Současný celosvětový dynamický rozklad konzervativních hodnot vycházejících z křesťanství a zejména jeho rychlost, zmobilizoval řadu konzervativních vedoucích z řad evangelikálů, pravoslavných a římských katolíků. Zatímco jejich předchůdci ve světových katastrofách a vlnách úpadku a stagnace viděli svrchovanou Boží ruku, projevující se soudy, vlivem internetu a sociálních sítí si dnes lidé začali klást otázku, zda nejde o koordinované dílo nadnárodních korporací a nevládních uskupení. Do centra pozornosti se tak dostali aktivisté a magnáti, jako Bill Gates a George Soros nebo rodiny Rockefellerů a Rothschildů, případně papež, přičemž výčet nekončí a je mnohem delší[1].

Za poslední tři roky tato podezření akcentovala pandemií Covid-19, zejména díky celosvětovým lockdownům, omezujícím občanské svobody, a jejich částečné navrácení podmíněné vakcinací genovými vakcínami. Pro katolíky byla zvláště citlivá i otázka vývoje vakcín na lidských embryonálních buňkách[2]. Problematicky bylo nahlíženo, že pandemie vedla k urychlení elektronického dozoru vlád nad společností, ukončení činnosti řady soukromých firem, mediální ostrakizace vědců, jejichž stanoviska byla v rozporu s protipandemickým diskurzem, a zejména uzavření bohoslužeb. Někteří poukazovali na to, že nemoc Covid-19 zdaleka nedosahuje tak vysoké smrtnosti, kterou prezentovala média, že vakcíny nejsou dostatečně klinicky hodnocené nebo že opatření nedosahují kýženého efektu[3].

V České republice vzniklo uskupení odborníků Zdravé fórum, z něhož se rekrutovala i Charta 2022 a později i politické uskupení Právo, respekt, odbornost, poukazující na zneužívání pandemie k ekonomickým a politickým účelům, a zasazující se za zachování soudní spravedlnosti, svobody projevu a soukromí[4].Vyvstala rovněž otázka, zda nebylo vše připraveno předem za účelem transformace světa nevolenými nebo dokonce skrytými nadnárodními elitami. Tuto myšlenku podstatně podnítila i kniha profesora Klause Schwaba „Covid-19: Velký reset“, která vyšla již v červenci 2020 a která vyzývala k využití pandémie Covid-19 k resetu a globální a nevratné přeměně světa směrem k tzv. globálnímu „účastnickému kapitalismu“. V jeho vizi má být svět veden pomocí globálního souručenství nadnárodních firem a jednotlivých vlád, v čemž mnozí spatřují nastupující „nový světový řád“, o kterém referovala již řada státníků[5].

Schwab se zde například dovolával Billa Gatese, který pandemii předpokládal již dlouhá léta[6]. Pandemii koronavirem konkrétně demonstroval v roce 2019, a při jejím nácviku na akci Event201, ve spolupráci s WEF a Univerzitou Johna Hopkinse, představil řadu prvků, které se následně používaly při pandemii Covid-19, dva měsíce před vypuknutím pandémie v Číně[7].

Je třeba si zde ovšem uvědomit, že není příliš bezpečné vycházet pouze ze sekunsárních kritik, jelikož každý člověk je ovlivněn svým předporozuměním. To se samozřejmě týká jak konzervativních křesťanů, očekávajících apostasi a budoucí globální vládu Antikrista, tak progresivních a liberálních křesťanů, kteří naopak očekávají pokrok a příchod zlatého věku ke konci časů. To vše determinuje náš pohled na svět. Každý vážný zájemce o dané téma si proto může Schwabovu knihu sám přečíst, aby mohl danou aktivitu posoudit.

Klaus Schwab je německým rodákem, který se narodil luteránskému otci, ale vychováván byl jako římský katolík. Povoláním je strojní inženýr a později získal i doktorát z ekonomie. Od roku 2003 je čestným profesorem obchodní politiky Ženevské univerzity. Je držitelem řady čestných titulů a královnou Alžbětou II. byl pasován na rytíře řádu svatého Michala a svatého Jiří. Je i autorem myšlenky a později knihy Průmyslová revoluce 4.0, v níž lidskou práci nahrazují roboti, což spolu s využitím výpočetní techniky, umělé inteligence a technologií jako 3D tisk povede k restrukturalizaci řízení ekonomiky a společnosti.

Schwab zde mj. předpokládá spojení lidského těla a výpočetní techniky, která bude již v roce 2025 ve formě implantovaných čipů nebo digitálního tetování schopná odesílat údaje o jeho poloze, chování a zdravotním stavu[8]. Například neviditelné tetování s digitálně čitelným kódem pomocí chytrého telefonu finančně podpořil Bill Gates. Jedná se o náplast s obsahem mikrojehel s obsahem vakcíny[9]. Výzkumný článek s touto problematikou zveřejnil v prosinci 2019 i prestižní vědecký časopis Science[10]. Digitalizace bude podle Schwaba bořit i náboženské bariéry, přičemž nepřítelem tohoto pokroku může být tradiční náboženství, které se může stát nebezpečím globální spolupráce[11].

Schwab je i zakladatelem Světového ekonomického fóra (WEF), které shromažďuje mnoho světových politických představitelů a manažerů nadnárodních firem na summitu, který se každý rok koná ve švýcarském lyžařském středisku v Davosu. Setkání se obvykle účastní prezidenti a premiéři, jako princ Charles (nyní král Karel III), magnáti jako Bill Gates a manažeři globálních společností jako AstraZeneca, Pfizer, Moderna, Johnson & Johnson, Amazon, Barclays Bank, Google, PayPal, Goldman Sachs, IBM apod. 

Sám Schwab v roce 2017 uvedl, že mezi mladé globální vůdce WEF patří Angela Merkelová, Vladimír Putin nebo Justin Trudeau[12].V roce 2020 vydal Schwab spolu s ekonomickým publicistou a spisovatelem Thierrym Malleretem svoji populárně naučnou knihu Covid-19: Velký reset, kde nastínil svoji vizi budoucnosti, kterou je možné realizovat díky příležitosti, kterou poskytuje pandemie Covid-19. Ve stejném roce použila konference v Davosu 2020 termín „The Great Reset“ a zahájila stejnojmennou iniciativu. Samotný název ovšem sahá minimálně do roku 2010, kdy vyšla kniha The Great Reset od Richarda Floridy, která se zabývala změnou modelu výroby po ekonomické krizi v roce 2008 z retrospekce minulých ekonomických krizí[13].

Na první pohled může čtenáře zaujmout popis samotné pandemie Covid-19. Již na jejím počátku Schwab uvedl, že se jedná o mírnou sezónní nemoc, která se nedá srovnat s žádnou předchozí pandemií ani katastrofou. Její nebezpečí spočívá hlavně v propojenosti světa a bude zřejmě trvat do roku 2022[14]. Ke konci knihy pak doslova píše, že jde o nejméně smrtící pandemii v historii vůbec (zemřelo 0,006 % populace), která je nesrovnatelná se Španělskou chřipkou (kdy zemřelo 2,7 % populace) nebo dokonce s pandemií HIV/AIDS, která do současnosti zabila 0,6 % populace[15]. Jinými slovy, pandemie Covid-19 byla za dva roky své existence 450 x slabší než španělská chřipka, jejíž přítomnost například v bývalém Československu se prakticky neprojevila v chodu společnosti. Přesto Schwab chválí Billa Gatese, který nejenže pandemii předpověděl, ale dokonce sdělil i řadu detailů ohledně původu, šíření a opatření[16].

Schwabovi se jako nejdůležitější jeví uchopit její výdobytky, jako lockdown, home office, omezení pohybu a elektronický dohled nad obyvateli, jako příležitosti k provedení změn na poli ekonomickém, společenském, politickém, enviromentálním a technologickém při nastolení spravedlivějšího světového řádu. Pandemie Covid-19 nabízí podle Schwaba příležitost „k lepšímu světu – rozmanitějšímu, spravedlivějšímu, který si více váží matky přírody“ a nechává za sebou „svět podobný tomu, který jsme právě nechali za zády…“[17].

Schwab prorokuje, že během pandemie spousta firem zanikne, vzroste nezaměstnanost a země se ocitnou na pokraji kolapsu, což je důsledkem toho, že dosavadní svět se projevil v plné nahotě[18]. V pohledu na minulost cituje historika Schama, že hospodářství musí zemřít, aby mohlo být vzkříšeno v plné síle[19]. Schwab dále předpokládá, že jednotlivé státy zvolí tzv. „vrtulníkové peníze“, kdy vlády emitují dluh (budou shazovat lidem peníze z vrtulníku), který pak bude odkoupen centrálními bankami, které rozhodnou o výši inflace[20]. K plnému oživení bude moci dojít až ve chvíli, kdy bude vyvinuta vakcína a státy přesvědčí většinu světové populace k očkování[21].

Schwab se dále profiluje jako kritik svobodného, neregulovaného trhu, který nazývá „tržním fetišismem“ a je zastáncem razantních zásahů států do ekonomik, a regulací, které zavedou spravedlivější řád, v němž si lidé budou rovnější[22]. Nicméně nedojde k bohatnutí společnosti, ale všichni se uskrovní, omezí spotřebu, přičemž zastavení nebo dokonce pokles ekonomického růstu (utlumování ekonomiky) se stane žádoucí devízou[23]. 

Majitelé firem si již nebudou se svým majetkem nakládat, jak budou chtít, resp. nebudou upřednostňovat konkurenci před solidaritou, ale stanou se zdrojem přerozdělování svého zisku směrem k chudým, kteří získají rozsáhlé zaměstnanecké výhody[24], přičemž přežijí jen velké firmy, zatímco malé budou zanikat. Firmy, které nebudou ochotné se novým pravidlům podřídit, zkrachují, stejně jako jednotlivci, které zláká návrat do starých kolejí, nepřežijí[25].

Jelikož lidé budou omezovat fosilní zdroje, stravovat se ekologicky, omezí spotřebu masa, přestanou jezdit auty, stane se zchudnutí a omezení komfortu novým životním standardem, přičemž se lidé stanou závislými na státu, který nebude suverénním, ale bude podřízen nadnárodním globálním společenstvím[26].

Schwab vychází z tzv. Rodrikovy teorie, že demokracie, národní suverenita a globalizace, nejsou společně plně realizovatelné. Není to přitom globalizace, ale národní suverenita, které se státy budou nuceny zříct[27]. Jako nežádoucí je nahlížen nacionalismus a izolacionismus, který Schwab v knize vidí stejně negativně jako vlastenectví[28]. Zvláště nebezpečné je zde mít svou zemi na prvním místě[29].

Jako příčina tohoto zla je nahlížena pravicová politika a národní stát, které s národní suverenitou počítají. Tato suverenita bude odevzdána nadnárodním institucím, jako jsou OSN nebo WHO, které mají doposavad svázané ruce a nemohou tak vydávat závazné směrnice pro všechny země, což se slovy Billa Gatese stalo osudným během pandemie Covid-19[30]. 

Podle Schwaba jednoduše žijeme ve světě, kterému nikdo nevládne, což se musí změnit[31]. Celková, globální politika, pak bude zaměřena na záchranu matky země před globálním oteplováním a k potlačení rasismu a diskriminace, který se naplno projevily během pandemie například v kampani Black Lives Matter[32] a MeeToo[33]. Pandemie Covid-19 tyto věci pomohla odkrýt a vypůsobit v člověku jeho dobré, hluboce zakořeněné vlastnosti, jako laskavost, štědrost, nezištnost, spolupráce a ochota obětovat se pro společenské dobro[34].

Schwab si ale uvědomuje, že neuvědomělí lidé globalizaci odmítají, což se projevilo například Brexitem a volnou prezidenta Trumpa, zatímco pandemie Covid-19 ke globalizaci podstatně přispěla a je proto třeba v nastoleném trendu pokračovat[35]. Globalizace je proto pro Schwaba jediným řešením a multipolární svět, bez jediné vedoucí globální mocnosti, by vedl k neuspořádanosti, chaosu, bezvládí a „deficitu globálního řádu“, a proto se musí najít síla, která tento řád nastolí[36].

Ekonomické a politické změny se kladně projeví v celé společnosti a povedou ke změně „společenské smlouvy“, která bude jakýmsi pomyslným vyústěním proměny člověka, který začne vidět zájmy nejen chudých, ale i celé planety[37]. Tato globální odpovědnost se pak promítne v řadě dalších lidských odvětví, jako je zdravotnictví a životní prostředí. Lidé na sebe budou brát dobrovolně omezení ve spotřebě, kam patří lidské návyky a stravování, budou nadnárodním společnostem dobrovolně prostřednictvím IT technologií poskytovat údaje o své činnosti, mobilitě a zdravotním stavu, jelikož brzy nastane plně digitalizované bankovnictví[38].

Uvědomělý člověk nebude lpět na svém soukromí a nebude již odpovídat jen sám za sebe. Tuto odpovědnost na sebe vezme stát výměnou za soukromí, které mu člověk dobrovolně poskytne. Odpovědně se zde chová zejména mládež, která projevuje altruismus v podobě vztahu ke globálnímu oteplování nebo ve vztahu k menšinám, jako je LGBTQ+[39].

Schwab jako nepřítele lidského života a hlavně celého „planetárního zdraví“, vidí uhlíkové emise, tzv. „tichého zabijáka“, který vede ke znečištění ovzduší a tím k vzestupu chorob jako jsou diabetes a zhoubné nádory[40].  Je přesvědčen, že změna klimatu, resp. klesající biodiverzita, úzce souvisí i s chováním infekčních nemocí a naopak Covid-19 může vést ke změně klimatu. Zdůrazňuje, že je stále více přijímána vědecká teorie, že virus SARS CoV 2 je ve skutečnosti důsledkem úbytku biodiverzity způsobené člověkem[41]. 

Tuto změnu způsobuje nárůst populace, kdy člověk přeměnil třetinu zemské půdy na zemědělskou, která produkuje až čtvrtinu emisí, a je zodpovědná až za 50 % zoonotických onemocnění, čímž se vytváří podmínky pro přenos nemocí ze zvířat na člověka[42]. Dalším producentem emisí je průmysl, strojírenství a výroba elektrické energie, jejíž výroba musí být změněna[43]. Lidstvo tak představuje zásadní hrozbu pro přírodu[44].

Schwab je proto vděčný za pandemii Covid-19, která „nesmí přijít na zmar“, jelikož přiměla lidstvo chovat se globálně odpovědně, pracovat z domu, nevyužívat přepravu, která produkuje tento nebezpečný uhlíkový plyna vyzdvihuje EU, která se zavázala do roku 2050 eliminovat uhlíkovou stopu[45]. Dále podtrhuje práci ekologických aktivistů, kteří vystupují proti firmám a státům, které hájí především své zájmy a chválí některá města, která zavádějí „vlastní zelený úděl“[46].

Pandemie urychlila „digitální transformaci“, nastolila „nevratný rozmach digitální éry“ a dále povede k zavedení globální monitorovací sítě, která bude identifikovat nová ohniska a bude vítané, když uvědomělí lidé budou tyto informace technologickým společnostem dobrovolně poskytovat. Pokud by tak někdo odmítl, vidí to Schwab jako „zatajení“ pod „individualistickou fasádou práv“, přičemž je vysloveně negativní, pokud si lidé ze svých mobilních telefonů po odeznění pandemie sledující programy zase odinstalují[47]. To je totiž znemožní retrospektivně trasovat a monitorovat jejich disciplinovanost v budoucích pandemiích, které již Bill Gates předpověděl[48].

Schwab si uvědomuje, že je potenciálně možné tyto informace zneužívat, a proto nadnárodní společnosti nebudou tyto informace poskytovat vládám jednotlivých zemí. Zda samy nebudou tyto informace zneužívat, Schwab nijak nezmiňuje, i když předpokládá, že je firmy budou využívat k monitorování například pracovní morálky svých zaměstnanců[49]. Monitorovací technologie dále povedou k novému pojetí zdravotnictví, kdy prakticky odpadnou externí lékařská vyšetření, neboť zařízení budou nepřetržitě online monitorovat zdravotní stav člověka a jeho uhlíkovou stopu, a tyto údaje kontinuálně odesílat ke zpracování[50].

Schwab rovněž očekává slibné inovace v oblasti genetiky na poli „syntetické biologie“, což zavede „revoluci ve zdravotnictví“. To se týká i urychleného vývoje genových RNA a DNA vakcín a bioinženýrských metod léčby[51]. Jelikož lidé budou mít trvalý strach z virů, umožní tyto technologie vyhnout se úkonům, jako je placení nebo budou umožňovat bezkontaktní práci z domu[52]. Protože si Schwab uvědomuje důležitost sportu pro lidské zdraví, zdůrazňuje, že technologie během pandemií umožní i nové formy elektronických sportů[53].

