Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 234, komentářů celkem: 429550, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 440 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

ivanp
Syntezator

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116469818
přístupů od 17. 10. 2001

Partnerství: Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne?
Vloženo Pátek, 04. březen 2005 @ 19:30:55 CET Vložil: Bolek

Partnerství poslal amisrtep

Již nějakou dobu se zamýšlím nad otázkou sňatku věřícího křesťana s nekřesťanem. Osobně jsem zaujal postoj, který se s některými církvemi slučuje více či méně. Jsou však i církve či křesťanská společenství se kterými nemohu souhlasit. Jako podklad pro zamyšlení uvádím postoje pěti církví registrovaných u nás. A na závěr uvádím otázky, které jsem si i sám pokládal. Za diskusi budu velice vděčný. Chtěl bych tím i poněkud vytříbit určitá pochybení.   Petr Šíma

Postoje církví ke sňatkům Římskokatolická církev Kodex katolického práva dovoluje sezdat katolickou osobu, která musí být pokřtěna i s nekatolickou osobou pokřtěnou i nepokřtěnou (tedy i s nevěřícím) s dovolením ordináře. Pro uzavření manželství musí být spravedlivý a rozumný důvod. Katolická strana však musí prohlásit, že se bude chránit nebezpečí odpadnutí od víry a přislíbit, že se ze všech sil bude snažit, aby všechny děti v v onom manželství byly pokřtěny a vychovány v katolické církvi. Druhá, tedy nekatolická strana, se včas uvědomí o příslibech katolické strany tak, že bude zřejmé že si je toho plně vědoma . Obě strany pak nesmí vylučovat poučení představitelů katolické církve o účelu a podstatných vlastnostech manželství. Další nezvratnou podmínkou je, že manželství musí být uzavřeno před oddávajícím katolickým představeným s obřadem katolické strany, s výjimkou manželství s nekatolickou stranou východního obřadu, kde se vyžaduje pouze přítomnost katolického duchovního. Zakazuje se uzavírat manželství, kdy katolický i nekatolický duchovní vykonávají současně svůj obřad a vyžadují manželský souhlas. Také není povoleno, aby se před i po uzavření manželství, podle předchozích podmínek, konaly jiné náboženské obřady téhož sňatku za účelem vyjádření nebo obnovení manželského souhlasu. Z toho vyplývá, že je dovoleno manželský souhlas vyslovit před nebo i potom před světskými úřady. Tohle jsou snad všechny obecné podmínky katolické strany. Manželství však nemusí být povoleno z jiných důvodů, ke kterým však kodex v mnoha případech uděluje dispenz. Apoštolská církev slouží svatební pobožností těm, kdo jsou plnoprávnými členy této církve. Rada starších může rozhodnout o konání svatební pobožnosti v případě sňatku člena AC s věřícím členem jiné církve a také sezdaným nečlenům AC, kteří se účastní sborového života, nebo se jedná o službu věřícím z jiných církevních společenství. Vzhledem k uvedenému vyplývá, že svatební pobožností nemůže být slouženo manželstvím, z nichž aspoň jeden je nevěřícím křesťanem. Církev bratrská se v sloužení svatební pobožnost v podstatě slučuje s Apoštolskou církví. Odchylku od AC tvoří sloužení svatební pobožností s přímluvnými modlitbami členovi CB s partnerem, který neodmítá Boží slovo a vyhledává společenství s věřícími (z toho vyplývá, že nemusí být zrovna věřícím křesťanem) a je-li zpravidla přípravným členem CB. Božím slovem a modlitbou (pravděpodobně ne svatební pobožností) lze sloužit i nevěřícímu manželskému páru, který Boží slovo přijímá a stojí o obecenství s věřícími, jsou-li zpravidla přípravní členové, přátelé sboru či návštěvníci shromáždění (u této věty jsem poněkud zaskočen, neboť si myslím, že je plná protikladů). Svatební pobožností s právním účinkem lze sloužit pouze tomu páru, kdy aspoň jeden ze snoubenců je plnoprávným nebo přípravným členem CB, nebo za souhlasu staršovstva jedná-li se o snoubence z jiného křesťanského společenství. Českobratrská církev evangelická koná svatební pobožnost až po uzavření civilního sňatku. ČCE pro konání svatební pobožnosti pouze vyžaduje, aby alespoň jeden z manželů byl jejím členem. Druhý tudíž nemusí být křesťanem. Církev křesťanská společenství ve svém základním dokumentu ani vnitřním řádu o