poslal prkno Abyste měli kontext: dostali jsme za úkol na jedné naší mládeži napsat zápis do deníku, tak jako by ho psal ochrnutý, kterého uzdravil Pán Ježíš (když mu ho tam spustili střechou).
Mně z toho vyšlo toto:
8:00 - Už je zase ráno. Stejný jako každej den. Před chvílí mě donesli vyčůrat. Teď už zase ležim. Dost nuda. Ty jo, kdybych tak nebyl ochrnutej, to by bylo o něčem jiným.
9:00 - Teď mi přinesli denní tisk - Listy Kafarnaumska. Píšou tu dost zajímavý věci. Prej přijel zas ten Ježíš. Už uzdravil celkem slušnou řádku lidí. Možná bych to měl taky zkusit. Kdo ví. Brácha říká, abych prej do toho šel, že za to nic nedám. Řikám mu, jak mám do toho jako jít, když jsem ochrnutej a on, že to myslel jenom vobrazně. Říkal, že mě tam klidně vodnesou s chlapama z práce, že to za tu dřinu stojí - aspoň pak budu taky moct makat a nebudu mu viset na krku. No nevím, budu o tom přemýšlet.
10:00 - Pořád mi to nejde z hlavy. Jsem ochrnutej už od malička a pomalu mě to přestává bavit. Chtěl bych taky poznat, co to znamená chodit nebo běhat, jaký to je, když člověka bolí nohy. To musí bejt nádhera. A co teprv potom, když má člověk křečáky, to si ani neumim představit tu slast.
Mně tak maximálně nohy s*****í.
11:00 - Nevim. Fakt nevim. Co když je to zase jenom nějakej šarlatán jako minule? Ten poslední co tu byl, si nechal vysázet 5 hřiven, potom mě donutil sníst lžíci másla a že ráno to bude dobrý. A co myslíš deníčku že bylo ráno? No, průjem, cos myslel. Ale tenhle Ježíš je prej jinej. Prej je v něm Boží moc a kdo jiný než Hospodin, Bůh všemohoucí, Svatý Izraele, mě může uzdravit? Denně se k němu modlim, aby, jestli to je možný, ode mě odejmul tohleto trápení, Co když je to jeho odpověď?
12:00 - Nevim
13:00 - Zkusim to, musim věřit. Modlim se za to.
14:00 - Věřím. Věřím, že mě uzdraví. Uzdravil jiný, určitě uzdraví i mě. Řekl jsem bráchovi, ať mě tam hoděj.
15:00 - bráchovi končí šichta, za chvíli by tu měli bejt.
15:15 - kde se flákaj?
15:30 - no konečně. Toto trvalo. To mi řekni kde byli tak dlouho. To se zase brácha někde zakecal. Tak jdeme. Brácha má nějaký rádobyvtipný poznámky, že jsem mohl jít už dávno a nemusel na ně čekat. Asi nepochopil tupec, že jsem to myslel vobrazně.
15:35 - je pěkný vedro, je to docela slušnej kus cesty. Z chlapů celkem teče, ale mě se jde dobře. Vidim na bráchovi, že začíná pomalu litovat svýho rozhodnutí. To víš sliby chyby.
15:45 - Jsme tu. Je to v pytli, tam se neprotlačíme. Kolem dveří je pěkně našlapáno. Co teď. Brácha má nápad. Prej že mě tam narvou ze střechy. Myslim, že to dělá jenom proto, aby mě nemusel nýst zpátky.
16:00 - chvíli trvalo než mě dostali na střechu. Lidi kolem si ťukaj na čelo. Ať si ťukaj závistivci. Závidí člověku dobrej nápad. Mrzí je, že na to nepřišli sami. Hele na koho to ukazuješ? To má bejt jako na mě jo? Hele klid mladej. Dej si bacha, abych až odsuď budu odcházet po svejch ti jednu neprdnul.
16:05 - Brácha s ostatníma začal ničit střechu. Asi bude průšvih. Hele, už tam udělali díru.Teď šup do ní. Opatrně pánové, ať mě nevysypete, ták, pěkně pomalinku, a už ho vidím, nehoupat, říkám nehoupat a už jsem dole.
20:35 - Promiň deníčku, že jsem nepsal, ale to se vůbec nedá popsat slovama, co se tam dělo. Jediný čim jsem si jistej, že jsem si postel odnes na zádech a že mi bylo tak fajn, že jsem toho drzýho týpka venku pak už ani nepřetáhnul.
Teď se z toho furt nemůžu vzpamatovat.
Děkuju Pane, moc děkuju.