Schwab se náboženství ve své knize věnuje pouze okrajově, když uvádí, že pandemie v historii vedly k postupnému ústupu církve[54]. Na stránkách WEF se však můžeme dočíst, že pandemie Covid-19 ukázala jako nutnost spolupráci vůdců světových náboženství. Církve se nyní mají chopit příležitosti vytvořit lepší svět, kde nebude vládnout svoboda trhu, ale instituce, které se budou starat o blaho člověka, což ukázala pandemie Covid-19[55]. 

Mezi podporované iniciativy patří i iniciativa 400 náboženských vůdců, kteří vyzývají jednotlivé země, aby zrušily zákazy vztahů mezi osobami stejného pohlaví a ukončily konverzní terapii LGBTQ+. Tuto kampaň vedou a podporují křesťané, židé, sikhové, hinduisté a muslimové z 35 zemí. Předmětem kritiky je pak skutečnost, že pouzeBrazílie, Ekvádor, Malta a Německo zavedly formy celostátního zákazu konverzní terapie, zatímco 69 zemí OSN stále podporuje homofobii[56].

Schwab si jistě dobře uvědomuje odpor konzervativních kruhů, a to jak k pandemickým regulacím, tak zejm. akceptaci LGBTQ+ orientace jako přirozené, ať se jedná o křesťany z řad pravoslavných, evangelikálů nebo katolíků, či ortodoxních židů a muslimů. Dále varuje před „toxickou směsí“ vlastenectví a náboženství[57]. Tyto konzervativní kruhy chápe jako nebezpečí, což naznačil již ve své knize Průmyslová revoluce 4.0. K novému, lepšímu a spravedlivému světovému řádu, který se snaží WEF podpořit, patří tedy i začlenění stoupenců LGBTQ+ do náboženských struktur.

Schwabova angažovaná a revoluční idea nového světového řádu, pokud o ní lidé vůbec vědí, není nadšeně přijímána všemi. Je kritizována stejně tak v sekulárním, tak v církevním prostředí.

Někteří konzervativní politici a publicisté vidí ve Schwabově myšlence příchod globálního utopického socialismu. Upozorňují přitom na podobnost s naplňováním Orwellovy dystopie románu 1984, poukazující na technologie sledování a řízeného myšlení nebo Huxlleyho románu Zkáza civilizace, kde se lidé vzdali své svobody v zájmu blaha celku. Jiní přirovnávají Velký reset k Maovu „Velkému skoku vpře“d, a ještě jiní vidí v účastnickém kapitalismu oživení Mussoliniho fašistického korporativismu[58]. Podle Transnárodního ústavu (TNI) se WEF chystá nahradit demokracii tichým převratem, kde nevolená skupina stakeholderů rozhoduje jménem lidu[59].

Schwab ovšem nevystupuje přespříliš dogmaticky a paradoxně jednu z nejvýstižnějších kritik reflektoval sám ve své knize. Pochází od izraelského historika Yuvala Noaha Harrariho, který zde varuje, že se obává doby, kdy se dozví „že kliknul na odkaz Fox News místo na CNN“ nebo varuje, že pokud budete nosit biometrický náramek a „poslouchat projev velkého vůdce a náramek zaregistruje zjevné příznaky hněvu, bude s vámi konec[60].“

Někteří kritici v souvislosti s pandemií dokonce uváděli, že původ viru SARS-CoV2 je umělý a byl vytvořen za účelem Shwabem proklamované globální změny společnosti. Ačkoliv informace o umělém původu viru byla opakovaně médii prohlášena za konspirační teorii[61], těmto kritikům nahrála skutečnost, že v říjnu 2022 se ve fázi preprintu objevil článek amerických a německých vědců, kteří na základě analýzy virového genomu dospěli k přesvědčení, že virus mohl být sestaven jako infekční klon metodou „in vitro“[62].