manželství ani snad nic neuvádí. Vodítkem mohou snad pouze být pastýřské listy psané D.Drápalem. V některých z nich se vyjadřuje, že navázání vztahu věřícího (křesťana) s nevěřícím (křesťanem) a následné vedení ho k manželství je hříchem, a jako takový je důvodem k vyloučení z KS. Odvolává se na svůj výklad v bibli uvedeného zapovězení tahání jha s nevěřícími (2.Kor6,14). V důsledku tohoto výkladu mnohá křesťanská společenství (třeba registrovaná jako občanská sdružení) jednají stejně. Napomáhá tomu snad i nepřesný výklad verše v 1.Kor7,9. Překlad NZ Slovo na cestu v tomto verši namísto v Kristu nebo v Pánu dosazuje „za křesťana“. Otázky k partnerských vztahům Co je podle Pavla pro muže i ženu lepší? Vstoupit do manželství nebo zůstat svobodný? Kdo má raději vstoupit do manželství, čeho se tím uvaruje? Je lépe žít v trápení (pálivosti) než se oženit? Přikazuje Pavel nebo Pán lidem ženit se či zůstávat svobodným? Má věřící partner od druhého i nevěřícího odcházet? Jaký je jediný Kristův důvod pro manželský rozchod? Je to nařízení? Může však opustit jeden druhého? A když ano, může si vzít jiného? Co má v takovém případě udělat? Je manželství věřícího s nevěřícím znesvěceno? Z jakého důvodu má věřící parter umožnit nevěřícímu rozchod? Posvěcuje víra křesťanského partnera partnera nevěřícího a jejich děti, nebo je tento vztah dvou lidí posvěcen manželskou smlouvou a tím i děti v něm narozené? Jakému hříchu dvou lidí zabraňuje manželství, z čeho pochází děti nenarozené v manželství? Na jaké posvěcení či nečistotu Pavel myslí? Na posvěcení k víře nebo posvěcení vztahu dvou lidí? Ono nařízení o zůstávání v postavení od Pán, když ho povolal k víře, na koho se vztahuje? Vztahuje se na manželství nebo na svobodné či ovdovělé? Dostal Pavel vůbec nějaký rozkaz Páně pro nikdy neprovdané? Dostal Pavel rozkaz Páně, že se musí nebo nesmí oženit? Že si musí vzít věřícího? Jakou osobní radu dává Pavel neprovdaným i provdaným, s ohledem na co? Je hříchem se oženit? Je hříchem si vzít věřícího? Je hříchem si vzít nevěřícího? Je hříchem zůstat svobodný? Co však doléhá na manžele? Proč upřednostňuje Pavel stav svobodný? Má to být pomoc nebo břemeno? O kom říká Pavel, že se může vdát jen v Kristu nebo pouze v Pánu? O neprovdaných nebo ovdovělých? Víš, co to vůbec znamená pouze v Pánu nebo jen v Kristu? Označuje ono pouze v Pánu nebo jen v Kristu věřícího křesťana? Znáš odkazy na tento verš z Bible? Je pro tebe manželství věřícího s nevěřícím cizím jhem? Má se tedy oddělit věřící od nevěřícího rozvodem či odchodem z toho manželství? Víš vůbec, na co myslí Pavel, když mluví o cizím jhu s nevěřícím? Sahá tvoje věrnost k manželskému partnerovi pouze k hranicím zákona? Víš o čem mluví Pavel, když říká o mladých vdovách, když se chtějí opět vdávat, odvracejíce se od Krista, že porušily svou slíbenou věrnost? Víš, co říká Bible o těch, kdo lidem nedovolují se ženit? Souhlasíš s názorem, že věřící, který si našel nevěřícího, nebo vstupuje do manželství s nevěřícím, při zachování víry, lásky, svatosti a střízlivosti, hřeší a má být exkomunikován z církve? Víš vůbec, koho Písmo dovoluje exkomunikovat z církve a jaké jsou k tomu nástroje? Co bys udělal, když by uvěřil člověk dvakrát, třikrát rozvedený a oddaný? Vyloučíš ho, vždyť podle Písma zcizoložil vůči první ženě!? Nebo se má rozvést a zůstat sám, nebo se smířit s tou první? Nezhřešil by opět? Vždyť přece nemá od své ženy odcházet!? A co toho věřícího, byť nikdy neprovdaného, co si vezme rozvedenou, byť věřící? Vyloučíš oba, vždyť oba podle Písma zhřešili!? Jak zastavíš ten kruh hříchu, tvrdostí srdce, nebo je na to vše dostatečná Boží milost? Je-li podle Pavla již ustanovené manželství věřícího s nevěřícím svaté, proč je záměr věřícího vzít si nevěřícího hříchem!? Když projeví zájem dva věřící v Krista se vzít, vřele to doporučíš, nebo jako Pavel dáš radu, že je pro ně lépe zůstat svobodnými, ale ať učiní jak chtějí a nezhřeší? Jak daleko vůbec sahá Boží milost, víš to? Dohlédneš na její konec, sahá jen tam, kam dosahuje tvé porozumění, je tak velké jak prostorné je lidské srdce? Dokážeš mu porozumět? Bůh odpustil lidem, všechny jejich hříchy, dokážeme to i my?


"Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 26 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne? (Skóre: 1)
Vložil: vladik v Sobota, 05. březen 2005 @ 09:40:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj petře máš v tom asi trošku guláš...

píšeš:Je-li podle Pavla již ustanovené manželství věřícího s nevěřícím svaté, proč je záměr věřícího vzít si nevěřícího hříchem!?

takže o posvěceném manželství věřícího s nevěřícím..je tím mylšeno že je je buď žena nebo muž již v manželství a jeden z nich uvěří stane se křesťanem, pak platí to co říká bible žena nebo muž nemá tohoto partnera opouštět jen kvůli tomu že je nevěřící a svých životem se ho má snažit získat pro Krista. To však může být a většinou také je velké břemeno.

Kdežto když já jako svobodný uvěřím pak podle písma jsem majetek Ježíše Krista ..jak je psáno nežiji už já ale žije ve mě Kristus... a mám od něho povolání určitý úkol. Toto povolání však může být naplněno jen tehdy, když budu mít ženu podle Boží vůle né podle své. Protože když tato žena bude pofle boží vůle bude rozumět a podporovat mou vizi ke které mě Bůh povolal a bude mi v skutku pomocí., protože budeme jednoho ducha. V případě že bych si hledal ženu o své vůli tak jednám svévolně a následky si ponesu sám proto říká písmo že si máme vzít jen toho kdo je v Pánu a nenést jho s nevěřícím. Proto že Boží slovo nebereme vážně ani Bůh nás nebere vážně a to co je třeba v argentině normální že jsou tam kříšení mrtví a uzdravováníi nemocní tak to u nás není z tohoto důvodu . Četl jsem jeden článek o církvi v argentině a oni jsou velmi důrazní na svatost a nekompromisní vůči hříchu. Teď se můžeme podívat na nějaké příběhy z písma tak třeba Ezau si vzal ženu s pronárodů které Bůh jasně označil že odtud si nemají brát ženy, dále šalamoun si bral ženy jiných pronárodů a ty odklonily jeho srdce k cizím bohům a odpadl od hospodina a nakonec třeba samson taky říkal : hele otče a matko tamta ženská se mi líbí tu mi vezměte ta je pro mě ta pravá..... víme kam ho ta tělesná láska přivedla ..byl zrazen a přišel o oči.

Takže vztah věřícího který se hozhodne vzít nevěřícího (člověka bez božího ducha) je hříchem (minutí cíle) a je to krok lidské svévole a vzpoury proti Bohu. Je to vyjádřením nedůvěry a nevěry vůči Bohu.

Jesltiže budeme mít pořád takový postoj že Pán nás miluje ale přitom si takto budem omlouvat své svévolné jednání nečekejme s probuuením ale soudem božím který začíná od domu božího. Co říká písmo? svatý budtě nebot já jsem svatý,
být svatý znamená být oddělený od hříchu.

Vemte si třeba ananiáš a safíra "jen" zalhali a padli mrtví, nedovedu si představit že by Bůh se svou slávou navštívil společenství v ČR to by bylo mrtvejch.

NE myslím to vážně duch tohoto světa, a zvláště u nás protože je nás hrstka tlačí na věřící aby polevily ze své horlivosti a svatosti, satanovi totiž nevadí křestané kteří udělají spoustu dobrých akcí pro nevěřící ale mu vadí boží sláva na božích dětech...z toho má lufta né z teologikých tahanicí, protože boží sláva na člověku který v jménu ježíše křísí mrtvé uzdravuje slepé a nemocné to je to čemu nemůže žádný ateista a pochybovač čelit. Satan to ví jaktože my ne?

Proto usilujme o svatost bez ní nikdo nespatří Pána a přestaňmě zlehčovat a překrucovat Boží slovo k vlastní záhubě

Vladimír



Re: Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 07. březen 2005 @ 09:15:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vladiku,

Já si nemyslím, že bych měl v oné věci guláš. Vím jaký je výklad oné věci, tedy navázání vztahu svobodného křesťana se svobodným nekřesťanem, v charismatických sborech či v hnutích víry, kam se ROFC řadí. Už jsem jednou psal, že jsem v ROFC uvěřil, byl 10 let jejím členem a také 7 let starším a 5 let zástupcem pastora v Opavě. Vím jaký je přístup ROFC v této věci. Věrně vykládáš zaběhlý výklad oné věci. Já však uvedl i přístup dalších církví. S tvým výkladem nesouhlasí z uvedených jak ŘKC, tak ČCE a zčásti také třeba CB. Guláš v oné věci rozhodně nemám. Nutno říci že v NZ neexistuje podklad pro tebou přijímaný výklad. V NZ totiž nikde nenajdeš, že by křesťan, který si vzal nekřesťanku, byl z církve vyloučen jako hříšník. Ono totiž církev ani v té době oficiálně neoddávala (v nežidovském světě), to náleželo světské moci.Ale asi žehnala.V NZ také ani není konkrétně uvedeno, že by si někdo z věřících vzal nevěřícího, ale ani to, že by se vůbec někdo oženil. Podobný přístup s výkladem podle SZ, jehož ustanovení nejsou převzata a stvrzena v NZ najdeme i k desátkům. Například ROFC ( a nejen ROFC) běžně přijímá, že desátky je nutno platit i dnes a že na tom záleží požehnání křesťanovo. Jako podklad si bere epištolu Židům, kde se však o desátcích mluví pouze v jako o důkazném materiálu o velekněžství Kristově. Není ani zaznamenáno a nikde ani apoštoly vyzýváno k placení desátků. Chci-li však přijímat dnes příkaz o dávání desátků jako platný, musím také přijmout vše, co je o desátcích psáno ve SZ. Sbory, které o desátcích mluví v tomto směru, využívají desátky k provozu svých společenství. Z desátku pak naopak nedávají nic pro bezdomovce a zchudlé bratry atd. Pro ně vybírají dary. Desátky se jen zcela výjimečně přijímaly v penězích. Jsem přesvědčen o velikém omylu v této věci. K provozu chrámu se totiž nedávaly desátky, ale chrámová daň. Desátky mohly být přinášeny pouze do chrámu, tedy židovského a ne jinam! Podobným způsobem se dnes znásilněně používají i verše k podpoření výkladu o hříšnosti křesťanově při zasnoubení se s nekřesťanem. Když apod.Pavel v 2.Kor 6,14-18 píše: Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: 'Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.' A proto 'vyjděte z jejich středu a oddělte se', praví Hospodin a 'ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu' a 'budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů'. je třeba mít na mysli především to, co se tam píše. Tvůj pohled vyzývá spíše k oddělení se od nevěřících z pohledu kontaktu či soužití, čímž se má zabránit křesťanovu svedení. Jistě by se to mohlo zdát jako správné. Jenže já bych tedy nemohl vstoupit do pracovního poměru tam, kde by vedení firmy či spoluzaměstnanci byli nevěřící. Také bych nemohl spolupracovat na odstranění následku povodní s těmi, kdo jsou nevěřící. Spíše si však myslím, že jako zaměstnanec mohu odmítnout to, co je v rozporu s mou vírou a spolupracovat na tom, co v rozporu s mou vírou není. Jsou-li charitativní dary poskytnuty na určitý modloslužebný účel, pak se do tohoto nezapojím. Pomáhá-li to přímo lidem pak budu spolupracovat i s nevěřícími. Navíc 2.Kor předchází 1.Kor5,9-11, kde se píše: Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky; ale nemyslel jsem tím všechny smilníky tohoto světa nebo lakomce, lupiče a modláře, protože to byste museli ze světa utéci. Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás? Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu! Z tohoto pohledu tedy nelze přijmout tvůj výklad. Důležité je pro mě nepodílet se na hříchu. Také ve Skutcích 10,28 prohlašuje apod.Petr: Promluvil k nim: "Dobře víte, že židům není dovoleno stýkat se s pohany a navštěvovat je. Mně však Bůh ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje. Takto máme také přistupovat k oné věci. Jistě nikdy nebude mít věřící lehké soužití s nevěřícím. Bude muset rozhodně odmítnout podílet se se svým manželem na hříchu. Pavlovo doporučení svobodným bylo, aby zůstali zcela svobodni, tedy aby se vůbec neženili. S tímto pohledem je také třeba přistupovat k výkladu citace z 1.Kor 7,39: toliko v Pánu či jen v Kristu. Kdyby apoštol myslel na tvůj výklad, jistě by nepoužil takto složitého tvaru. Navíc ono může se vdát za koho chce je také poněkud v rozporu s tvým výkladem o míjení Božího cíle tím, že se rozhodne daná vdova vzít si koho chce. Dále podotýkám, že tento verš se týká pouze a to pouze ovdovělých a nikoli nikdy neprovdaných! Pro ty si je nutno vzít verš 25: Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry. Ta rada však byla, aby zůstali svobodnými. Písmo však říká, jasně, že hříchem není zůstat svobodný, ale ani oženit se. Jsem přesvědčen a to neoblomně, že vezme-li si věřící nevěřícího, pak to není hřích. Je však důležité, aby věřící zůstal v Pánu Kristu! Tedy zachoval víru, spravedlnost atd. A to lze! Souhlasím však, že je lepší zůstat svobodným. Také že je lepší, když už je člověk neodolatelně váben opačným pohlavím, vzít si manžela věřícího. Jsem ale rozhodně proti vylučování bratrů a sester, kteří se rozhodli vstoupit do manželství s nevěřícím!!! Poukázal jsem také na jiný problém. ROFC a ostatní charismatici běžně odsuzují smíšená manželství. V pohodě však schvalují manželství dvou rozvedených křesťanů! A to je dle Krista cizoložství! Z ROFC a to bez odporu mohu jmenovat Marka Brunera. Tím ho neodsuzuji. Poznal jsem, že je pln Kristovy lásky a výjimečným člověkem. Jen na několik služebníků z ROFC vzpomínám tak rád. Nad tímto se zamysli. Pro takové cizoložství se nevylučuje. Ale kvůli smíšenému sňatku ano. To je špatné. Moc špatné. Proto mluvím ve svých otázkách o milosti Kristově. Víš i ve SZ existovali židé, kteří si vzali nežidy. A nejen z důvodů, které uvádíš. Tak například Samson. A přece lze v jeho životě vystopovat Boží cíl. Davidova babička také snad nebyla židovka. A jaký tam byl cíl! A co Ester? Měla raději zemřít? A jaký tam byl cíl! No ani Mojžíš neměl za ženu židovku (izraelku). Stejně i Josef. Že to bylo před zákonem? No milost také byla před zákonem. Jiný přístup měli mít židé k Edómským a Egyptským a zase jiný třeba k Moábským a Kenaanským. Mohl bych pokračovat dále, ale již nebudu. To co jsem z ROFC zažil je to, že mnoho lidí přijímá výklady přednesené pastory a kazately, učili se na biblické škole ROFC, byli hodně hodně mladí a nezkušení. To co ROFC chybí je nerozsuzování. Ale to není útok na ROFC. Je to má zkušenost.

Petr Šíma



Re: Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 07. březen 2005 @ 13:37:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro Vladika!

