poslal Spuntik Proč naši hokejisté skončili ve čtvrtfinále mistrovství světa?
Po skvělé hře v základní skupině, když doslova převálcovali všechny soupeře a skončili bez ztráty bodu suverénně na prvním místě tabulky. Poté co svojí hrou nadchli nejen tisíce svých fanoušků v nové hale, ale i milióny u televizních obrazovek, přišel čtvrtfinálový zápas plný zmaru, neuvěřitelných náhod, smůly v podobě více nastřelených tyček i nešťastného vlastního gólu. Smutní a zklamaní fanoušci, a nebojím se říci téměř celý národ, se ptá, proč? Co se stalo? Proč takové fatální a neuvěřitelné náhody? Proč se postup se slabším soupeřem nekonal?
To, že papírově slabším Američanům jakoby narostla křídla, že přehrávali naše hráče nejen lepším bruslením, ty jejich náhodné šťastné a pro nás nešťastné okamžiky, nejsou jen tak. Prohra ve čtvrtfinále začala už mnohem dříve a naši hokejisté za ni zas až tak nemohou.
Vše začalo stavbou nevídané obrovské moderní haly, jejíž financování bylo nakonec svěřeno firmě, která se živí hazardem. Její způsob podnikání probouzí v občanech vášeň, která se pro mnohé stává závislostí a některé dovádí na pokraj krachu rodinných vztahů i finanční situace. Mimo to vytváří v lidech víru a naději, že si lepší životní situaci snadno zlepší výhrou v sázkách, nikoli tvrdou prací. Tento způsob financování haly byl nešťastný a má zřejmě velký vliv na další vývoj událostí.
Velkolepě pojatá koncepce haly tak trochu připomíná stavbu babylónské věže. Nejen velikostí stavby jako takové, ale zejména záměrem "udělat si jméno". Stavba měla být pýchou našeho národa a proslavit jej v celém světě právě při mistrovství světa. Nebylo dosti na tom, že s pýchou se začalo stavět, ale nezměrná pýcha zaznívala ze slov ředitele investora při jejím slavnostním otevřením. A nebylo dosti na tom, že byla oslavou člověka, ale jeho smělost šla ještě dál a výše. Agresivní reklamní kampaň, která měla představit novou halu, ve své aroganci a zpupnosti šla tak daleko, že vtloukala lidem do hlavy slogan: "Nový chrám, zasvěcený hrám". Nové náboženství - sport - dostalo svůj chrám a uchvátilo miliony našich občanů do náboženského vytržení, ve kterém byl oslavován člověk.
Zde byly založeny základy neúspěchu našeho národního týmu. Neboť "Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost." Nezměrná pýcha a uctívání model nemohly mít jiných konců. Všechny konce takových snah jsou stejné a neslavné, jak nás poučují tisíce let staré biblické příběhy. Náš národ potřeboval lekci z pokory. A dostal ji. Proto naši hokejisté po výborném výkonu a neuvěřitelných situacích čtvrtfinále prohráli.
