Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 234, komentářů celkem: 429550, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 429 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Willy
gregorios777
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116468415
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: O pokání, které podle Willyho František nepochopil
Vloženo Čtvrtek, 01. červen 2023 @ 10:20:52 CEST Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal Frantisek100

Se slovem pokání se napřed v NZ setkáváme u tří evangelistů.   ·  


2„Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“ U Matouše ·  

Marek 1, 4To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“   ·  

Lukáš 3, 3I začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů,“   

 Říká to Jan Křtitel.  Smyslem pokání z toho, co Jan sděluje, je i odpuštění hříchů. K pokání tedy musí být vědomí, že já osobně jsem hříšný. Kdo si myslí, že nehřeší či, že není hříšný, nemá potřebu pokání a ani Janova křtu. A zajímavé je, že tehdy mnoho lidí tu potřebu odpuštění a tedy  i pokání mají. Jak velký rozdíl od dnešních lidí, kteří si nic podobného nemyslí. Pak se nemusí kát  a hledat odpuštění. Tehdy byla doba jiná.     Jan ale ukazuje i na další smysl pokání?     · 

 3To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘   

 Jaké království se přiblížilo? Král království nebeského Pán Ježíš. A připravit mu cestu. Cestu kam. Do lidských srdcí, do lidské duše.   Bez pokání nemůže nikdo pochopit oběť Pána Ježíše, nemůže pochopit, že zemřel a obětovat se i za mne osobně.  Dnešní lidé nepřijímají víru v Ježíše právě proto, že pokání je pro ně něco, co nechápou. Přece jsem nikomu nic neudělal, nikoho nezabil… atd.   Pokud činili pokání a rozhodli se pokřtít, znamenalo to začátek nového života s čistým listem.   Jak víme, lidé začnou psát nový život, ale často se zase stane, že ten čistý list života něčím pošpiní. Nikdo není po celý další život bez chyb. A tak je tu znova pokání, kdy člověk na modlitbě před Bohem, přizná, že něco neudělal správně, někomu ublížil a znova se kaje.   

 Jan to pochopil:   ·  

4To píšeme, aby naše radost byla úplná. ·  
5A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. ·  
6Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.

7Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. ·  
8Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. · 
9Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. ·  
10Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.  

 A každé vyznání hříchu je také pokání.    

Co tedy František nepochopil??

"O pokání, které podle Willyho František nepochopil" | Přihlásit/Vytvořit účet | 44 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Esoterické kvokání (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Čtvrtek, 01. červen 2023 @ 13:03:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Pokání" je jedno z mnoha esoterických slov, kde si může kdokoli dosadit jakýkoli obsah. 


Náboženství vzniklo, aby jedni privilegovaní ( co znají obsah těch tajemných slov) mohli ovládat jiné (co ta slova neznají, nebo znají špatně). Cílem náboženství je subordinace = podřízenost. Hoď se do defenzívy a začni nás poslouchat. My jsme proroci, kristovci, ti lepší a vy jste ten plebs. Plebs je tu od toho, aby sloužil nám, lepším. 

A tak se každý z těch pobožných bobků snaží dostat mezi proroky, kristovce, posvěcené, znovuzrozené. Kdo jen chvíli stál, již  stojí opodál. Jestli chceš být in, musíš být v předvoji. To platí pro každou ideologii. Ani Jehova, ani Stalin, ani Hitler neměl rád vlažné, ale pouze ty zapálené. Jak říkal Gustáv Husák: "Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické." Úzká je cesta a málokdo ji nalézá. Všechny ideologie jsou na jedno brdo. 

Největší sranda pozorovat, když se kristovec potká s katolíkem. Kristovec má pocit vyvolenosti, protože bibli má na snídáni, oběd, přesnídávku i na večeři a katolík má pocit vyvolenosti, protože  Petr je skála a katolická církev je ta skála. Tak se tu vyvolení mydlí s vyvolenými. 