Vladiku, vím, že jsi přihlášen. Netrpělivě čekám na tvou odpověď. Vzhledem k tomu, že ses o mě poněkud o mě vyjádřil v tom obrazu o nepravém křesťanovi, byl bych rád, aby ses vyjádřil k písmu o Samsonovi ze Sd 14, jak jsem již napsal v posledních komentářích. Bylo by fér reagovat.

Petr Šíma



Re: Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 07. březen 2005 @ 14:46:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná to vypadá, že zde diskutuji sám se sebou. Ale doufám, že i to povede aspoň k zamyšlení. Někteří můj výklad odmítnou a někteří třeba ne. Toužím však abychom si navzájem nekladli jiné překážky, než ty které zcela jasně říká Písmo.
Pro uvážení uvedu krátký příběh. Není smyšlený. Již jsem jej zažil. Tak tedy: Vím o člověku, který uvěřil v Pána. V té době však měl dívku, ale ta neuvěřila. Měli již předmanželský sex. Mnozí mu říkali - musíš se s ní rozejít. On však nechtěl. Říkal, že by se dopustil hříchu, kdyby si ji nevzal za ženu, bude-li ona chtít. A ona souhlasila. Až po sedmi letech uvěřila. Má rada tomu člověku zněla dle 1.kor 7,36 s tím rozdílem, že již o své panenství přišla díky němu a tedy by ji tím nutně uvedl v cizoložství. Také jsem mu zmínil Mojžíšův zákon z 2.Moj 22,16-17 a 5.Moj 22,28-29. Tak i on zachránil čest svou i té dívky a mohu říci, že i čest Boží v nevěřících očích. Suď, kdo suď. Já myslím, že se stalo správně a mohu říci, že i oni. Jakpak by dnes k tomuto přistoupili jiní. Jsem rád, že neuposlechl rad jiných.

Petr Šíma



Re: Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Úterý, 08. březen 2005 @ 11:48:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak tedy Vladiku pohledal jsem tvůj komentář a opravdu jsem jej našel. Ovšem opět je tvé čtení písma poněkud znetvořené. Píšeš, že Samson soudil Izraele po dobu dvaceti let (Sd15,20) do doby než vešel k nevěstce (Sd16,1). Ale opět se u tebe projevilo umění písmo zkreslovat. Ono totiž, co vešel Samson k nevěstce a spal s ní a pobyl u ní až do půlnoci, se nestalo nic z toho, co píšeš. Samsona chtěli pelištejci zabít již dávno předtím. Samsonovu vyvolenou ze Sd 14 totiž nakonec dostal za ženu někdo jiný a ta žena byla nakonec zabita vlastními lidmi. Samson se až po noci s onou nevěstkou zamiloval do jiné ženy – Delíly a ta ho nakonec zradila podobným způsobem jako ta ze Sd14. Ovšem platí, že již od té první ženy, když si ji chtěl vzít za manželku, hledal Samson z Boží vůle záminku proti pelištejcům. Kdy konečně pochopíš, že Samson hledal právě takovou ženu a to z Boží vůle. V příběhu o Samsonovi nikde nečtu, že by se Samson prohřešil proti vůli Boží, nýbrž z onoho příběhu vyplývá, že ji naopak naplnil! Porušil snad Samson víru? Nikoli! Porušil Boží vůli? Nikoli! Jak můžeš soudit ty Boží cesty a jeho vůli! Jak můžeš říci, že Samson mohl osvobozovat izraelce jinak! Samson zůstal až do smrti Božím zasvěcencem! Uč se z písma! Já tvrdím, že to co se Samsonovi stalo byla skutečně Boží vůle!

Jinak z oné nominace na zlatou slzu si nic nedělám. Nemám zač se stydět. Písmo jsem totiž nepřevrátil a ani neupravil. Podle písma jsem jednal. Jen nevím zda tvé byl nominoval znamená že jsi jej nominoval nebo bys jej nominoval. Zde ses asi přeťukl.

A stále trvám na tvém vysvětlení Sd 14,4: Otec s matkou netušili, že je to od Hospodina, že hledá záminku proti Pelištejcům; toho času totiž vládli nad Izraelem Pelištejci.

