|
Právě je 568 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116487797 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Podobenství: Autentické svědectví letničního fundamentalisty
Vloženo Úterý, 03. únor 2004 @ 07:15:11 CET Vložil: Bolek |
poslal Aleš Franc
Autentické svědectví letničního fundamentalisty
V osmdesátých letech, za doby, kdy se ještě na všech školách skládaly státní
zkoušky z Marxismu - leninismu, jsem studoval v Hradci Králové. Vedl jsem
tehdy zcela běžný studentský život a často jsem se spolužáky večer
chodil do restaurace "Pod strání." Nebudu se nyní chlubit věcmi,
za které bych se měl stydět, a proto tuto část svého svědectví nebudu dále
rozvádět. Jen se později, ve svém příběhu, k této restauraci vrátím.
Když jsem se, po dosti bouřlivém obrácení, kterému předcházela zcela
bezvýchodná životní situace, stal křesťanem, velkou část svého času
jsem věnoval tomu, že jsem hodiny a hodiny chodil brněnskými ulicemi, mluvil
s lidmi, kázal na náměstí, bezdomovcům, v rockovém klubu, v noci na nádraží,
občas na školách...
Byl jsem tím tak pověstný, že když jsem u nás na provoze předával jedno
léčivo, dělníci si posedali na zem a vyzvali mne, zda bych jim nekázal
"jako v kostele". Přes to jsem věděl, že nejsem povolán jako
evangelista. Mnohdy jsem raději v soukromí studoval Písmo a teologii a nejraději
jsem si bral dovolenou k tomu, abych je mohl nerušeně číst. Už tenkrát mne
velmi znepokojovaly bludy, ale psal jsem jen "do šuplíku". Každý
čtvrtek jsme s evangelizačním týmem chodili na naše oblíbené místo na náměstí
Svobody, kde jsme za pomoci jednoduchého comba měli sérii křesťanských písní,
svědectví a kázání. Každý den po práci jsem na to místo chodil, abych
"promodloval" požehnání na čtvrtek.
V té době jsme udržovali přátelské a vřelé vztahy se sourozenci KS
Hradec Králové, resp. s jejich pantomimickou skupinou a občas jsme se navštěvovali.
Po jedné takové návštěvě v Hradci jsem s naším týmem (byly to hlavně
sestry) zavítali i do mé oblíbené restaurace "Pod strání" na oběd.
Byla v tom z mé strany trocha nostalgie. Předesílám, že sestrám bylo okolo
dvaceti let a byly (a jsou dodnes) velmi pohledné, a po příchodu do
restaurace trochu budily rozruch u sedících dělníků.
V té době dávali v televizi film "Poslední pokušení Ježíše
Krista." Patřím mezi křesťany, kteří televizí pohrdají a navíc
jsem o daném filmu neměl ani ponětí. Hned vedle u stolu však seděla
skupina mužů ve středních letech, kteří o tom filmu dost nahlas
diskutovali. Pamatuji si, že okázale rozebírali, zda Pán Ježíš se v mysli
dopouštěl hříchu smilstva a velmi barvitě to na celou hospodu komentovali.
Bylo mi z toho trapně a začal jsem litovat, že jsem vůbec do restaurace zašel.
Nejsem přítelem lokálů a za normálních okolností bych to učinil jen ztěží.
Obsah rozhovoru se však viditelně přestal líbit sestře (nazvěme ji třeba
Kateřina). Neustále mne vybízela, že bych jako muž měl povstat a pány rázně
napomenout. To bylo však to poslední, co bych toužil učinit. Muži ale zcela
opustili obsah filmu a začali k všeobecnému veselí rozebírat život Pána
tak, že už i otrlé ateisty by to pohoršilo. Sestra Kateřina mne znovu
upozornila, že bych měl jít muže napomenout. Dodnes to nepovažuji za šťastný
nápad, jsem bytostný demokrat, respektuji svobodu projevu a sám si ji (k
nelibosti mnohých) hojně dopřávám. Avšak Kateřina mne naposled upozornila
a řekla, že když mám strach, že půjde zjednat nápravu sama. Nedovedl jsem
si představit, jak dvacetiletá holka uklidňuje již značně alkoholem posílené
muže v nejlepších letech a už jen prosebně jsem vznesl námitku. Bylo mi
ale stejně jasné, že pokud něco neučiním, bude velký průšvih. Spíš ze
zbabělosti, abych předešel konfrontaci, jsem se zvedl a ve střelné modlitbě
jsem Pána požádal o pomoc. Pamatuji se, že muži se akorát shodli na tom,
že Bůh je mrtev a možná by toto téma, nebýt nažhavené Kateřiny,
opustili.
Přiloudal jsem se ke stolu a začal konverzaci asi podobnými slovy:
"Prosím, nezlobte se, že se vám vměšuji do hovoru, samozřejmě
respektuji váš názor a nerad bych se kohokoliv z vás dotkl, ale chtěl bych
vás jen upozornit, že co se týče mého otce, mýlíte se, když jej považujete
za mrtvého." Muž v kožené bundě vzhlédl od půllitru a nechápavě se
na mne podíval. Dodnes mám ten pohled před očima. "Ale mladý muži,"
řekl nečekaně mírně, "my vašeho otce vůbec neznáme" a podíval
se po ostatních, zda je tomu tak... Využil jsem chvíli ticha a dodal jsem:
"No, před chvílí jste tu řekli, že Bůh zemřel, no a já bych vám rád
jen řekl, že Bůh je můj Otec, že žije a že se těší dobrému zdraví."
Čekal jsem výsměch nebo pár facek. Muž se na mne znovu podíval a místo
výsměchu se zatvářil až stydlivě. "Vy jste kněz?" zeptal se.
„Ne, jsem lékárník. Člověk nemusí být zrovna knězem, aby mohl být božím
synem." Muži se dost nechápavě dívali, ale přece jen se začali
potutelně usmívat. Muž v kožené bundě povytáhl volnou židli. "Posaďte
se", řekl. "Zrovna tady řešíme otázku, zda chodil Ježíš do nevěstince,
nechcete nám k tomu něco říct?" Ostatní muži začali přidávat svá
moudra, které se zde zdráhám popisovat. Jeden z nich byl však velmi agresivní
a po chvíli rozhovoru mne začal slovně napadat a viditelně se rouhat.
"Víš co", přešel záhy na tykání, "von ten Bůh vůbec není,
a když na to přijde řeč, zůstane vždy jen u slov. Ukaž mi toho tvýho
Boha, přiveď mi ho sem. Jak v něj můžeš věřit, když ho nemůžeš dokázat?"
Na tyto otázky jsem byl vždy krátký. Mohl jsem říci něco moudrého, třeba
o větru, který také není vidět, ale můžeme pozorovat, jak ohýbá koruny
stromů, ale tady těm pánům by to těžko šlo vysvětlit. Vzpomněl jsem si
na Eliáše na Karmelu. Při celém rozhovoru jsem se srdcem upíral k Pánu,
prosil ho o moudrost a modlil se v jazyce. Náhle se mi rozsvítilo a pocítil
jsem příliv víry. Věděl jsem, že pokud něco neudělám, nepodám teď
hned hmatatelný důkaz, pokud nesestoupí oheň, nepřejde anděl nebo nerozpůlím
rukama stůl jako Samson, bude to jen rétorické cvičení, kterému tito
podnapilí, prostí muži neporozumí.
"Vite, co", řekl jsem ve víře. "Důkaz nepotřebuje ten kdo
věří, ale ten kdo nevěří. A já v něho věřím, důkaz potřebujete vy,
ne já. Bůh je živý a dá se upřímnému poznat. Já se teď za vás budu
modlit, aby se vás Bůh dotknul a věřím, že on tak učiní." Za normálních
okolností bych to považoval za pokoušení Boha a nebezpečné velkohubé hochštaplerství,
ale pocítil jsem příliv nadpřirozené víry. Pozvedl jsem hlas k modlitbě a
uvědomil jsem si, že mne poslouchá tak dobrá třetina hospody, včetně výčepní.
Začal jsem se nahlas modlit:
"Pane, děkuji Ti, že ses mi dal poznat. Znám Tě a nepotřebuji žádný
důkaz o Tvé existenci, ale je tady muž, který Tě nezná. Pane, Tys nám
zaslíbil, že začkoliv Tě budeme prosit ve Tvém jménu, Ty tak učiníš.
Drahý Otče, já Tě nyní prosím ve jménu Pána Ježíše Krista, dotkni se
tohoto muže..." Ještě jsem nestačil říci amen a ve chvíli, kdy jsem
řekl "dotkni se", se onen muž vymrštil od stolu, jako když ho vystřelí
z praku a začal doslova utíkat pryč. Bezděčně jsem se, věřím z Ducha,
zvedl od stolu, ukázal na něho prstem a zvolal: "Nyní se vás dotknul, už
nemáte výmluvu." Ta slova toho muže zastavila. Otočil se, rozhlédl se
a skoro poslušně se vrátil ke stolu. Muži se chvíli udiveně dívali na mne
a pak na něho. Nakonec jeden řekl (s prominutím), "tak to vidíš ty
vole, neměls blbě kecat".
Nevím, co ten muž prožil, co ho tak popudilo a vyhnalo, proč se zastavil,
proč se vrátil, neptal jsem se. Vím, resp. věřím, že Bůh se ho dotkl. Už
si nepamatuji, jak jsme se dostali ven, jak jsme platili, zda jsem dojedl. Vím
jen, že se mohu spolehnout na jeho zaslíbení: "Kažte evangelium všemu
stvoření a já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa."
Amen.
Aleš Franc
|
Re: Autentické svědectví letničního fundamentalisty (Skóre: 1) Vložil: tomas15 v Úterý, 03. únor 2004 @ 09:18:19 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | to je pekne svedectvi. Rad bych se v tomto kontextu zeptal, jak to, ze mnoho lidi, kteri byli zacatkem 90tych let nadseni evangelizatori poslednich nekolik let zadnym systematickym a organizovanym zpusobem evangelium nezvestuji?
Vubec to nemyslim nejak spatne, ani to neni otazka ciste na autora clanku; jen me pri cetbe jeho textu napadlo, ze drive byvalo slyset podobna svedectvi podstatne casteji nez dnes. |
Re: Autentické svědectví letničního fundamentalisty (Skóre: 1) Vložil: joker v Pondělí, 14. únor 2005 @ 10:00:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já ti nevim, Karle, čím to je, ale tak nějak to vyšumnělo. Tak nějak jsme všichni začali víc pracovat, založili jsme rodiny, do toho přišlo rozdělení sboru a s ním skoro dva roky nechutných intrik a tahanic. Následovala "normalizace" (místo Husáka zaujal "Ape"), důsledné schvalování každého slova, gesta či grimasy, která měla být na veřejnosti prezentována. Církev jako taková se obrátila dosebe a začala být více soběstředná. Přítomnost veřejných domů a prostitutek v ulicích přestala urážet, závislost na státních brebendách pro pastory a starší se stala vítaným zpestřením a vše pokryla neobyčejná nuda a šeď. Tak nějak přišel úpadek do středozemě (a zkus to změnit, když nesmíš). |
]
|
|
Re: Autentické svědectví letničního fundamentalisty (Skóre: 1) Vložil: Winner v Úterý, 03. únor 2004 @ 12:42:02 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Tak něco takto fanatického a demagogického jsem už dlouho nečetl. Osobně, kdyby se přede mnou začal někdo takto chovat, tak bych se asi zhroutil na zem v záchvatu smíchu ;-) |
|
|
Re: Autentické svědectví letničního fundamentalisty (Skóre: 1) Vložil: joker v Pondělí, 14. únor 2005 @ 09:52:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Vím, o čem pan doktor píše a vím, že nepřehání. On se tak choval a chová dodnes za všech okolností.