Re: O pokání, které podle Willyho František nepochopil (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 01. červen 2023 @ 13:11:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Něco z internetu:

"České slovo pokání se odvozuje od slovesa „káti se“ (srv. „kajícník“) a souvisí se staročeským „(ne)kajalý“ (odtud moderní „nekalý“), s praslovanským „kajati“ (trestat) a „kajati sě“. To souvisí se staroindickým „čayaté“ (odplácet, trestat), s řeckým „tinó“ (platit, splácet) a tak i se staroslověnským „cěna“ (cena).[1] Původní význam tedy zřejmě pokrýval představu trestu, pokuty a vyrovnání dluhu, jak o nich hovoří slavný Anaximandrův zlomek: „Z čeho jsoucí věci vznikají, do toho také zanikají jak se patří (kata to chreon), neboť si navzájem udílejí právo a pokutu (timé) podle řádu času“.
Prvotní křesťanská církev znala a udržovala zvyk veřejných trestů, například za zapření víry během pronásledování, zejména dočasného nebo i trvalého vyloučení z bohoslužeb. Podmínkou pro odpuštění byla upřímná lítost kajícníka, rozhodnutí změnit svůj život a více méně symbolické „zadostiučinění“ jako veřejný výraz této změny. Veřejní kajícníci se běžně vyskytovali až do konce středověku, výjimečně i později.
Představa pokání je pro moderního člověka nejen nezvyklá, ale i těžko přijatelná. Postup „lítost – obrácení – odpuštění“ se totiž nemůže stát obecným právním pravidlem a myšlenka, že obrácený hříšník je cennější než spravedlivý člověk, je v důsledku téměř anarchická. Nicméně je také zřejmé, že jen upřímným přiznáním a odpuštěním se dá spáchané zlo definitivně odstranit. Žádné lidské spolužití se tak bez odpuštění a smíření nemůže trvale obejít a dokonce i právo nutně potřebuje různé karikatury odpuštění, jako je promlčení zločinu nebo prezidentská milost. Přes všechno paradoxnost si tak staré pojmy pokání a odpuštění zachovávají i svůj lidský a společenský význam, který nelze ničím nahradit.
Takže máš-li se kát a hlavně chceš-li se kát… přemýšlej o tom co jsi udělal, snaž se žít tak, abys už své „hříchy“ neopakoval a pokud je to možné, své dosavadní hříchy naprav."



Re: O pokání, které podle Willyho František nepochopil (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. červen 2023 @ 07:30:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Františku.

  Pavel třeba činil pokání - přestal pronásledovat křesťany, věnoval svůj život Bohu. Kdyby křesťany pronásledovat nepřestal a občas si ještě nějakého křesťana zapronásledoval v rámci výmluv, že je hříšný, tak by pokání nečinil a byl by dál bezbožník.

  Pavel pak píše například: Zloděj ať už nekrade, pracuje a pomáhá druhým. Když je nějaký zloděj, co už nekrade, pracuje, pomáhá druhým, tak to činí pokání. Když je někde nějaký zloděj, co si dál občas zakradne v rámci své hříšnosti, tak je to pořád zloděj. Nečiní pokání.

  Když je v desateru napsané "cti svoje rodiče" a někdo ctí svoje rodiče, nepotřebuje v tom pokání. Když někdo nectí rodiče, třeba se za ně stydí, potřebuje pokání - změnu smýšlení. Potřebuje začít ctít rodiče.

  Když je v desateru napsané: Nebudeš závidět, ani majetek, ani dům, ani manželku, tak když někdo závidí, potřebuje v tom pokání. Potřebuje změnu. Potřebuje přestat závidět, přát lidem, i těm, co mají o dost více, než on, hezčí dům, lepší manželku, víc majetku, ... Když závistivec občas zazávidí, tak nečiní pokání. Je dál závistivec.

  Někdo tu změnu chce, hledá jí. A někomu je "dobře" v tom zlém.

  Není to tak složité, aby to pochopit nešlo.

  Toník



Stránka vygenerována za: 0.44 sekundy