Grano Salis - Mají ekumenické rozhovory mezi katolíky a protestanty smysl?

Karels poslal:

Mají ekumenické rozhovory mezi
katolíky a protestanty smysl?

Díky za příspěvek od bratra JAKa – „Tvůrci pokoje“. Také se pokusím přispět se svojí troškou do mlýna. Vznikají na Grano Salis různé diskuze, vznikají tady vztahy. A to ať už jsou to vztahy pozitivní, nebo vztahy, které až tak pozitivní nejsou. Sympatie si někdy koupit nemůžeme to je fakt. Vím a znám to z vlastní zkušenosti, když jste jednou někomu nesympatický, tak ať děláte, co děláte nezavděčíte se mu se ničím.

Jiné je to, ale ze vztahy, kdy tak říkajíc musíme své partnery v dialogu akceptovat. Zdá se to až neskutečné, tolik věcí nás navzájem spojuje a my to ani nevidíme. My protestanté a katolíci máme přece téhož Boha. Biblické texty jsou pro nás autoritou. Ano jsou tady pohledy, které nemáme stejné. Což je dáno tradičním pohledem – tradicí, který je pro naše bratry a sestry katolíky autoritativní. Ale v zásadě máme mnoho společného. Možná víc než společného, vždyť naše budoucnost je v očekávání příchodu našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

Teď zodpovím otázku z nadpisu, „Mají ekumenické rozhovory mezi katolíky a protestanty smysl? “ Mají svůj smysl diskuzní fora, kde se názorově střetávají i protestanté sami mezi sebou, kde se vyjasňuji názory na různá biblická témata.

Odpověď je jednoznačně ano! Nestanu se katolíkem a naši bratři katolíci zase ne protestanté. Ale rozhovor, diskuze, dialog už o ledačem svědčí. To, že spolu hovoříme, je první krok ke vzájemnému pochopení. Nemusíme s naším oponentem souhlasit. Ale to, že spolu mluvíme, tak něco jasně signalizuje. Signalizuje změnu ve vzájemných vztazích. To, že spolu mluvíme ukazuje na vzájemný respekt jednoho vůči druhému.

Vzájemný rozhovor, dialog může ukazovat na respektování jedné strany diskutujících vůči druhé straně. Ale také ukazuje ještě něco navíc. Jde o odbourání předsudků. Předsudků, které jsou paradoxně v této době informační exploze normálním stavem. Proto mně nevadí, když se něco dozvím, proč je Papež neomylný, proč eucharistie je pochopená takto a ne jinak, a tak dále.

Ve vzájemný rozhovorech možná nejde tolik o to, abych svého kolegu, bratra, udusil pravdivostí svých argumentů, nýbrž abych vysvětlil, jak já to chápu a proč uctívám Boha zrovna takto a ne jinak. Svůj názor a vyznání, kdy se hlásím k reformaci zřejmě nezměním. Přesto s vysvětlením a pochopením naší katolické protistrany vidím gesto vstřícnosti. Gesto, abychom pochopili, že i oni patří do rodiny Božích dětí.

Křesťanství není omezeno jenom tím, jak uctívání Boha chápe jednotlivec, nýbrž jak nám ho ukázal Pán Ježíš. Proto vidím nejdůležitější pro vzájemné rozhovory mezi protestanty a katolíky toto slovo: „Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.“ (Jan 13:34) Milovat se navzájem nemusí nutně znamenat souhlas se vším, co druzí dělají a jaké mají názory. Milovat se navzájem právě naopak respektuje rozdíly. Rozdíly, které jsou dány jednak historickým vývojem, tradicí, nebo rozdílný poznáním.

A je to slovo povzbuzení pro naše rozhovory, rozhovory mezi katolíky a protestanty. Minimálně mějme respekt a neurážejme se. To je obsahem slov Pána Ježíše, které řekl svým učedníků, než odešel ke svému nebeskému Otci. Je to pro nás možná tak trochu výzva, protože budeme muset naslouchat něčemu, co nám není vůbec blízké. Ale řekněte mi, návštěvníci Grano Salis, je život o něčem jiném?

S pozdravem a přáním pokoje, Karels

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace