Grano Salis - O LIDECH

Naprosto dehydratovaný muž belhá se po poušti, ve svých roztrhaných šatech padá k zemi, z posledních sil se plazí dál od té pekelné výhně. Náhle však kolem něj prochází poutník s měchem vody, muž se na něj obrací: "Dej mi napít!"

"Cože? Proč bych ti měl dávat napít?"

"Žízním."

"A co já s tím?"

"Prosím, dej mi napít." Poutník se nakonec slituje a přiloží měch muži k hrdlu, než-li se však pořádně napije, odtrhne mu poutník měch od úst. "To ti musí stačit! Mám ještě dlouhou cestu a nezbylo by na mě!"

Schová plný měch za záda. Muž posílen pokračuje pouští dál, potkává obchodníka s jídlem, obrací se na něj: "Dej mi jíst!"

"Máš čím zaplatit?"

"Nemám."

"A to chceš ode mne jídlo?"

"Prosím, dej mi najíst." Kupec se slituje a dá muži starou housku, muž ji s chutí sní a pokračuje dál.

Přichází noc, muž ujde ještě pár metrů, padne na kolena a udeří hlavou do písku, pak vzhlédne vzhůru a modlí se: "Hospodine, jen díky tvé lásce a milosti dostalo se mi jídla a pití." Jeho modlitbu však přeruší banda tří lupičů. "Kde máš peníze, chlape?!"

"Nemám peněz."

"Jo? Tak to se podíváme!" A lupič, který ke klečícímu mluvil, kopl jej do obličeje, zbývající dva se na něj vrhli a chytili ho za ruce, aby se nemohl hýbat. Lupič z něj strhal šaty a když nic nenašel, všichni tři jej zkopali do bezvědomí.

Je chladná noc a nahé tělo zbitého muže leží uprostřed pouště. Blíží se k němu postava v bílé tunice, usmívá se na něj. Pokládá si mužovu hlavu do klína a čeká, až se probere. Muž nabrav vědomí, zpovídá se postavě v bílé tunice: "Byl jsem hříšný, žádal jsem co mi nenáleželo, byl jsem bídný a jako bídný umírám." Muž se vzmítá v poslední bolestné křeči a klidně vydechne naposled. Postava v tunice položí hlavu muže opět do písku a začne kopat hrob, když je vykopán, vloží do něj muže a zaháže jej pískem. Pokleká u hrobu a modlí se do východu slunce. Pak s úsměvem odchází zpět do pouště.

V jedné hospodě sešli se kupec a poutník. Poutník pravil: "Včera jsem potkal jakéhosi žebráka, žadonil po mě vodu, a tak jsem se smiloval a dal jsem mu napít co hrdlo ráčí." Tu obchodník odvětil: "Taky jsem potkal nějakého žebráka, ten však po mně chtěl jídlo, a tak jsem mu dal jídla, že si ještě odnášel v brašně."

Náhle však do hospody vtrhla banda lupičů, kupce i obchodníka okradli a v rozčílení, že u nich našli málo, na místě je zabili.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace