 |
Právě je 445 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
ivanp
rosmano
Mikim
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116507456
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Perspektivy křesťanství
Vloženo Úterý, 27. leden 2004 @ 04:25:17 CET Vložil: Bolek |
poslal Pavel
Perspektivy křesťanství v 21. století
Jdou křesťané více jak dva tisíce let po smrti a vzkříšení svého zakladatele tou správnou cestou? Je současné tříštění, různění, spory atd. něčím novým nebo jen opakováním toho, co známe z minulých staletí? Je některý ze současných proudů předurčen k tomu, aby nesl křesťanské ideály v nejbližší budoucnosti?
Minulé století a zvláště jeho konec, díky demokratickým a liberálním změnám v dříve totalitních zemích a tedy i v té naší, je charakterizován vznikem či obnovováním nejrůznějších křesťanských skupin, současně však i štěpením tradičních církví. Jenom namátkou jmenujme novokřesťany, novopohany, charismatiky, novokřtěnce .... atd., současně sledujeme i rozštěpení Jednoty bratrské a i v dalších církvích dochází k velkému pohybu, nesenému i současným generačním problémem, který vznikl zčásti i působením totality - tradiční církve stárly, chyběli mladí, ti se po pádu totality do církví téměř nahrnuli, ale chyběla zde tzv. střední vrstva, která by generační rozdíl dokázala překlenout ...
Buďme však trochu obecnější. Mezi mnoha proudy a pramínky zůstávají přeci jen jisté výraznější směry, které spolu navzájem zápasí o podobu a hegemonii v křesťanském hnutí :
- jsou zde v prvé řadě tradiční křesťané a tradiční církve, tradiční zde ve smyslu katolickém, kdy evangelium je zvěstováno tradičními obřady a tradičními způsoby. Perspektivy tradičního křesťanství však nejsou velké, vzhledem k tomu, že jeho nositeli jsou především starší lidé, kteří však sbory postupně opouštějí - umírají ...
- v druhé řadě jsou tu nejrůznější charismatické skupiny, sbory, společenství a dnes už i celé církve, které se hlásí k charismatickým principům, způsobům a praktikám .. ty jsou v podstatě opakem k tomu, co bylo dříve způsobem tradičním ... a které mnohem více vyhovují mladší generaci. Proto charismatici , i přes některé velmi pochybné praktiky a způsoby dokázali zaujmout hodně mladých, zvláště po rozpadu totalitního systému v posledních deseti letech minulého století. Ani charismatici se však nedokázali vyhnout omylům a neshodám a postupně se sami začali likvidovat svými vlastními praktikami, takže - lehko nabyl - lehko pozbyl - i oni postupně ztrácejí svoji početnost a sílu ...
Obě tyto skupiny lze současně charakterizovat jako fundamentalistické, t.j. většinou je pro ně základem všeho Bible, kde jsou schopni připustit odchylky od biblického dogmatu nejvýše jako chybná přepsání při opisování.
- v třetí řadě jsou tady skupiny, které křesťanství berou poněkud volněji, jako třeba baptisté, křesťanská ekumenická hnutí, a část křesťanů volněji spojených s tradičními či charismatickými církvemi, křesťanští liberálové.
- ve čtvrté a poslední řadě pak jsou tu skupiny ekumenicky a názorově velmi volné, často se pouze hlásící ke křesťanským tradicím, jako jsou scientisté a nebo unitáři.
Tyto dvě skupiny lze současně charakterizovat jako liberální, t.j. Bibli berou pouze jako jednu z posvátných či mytologických knih, popisujících nepřesně historicky a ideologicky skutečné historické události.
Máme zde tedy jistý stručný a jistě i v mnohém nepřesný přehled. Můžete jej jednak upřesnit, ale myslím a doufám, že pro odpovědi na výše položené otázky je to již přehled postačující.
Jaká je tedy nejbližší budoucnost křesťanství? Přežijí fundamentalisté a nebo se prosadí liberálové? A přežijí-li fundamentalisté, přežijí i tradiční a nebo bude patřit budoucnost především a výhradně charismatikům? A nebo se objeví někdo další, pro něhož jsme dnes ještě nenašli pojmenování?
Těším se a jsem zvědav na vaše názory.
Pokoj všem fundamentalistům i liberálům přeje Pavel
|
Re: Perspektivy křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 27. leden 2004 @ 10:31:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pavle, jelikož mě toto téma nechává chladným, ale očekáváš nějaké komentáře, tak zkusím připsat nějaký názor.
Vždy tu byli, jsou a budou ti, kteří Bohu, Ježíši a jeho evangeliu věřili a brali ho vážně, a pak tu byli Ti, kteří jej buď zavrhli úplně a nebo překroutili ke svému prospěchu nebo podle svých představ o Bohu.
Už apoštolové měli problémy s heretiky, kteří Ježíšovo vzkříšení popírali, pak byli i takoví, kteří Krista kázali, ale ne z upřímného srdce (Fil. 1:15). Ve druhém století Markión odvrhl Starý Zákon, protože mu tam Bůh připadal příliš krutý a byl, tuším, prvním, kdo stanovil kánon, což nakonec církev Boží vedlo ke zpracování vlastního kánonu, takže můžeš vidět, že si každé zlo i každou herezi si Bůh může použít ve svůj prospěch.
No a když přejdu o dva tisíce let dál, tak je situace podobná, pouze heretických směrů je víc, těch, co biblické zvěsti věří, je také dost a jediné, co se možná změnilo, je, že i unitáři apod. jsou schopni nazývat se křesťany. Mám za to, že v prvním století by se toto stát nemohlo. Asi je to posunem významu tohoto slova. Snad by bylo lépe používat slova kristovci, ale v jiných jazycích bychom to stejně neodlišili, tak se tomuto přesnějšímu překladu raději vyhýbám.
Závěr: Bez ohledu na to, jaká hnutí budou vznikat a jak je budeme nazývat, vždy tu bude malá skupina těch, kteří Ježíši opravdově věří, a pak tu patrně bude větší skupina, která bude buď lhostejná nebo bude aktivně proti biblickému pojetí vystupovat. Vše nebude tak černobílé, jak jsem to popsal, a bude mnoho duší někde na pomezí těchto extrémů, z nichž některé zapadnou i do té třetí skupiny, která je zmíněna v listu Filipským (1:15) (možná současné HV).
Můj osobní názor je, že těch věrných Písmu bude čím dál tím méně a ani si nemyslím, že charizmatiky čeká nějaká skvělá budoucnost. Pokud se ptáš, kdo přežije, tak asi zvítězí nekřesťanské směry, nebo možná směry, které křesťanství budou mít v názvu, ale nic víc s ním společného mít nebudou. A v rámci skutečně ortodoxního křesťanství si myslím, že jednota nebude asi nikdy, ale chtěl bych doufat, že se prosadí nějaký střední proud, který se vystříhá charizmatických extrémů, manipulace a zároveň se dostane dál než jen k formálnosti tradičních obřadů.
Spokojen?
wollek |
|
|
Re: Perspektivy křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: tomas15 v Úterý, 27. leden 2004 @ 11:13:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | jenom par technickych:
- rozdeleni na tradicni (vymirajici) a charismatiky povazuji za zavadejici.
-Baptiste jako liberalove mi take prijde usmevne
-Scientiste a jejich inspirace krestanstvim je usmevna myslenka.
jinak souhlas s wollkem, ze kdyz prijde na delani skupin, neni zde nic noveho pod sluncem! |
|
|
Re: Perspektivy křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Pavel (pavel@granosalis.cz) v Pátek, 06. únor 2004 @ 22:44:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | |
Wolku,
omlouvám se za pozdější odpověď, samozřejmě jsem opět vděčný za komentář. Tak trochu mne mrzí, že o téma nemáš zájem a že Tě tedy perspektiva křesťanství příliš nezajímá. Opět nejprve několik postřehů :
- ve výčtu těch, kteří byli evangeliem osloveni, jsi vynechal ty, kteří se jím seriozně a poctivě zabývali a neshledali je tím, za co je někteří křesťané vydávají, tedy knihou knih ve všem zcela pravdivou ...
- buď tedy měli apoštolové problémy s heretiky a nebo taky heretici s apoštoly, jistě vždycky záleželo na úhlu pohledu a straně barikády ...
- Starý Zákon je jistě velmi sporný, zrovna jsem četl jednu kritiku od unitářů na téma Nezabiješ .... pokud to seženu, dám to k přečtení a posouzení ...
- doba se jistě změnila v něčem i k lepšímu, týká se to především svobody názorů a výměny názorů, i proto je tady tolik nových směrů, a jelikož křesťanství bylo hodně dlouho dobrovolně povinné, nediv se tomu, že z něho skoro všichni vyšli a vycházejí. Nicméně dříve si každý tak nejvýše mohl myslet to svoje, dnes se o tom můžeme klidně bavit a to je snad dobře ...
- tak třeba unitáři mají blíž ke křesťanství, jiní k budhismu, záleží asi na tom, čím si dříve prošli, já na tom nic divného ani nápadného nevidím ...
- kristovci by zřejmě mohli být nějakou Tvojí novou sektou, zatím nevím, kam bych je zařadil ...
Wolku, chtěl jsem Tě nejdříve trochu ironicky kritizovat za to, že málo bojuješ za perspektivu dogmatického křesťanství, nicméně teď chápu, že mi takto dáváš spíš za pravdu, když vidíš jen malou skupinu lidí, která tomu tak bude věřit a většina lidí si bude spíš myslet svoje a nebo bude věřit něčemu úplně jinému. Ale jde tady snad o to, aby ty jejich nové víry k něčemu dobrému byly. Je tady podle mne stále možnost křesťanství trochu zlidštit a tak ho zase vrátit zpět do pozornosti nesvátečního člověka, aby tedy přestalo být exotickým divadlem a stalo se rozumnou filosofií života. Jinak na tohle místo nastoupí něco jiného a kdo ví, co to bude ... a o tom to je .
- HV ? neznám ..
- s posledním odstavcem jsem určitě spokojen a i já doufám, že nějak tak se bude to ortodoxnější křesťanství ubírat
Tomáši,
- nevím, jestli je rozdělení na tradiční a charismatiky zavádějící, mně to tak nepřipadá, tak tedy navrhni nějaké jiné rozdělení,
- babtisty jsem zatím pokládal za poněkud méně ortodoxní křesťanskou větev, ale časy se mění a i baptisté se dělí, takže, možná se mýlím, v každém případě o nich skoro nic nevím,
- scientisté či spíše scientologové taky nejsou mojí silnou doménou, jak jsi správně poznal, nicméně jsem na nikoho jiného, koho bych přidal k unitářům, nepřipadl, možná už by tam spíš mohli být některé východní směry .. nebo si tam přidej někoho sám,
- nemyslel jsem si, že tu bude pod Sluncem něco úplně nového, tématicky jsem navázal na své předchozí články o aktuálnosti Bible jakožto základu křesťanství a tady se ptám , kam a jak půjde vývoj dál. Ptám se tedy na to, co pod Sluncem nového bude ..
Nikoho ale nenutím, aby se tím zabýval, pokud ho to nezajímá . Budoucnost odpoví tak jako tak za nás. Něco málo se ale ovlivnit dá a byla by chyba tu možnost zase promeškat .
Pokoj všem rozděleným i nerozděleným přeje Pavel.
|
|
|
Re: Perspektivy křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Sobota, 07. únor 2004 @ 09:32:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pavle,
jak vidíš, tak ačkoliv mě toto téma celkem nechává chladným, většina ostatních má o něj zájem ještě menší, soudě alespoň podle množství reakcí :-).
Pár komentářů:
- HV je hnutí víry, nebo-li extrém charizmatické obnovy. Mám za to, že se to tak občas zkracuje.
