poslal prkno Tuhle věc jsem napsal asi jako první.
Mé žalmy
V.
Miluji Boha,
tedy aspoň to tak říkám,
když Ho s úsměvem přibíjím na kříž
kladivem svých hříchů.
Miluji Tě, Pane, vyznávám ,
když hřeb mé pýchy mu projíždí zápěstím
a bolest tělem.
Miluji Tě, Pane, ty víš jak moc.
Odpusť, Pane, prosím!
Zhřešil jsem! Mrzí mě to!
Miluji tě!
Naplněn lítostí vyznávám pokorně své hříchy
a pomalu si připravuji další hřeb.
Stačí jen najít dobré místo.
Svým sobectvím pomalu drtím Jeho nohy
a vidím jen ten smutný, bolestný pohled.
Snad každý den připravuji své hřeby.
Snad každou hodinu zvedám své
těžké kladivo, své srdce,
a způsobuji bolest.
Mé rty volají: Miluji Tě.
Mé činy však mluví jasně.
Je to zvláštní láska,
když si člověk radši místo
potěšit zvolí ublížit,
když místo radost,
způsobuje radši bolest.
Pane,
Dej prosím Tě,
Aby nejen mé rty,
Ale i mé srdce
Volaly: Miluji Tě!
Tvůj
Martin
