismu nutné očistit.
Ve světové ekuméně zastávají podobné stanovisko církve starokatolické, církve anglikánského společenství a některé církve lutherské (ve Skandinávii a v Americe), takže "střední cesta" nebo "církve středu" nejsou něčím až tak neobvyklým.
S bratrským pozdravem Presbyter |
]
|
|
Re: Střední cesta a realita ala Presbyter !!! (Skóre: 1) Vložil: Standa v Pátek, 07. duben 2006 @ 08:57:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Věřím všem lidem dobré vůle, bez ohledu na to, k jaké církvi se hlásí. Papežova slova mě mohou inspirovat tak jako slova mnoha jiných křesťanů.
Pokud katolíci chtějí obnovit mariánský sloup, ať si ho obnoví. Proč kolem toho dělat takový humbuk? Každé větší město má svůj morový sloup se svatými nebo Pannou Marií a nikdo se nad tím neuráží. Od žádného katolíka jsem taky neslyšel, že by památník M. Jana Husa na Staromáku vnímal jako plivanec do tváře. Hus byl mariánským ctitelem a modlil se "Zdrávas Maria" stejně jako husitská církev podobojí po něm. Až na Staromáku znovu vztyčí mariánský sloup, budou se moci Hus a Maria na sebe usmívat.
Bratrsky Presbyter
|
Re: Střední cesta a realita ala Presbyter !!! (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pátek, 07. duben 2006 @ 11:06:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Děkuji ti, Stando, že jsi sem vložil tato má slova, teď vidím, že umíš dobře citovat nejen z Písma svatého. Bratrsky Presbyter |
]
Re: Střední cesta a realita ala Presbyter !!! (Skóre: 1) Vložil: Standa v Pátek, 07. duben 2006 @ 11:51:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlasím s bratrem Cristianem. Tato odpověď bratra Presbytera vyžaduje mimo jiné skutečně silný žaludek a dobré nervy. Tímto jasným postojem bratra Presbytera je zřetelně ukázáno kam tento bratr patří. S přáním ochrany před ŘKC a jejími služebníky Standa. |
]
]
Re: Pro xvejvodam ! (Skóre: 1) Vložil: Standa v Pátek, 07. duben 2006 @ 16:14:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Věřím Písmu a Pánu Ježíši. Věřím, že církev dokonalou a věrnou Bohu lze najít a spatřit až po druhém příchodu pána Ježíše. Pán Ježíš takovou církev utvoří. Zde na Zemi jsem ještě takovou neviděl. Ani jsem o ní neslyšel. Pokud o ní víš, dej mi prosím vědět. Velmi rád ji navštívím a přihlásím se k ní. S důvěrou a přáním o porozumění Standa. |
]
Re: Střední cesta a realita ala Presbyter !!! (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pátek, 07. duben 2006 @ 19:34:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Stando!
Věřím, že se ti vnitřně ulevilo, když sis mě nyní zařadil do škatulky římsko-katolického agenta v husitském taláru.
Docela chápu, že pro tebe a tobě podobné je asi těžké pochopit, že ačkoli římským katolíkem nejsem, mohu se jich s čistým svědomím zastat tam, kde je jim podle mého názoru křivděno, nebo že mi i jako "nekatolíkovi" mohou být lhostejné některé kauzy, které protestanty pobuřují, jako kauza mariánského sloupu.
Jestli si ten sloup chtějí katolíci postavit, ať si ho postaví, je mi to srdečně jedno. Mým sloupem pravdy je Pán Ježíš Kristus.
Škoda, že když jsi tak zdatný přes citáty, žes necitoval jiná má slova: "Je mi jasné, že na obnovení sloupu by si ŘKC s chutí přihřála polívčičku se vší pompou. Buď si. Katolíkům to zvedne sebevědomí, ateistům to bude jedno a protestanty to nakrkne. A život půjde dál."
Rád bych ti, Stando, něco řekl: o mariánském sloupu jsme se bavili v komentářích ke článku "kradlo se v církvi, dnes jinde". Proč tedy mariánský sloup zatahuješ do komentářů k mému článku o "střední cestě", se kterým vůbec nesouvisí? Nebo snad nejsi schopen diskutovat k tématu a stále omíláš jen ty své anti-katolické "evergreeny"?
P. S. pro Cristiana ohledně "ženy jedoucí na šelmě": Milý bratře, na šelmě nejezdí ani moje tchýně, takže Panna Maria teprve ne.
S bratrským pozdravem všem Presbyter, agent Ježíše Krista |
]
Re: Střední cesta a realita ala Presbyter !!! (Skóre: 1) Vložil: Standa v Pátek, 07. duben 2006 @ 22:15:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bratře Presbytere! Volbu Tvého zařazení na GS jsi učinil Ty. Nikdo jiný. Obávám se, že ta střední cesta je v Tvém případě průhledá kamufláž. Podle mého názoru Tvá cesta vede
z poloviny k Římu. Podobný názor mají i jiní bratři. S bratrským pozdravem Standa.
|
]
Re: Střední cesta a realita ala Presbyter !!! (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pátek, 07. duben 2006 @ 22:30:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Stando!
Pokud by se na GS nějací katolíci fanaticky a neustále naváželi do evangelíků z arogantní pozice "neomylného Říma", zastal bych se stejně tak i svých reformovaných bratří, to mi věř. Ať už bych se ale zastával kohokoliv, na mé snaze o "střední cestu" se tím nic nemění.
Nevím, jestli sis všiml, že se na GS vyjadřuji i k jiným věcem, než ke katolicko-protestantským polemikám. Je právem každého, zaškatulkovat si mě, kam chce. Na mou duchovní svobodu to nebude mít žádný vliv.
Bratrsky Presbyter |
]
]
Re: Střední cesta a realita ala Presbyter !!! (Skóre: 1) Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Neděle, 09. duben 2006 @ 07:44:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Historie stržení Mariánského sloupu se týká hurá akce kumpánů, v jejichž středu byl i Hašek a F. Sauer, bylo to jejich pivní bratrstvo. Na druhé straně byla snaha v parlamentu o postavení Husova pomníku. Měl stát proti Betlémské kapli. Potom se usoudilo, že je tam málo místa a tak to udělali na větším náměstí.
Naproti byl Mariánský sloup, postavený jako poděkování za vítězství vojsk u Bílé Hory. Proto se spojoval s Habsburky, i když Maria nebyla nikdy členka Habsburského rodu.
Sauer udělal jen ´hrubou práci´. Ohrozil také život jedné ženy, která se postavila do cesty, že jen přes její mrtvolu. Sauer prohlásil, že zbourají sloup, jestli ona zůstane stát v cestě nebo ne. Když sloup začal padat, žena si zachránila život a utekla z dosahu. Sauer byl snad opilý, jinak by tak nemluvil.
Politikům byl výsledek vhod.
Miroslav
|
]
Tečka za mariánským sloupem (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Neděle, 09. duben 2006 @ 20:35:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý mk, sdílím tento tvůj názor a děkuji za něj. Bratrsky Presbyter |
]
|
|
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: reformovany v Pátek, 07. duben 2006 @ 09:58:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Zdravim Presbytere
a dekuji za clanek objasnujici Tvuj postoj.
Ne se vsim ale mohu souhlasit. Velmi si vazim Jana Husa, protoze v dobe kdy to nebylo vubec snadne vykrocil spravnym smerem a rozhodle se duverovat vice Bozimu slovu nez lidem. Verim, ze tak zacal proces navratu k historickemu krestanstvi. Nebylo ale v silach jednoho cloveka aby za svuj zivot, navic predcasne ukonceny koncilem, zvladl tento navrat zcela dokoncit. Proto verim, ze v tomto procesu bylo a je treba pokracovat a nejen "konzervovat jeho zacatek."
Jsem presvedcen, ze nektere veci, ktere pokladas za radikalne protestantske jako napr. predestinace jsou ucenim Bible. Rozumim, ze predurceni muze byt pro mnohe tezke prijmout, tak jako to blo tezke pro me. Vsichni jsem byli vychovani v sekularnim humanismu a nase mysl se proto vzpira uceni v jehoz centru je Buh a nikoliv clovek. Mne trvalo nekolik let nez jsem predurceni - "pod tlakem Bible" prijal.
Mimochodem mam silny pocit, ze zrovna Jan Hus v predestinaci veril.
Zde ale jen kratky a uryvek z Bible, ktery hovori o predurceni velmi jasne:
R
'9,15 Mojžíšovi řekl: 'Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.'
9,16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává.
9,17 Písmo přece říká faraónovi: 'Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.'
9,18 Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým.
9,19 Snad mi řekneš? "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?
9,20 Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?"
9,21 Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním?
9,22 Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě,
9,23 stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil ke slávě -
9,24 na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.'
Jeste vice to vynikne, kdyz si to prectes z Bible v sirsim kontextu, kde apostol Pavel vysvetli princip na Jakobovi a Ezauvi a ten pak nakonec zobecni - jak na Zidy tak na pohanske narody.
zdravi
reformovany
|
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pátek, 07. duben 2006 @ 11:03:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj reformovaný, děkuji za komentář.
Kriticky jsem ve vyjádřil k nauce o DVOJÍ predestinaci - tj. že by Bůh někoho předem předurčil (bez ohledu na osobní kvality dotyčného) k věčnému zatracení.
Taková nauka, která a priori někoho vylučuje ze spásy, popírá univerzální dosah oběti kříže, přinesené "ex autú pántes" - za mnohé (což se dá přeložit i jako "za všechny").
Predestinační učení je kontroverzní a není jen protestantskou záležitostí, vždyť jako první je formuloval sv. Augustin ve 4. století v polemice s pelagiány, kteří věřili, že se sami mohou spasit bez přispění Boží milosti.
Jelikož M. Jan Hus čerpal jak z Augustina tak z Viklefa (Augustinem ovlivněného) je skutečně pravda, že věřil v predestinaci a církev považoval za "plný počet všech predestinovaných" (cituji po paměti, možná že to není úplně přesné).
Záleží na tom, jak se predestinace chápe, jestli jako "předvědění" nebo "předurčení". Bůh, který je vševědoucí, jistě předem ví, kdo se k němu skrze Krista přimkne a zná tedy i budoucí osudy všech. Své určení si ale člověk volí sám: "Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího" (Jan 3, 18).
Vidím to tak, že Bůh potvrdí (zatvrdí, utvrdí) to určení, které si člověk zvolí podle své svobodné vůle: "Vyvolte si dnes, komu chcete sloužit, zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu" (Joz 24, 15).
Vztah svobodné vůle člověka a Boží milosti je ale na další složitou debatu, podobně jako predestinace sama. Mé názory v této věci, stejně jako v mnoha jiných, jistě nejsou definitivní - na to jsem příliš mlád.
S bratrským pozdravem Presbyter |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: reformovany v Pátek, 07. duben 2006 @ 12:53:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zdravi Presbytere,
Co se tyce Augustina, povazoval bych ho spise za blizsiho protestantismu. Prece jen cirkev ve 4.st. byla jeste na hony vzdalena dnesni RKC.
Kdysi jsem take veril spise pouze v predzvedeni, ale posunul jsem se. Je to tema na delsi povidani a nez o nem pripadne zacneme diskutovat, verim, ze by bylo uzitecne, kdyby sis prostudoval odkazy, ktere uvadim o komentar nize.
