Grano Salis - Zlo podle bible - pěkně nejasná záležitost

poslal tk

Zlo podle bible - pěkně nejasná záležitost Tento spot je reakcí na článek Karla Sýkory Fenomén zla a lidstvo na Britských listech.
Karel Sýkora ve svém zajímavém textu problematizuje tradiční chápání zla v Bibli (resp. ve Starém zákoně) poukazem na alternativní čtení hebrejského textu v Genesis 3:22. Poté, co se první pár (nemám na mysli ani Václava s Livií ani Standu se Šárkou ani Lauru a jejího ropnýho tygra) občerstvil ze zakázaného pásma... ehm... stromu poznání dobrého a zlého, přichází na scénu Hospodyň (Werich) a deklaruje:

"Teď je člověk jako jeden z nás. Zná dobré i zlé."

Tato věta je však podle K. Sýkory (respektive podle znalce bible a hebrejštiny Jacquesa Doukhana, kterého Sýkora cituje) pouze jedním možným překladem. Originální hebrejské sloveso HÁJÁ lze prý totiž přeložit jak minulým tak přítomným časem. Takže nakonec z toho jak z chlupaté deky vyleze úplně opačná věta:

"Člověk byl jako jeden z nás, znaje dobré i zlé."

Na této možnosti mě fascinuje několik věcí. Jednak ta podivuhodná neurčitost mluvnického času v tak kruciálním místě celého svatého textu. Obě čtení totiž dávají zcela jinou perspektivu toho, co je člověk. Je tedy dost neobvyklé, že autoři Bible (případně sám Jahve) v tomhle neučinili jednoznačné jasno. Když se mrkneme na naše české věty nahoře, tak tam sotva může dojít k omylu při výkladu. "Člověk je (teď) X" a "Člověk byl X (= a už není X)" jsou přece dvě naprosto opačné skutečnosti. Za druhé: Sýkora (resp. Doukhan) interpretuje zmíněnou druhou možnost výkladu tak, že pojezením zakázaného frutti Adam a Eva nikoliv získali, ale ztratili schopnost poznat dobré a zlé. Bylo by to tedy jakési ovoce zapomnění a podle mě klíč, jímž se zamknula cela za lidskými dušemi. Odteď nepoznávají dobré a zlé a musejí věřit zjevení milostivého onto-báťušky. Proč tam v ráji to ovoce-zelenina vůbec bylo, to už je další věc. Tradiční výklad obhajuje jediného Boha Stvořitele s tím, že chtěl vyzkoušet svobodnou vůli prvních lidí, respektive jejich víru v něj. Přiznám se, že vysvětlení typu "zlo pochází ze svobodné vůle člověka" mě moc duchovně neuspokojuje. Člověka přece vytvořil Bůh. Pokud věříme v existenci jediného Boha, pak zlo koneckonců pochází od něj. Nejmíň jako jím stvořená možnost, kterou pak nevědoucí chudáci lidi, taky jeho dílo, realizují, uskuteční. Navíc nahlížím toto: z jediného existujícího, vševědoucího a absolutně dobrého principu principů by zlo nemohlo nikdy nijak povstat. To je pro mě základní pravda a veškeré snahy nějak přijatelně vysvětlit původ zla z ničeho (třeba novoplatonskou emanací) nebo ze svobodné vůle člověka (tj. části stvoření dobrého Boha) považuju ve srovnání s touto pravdou za směšnou sofistiku, danou vírou v monoteismus. Asi je to celé jinak. A právě netradiční výklad oné výše zmíněné pasáže Gen. 3:22 možná naznačuje jak. Zajetí duší Zlem začalo, trvá a bude pokračovat dále právě proto, že jsou "omámené" oním "ovocem zapomnění". Nedokážou poznat dobro a zlo a tím teď nemyslím nějaké dočasné životní situace (které jsou jen případy a ilustracemi toho základního světového konfliktu), ale náš celkový kosmický osud. Proto přicházejí na Zem spasitelé ze sféry Nebes, kteří mají původní schopnost rozeznat oba principy a dokáží rozplétat šero nevědomosti, tj. oddělovat světlo od tmy, a tím pomáhat zajatým duším najít cestu zpět. Jako duše se pohybujeme na světě v tělech. Je to pohyb v tmách: nevidíme (poslední) důsledky svých činů. Zkoušíme, tápeme, snažíme se pojistit proti čemukoliv zlému a škodlivému apod. Ale nevíme, jak který z našich činů dopadne, jaký bude mít konečný důsledek. Tím spíše nedohlédneme ani na celkový cíl, k němuž máme v této sféře existence směřovat. Dokonce i ono dvojí, nejasné čtení knihy Genesis, je příznakem této šeravosti, nejasnosti, zatemněnosti světa, té temnoty, kterou duši žádné fyzikální slunce neprosvítí, "nevyjasní". Pořád musíme volit mezi různými významy našich zkušeností — stejně tak i mezi výklady "svatého textu": buď budeme věřit podivné verzi A, že Adam s Evou udělali něco zlého, ale až teprve potom se jim dostalo schopnosti rozpoznávat dobro a zlo (takže nechápu, podle čeho se rozhodovala jejich "svobodná vůle" než pojedli, poslechnout boží zákaz přece bylo "správné", bylo "dobré", ale oni to nemohli poznat!). Nebo budeme věřit verzi B, to jest, že nešlo o strom poznání, ale o strom zapomnění, o past na člověka. Kdo a proč tam ten strom naaranžíroval a jak to vůbec bylo možné, to už se dá domyslet. Frederik
http://frederik.bloguje.cz

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace