Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Nastane nyní „pokoj a bezpečí“? POSELSTVÍ Z JERUZALÉMA – ROK 2005 Na počátku roku 2005 je slyšet hlasy dávno na Blízkém východě neslýchané. Ze všech stran se ozývá slovo „mír“, „pokoj“, nebo alespoň „upokojení“. Takový scénář působí dost zvláštně. Připomíná to slovo z Iz 11,6.9: „…“

Nejdříve se něco hnulo na syrské straně, na straně zavilého nepřítele Izraele. Sýrie najednou změnila tón. Během několika týdnů se syrský prezident Bashar el-Assad opakovaně vyjadřoval velice smířlivě směrem k Jeruzalému. Nejdříve to bylo v rozhovoru se zástupcem OSN Larsonem, pak se velmi umírněně vyjádřil i v rozhovoru se zástupcem EU Moratinosem a nakonec i vůči egyptskému premiérovi Mubarakovi. Pod čarou zní poselství syrského prezidenta: Sýrie je ochotná nově jednat s Izraelem, aniž by kladla předem nějaké požadavky. Nad to izraelský deník „Ma’ariv“ dostal podivuhodné hlášení, že Assad chce jít ve šlépějích Anwara el-Sadata a navštívit Jeruzalém. Chce tam prý promluvil v Knessetu. Assadův postoj není v arabském světě ojedinělý. I z řad Palestinské autonomie jsou podobná prohlášení po Arafatově smrti čím dál častější. Arafatův nástupce jako vůdce Fatahu, organizace palestinského odboje, je Mahmud Abbas, známý též jako Abu Mazen, který ještě před rokem úřadoval jako prezident PAO. Je známý jako umírněný pragmatik, kterému nejde o revoluční propagandu, jak ji pěstoval Arafat. Abu Mazen opakovaně zdůrazňoval svým krajanům, že je potřebí vykročit jiným směrem. Není možné, aby se dále uplatňoval teror a odsouval mír. Izraelské straně tak ukazoval, že je schopen stabilizovat palestinské vedení a následně pak vést rozhovory s Izraelem. Nenechával při tom nikoho na pochybách, že takové rozhovory se povedou pod záštitou výsledků vedení jeho pevnou rukou. Je překvapivé, že i teroristická organizace Hamas notuje podobně. Její vůdcové dali na srozuměnou, že mají zájem na dohodě „Hudna“, aby se mohl vyjednat klid zbraní. Dali při tom na srozuměnou, že by se mělo jednat o dlouhodobou dohodu s „izraelským lidem, která by vedla ke zřízení palestinského státu v Judsku, Samaří a v pásmu Gaza“. Také Egypťané jsou pojednou ochotní podniknout něco proti pašování zbraní z jejich území do pásma Gazy. Oznámili, že uvolnili 750 celníků, kteří budou sloužit na „ose Filadelfie“. Loni v prosinci se Egypťané dokonce rozhodli propustit z vězení jednoho izraelského občana. Po osmi letech vazby je tak Asam Asam první, kdo má prospěch ze zlepšení izraelsko-egyptských vztahů. Na druhé straně této „fronty nových tónů“ stojí izraelský předseda vlády Ariel Šaron. I on vysílá signály smíření. Velmi energicky pokračuje ve svém plánu rozdělení, dle něhož se má Palestincům dostat určitých oblastí a nedá se od toho odradit ani tím, že ústředí jeho strany je jiného mínění. Kromě toho dokázal, že se nedá vydírat ani ovlivňovat samotnými ministry své vlády. I před hrozbou nových voleb zachoval klid. Šaron stojí pevně jako skála v příboji, takže i egyptský premiér Mubarak pozměnil svůj tón. Dříve se svým odmítavým postojem vůči Šaronovi jako člověk a politik nijak netajil. Ale v několika posledních týdnech je slyšet najednou tu a tam pochvalu, kterou Mubaraak o Šaronovi prohlásil. Řekl dokonce: „Věřím, že Šaron je s to pokračovat v mírových snahách a odstranit dosud neřešitelné problémy.“ Mezi Jeruzalémem a Káhirou najednou panuje uvolněné ovzduší. V souvislosti s touto změnou dali Egypťané dokonce na srozuměnou, že mají zájem znovu obsadit své vyslanectví v Tel Avivu. Asi před čtyřmi roky s vypuknutím intifády totiž svého vyslance z Izraele odvolali. Do tohoto koncertu mírových hlasů se zapojila ještě i nová americká ministryně zahraničí Condoleezza Rice. Ohlásila z Washingtonu, že má pro Blízký východ připravena četná překvapení. Opravdu stojí před Blízkým východem s počátkem nového roku období míru? Dodrží Sýrie, Egypt, Palestinci a Hamas své sliby? Jsou vůbec s to je uvést ve skutek? Budou opravdu vlci bydlet s beránky? Nebo se musí Izrael obávat, že jde pouze o novou strategii spojeného nepřítele, aby se vlk v beránčím rouchu dostal ke své kořisti? Pro moderní Blízký východ je jakákoliv předpověď tuze obtížná. Obyvatelstvo Izraele je plné naděje, ačkoliv opět začíná nový rok, o kterém vůbec neví, co přinese. Mnozí při tom myslí na vtip, který se vypráví o řediteli.biblické zoologické zahrady v Jeruzalémě.. Ředitel prý chtěl návštěvníkům ukázat, že vlk může bydlet v jedné kleci s ovcí. Když se ho udivení návštěvníci ptali, jak to dokáže, řekl: „Jednoduše. Musíte vlkovi vždycky dát další ovci.“ ZL Komentář: Ptáme se, zda se zde nejedná o ten mír, kteří mnozí vykladači proroctví v Bibli očekávají jako přípravu na vládu antikrista. Ten má s Izraelem uzavřít sedmiletou mírovou dohodu (Da 9,27), kterou pak uprostřed dohodnutého období zruší. Protože pak celý svět bude uctívat antikrista (Zj 13,3-4), musí mu svět ležet u nohou a konflikt na Blízkém východě musí alespoň zdánlivě být vyřešen. Kromě toho nám Ez 38,11 zvěstuje, že Izrael bude vojsky Goga a Magoga napaden, když bude bydlet bezpečně, bezstarostně, bez opevněných hranic. Tak by se mírovou dohodou na Blízkém východě naplnila i tato podmínka. Vlastně to bude největší nebezpečí pro Izrael, protože na konci sedmiletého období přepadne antikrist s armádou celého světa Izrael, aby ho s konečnou platností zlikvidoval. Avšak v té pro Izrael tak děsné době zasáhne Hospodin z nebe, když se Pán Ježíš vrátí ve veliké moci a slávě na Olivovou horu, aby zničil všecky proti Izraeli povstávající nepřátele (Za 12 a 14). Tu se vyplní Pavlovo proroctví z 1Ts 5,3: „…“ Jestliže se tyto myšlenky a záměry ukáží jako pravdivé a jestliže stojíme na pokraji celý Blízký východ zahrnujícího míru, pak musí být vychvácení Církve být velice blízko. CM