Ted jen kratce:
Kdyby slo pouze predzvedeni, nemyslim si, ze by apostol Pavel predpokladal lidsky odpor:
R
9,19 Snad mi řekneš? "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?
9,20 Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?"
9,21 Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním?
Nicmene nepovazuji predurceni za fatalismus. Vysvetleni najdes v odkazech na clanky tady na GS znacene P1-P7.
zdravi
reformovany |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pátek, 07. duben 2006 @ 18:59:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj reformovaný, na ty odkazy se jistě podívám. Predestinace je velmi závažné téma, o kterém stojí za to diskutovat a každý křesťan by o něm měl přemýšlet. Opakuji, že se nevyhraňuji negativně vůči predestinaci obecně, nýbrž proti kalvínskému učení o dvojí predestinaci (praedestinatio gemina).
O této jasně neevangelní nauce píše H. G. Pohlmann ve vynikajícím "Kompendiu evangelické dogmatiky" (Mlýn, Jihlava 2002):
str. 278-279: Calvin definuje predestinaci jako "věčné Boží ustanovení, jímž Bůh u sebe rozhodl, co by se mělo podle jeho vůle stát z každého člověka. Neboť všichni nejsou stvořeni se stejným určením, nýbrž jedněm je předem nařízen život věčný, druhým věčné zatracení" (Inst. III, 21, 5). Lutherská Formule svornosti odmítá dvojí predestinaci k spáse a k zatracení. "Praedestinatio" je synonymem k "aeterna Dei electio" (věčnému Božímu vyvolení). Předurčení nemáme hledat v Boží "skryté radě", nýbrž v v jeho Slovu, v Kristu.
str. 284: Věčná predestinace je podle Bartha dvojí, nikoli však v tradičním kalvinistickém smyslu, že jedna část lidstva je od věčnosti vyvolena a jiná část od věčnosti zavržena, nýbrž v tom smyslu, že v Ježíši jsou vyvoleni všichni lidé, ačkoli bez Ježíše jsou všichni zavrženi, neboť Ježíš je tu ten jedině vyvolený a jedině zavržený člověk. V něm, "ve vyvolujícím Bohu" a "vyvolujícím člověku", jsou všichni lidé vyvoleni, a tak nikdo není zavržen. Bůh zástupně za všechny lidi na kříži zavrhuje sebe sama, takže žádný člověk není zavržen a všichni lidé jsou vyvoleni. "Bůh chce prohrát, aby člověk vyhrál." Bůh v Ježíši Kristu přiřkl lidem vyvolení a sobě samému zavržení. Tuto "výměnu" na Golgatě "již nelze vrátit zpátky".
str. 289-290: Jsou milost, nebo i nemilost, od věčnosti předurčeny? Luterství dodnes ve jménu "gratia universalis" protestuje proti staroreformačnímu učení o dvojí predestinaci. W. Elert je toho názoru, že Calvinovým učením o predestinaci byla "přes Evangelium přehozena síť, v níž se Evangelium musí udusit", protože tímto učením je "celé Boží dílo spásy oloupeno o Evangeliem dosvědčenou univerzalitu". Odvolává se přitom na 2Pt 3, 9, 1Tim 2, 4, Tit 2, 11 a Mt 28, 19. (...) E. Brunner dvojí předurčení odmítá, neboť se příčí "Boží lásce", opačné učení o "apokatastasis" (všeobecném spasení všech, jako u K. Bartha) by zase bylo neslučitelné s "Boží svatostí". "Písmo sice učí dvojí vyústění světových dějin, spásu a záhubu, nebe a peklo. Ale zatímco o spáse výslovně říká, že je založena ve věčném vyvolení, nevyvozuje, jak by bylo nasnadě, že by se konsekventně i záhuba zakládala v obdobném věčném rozhodnutí o záhubě" (Brunner, Unser Glaube). Představa o "praedestinatio gemina" je nebiblická nejen proto, že odporuje "gratia universalis", nýbrž také proto, že odporuje lásce jakožto Boží podstatě a z Boha činí nelidského boha svévole. Toto učení chce prokázat úctu Bohu, zbavuje však cti člověka, toho člověka, jemuž se naopak mělo Božím vtělením dostat pocty. Nikde v Řím 9, ani ve verších Řím 13, 15-18 a Řím 21 není řeč o zavržení od věčnosti.
Je to delší čtení, ale myslím, že inspirativní a uvádějící věci na pravou míru. Bratrsky Presbyter |
]
|
|
Re: Střední cesta; Odkazy ke studiu predurceni (Skóre: 1) Vložil: reformovany v Pátek, 07. duben 2006 @ 10:30:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Zdravim
vsechny zajemce o studium predurceni-biblickeho uceni na ktere se ovsem pod vlivem sekularniho humanismu jaksi pozapomelo.
Zde jsou odkazy:
http://www.reformace.cz/Zapas_o_dusi/60/zodc6005.phtml
http://www.reformace.cz/Zapas_o_dusi/61/zodc6104.phtml
http://www.hcjb.cz/Zapas_o_dusi/62/zodc6206.phtml
http://www.reformace.cz/Zapas_o_dusi/62/zodc6207.phtml
http://www.reformace.cz/Zapas_o_dusi/63/zodc6305.phtml
http://www.reformace.cz/Zapas_o_dusi/64/zodc6404.phtml
http://www.reformace.cz/Zapas_o_dusi/65/zodc6505.phtml
http://www.reformace.cz/Zapas_o_dusi/66/zodc6601.phtml
http://www.hcjb.cz/03_O_cirkvi/04_Vyznani_viry/Pet_bodu_kalvinismu.html?table=O_cirkvi&nr=1
a na GS se nedavno zabyvaly predurcenim clanky:
http://granosalis.cz/article.php?sid=4605
http://granosalis.cz/article.php?sid=4616
http://granosalis.cz/article.php?sid=4630
http://granosalis.cz/article.php?sid=4649
http://granosalis.cz/article.php?sid=4662
http://granosalis.cz/article.php?sid=4681
http://granosalis.cz/article.php?sid=4712
Pozehnane studium preje
reformovany |
Re: Střední cesta; Odkazy ke studiu predurceni (Skóre: 1) Vložil: cristiano v Pátek, 07. duben 2006 @ 11:19:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://prokrestany.cz | Bráško reformovaný,
jsem moc rád, že jsi již dříve uveřejnil tyto odkazy a vysvětlení učení o predestinaci. Bylo to nejen mě v mnohém nápomocno..
Hojnost Božího požehnání, pokoje a radosti v našem Pánu Ježíši Kristu Ti přeje
Cristiano |
]
Re: Střední cesta; Odkazy ke studiu predurceni (Skóre: 1) Vložil: reformovany v Pátek, 07. duben 2006 @ 12:43:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zdravim bratre Cristiano,
Mam radost, ze mas o predurceni zajem.
Verim totiz, ze je to dulezite tema, protoze nesmirne oslavuje Boha tim, ze Ho posouva do centra Evangelia. Je to Buh, ktery se sklani a z pouheho rozhodnuti sve milosti a zachranuje cloveka. V arminianismu se naopak jedna o anthropocentricke evangelium, kde v centru stoji clovek.
hezky vikend preje
reformovany
|
]
|
|
Stručné, a co - šel bys k nám sloužit? (Skóre: 1) Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Pátek, 07. duben 2006 @ 17:04:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj bratře Jane Presbytere,
pěkný článek, ale stručný. Oceňuji Tvůj postoj psát zde na GS rozumné komentáře, předpokládám, že Tě tak vyučili v Tvé církvi, což jsem ještě více rád.
Jinak to je jistě těžké vypsatv jednom článku, proč je jedna církev zrovna taková nebo jiná. Z pohledu běžného (ana)baptisty směřujete resp. vlastně jste již součástí katolické církve ....
Církev československá je moje rodná, ve které jsem byl pokřtěn, ale nevychován, takže ji mám rád (bez předsudků či nějakého mrzení se) a později se o její vznik zajímal. Jistě i ty víš, že po 1.sv.válce šel kněz později biskup Gorazd k založení pravoslavné církve u nás a kněz Farský zase k založení "občanské" církve československé. I o tom, že původně jedno hnutí co chtělo změnu se hned rozštěpilo,protože lidé chtějí každý trochu jiné.
Papeže uznávají i řeckokatolíci se stejným obřadem jako pravoslavní - protože byl ale Gorazd proti papeži, nemohl se zapojit do této církve a ani určitě nechtěl. Farský zase by sňatky kněžích sice měl, ale ne zjednodušení liturgie, které chtě, takže prostě jiná cesta asi nebyla, než, že část lidí si ustanovila a založila novou církev.
V současnosti už nevidím moc důvodů pro člověka, který chce mít pravoslavnou liturgii aby se nestal řeckokatolíkem a pokud chce vše v češtině spolu s letničními divy, tak i to v současné katolické církvi najde. Jediné co u nás chybí - a co mi přijde jako poslední současný důvod pro existenci husitské církve - je možnost svěcení ženatých můžů na kněze (výjimky jsou možné a dějí se i teď), ale toto zde není (očekávám to ale během roku 2502 nebo 2503 :))).
Jaký máš na to názor? Sloužil by jsi jako kněz, kdybys k tomu byl vyzván bohoslužbu i pro katolíky? Myslím, kdyby Ti zítra biskupové řekli, že se začleňujete mezi katolické kněze a budete sloužit v našich kostelích mši svatou? Vzdělání na to máš, podmínečné svěcení by bylo otázkou chvíle - šel bys k nám sloužit?
Díky za odpověď a těším se na další - o něco delší autorské články!
jarda (křtěný na Jaroslava)
|
Re: Stručné, a co - šel bys k nám sloužit? (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pátek, 07. duben 2006 @ 20:12:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Jardo!
Předpokládám, že tvůj pohled není pohledem běžného (ana)baptisty. Rozdílů mezi husity a katolíků je více.
Především musím zdůraznit, že v českém duchovním prostoru jsou teologicky husité nezastupitelní a rozvíjejí krásné a jedinečné dary Ducha Svatého. Byla by škoda, kdybychom se rozpustili v jiné církevní organizaci.
Kdyby se tak mělo stát (a podle demografické statistiky se tak skutečně stane kolem roku 2030, kdy má husitská církev údajně vymřít), čekala by mě těžká volba. Před podobým dilematem stáli husitští kněží roku 1620 po zákazu nekatolických konfesí. Konzervativní staroutrakvisté raději než emigraci a splynutí s luterány zvolili návrat do římsko-katolické církve (utrakvisté byli celibátníci a Řím jejich kněžská svěcení uznával).
Asi nejblíže mi jsou směrem na západ anglikáni (zejména High Church) a směrem na východ pravoslavní. Jenže anglikáni mají v celé ČR jedinou farnost (v Praze) a pravoslavní by mě chtěli překřtít.
Římští katolíci by zase neuznali mé kněžské svěcení a apoštolskou sukcesi a já na žádné podmínečné "přesvěcení" nejsem ochoten přistoupit. Navíc jsem ženatý a tatínek k tomu, a pro takové nemá Řím víc než trvalé jáhenství (v Čechách určitě, nežijeme na Kanárech, kde se stal nedávno katolickým knězem bývalý anglikánský pastor, ženatý a otec).
Takže co bych dělal? Asi bych sloužil nějakému malému společenství ve svém vlastním domě, konal misii v civilním zaměstání a hledal si biskupa, který by mé službě dodal před lidmi legitimitu.