Petr Šíma



Re: Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Úterý, 08. březen 2005 @ 12:06:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A ještě dodatek. Vladiku tvrdíš, že měli do určité doby izraelci od pelištejců klid. No a písmo říká: I sestoupilo tři tisíce judských mužů ke skalní strži Étamu a řekli Samsonovi: "Copak nevíš, že nad námi vládnou Pelištejci? Cos nám to provedl?" Odvětil jim: "Jak jednali oni se mnou, tak jsem já jednal s nimi." (Sk 15,11). No opět jsi poněkud přeonačil písmo. Izraelci (tedy konkrétně judští) byli pod nadvládou pelištejců a nebyli svobodní. Ikdyž Samson soudil izrael tak pod nadvládou pelištejců. O jakém pak to klidu hovoříš? - Samsone neprovokuj je, žijeme si pod nadvládou, ale vklidu! Asi si opravdu nemáme co říci. Beru to jako tvoji osobní nevyzrálost.

Petr Šíma



Re: Manželství křesťana s nekřesťanem. Ano nebo ne? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Středa, 09. březen 2005 @ 10:00:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vladimíre, předem pokoj tobě i mně, možná mě jako křesťana nevidíš, ale já tě tak vidím. Jen chci abys tedy stál pevně a neměnil pořád.

O motivech Samsona totiž nejprve pravíš:
nakonec třeba samson taky říkal : hele otče a matko tamta ženská se mi líbí tu mi vezměte ta je pro mě ta pravá..... víme kam ho ta tělesná láska přivedla ..byl zrazen a přišel o oči.

A o něco později:
ale chtíč samsona stáhl z boží cesty aby toužil po ženě která ho zradila, mohl mít židovku mít rodinu žít v pohodě ale svou neposlušností musel zažít to co zažil. Jeho slova typu tu mi vemte ta je v mých očích ta pravá..

Později však, ale tvrdíš v reakci na Sd 14,1-4:
zde se jasně píše že to bylo od Hospodina, poté kdy ji dali jinému samson nad pelištějci vykonal pomstu. pak přichází Soudců 15:20 Soudil Izraele za dnů Pelištejců po dvacet let. pak však přichází samsonova vášeň

A nakonec ve stejném komentáři:
Bůh chtěl aby samson chrápal s nevěstkou? A proč tedy od něho odstoupil? ... Bůh od něho odstoupil kvůli hříchu Samson jednal na základě svého chtíče.

Z těchto tvých vyjádření jsem zmaten. Nejprve tvrdíš, že už u první ženy vedla Samsona vášeň (tělesná láska) a později však tvrdíš, že to bylo určitě od Hospodina a že se Samson nechal vést svou vášní až poté k nevěstce z Gázy. Zároveň velice pravděpodobně zaměňuješ onu nevěstku s Delílou. A to není jedna a táž osoba. Píšeš, že mohl mít židovku, ale později, že to bylo od Hospodina, aby měl pelištejku. Jestliže Samson takto hledal záminku proti pelištejcům a to hledal skrze ženu a bylo to od Hospodina a byl Hospodinovým duchem ponuknut k tomu, pak lze jasně říci, že Bůh chtěl, aby si zvolil ženu neobřezanců a je také psáno, že byla v Samsonových očích ta pravá. Zmínka o zámince v písmu není zbytečná, stejně jako zmínka o té pravé v Samsonových očích a také o tom, že to bylo od Hospodina. Už ta první žena ho zradila a unavovala po sedum dní. Byl tedy Samson tak hloupý? Prozradil ji hádanku, ale i přesto se ho zmocnil Hospodinův duch a vykonal pomstu. Později učinil svou pomstu žhářstvím za ztrátu ženu a ještě později za její smrt. Poté vykonal pomstu také za zradu bojácných judských můžů také na pelištejcích. Ale tys psal… Během těchto dnů měli izraelci od pelištějců klid ale do doby než Soudců 16:1. Nepřipadají ti tvá vyjádření záhadná?
Navíc ono prohlášení… Bůh od něho odstoupil kvůli hříchu Samson jednal na základě svého chtíče… je velice prapodivné. Je třeba si uvědomit, že Bůh od Samsona neodstoupil pro noc s nevěstkou z Gázy. Delíla se stala příčinou jeho ponížení. Ano, stala se příčinou jeho ponížení. Jenže Samson věděl, že ho Delíla zrazuje. Zrazovala ho třikrát bezúspěšně. Pokaždé byl s ním Bůh. Bůh od Samsona odstoupil až po té, co Samson Delíle vyzradil tajemství své síly v zasvěcení Hospodinu. Přesto však platí, co je napsáno v Sd 13,7 Řekl mi: 'Hle, otěhotníš a porodíš syna. Nepij teď víno ani opojný nápoj a nejez nic nečistého, protože ten chlapec bude od mateřského života až do dne své smrti Boží zasvěcenec.' Bůh dokonce od Samsona neodstoupil po noci s onou nevěstkou z Gázy ani po dnech či nocích strávených s Delílou. Odstoupil poté, co vyzradil ono tajemství. Delíla se stala samozřejmě příčinou onoho vyzrazení. U Delíly není konkrétně psáno, že je to od Hospodina a je psáno, že se do ní Samson zamiloval. Je třeba však vzít v úvahu, že Samson byl ponoukán Hospodinovým Duchem od Sd13,25. Samson nutně nemusel mít takovou představu o svém životě, tak jak to dopadlo. Platí však, že příběh o jeho první ženě a Delíle je velice podobný. Má však jiný konec. Tohle mě vede k závěru, že vše to co se stalo byla Boží vůle, i když to tam není výslovně psáno. Uvádět, byl-li sex s prostitutkou Boží vůlí, je od tebe nefér. Spojovat to s odstoupením Hospodina od Samsona je také poněkud zkreslením, neboť Bůh byl pořád stále s ním. A co se dotýká Samsonova pokání, i tu lze oponovat tvým, kde to čteš? Ono slovo tam totiž není a ani zmínka, že by činil pokání ze vztahu s něvěstkou či Dalílou. Ńakonec snad ještě: Běžně uváděný důkaz toho, že křesťan si nesmí vzít nekřesťanku pochází z 5.Moj 7 kapitoly. K tomu jen uvádím zajímavost ze Samsonova života, kde byl Samson ponoukán Hospodinem aby si vybral ženu mezi pelištejskými. A ještě: nemusíme spolu již diskutovat. Můžeme si věřit, jak kdo chce. Chtěl bych jen vědět, kde je v písmu konkrétně psáno, že uzavírané manželství křesťana s nekřesťanem je hříchem a že taková osoba má být vyloučena z církve a že taková osoba je odpadlíkem od víry a bude zatracena a že je někde uvedeno, že si křesťan musí vybrat křesťanku. Jen prosím neuváděj verše z 2.Kor 6,14-18; 1.Kor7,39; Dt7, 3-4. Tyhle verše jsem již objasňoval. Také by mě zajímaly kritéria podle kterých si má křesťan zvolit onu ženu. Jestli jsi svobodný uveď svá kritéria. Já ti pak uvedu písma, ve kterých je zřejmé, že manželství samo o sobě není hříchem, že si může věřící zvolit koho chce při zachování víry, uvedu proč nelze takové vylučovat jen pro onen sňatek, uvedu proč Dt7 neplatí pro křesťany atd. Na tuhle výzvu nemusíš přistoupit. Já však své důkazy uvedu a to lépe v nějakém článku. I já totiž bývám háklivý na nesprávné výklady! Já nepletu hrušky a jablka, vykládám celý příběh o Samsonovi a nedělím jej. A ještě upozornění: dej si pozor na svá slova, když jednou pravíš … říká písmo že si máme vzít jen toho kdo je v Pánu a nenést jho s nevěřícím … pak zase řekneš … nic takového jsem nepsal je potřeba aby jsi četl pozorně nic o oddělení od nevěřících nebylo zmíněno, když (drž) se tématu … a pak zase cituješ písmo … 2 Korintským 6:14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? 15 Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? 16 Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: `Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.´ já myslím že to je jasné ale nikoho tom přesvěčovat nemíním…vynecháváš tak verše 17 a 18 - A proto 'vyjděte z jejich středu a oddělte se', praví Hospodin a 'ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu' a 'budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů'. Že je ze zmíněného písma zřejmé, že se nemůže jednat o fyzické oddělení se od lidí ze světa je přece jasné a ap.Pavel to i tak vysvětlil Korinťanům o list dříve.

Petr Šíma



Stránka vygenerována za: 0.35 sekundy