Teologie: י שׁ וּ ע znamená spása
Vloženo Středa, 21. září 2005 @ 06:59:03 CEST Vložil: Karels |
Karels poslal:
ישׁוּע znamená spása
ישׁוּע [ješua] v původním hebrejském významu znamená spásu. Ale také je to jméno Našeho Pána Ježíše v hebrejském jazyce. Pojďme se teď zamyslet, co to spása je. Když jsem se s tímto slovem, spása, setkal poprvé, tak jsem mu nerozuměl. Přiznám se, že i když je to často opakované slovo v našich křesťanských rozpravách, rozumíme mu správně?
Nejprve se pokusme porozumět tomu, jaký je původní význam tohoto slova. Spása, lat. salus nebo pozdější salutare, řec. σωτηρία sótéría, označuje záchranu, původně jak časnou (z každodenní životní zkušenosti, být zachráněn např. od nepřítele apod.), tak nadpřirozenou (náboženskou).
Nejinak tomu bude i s tímto hebrejským výrazem ישׁוּע . Pěkný text je o spasení v 1 Samuelově: „Avšak lid se proti Saulovi ozval: Jónatan že by měl zemřít? Vždyť připravil Izraeli takové veliké vysvobození! (spasení) Buď toho dalek!“ (1 Samuel 14:45) Spása, alespoň jak jsem to pochopil z tohoto textu, měla konkrétní podobu. Bylo to vysvobození od nepřátel. Spása v době Starého zákona měla většinou tuto podobu.
Bylo bych chybou nezmínit, že ישׁוּע je také jméno našeho Pána - Ježíše. A víme, že jméno bylo spjaté mnohem více s charakterem svého nositele, než je tomu dnes.
Proto židé těžko přijímali našeho Pána Ježíše, protože měli spásu spojenou s konkrétními činy. S konkrétním vysvobozením od nepřátel. V době narození Pána Ježíše, byl Izrael utlačován Římany. A tak židé měli představu, že zaslíbený Spasitel je vysvobodí z područí Římanů. A vrátí podobu Izraeli, jako měl za dnů Davida a Šalamouna. Kdy byl Izrael mocným státem ve své oblasti.
Židé si jednoduše spásu spojovali s těmito činy. Proto se jim služba a učení Pána Ježíše moc nezamlouvala. V Ježíšově učení jsme se mohli doslechnout o pokoře, lásce vůči bližnímu, mírnosti. A to vše nejen vůči svým soukmenovcům, ale také vůči příslušníkům jiných národů. Představa židů se rozcházela se skutečností.
Ale podobně na tom můžeme být také i my, následovníci Ježíše. Ježíše, našeho Pána chápeme jako zachránce, spasitele. Často se k němu obracíme o pomoc v beznadějných situacích. Když máme problémy v rodině, s partnerem, s dětmi. Když máme problémy v práci s nadřízeným, se spolupracovníky. Problémy ve škole. Když nás trápí nemoc a prosíme Pána Ježíše o pomoc, o uzdravení, nebo aby dal moudrost lékařům a ti nám mohli co nejlépe pomoci.
Vždycky chceme vidět konkrétní spásu, vysvobození z často beznadějných situací. A často také vidíme mocné Boží jednání v našich životech. Uzdravení ze smrtelných nemocí, zlepšení vztahů s našimi blízkými. Ve škole až zázračně uděláme všechny zkoušky. Ale co se stane, pokud naše modlitby, naše prosby Bůh neslyší? Změnil se nějak Pán Bůh ve své podstatě? Spása a záchrana přestala být reálnou v našem životě?
Jde o naši tak trochu zkreslenou představu o Ježíši, jako byla ta, kterou o něm měli židé. Pán Ježíš nám pomáhá, zachraňuje, vysvobozuje z beznadějných situací. Ale jeho Spása a záchrana je hlavně v něčem jiném. V čem tedy spočívá? Jsou to známé věci, ale je dobré je připomenout: „A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud, tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.“ (Židům 9:27-28)
Nejen v tomto textu, ale i v mnohých dalších je spása chápána poněkud jinak. Není to už vysvobození konkrétně od fyzických nepřátel. Ale dá-li se to tak říct, je to vysvobození od duchovních nepřátel. Duchovních nepřátel, jakou je například smrt. Takováto spása je ale duchovní skutečnost, které není na první pohled viditelná a hlavně! Týká se naší budoucnosti, budoucnosti všech, kteří věříme v Ježíše Krista. To je podstata, charakter Spásy, Záchrany v Ježíši Kristu! A jak píše apoštol Pavel: „Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.“ (Římanům 5:9)
Máme-li věřit slovům apoštola Pavla, potom víme, že Ježíš zemřel díky našemu hříchu. A potom také víme, že jistě přijde Boží hněv, o kterém se apoštol Pavel zmiňuje. Držme se tedy slov Spásy, slov Záchrany, držme se Ježíše Krista. Protože díky němu budeme zachráněni od Božího hněvu. A žít už nikdy nekončící život s Bohem.
S pozdravem a přáním pokoje Karels
|