S bratským pozdravem Presbyter |
]
Vítám Tvé názory (Skóre: 1) Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Pondělí, 10. duben 2006 @ 15:27:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bratře Jane Presbytere,
tak Ty si nedáš pokoj? Vítám Tvé názory a myslím, že s mnohým katolíkem by ses shodnul, tak jako i se mnou.
Ano High Church je katolické církvi v Anglii nejblíže, i když i tam jsou kladeny podmínky (mámosobní zkušenost sňatku mezi katoličkou a členem high church - musel slíbit, že svolí k výchově dětí katolicky - ačkoli prakticky žádné rozdíly nejsou ....).
Husité navazující na utrakvisty jsou opravdu zatím nenahraditelní, ale musíš uznat, že i katolická církev má nyní blíže utrakvistům nežli většina protestanstkých církví, a to ve všem - liturgii i učení i svátostech. Nevím jestli vymřete, to snad nehrozí, ale většinu argumentů pro vznik hnutí řkc v praxi akceptovala a pak už jen zůstává ta vyšší (myslím tím na úrovni biskupů) úroveň smíření se ... To, že Řím, svěcení utrakvistů uznával jsem nevěděl, ale je to vlastně jasné - vždyť si nechávali světit kněze od katolických biskupů, podobně jako toto svěcení měla pro prvního biskupa i Jednota bratrská (věnoval jsem jí jeden článek). Nejen pravoslavní by Tě chtěli překřtít, rovněž tak většina protestantů a členů církví, které dětský či jiný nežli jejich křest neuznávají.
Navíc jsem ženatý a tatínek k tomu, a pro takové nemá Řím víc než trvalé jáhenství (v Čechách určitě, nežijeme na Kanárech, kde se stal nedávno katolickým knězem bývalý anglikánský pastor, ženatý a otec).
Tady Tě musím trochu opravit - lze dělat výjimky a jejich dost (i když na opačnou stranu tj. laicizaci kněží čili jejich vyvázání ze služebnosti kněze, aby se mohli oženit, je více). Příklad nedávný, veřejně publikovaný:
-------------------------------------------
Časopis církevní vnitřní - ACRG 9/2003 – akta kurie královéhradecké diecéze str.130
8. Kněžské svěcení R.D. Ivana Trnky
Na základě mimořádného povolení Svatého otce byl v kapli biskupské rezidence v Hradci Králové dne 3.září 2003 na kněze vysvěcen dosavadní jáhen Mgr. Ivan TRNKA, který byl přijat do katolické církve z Církve českobratrské evangelické, kde vykonával duchovní službu. Rovněž tak byl jmenovanému udělen dispens od celibátu vzhledem k tomu, že jmenovaný žije v platně uzavřeném manželství. Novokněz bude působit především jako duchovní Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Mons. Dominik Duka OP
biskup královéhradecký
Takřka totéž uveřejnil i Časopis IKD 10/2003
http://ikd.diecezehk.cz/clanek.php?claid=1778
--------------------------------
Ale nikdo to po Tobě nechce abys odcházel a přebíhal, já tedy určitě ne ... O svěcení - i tam platí nejen skutečná platnost svěcení kněze platně svěceným a ustanoveným (to je vlastně prvořadé - nejprve se biskupové ustanovují a pak teprve světí) biskupem, ale také možnost platnosti a základě stejného úmyslu a zvláště v případě nouze. Uvažuje se o možnosti, že luterské církve, které nemají apoštolskou posloupnost přes biskupy mohly být v takové nouzi, že jinak nežli ustanovením kněží od neuznaných či sesazených biskupů či i bez nich, nemohly získat platné služebníky ke sloužení věřícím. Ale každý si to musí přebrat sám ...
Pokoj s Tebou
jarda
|
]
Re: Vítám Tvé názory (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pondělí, 10. duben 2006 @ 19:39:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Jardo!
Díky za zprávu, o případu Mgr. Trnky jsem nevěděl. Alespoň teď vím, co dělat, až mi u husitů začne téct do bot - napíšu dopis papežovi a přiložím i fotografii svého syna. Až Benedikt XVI. fotku toho malého andílka uvidí, udělá mě minimálně vatikánským tiskovým mluvčím.
Žertovně tě zdraví Presbyter |
]
|
|
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Nemesis v Pondělí, 10. duben 2006 @ 11:19:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Radost,
na tento problém se dá také dívat tak, že Bůh při tvoření člověka věděl, že ten se rozhodne tak a ten zas onak. Pokud se pak takový člověk zeptá Hospodina: Proč jsi mne stvořil, když jsi věděl, že se rozhodnu pro smrt? Odpovědí je: Stvoření není tvá věc. Někdo je stvořen pro slávu, někdo je stvořen i když bude nádoba na odpad a hanbu.