Škoda jen, že nerozvedl své svědectví o historky z doby, kdy byl jako chlapec ubytovaný na dívčím internátě (nehledě pak k okolnostem 17.11.1989 a jeho aktivní účasti na demonstraci na Národní třídě). Také škoda, že zde nepublikuje své názory na ženy jakožto méněcenné tvory (tyto názory velmi rád dával k lepšímu, vždy a všude - i když byl kvůli nim posléze vyhozen ze staršovstva).
|
letniční fundamentalista (Skóre: 1) Vložil: rive v Neděle, 11. únor 2007 @ 08:54:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
ááá ...... nový pojem
( :)))) kolik se už jich poznala? charistmatik - anticharismatik, katolik - antikatolik.......)
asi se stanu anti-let-fundametal kvůli tomu zesměšňování žen
rive
|
]
|
|
Re: Autentické svědectví letničního fundamentalisty (Skóre: 1) Vložil: joker v Čtvrtek, 17. únor 2005 @ 12:13:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Až jsem zareagoval, napadla mě další souvislost. Spíše asi obecnější, i když jistý vztah vůči obsahu článku tu je.
V minulosti se hodně kladl důraz na "evangelizaci", dokonce bych řekl, že se na evangelizování hodně tlačilo. Bohužel šlo často o "maximální pokrytí", takže sice bylo evangelium "zvěstováno" (uvozovky jsou záměrné) mnoha lidem, ale co bylo výsledkem toho všeho? Přišli ti lidé do církve? Stali se křesťany? Nebo jen tupě odkývali vše, co jim natěšený (často však i hodně agresivní) evangelizátor tlačil do hlavy a pak šli dál svou cestou, obohaceni pouze o další špatnou zkušenost?
A tak se ptám: jaké ovoce přinesla tato služba?
Nebylo cílem těchto aktivit nikoliv přivedení lidí Krista ale "odkázání evangelia všemu stvoření" hlava nehlava bez vědomí důsledků? |
|
|
Re: Autentické svědectví letničního fundamentalisty (Skóre: 1) Vložil: icicle v Neděle, 11. únor 2007 @ 09:25:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Tento článek se komentuje vždycky jen v únoru. :-)
Hezké svědectví. Evangelizace je dobrá věc, problém je, že ty lidi už pak není kam pozvat (tedy s čistým svědomím).
|
Re: Autentické svědectví letničního fundamentalisty (Skóre: 1) Vložil: Olin v Neděle, 11. únor 2007 @ 11:02:56 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Právěže s čistým svědomím máš kam pozvat lidi, icicle.
Ale máš ho? (tedy čisté svědomí).
Olin |
]
|
|
Re: Autentické svědectví letničního fundamentalisty (Skóre: 1) Vložil: Libby v Neděle, 11. únor 2007 @ 10:37:55 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Je to uz starsi clanek a jsem moc rada, ze rive k nemu mela komentar dnes, takze jsem mela moznost si ho precist. Kdo nezna doteky a pusobeni Svateho Ducha, se jen posklebuje. Ja jsem u toho slzela. Ano, toto je evangelizace, kdy se clovek podvoli zcela do moci Ducha. Jen jeden clovek zareagoval a diky Bohu za nej. Verim, ze dal uz ho Svaty Duch nepustil a vedl k vire v Pana Jezise. A jeste neco. Mam taky takovou zkusenost, ze kdyz nechci neco udelat nebo nekam jit, presne tam me Buh vede a posle a pusobi. Musim si davat pozor kdyz rikam, ze neco nechci. Buh ma stejne posledni slovo at chci nebo ne. |
Re: :))) pozdrav do austrálie (Skóre: 1) Vložil: rive v Neděle, 11. únor 2007 @ 13:28:22 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | libby
vím, že je teď u tebe v austrálií hodně po půlnoci a tak ne všechno, co čteme v ospalosti vnímáme jasně
nějak špatně libby vnímáš čemu se pošklebuji ... z jakého nešfaru si dělám legraci .....?
na joker postesknutí:
" škoda, že zde nepublikuje své názory na ženy jakožto méněcenné tvory"
mě napadlo, že to posteknutí bylo napsáno před x léty dnes může být situace jiná
přiznávám, že neznám směr letniční fundametalismus- nevím jestli názor, že ženy jsou méněcenné patří k tomu směru nebo k autorovi článku
rive
|
]
Re: :))) pozdrav do austrálie (Skóre: 1) Vložil: Libby v Neděle, 11. únor 2007 @ 13:41:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mila rive, omlouvam se, ale ja to vubec nemyslela na tebe. To posklebovani. Prave jsem ti byla vdecna, ze jsi na ten clanek reagovala. Tva reakce je O.K. |
]
|
|
|
|