K tématu Velkého resetu se vyjadřují především (i když nikoliv výhradně) konzervativní američtí evangelikálové, kteří prochází řadou změn a v poslední dekádě se zde projevují zejména hnutí charismatiků a novokalvinistů. Vedle nich se stále silněji ozývá i hlas římských katolíků.

Z okruhu umírněné charismatické církve Calvary Chappel, která zastává eschatologický futurismus, spočívající v razantním úpadku světa v posledních dnech a nástupu vlády celosvětové diktatury, se ozvala obava, že celý proces globální přeměny světa připomíná eschatologické scénáře v Bibli[63]. 

Novokalvinisté, sdruženi v Gospel Coalition, obvykle zastávají mnohem umírněnější pozici historicismu, avšak poukazují, že důvěra v centralizované úřady a koncentrace moci bez velmi jasných kontrol a protiváh nebere v potaz stav lidského srdce v důsledku pádu[64]. 

Na Velký reset kriticky zareagovala i frekventovaná evangelikální apologetická stránka Got Questions, která uvádí, že stoupenciVelkého resetu se nesnaží zakrýt skutečnost, že chtějí nastolit nový světový řád, založený na globální kontrole téměř všeho. Ve své odpovědi proto upozorňují na podobnost s eschatologii futurismu[65].Zdá se, že nejmírněji reagují římští katolíci. Například papež František zaslal Schwabovi pozitivní a povzbuzující dopis, ve kterém zdůraznil témata, která rezonují s myšlenkou péče o všechny zainteresované strany ve společnosti, ke které se přihlásil i on. Nicméně varoval před skrytými utilitářskými vizemi, vedenými výhradně vlastním zájmem, které pohlíží na ostatní jako na prostředek k dosažení vlastních cílů[66].

Vyloženě negativně nahlížejí na Velký Reset některé konzervativní římskokatolické kruhy, které se hlásí například k poselství bývalého apoštolského nuncia v USA Carla Maria Viganòa, který varoval před zneužitím pandemie Covid-19, ve které viděl plán globalistů k ovládnutí světa a který o Velkém resetu prohlásil, že vytváří univerzální, ekumenické, ekologické a malthusiánské náboženství, což znamená „přechod ze světa založeném na řecko-římské civilizaci a křesťanství, do bezduchého vykořeněného světa bez ideálů. V praxi jde o přechod z Království Kristova do království Antikrista, z ctnostné společnosti, která trestá hříšníky, k nemoudré a zlovolné společnosti, která trestá dobro“[67].

Je ovšem třeba zároveň uvést, že hlavním stoupencem a spolutvůrcem protipandemických opatření byl americký imunolog Národního institutu zdraví v USA Anthony Stephen Fauci, který se hlásí k římskému katolicismu a podle jeho slov své jezuitské výchově vděčí za své jednání během pandemie[68].Obecně lze říct, že nejkritičtěji se k velkému resetu staví křesťané, kteří zastávají buď premiléniální futurismus, akcentující přicházející celosvětovou totalitní vládu budoucího nástupu Antikrista, nebo věří v apokalyptické prorocké scénáře mariánských zjevení, poukazující na úpadek doby na konci lidských dějin[69]. 

Umírněnější jsou amilénialisté a historicisté, z jejichž řad se podstatně rekrutují i novokalvinisté a pozitivní pohled lze předpokládat u liberálů a postmilénialistů, kteří věří na vítězství lidského pokroku v oblasti eschatologie[70].

Historie nám ukazuje, že církev se ne vždy dokázala správně zorientovat během historických předělů. Někdy nezvládla identifikovat nastupující totalitní režim, jindy dokonce bojovala proti lidské svobodě. Nelze si nepovšimnout, že nacismus navazoval ve svém antisemitismu na luterské dědictví, a naopak nacističtí zločinci využívali k úkrytům katolické kláštery. Nadaný a respektovaný český protestantský teolog Hromádka ze srdce obhajoval marxismus, který si podmanil i srdce latinskoamerických katolíků formou teologie osvobození. Proto postoje církví dokáže spolehlivě posoudit až historie, a to jen v období nezatíženém klerikalismem. Z tohoto důvodu ani církevní stanoviska nemusí být vždy relevantní. Je ovšem dobré naslouchat kritickým hlasům, přičemž snaha o jejich umlčení nebo skandalizaci může být někdy podstatnějším varovným signálem než kritika sama.