Nemesis |
|
|
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: daggie v Pondělí, 10. duben 2006 @ 18:25:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Díky milý Presbytere, že už konečně vím, ke kterému směru křesťanství v téhle zemi patříš. Jestli si vzpomínáš, diskutovali jsme před časem zajímavě o Večeři Páně. Nyní tak trochu vím, na jaké duchovní rovině bychom se mohli sejít. Jestliže ty jsi inspirován (jak z tvého článku vyplývá) prací a učením takových reformačních osobností jako byli Jakoubek ze Stříbra a Jan Rokycana, mohu i já přijít se svou troškou do česko-moravského křesťanského mlýna. Mým nejsilnějším zdrojem inspirace z reformace je dílo Petra Chelčického. Myslím, že jeho význam pro dnešní svět je naprosto nedoceněný a i někteří čeští světští historikové jsou z toho poněkud na větvi, jak hluboce ovlivnil např. L.N. Tolstého v jeho křesťanském myšlení. Tolstoj pak ve svém díle měl vliv na M.Gándího a jeho nenásilný boj za lidská práva-což byl způsob politické práce naprosto neobvyklý v té době a hlavně v hinduistické a budhistické Indii (s jejich "karmou" jakožto lidsky nezměnitelným osudem). Návaznost na nenásilné hnutí za lidská práva černochů v USA, které vedl baptistický kazatel Martin Luther King je podle historiků prokázaná. Chelčického angažovanost ve společnosti, kdy napomíná mocné a bohaté a také jeho odvaha vystoupit v 1. polovině 15. století a v podstatě prohlásit: "Bratři, všechno špatně, pojďme zpátky ke Kristu a apoštolům v Novém zákoně!" mě i po cca 600 letech fascinuje. A myslím, že dnes je pro mou generaci vhodná doba, vystoupit a plynule navázat na jeho dílo praktickými skutky. Co se týká aplikace jeho teologie a díla, mohu se inspirovat u Moravských bratří v Ochranově. To je můj další velmí silný zdroj inspirace. Tentokrát však NZ křesťanství v praxi. Tolik můj příspěvek k individuálnímu naplňování odkazu české a moravské reformace. |
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pondělí, 10. duben 2006 @ 19:29:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Daggie, děkuji za komentář.
Chelčického dílo znám, i když nijak zvlášť dobře. Četl jsem výbor ze "Sítě víry pravé", teprve nedávno jsem sehnal kompletní vydání. V "Síti" mě velmi zaujala myšlenka o Ježíši Kristu jako našem jediném přímluvci u Boha. Před bohoslužbou se také rád modlím Chelčického modlitbu: "Buď s námi chudými v tento čas, neboť nám není nalezen pomocník kromě tebe".
Bratrsky Presbyter
|
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: daggie v Pondělí, 10. duben 2006 @ 21:15:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Drahý Presbytere,
to je moc pěkná modlitba a jsem rád, že tě Chelčického dílo oslovuje. Já jako křesťanský radikál se i toto Chelčického vyznání snažím aplikovat do svého osobního života. Pokusil jsem se ho použít do života své církve, kde se v současné době zavádí manažersko-charismatický způsob vidění teologie i sborové praxe a pohořel jsem. Ode dneška nejsem členem této církve. Takže pociťuji důsledky aplikace reformační teologie Chelčického na vlastní kůži. Prostě je čas dokončit reformaci v Čechách a na Moravě. Bůh ti žehnej, Presbytere. Chtělo by to od tebe nějaký dobrý článek o Chelčickém. Ať ti mohu poslat zase nějaký komentář o praktickém využití díla našich reformátorů. :-) |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Pondělí, 10. duben 2006 @ 23:42:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj daggie, já mám radikály rád, dobře se mi s nimi povídá, oceňuji jasné názory. Co kdybych ti hodil lano k husitům? Mohl bys mě tam nahradit, až mne jarda2005 přetáhne ke katolíkům...
Teď vážně. Je mi opravdu líto, žes ve své církvi narazil a musel jí opustit. Takové rozchody bývají nelehké.
Je proto důležité vědět, že odchodem z jakékoli denominace člověk neodchází z jedné, svaté a apoštolské církve Ježíše Krista. Ale víra se musí žít v konkrétním společenství. Přeju ti, abys našel takové společenství křesťanů, kde budeš moci svá duchovní obdarování rozvíjet s požehnáním Pána a s porozumněním spolubratří.
V Kristu Presbyter |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: daggie v Úterý, 11. duben 2006 @ 09:58:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky Presbytere, za povzbuzení. Trochu si odpočinu od té ne příliš veselé církevní minulosti a jdu zase do toho. Co se týká husitů, moje zesnulá nevlastní babička i můj nevlastní táta tam byli pokřtěni, ale jinak se Kristem a jeho evangeliem nezabývali. Byla to taková hodně světsky orientovaná rodina a poklady víry a milosti se v rodině nepředávaly. Jenže to bylo asi tou dobou a asi jejich naurelem. Můj tchán je také křtěný u husitů a v mládí (za okupace a po ní) prodělal povinné hodiny náboženství s husitským farářem. Dodnes na to vzpomíná s trpkostí. Zřejmě to bylo dáno nevhodným přístupem toho učitele a onou dobou, která volala po osvobození z náboženství dle sovětského vzoru. No a s tím se zřejmě svezlo všechno. Tehdy by neuspěl u nás na vesnici ani Chelčický nebo Luther. :-) Vnímám, že to je u nás v rodině a v našem okolí poněkud složitá společensko-psychologická otázka, jak pomoci najít Krista lidem, kteří mají nebo měli subjektivně i objektivně negativní zkušenost s křesťanským náboženstvím, poplatným své době (míním v průběhu 60 let od války). Ono to asi bude chtít aktivně hledat cestu v Kristově milosti pro mě (který nemám předsudky vůči evangeliu) a také pro tyto mé blízké, kteří zažili ve své době taková zranění a jakákoli necitlivá zmínka o křesťanství v nich vyvolává smutné vzpomínky a odpor. Tím to prohlubuje jejich depresi. Ale co není možné u lidí, je možné u Boha, neboť u Boha je všechno možné (Matouš 19,26). A to mě motivuje hledat a pracovat pro Krista. :-) |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Úterý, 11. duben 2006 @ 10:05:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj daggie!
Zesnulý ministr kultury Pavel Dostál odůvodňoval svůj chladný vztah k církvím a ke křesťanství tím, že ho v dětství jeho učitel náboženství bil rákoskou přes prsty. Dlouho jsme si mysleli, že to byl nějaký katolický katecheta užívající středověkých metod a ejhle - byl to husitský farář.
Chyby církví nebo jednotlivců v církvích ale nemohou zničit krásu, hloubku a pravdivost evangelia: "Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou".
Bratrsky Presbyter |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Vendaor v Úterý, 11. duben 2006 @ 10:02:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Presbyter napsal:
„hledal si biskupa, který by mé službě dodal před lidmi legitimitu.“
Tady vidím Tvou achilovou patu. Apoštol Pavel napsal, že kdyby se chtěl zalíbit lidem, „nebyl by služebník Kristův“. Nemá člověk jednat podle víry a svědomí a nehledat „souhlas biskupa“? Takto nebudeš s v o b o d n ý!
Dále napsal: „V "Síti" mě velmi zaujala myšlenka o Ježíši Kristu jako našem jediném přímluvci u Boha.“
Nevidíš ten rozpor? Podle trojiční nauky se přimlouvá i ten „třetí“!
Daggi citoval Chelčického: "Bratři, všechno špatně, pojďme zpátky ke Kristu a apoštolům v Novém zákoně!"
Vypadá to, že byl jako střízlivý mezi opilými. Varoval před násilím husity a „zplundrované české země mu daly za pravdu“, jak jsem to někde četl.
Při důrazu na studium podobně moudrých bratří je nebezpečí, dostat se do situace sboru v Korintu: Já jsem Apolův, já Petrův, já Pavlův…
Nakonec, jak to vypadá s teologií? Místo Písma se studují různí liberálové, co řekl ten či onen. Vždy je nejdůležitější Písmo! Jeho neznalost je podle slov Pána Ježíše zdroj všech bludů!!!
p.s.= být radikální znamená jít ke kořenům a tedy opět k Písmu, nebo se mýlím? Požehnání všem studentům Písma.
|
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Úterý, 11. duben 2006 @ 10:19:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Vendaore!
Chelčický byl apoštolem nenásilí, ale nebýt bratra Žižky, českou reformaci by zadupaly do prachu kopyta křižáckých koní.
Ohledně vztahu k biskupovi - episkopát je zakotven v Písmu svatém (1Tim 3, 1-7). Ignác z Antiochie (mučedník sežraný lvy v římské aréně) už kolem roku 100 po Kr. (tedy ještě v době novozákonní) napsal: "Bez biskupa nedělejte nic", neboť "kde je biskup, tam je církev".
Každý služebník Páně bere svou legitimitu od nějaké autority. I apoštol Pavel, o kterém se zmiňuješ a který obdržel přímé povolání k apoštolátu od Krista na cestě do Damašku, si nechal svou službu stvrdit od apoštolů v Jeruzalémě (Petra a Jakuba).
Ani já bych si nechtěl ve své službě "hrát na vlastním písečku", je pro mě důležitá přináležitost ke konkrétnímu církevnímu společenství, které je reprezentováno právě biskupem. Navíc jako presbyter (starší, kněz) potřebuji duchovního rádce a přítele, někoho kdo se za mě a za mou službu modlí. Takto si představuji biskupa, ne jako feudálního pána rozkazujícího poddaným.
Bratrsky Presbyter |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Vendaor v Úterý, 11. duben 2006 @ 10:55:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Něčí mučednictví je důkaz pevné víry, ale to neznamená, že je jeho slovo inspirované a dané na úroveň Písma. Z Písma je přece zřejmé, že starší, biskup, pastýř nebo presbyter jsou pojmy pro duchovně více vybaveného Pánem, než je průměr. Pokud vedou sbor bratři starší, je to biblické. Pokud je v čele „jeden biskup“, je to okopírované pohanské zřízení. Jeden se může snadněji zmýlit než několik bratří.
|
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Úterý, 11. duben 2006 @ 11:25:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vendaore!
V Novém zákoně vedle sebe stojí různé způsoby, jak spravovat obec. Někde stojí v čele obce "starší" (presbyteroi) jinde "biskupové a jáhni" - česky "dohlížitelé a služebníci" (episkopoi kai diakonoi) nebo kombinace obojího.
Ani Ignác z Antiochie nikde ve svých listech nepíše, že by biskup jednal jinak, než v součinnosti se svými presbytery. Pro Ignáce je klíčový pojem "jednota".
Špatně se rozhodnout může jak biskup, tak staršovstvo (které si dokonce může špatné rozhodnutí demokraticky odhlasovat). Své důvody, proč ve své službě chci spolupracovat s biskupem, jsem už uvedl a není nutné je opakovat.
Nejsem pohan. Znovuzrodil jsem se z vody a z Ducha Svatého.
Bratrsky Presbyter |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Úterý, 11. duben 2006 @ 19:03:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://mocneevangelium.webzdarma.cz | "Jeden se může snadněji zmýlit než několik bratří."
Zajímavé, že na sebe toto evidentně nevztahuješ. Sám bez společenství s bratry máš to nejlepší pochopení, které je v přímém rozporu s tím co učí křesťanská církev po mnoho generací. :-)
|
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: daggie v Středa, 12. duben 2006 @ 13:46:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | komentář ke kolektivnímu rozhodování starších:
Zažil jsem, že starší kolektivně (po modlitbách) odhlasovali i teologické bludy. Takže nejde o to, jestli 1 nebo kolektiv vedoucích. Zákon (NZ) musí platit po všechny a není-li apoštolát, musí vedoucí svobodných sborů být vykazatelní a napomenutelní v teologických otázkách každým bratrem dle apoštolského výkladu písem, jež je uveden v apoštolských listech v NZ. Není-li ochota přijmout napomenutí, není většinou možnost odvolání jinam, neboť takoví vedoucí většinou pak nepřijímají jinou autoritu kromě své. A to je vzpoura proti Bohu a Jeho slovu. To je moje osobní zkušenost (dvojí a poněkud neblahá). |
]
Re: Střední cesta a proč je potřebný biskup (Skóre: 1) Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Úterý, 11. duben 2006 @ 16:56:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Vendaore,
biskup je nejen potřebný, jako správce oblasti, ale také vhodný.
Jinak si připadáš jako kdyby chtěl někdo dělat nezávisle politiku a nechtěl by vedení žádné strany.
´´...nehledat „souhlas biskupa“? Takto nebudeš s v o b o d n ý! ´´.
jako Sváťa Karásek, nezávislý kandidát.
Ale kdyby byl kněz nezávislý, prosím, proč by nemohl, ale někteří lidé by ho pokládali za nového představitele nezávislé jediné farnosti a tedy nezávislé církve.
Kněz nikde nezávislý, jako hlava nezávislého společenství - nový reformátor.
Bratr presbyter asi nechce zakládat nějakou nezávislou farnost. V USA je plno malých církví. Někde jsem slyšel, že tam stačí, když se sejde padesát věřících (kteří chtěj Písmo jinak, nebo se neshodnu s pastorem) a mohou se u státu registrovat jako nová církev.
Neženeš Presbytera do nového útvaru?
Psal bys také potom proti němu jako proti nové církvi? není zmatků dosti?
Važ si toho, že chce mít střechu a nedělat zmatky ještě těžší !
|
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: daggie v Středa, 12. duben 2006 @ 13:37:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ok,jenže já jsem v teologii i Petrův i Pavlův a hlavně Ježíšův, protože učení apoštolů byla kanonizována a jsou součástí NZ. Jelikož vyznávám radikální křesťanství, tak kážu toto: J 1,16 - 17 Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí.
Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
Jiní káží dispenzacionalismus v praxi: jsme novozákonní církev, ale dle křesťanské tradice si vezmeme něco ze SZ a NZ. Hlavně udržet disciplínu laiků, moc a autoritu vedoucích v církvi a podvědomě je držet v pocitu viny (aby pro své výčitky svědomí vůči Bohu nenapomínali ostatní, tím spíše ne vedoucí). Tak se to praktikuje ve většině charismatických sborů a u některých baptistů v ČR. Všeobecné kněžství, život v milosti přijímaný skrze radostné pokání a prostinkou víru v evangelium milosti se zatím nenosí. Škoda. Vymýšlet teologické směry jen proto, aby teologové zakryli své ambice a svůj hřích, to mi připomíná křesťanské heretiky z církve prvních století po Kristu.
|
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Středa, 12. duben 2006 @ 17:18:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://mocneevangelium.webzdarma.cz | "Nemá člověk jednat podle víry a svědomí a nehledat „souhlas biskupa“? Takto nebudeš s v o b o d n ý!"
Presbytera jeho víra a svědomí asi vede k tomu, aby svého biskupa poslouchal, nakonec je to biblické...ne?
|
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Středa, 12. duben 2006 @ 22:17:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milí bratři!
Možná jste též slyšeli onen hloupý vtip, že kdyby papež přikázal jezuitovi, aby vyskočil z okna, jezuita by uposlechl, protože římský biskup je hlava jeho církve.
Samozřejmě, že by ten jezuita z okna nevyskočil, protože papež, který by mu přikázal vzít si život, by jednal proti duchu evangelia. Jezuita by měl tedy právo neuposlechnout, ba co více, uposlechnout by bylo hřích.
Podobně argumentoval M. Jan Hus ve své kritice středověké hierarchie. Poslušnost ano, ale ne tehdy, jde-li o překračování Božího zákona.
Biskup je reprezentantem Božího lidu navenek vůči světu a zároveň představeným Božího lidu shromážděným v církev. Nikdy bych nemohl být samozvaným knězem. I Jednota bratrská si nechala své první kněze potvrdit jednak od katolíků a jednak od valdenských (tato kombinace může leckoho překvapit). Netušil jsem, že z jedné mé věty se tu rozvine taková diskuse - je vidět, že mnohá církevní společenství nemají službu biskupa zažitou, třebaže je to služba biblická.
Bratrsky všem Presbyter |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: daggie v Čtvrtek, 13. duben 2006 @ 17:46:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Presbytere, v něčem máš asi pravdu. Všechny ty nezávislé charismatické skupiny a svobodné baptistické sbory mají jednu slabinu. Když dojde ke sporu o teologii nebo sborovou praxi mezi např. staršími a ostatními bratry, není možné se odvolat k nestrannému církevnímu soudu. Je to většinou na dobré vůli zúčastněných ve sporu. Pokud vedoucí mají dostatečný vliv, tak opozici zlikvidují (vyloučí nebo je donutí poslechnout). Vzhledem k osobním vazbám vedoucích k ostatním autoritám v denominaci, není možné očekávat objektivní posouzení sporu a nezbývá než odejít dříve, než vás vyloučí. PS Mám dvojí praktickou zkušenost. |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Vendaor v Středa, 26. duben 2006 @ 09:01:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | xvejvodam napsal: "Jeden se může snadněji zmýlit než několik bratří."
Zajímavé, že na sebe toto evidentně nevztahuješ. Sám bez společenství s bratry máš to nejlepší pochopení, které je v přímém rozporu s tím co učí křesťanská církev po mnoho generací. :-)
Naprostou většinu církevních nauk sepsali jednotlivci, a ti, co to neuměli, to jen odsouhlasili.
Je poviností bratří ukázat z Písma, v čem se mýlím. Koncily nejsou pro mně autoritou, jen Písmo. |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Presbyter v Středa, 26. duben 2006 @ 10:18:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pro tebe, Vendaore, stejně jako pro mnohé jiné zde na GS, není autoritou Písmo, nýbrž tvoje porozumění Písmu - čili tou poslední autoritou je ti tvůj rozum (nerozum). |
]
Re: Střední cesta (Skóre: 1) Vložil: Vendaor v Neděle, 14. květen 2006 @ 07:10:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Všechny nebiblické názory se mají napravovat Písmem, což nečiníš. |
]
|
|
|
|