poslal jirkan Dan Drápal se modlil a kratší noha začla růst
Svědectví o setkání s tímto mužem, který má dar uzdravovaní.
Dan Drápal byl kdysi evangelický farář, který podle vlastních slov ale nebyl skutečně obrácený (k Bohu) a opravdově věřící. Ač tedy farář, opravdově Bohu uvěřil a odevzdal mu svůj život později. Předtím stihl vystudovat evangelickou teologickou fakultu. (mimochodem je to zajímavé i vzhledem k oné fakultě - vychovala faráře, umožnila mu jít pracovat na sbor, a ten teprve později skutečně uvěřil v Boha)
Poté "jeho" sbor začal růst a také začal "dělat problémy" ČCE (církvi, ve které byl farářem). Nakonec to skončilo vzájemným rozchodem. (Nechci tu rozebírat příčiny a podstatu rozchodu, ale možná se dá říct, že důrazem na praktickou autoritu Písma se dostali do rozporu s oficiálními stanovisky a praxí v ČCE.To nakonec vedlo k odchodu onoho faráře i sboru (v Praze) z oné církve a vzniku Křesťanských společenství, které se posléze rozrostli na jednu z nejvlivnějších (duchovně) církví u nás. Jsou po celé ČR.)
No ale nechci to dál rozebírat (třeba jindy). Řekněme ještě jen, že po té, co Dan roky toto seskupení vedl jako jedna z nejdůležitějších autorit, nyní je "na odpočinku" . (doufám, že jsem ho tím neurazil, jen jsem chtěl říct, že teď ve vedení není a odstoupil, jinak je určitě dosti činný)
Kdysi, už je to možná pět let, jsem ho poprosil o možnost být přítomen tomu, když bude někde sloužit. Dan byl ke mně milostiv a navrhl mi jet s ním do Českého Těšína, kam byl pozván.
V Olomouci jsem ho počkal u silnice a pak hurá do Těšína. Tam byla jakási biblická sešlost a Dan tam něco vyučoval z Bible. Pak to skončilo, já se s někým zapovídal v jednom rohu místosti a Dan se tam s někým modlil v jiném rohu . Lehce jsem to pozoroval, ale nebyl jsem přitom. Když jsme pak s místním pastorem (AC Agape Řeka) šli k nim domů přespat, hned ve dveřích říkal manželce, že ta a ta sestra byla z čehosi uzdravena. Já byl trochu naštvaný, že jsem u toho nebyl. Ale protože kdosi (jiný pastor), kdo byl přítomný na tom biblickém "mítinku" pozval Dana na nedělní ráno (neplánovaně) do jiné církve, měl jsem ještě druhou možnost a tu už jsem si nenechal ujít.
Pamatuji si sice i téma kázání, které tehdy bylo, ale to není to, o čem jsem chtěl teď vydat svědectví. To přišlo až po kázání. Dan dokončil slovo a řekl, že kdo má problémy se zády, může přijít po skončení za ním dopředu. A tak se stalo. V tom shromáždění mohlo být tak osmdesát lidí (možná se pletu) a tak kolem šesti, sedmi jich přišlo dopředu.
Dan se za ně modlil. A já si pamatuji konkrétně dva případy, které jsem viděl ze dvou, tří metrů před sebou. První byla holka, která měla kratší jednu nohu. Dan ji posadil, zvedl nohy , srovnal je (bylo vidět, že jedna je jasně menší), položil je a když je pak po krátké modlitbě zvedl, byly stejné. Holka mezitím slzy mírně v očích a říkala jako že cítí něco v noze. Divila se.
Druhý byl taky případ kratších noh, ale tentokrát je Dan držel v ruce. Kluk kolem dvaceti pěti , třiceti seděl na židli, Dan mu srovnal ty nohy a po modlitbě ta noha začla růst (vím, že někomu teď připadám jako blázen, ale popisuji, co jsem na své oči viděl, nikomu to nevnucuji, ale ani nazakrývám). NIcméně stalo se , že předrostla tu první. Dan řekl, ať že se ten kluk nebojí a uvolní, že ta druhá ji posléze "dožene" (nebo nějak tak, už přesně slova nevím). A tak se taky stalo. Kluk z toho celej hotovej a okolí taky ve zvláštním údivu.
Co mne ale oslovilo skoro stejně jako tyto dva zázraky (Ježíš jich činil tisíce a řekl, že tu moc dá i těm, kteří v Něj budou věřit v budoucnu), bylo to , jakým způsobem vše proběhlo.
Přišli jsme tam (to si mohu říkat, co - i když jsem tam byl jak pátý kolo u vozu) , bylo slovo, pak ty modlitby a vzápětí jsme v pohodě odcházeli. Jakobychom byli v restauraci, pojedli, utřeli si ruce a bez pompéznosti zase šli. Žádné výkříky, hulákání, upozorňování (ne že by to tak nemohlo být taky z Boha), prostě jen služba , zanechaní zasažení dotčení lidé a zase odchod. A v pohodě. To mně na tom šíleně dostalo. Takový jakoby nic.
Vážil jsem si těch dní, co jsem to mohl vidět, co jsem mohl s Danem pobýt. I později jsem na to vzpomínal a myšlenka na Dana mi byla skoro vždy duchovní oporou a povzbuzením do života. A to i ve chvílích (nebo možná hlavně ve chvílích) , kdy můj život procházel ohněm a nemohl jsem zrovna říct, že se mám dobře.
Vím, že si Bůh Dana použil a že skrze něj dotkl i můj život. Nevyvyšuji ho, ale ani nesnižuji. Je to Bůh, který jedná a uzdravuje, ale činí tak skrze své služebníky. Věřím tomu, že Dan je jedním z opravdových Božích služebníků.
Neznám jej úplně dopodrobna, ale myslím, z toho, co jej znám, že to je dobrý člověk, byť by na něm někdo našel to, i to i tamto a dokonce i kdyby se v něčem také mýlil. Vždyť kdo je již dokonalý?
Díky Bohu za něj, že je v našem národě!
poznámka (srpen 2004): tak nedávno jsem se dozvěděl, že při svém obrácení nebyl farář, ale vikář (to je asi něco "míň") a taky nedávno (nejsem si ale jist , že je to vše stoprocentně pravda) mi někdo říkal, že slyšel kdysi Dana vysvětlovat to "protažení" nohou a ten prý tvrdil, že Bůh ani tak "neprotahuje" ty nohy, jako že jedná s poškozením páteře, což se projeví na protažení těch nohou. Budu-li mít příležitost a bude-li to vhodné, zeptám se na to přímo jej a pak dám sem vědět, jak to teda přesně je. Nicméně ať tak či tak, je zde Boží nadpřirozené a zázračné jednání.