- nemyslím si, že bych nějakou zásadní skupinu ve svém výčtu opomenul. Slova 'seriozně' a 'poctivě' jsou totiž velmi relativní a v případě, kde jde o uznání vlastní zvrácenosti a nutnosti pokání a podřízení se Bohu, jsou relativní stonásob. Podle mého názoru jsou pro víru v evangelium dostatečné důvody, ovšem nikoliv nezvratné, protože to ani nikdy nebyl Boží úmysl. Bůh po nás chtěl vždy především víru a důvěru, zároveň však ne slepou víru ani slepou důvěru. Vím, že na tomto se v současné době neshodneme, ale není špatné ujasňovat si své postoje.
- apoštolové x heretici. Úhel pohledu je v tomto případě samozřejmě prioritní. Otázkou pak je, na čí straně stál Bůh a koho vzkřísil nebo nevzkřísil?
- Starý Zákon je sporný pouze do té míry, do které mu nerozumíme. Čím více člověk zná křesťanského Boha, tím lépe porozumí i Starému Zákonu a naopak.
- doba se mění k lepšímu podle toho, jak slovo Boží působí v srcích lidí věřících i nevěřících...
- je rozdíl 'mít blíže k něčemu' a 'být něčím'. Podle mne, kdo nevěří ve vzkříšení Krista v těle není křesťanem, i kdyby se tak nastokrát nazýval. To ovšem neznamená, že nemá ke křesťanství blíže než třeba k Budhismu.
- kristovci byla jen úvaha, jak odlišit ty (pouze v českém jazyce!), co věří stejným způsobem jako křesťané v 1. století. Tehdy také byli považováni za sektu. Je mi jedno, zda mě někdo považuje za sektáře nebo ne. Na rozdíl od mnohých jiných se nesnažím vytvářet nic nového, ani v rámci křesťanské víry, ani mimo její rámec, ale pouze se snažím navracet se k tomu, co nám skutečně odkázal Ježíš a jeho apoštolové. Pokud to někomu připadá sektářské a měl by z toho mít potěšení, podle jeho slov nechť se mu stane.
Tvoje poslední úvaha vůči mě je OK, pouze nesouhlasím s tím, že bych Ti dával za pravdu. Je to Tvůj názor, pohled částečně z vnějšku, částečně zevnitř, jde o snahu o zobecnění a především o pohled lidskýma očima. Pokud neobhajuji ortodoxní formu křesťanství za každou cenu, pak je to proto, že věřím Bohu, že má vše pod kontrolou, a že Ti, kteří jsou vyvoleni k věčnému životu (Sk 13:48), v Něj uvěří v každém čase bez ohledu na většinový názor.
S přáním pokoje,
wollek |
|
|
Re: Perspektivy křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: Pavel (pavel@granosalis.cz) v Sobota, 14. únor 2004 @ 08:30:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Wolku,
díky za komentář a i za další inspiraci. Z toho, co píšeš, mne zaujaly dvě věty - to, co se tu dokola omílá, kdo tedy je a není křesťan, jak vidím, stále Ti to činí potíže smířit se s tím, že křesťané by se mohli nějak různit, ale budiž, další problém, který jsi nakousl, je problém vyvolenosti, z kterého mi vyvstala na mysli otázka o možnosti polidštění ortodoxního křesťanství. No a nakonec se ještě stále vracím k problému dědičného hříchu. Zajímá mne teď především jeho vznik. A mám k tomu pro Tebe jednu zajímavou otázku. Doufám, že si o tom někde jinde a příště opět podiskutujeme.
Perspektivám ještě dáme šanci, třeba si někdo najde čas a nějaký svůj názor k tomu ještě přidá ...stále mne to zajímá.
Pokoj a inspiraci přeje Pavel
|
|
|
Re: Perspektivy křesťanství (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Sobota, 14. únor 2004 @ 09:57:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pavle,
neboj, já nemám žádné potíže smířit s tím, že si někdo říká křesťan, ačkoliv jím fakticky podle toho, jak jej definuje Bible, není. Stačí si pojem křesťan nadefinovat trochu jinak, a pak nikomu nemůže nic bránit, aby si říkal jak chce, pouze není křesťanem podle definice Bible, ale podle definice jiné.
Dědičný hřích: Jsi si jistý, že existuje?
wollek |
|
|
|
|
